Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Landgericht Dortmund (Německo) dne 20. dubna 2023 – ASG 2 Ausgleichsgesellschaft für die Sägeindustrie Nordrhein-Westfalen GmbH v. Land Nordrhein-Westfalen

(Věc C-253/23, ASG)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Landgericht Dortmund

Účastnice původního řízení

Žalobkyně: ASG 2 Ausgleichsgesellschaft für die Sägeindustrie Nordrhein-Westfalen GmbH

Žalovaná: Land Nordrhein-Westfalen

Předběžné otázky

Musí být unijní právo, zejména článek 101 SFEU, čl. 4 odst. 3 SEU, článek 47 Listiny, jakož i čl. 2 bod 4 a čl. 3 odst. 1 směrnice 2014/104/EU¹ vykládáno v tom smyslu, že brání výkladu a použití práva členského státu, kterým je osobě poškozené jednáním porušujícím článek 101 SFEU, které bylo zjištěno na základě článku 9 směrnice 2014/104/EU resp. závazných vnitrostátních ustanovení provádějících tento článek, odepřena možnost postoupit své nároky – zejména v případech hromadných nebo hromadně se vyskytujících drobných škod – registrovanému poskytovateli právních služeb, aby je společně s nároky jiných údajně poškozených prosazoval cestou tzv. „follow-on“ žalob, neexistují-li jiné rovnocenné zákonné nebo smluvní možnosti spojení nároků na náhradu škody, zejména protože nevedou k rozsudkům na plnění nebo je nelze použít z jiných procesních důvodů resp. nejsou objektivně únosné z hospodářských důvodů, a zejména vymáhání drobných škod by tedy bylo prakticky znemožněno nebo každopádně nadměrně ztíženo?

Musí být unijní právo vykládáno tímto způsobem v každém případě tehdy, pokud dotčené nároky na náhradu škody musí být vymáhány bez předchozího a závazného – ve smyslu vnitrostátních rozhodnutí vycházejících z článku 9 směrnice 2014/104 – rozhodnutí Evropské komise nebo vnitrostátních orgánů ohledně údajně porušujícího jednání (tzv. „stand-alone“ žaloba“), pokud z důvodů uvedených již v první otázce neexistují jiné rovnocenné zákonné nebo smluvní možnosti spojení nároků na náhradu škody za účelem jejich občanskoprávního vymáhání a zejména pokud by porušení článku 101 SFEU nebylo stíháno vůbec, tedy cestou veřejnoprávního vymáhání („public enforcement“) ani cestou soukromoprávního vymáhání („private enforcement“)?

Je-li odpověď na alespoň jednu z otázek kladná, je pak nezbytné upustit od použití příslušných ustanovení německého práva, není-li možný jejich výklad v souladu s unijním právem, což by mělo za následek, že postoupení [pohledávek] jsou z tohoto hlediska v každém případě platná a právo je možné účinně vymáhat?

____________

¹ Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/104/EU ze dne 26. listopadu 2014 o určitých pravidlech upravujících žaloby o náhradu škody podle vnitrostátního práva v případě porušení právních předpisů členských států a Evropské unie o hospodářské soutěži (Úř. věst. 2014, L 349, s. 1).