Rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 7. září 2023 – Evropská komise v. Polská republika
(Věc C-601/21)1
„Nesplnění povinnosti členským státem – Veřejné zakázky na služby – Státní tiskárna – Výroba dokladů totožnosti a dalších úředních dokumentů, jakož i systémů správy těchto dokladů – Vnitrostátní právní úprava, která stanoví zadávání zakázek, jež se týkají této výroby, veřejnoprávnímu podniku bez předchozího zadávacího řízení – Článek 346 odst. 1 písm. a) SFEU – Směrnice 2014/24/EU – Článek 1 odst. 1 a 3 – Článek 15 odst. 2 a 3 – Zvláštní bezpečnostní opatření – Ochrana podstatných zájmů bezpečnosti členského státu“
Jednací jazyk: polština
Účastnice řízení
Žalobkyně: Evropská komise (zástupci: původně P. Ondrůšek, M. Siekierzyńska, A. Stobiecka-Kuik a G. Wils, poté G. Gattinara, P. Ondrůšek, A. Stobiecka-Kuik a G. Wils, zmocněnci)
Žalovaná: Polská republika (zástupci: B. Majczyna, E. Borawska-Kędzierska a M. Horoszko, zmocněnci)
Výrok
Polská republika tím, že do polských právních předpisů zavedla výjimky, které nejsou stanoveny směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES, pokud jde o zakázky týkající se výroby jednak úředních dokumentů uvedených v čl. 4 bodě 5c ustawa Prawo zamówień publicznych (zákon o veřejných zakázkách) ze dne 29. ledna 2004, ve znění ustawa o dokumentach publicznych (zákon o veřejných listinách) ze dne 22. listopadu 2018, s výjimkou osobních dokladů vojáků a jejich průkazů totožnosti, služebních průkazů policistů, příslušníků pohraniční stráže, příslušníků služby ochrany státu, příslušníků agentury pro vnitřní bezpečnost, příslušníků zpravodajské služby, příslušníků vojenské kontrarozvědky a vojáků z povolání jmenovaných do funkce ve vojenské kontrarozvědce, příslušníků vojenské zpravodajské služby a vojáků z povolání jmenovaných do funkce v této službě, jakož i příslušníků vojenské policie, a jednak kolkových známek, zákonných označení, kontrolních známek, hlasovacích lístků, holografických znaků umístěných na osvědčeních o hlasovacím právu, jakož i mikroprocesorových systémů se softwarem pro správu veřejných listin, počítačových systémů a databází nezbytných pro používání veřejných listin, které jsou rovněž uvedeny v tomto čl. 4 bodě 5c, nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z čl. 1 odst. 1 a 3 a čl. 15 odst. 2 a 3 směrnice 2014/24, ve spojení s čl. 346 odst. 1 písm. a) SFEU.
Ve zbývající části se žaloba zamítá.
Polská republika ponese vlastní náklady řízení a nahradí dvě třetiny nákladů řízení vynaložených Evropskou komisí.
Komise ponese jednu třetinu vlastních nákladů řízení.
____________
1 Úř. věst. C 490, 6.12.2021.