Language of document :

Kasační opravný prostředek podaný dne 19. února 2016 Radou Evropské unie proti rozsudku Tribunálu (osmého senátu) vydanému dne 10. prosince 2015 ve věci T-512/12, Front Polisario v. Rada

(Věc C-104/16 P)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Rada Evropské unie (zástupci: A. de Elera-San Miguel Hurtado a A. Westerhof Löfflerová, zmocněnci)

Další účastníci řízení: Front populaire pour la libération de la saguia-el-hamra et du rio de oro (Front Polisario), Evropská komise

Návrhová žádání

zrušit rozsudek Tribunálu ve věci T-512/12,

vydat konečné rozhodnutí o otázkách, které jsou předmětem kasačního opravného prostředku, ve smyslu zamítnutí žaloby Front Polisario (dále jen „žalobkyně“) na neplatnost napadeného aktu a

uložit žalobkyni náhradu nákladů vynaložených Radou v řízení v prvním stupni i v řízení o kasačním opravném prostředku.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Na podporu kasačního opravného prostředku předkládá Rada několik důvodů vycházejících z nesprávného právního posouzení.

Rada zaprvé uvádí, že se Tribunál dopustil nesprávného právního posouzení, když dospěl k závěru, že je žalobkyně aktivně legitimována k předložení věci soudu Evropské unie.

Zadruhé tvrdí, že se Tribunál dopustil nesprávného právního posouzení, když dospěl k závěru, že žalobkyně byla zrušeným rozhodnutím bezprostředně a osobně dotčena.

Zatřetí Tribunálu vytýká, že se dopustil nesprávného právního posouzení, když napadený akt zrušil na základě důvodu, který žalobkyně neuplatnila a proti němuž se Rada neměla možnost bránit.

Začtvrté Rada Tribunálu vytýká, že se dopustil nesprávného právního posouzení, když dospěl k závěru, že Rada byla povinna před přijetím zrušeného rozhodnutí zkoumat možný dopad činností spojených s výrobou produktů, na něž se vztahuje dohoda uzavřená prostřednictvím zrušeného rozhodnutí, na lidská práva obyvatel Západní Sahary.

Zapáté se měl Tribunál dopustit nesprávného právního posouzení, když dospěl k závěru, že Rada byla povinna před přijetím zrušeného rozhodnutí zkoumat, zda nic nenasvědčuje tomu, že by podle dohody uzavřené prostřednictvím uvedeného rozhodnutí mohly být přírodní zdroje území Západní Sahary, které je pod marockou kontrolou, využívány na úkor obyvatel tohoto území a že by jejich využívání mohlo vést k porušování jejich základních práv.

Na posledním místě Rada tvrdí, že se Tribunál dopustil nesprávného právního posouzení, když přistoupil k částečnému zrušení sporného rozhodnutí, jež mělo za následek změnu jeho podstaty

____________