Kasační opravný prostředek podaný dne 22. listopadu 2011 Christosem Michailem proti rozsudku vydanému dne 13. září 2011 Soudem pro veřejnou službu ve věci F-100/09, Michail v. Komise

(Věc T-597/11 P)

Jednací jazyk: řečtina

Účastníci řízení

Účastník řízení podávající kasační opravný prostředek: Christos Michail (Brusel, Belgie) (zástupce: Ch. Meidanis, advokát)

Další účastnice řízení: Evropská komise

Návrhová žádání účastníka řízení podávajícího kasační opravný prostředek

Navrhovatel navrhuje, aby Tribunál:

prohlásil tento kasační opravný prostředek za přípustný a opodstatněný;

zrušil rozsudek vydaný dne 13. září 2011 Soudem pro veřejnou službu ve věci F-100/09, Michail v. Komise;

přiznal navrhovateli náhradu škody ve výši třiceti tisíc eur za morální újmu, kterou utrpěl ;

rozhodl o nákladech řízení.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Navrhovatel tvrdí, že v napadeném rozsudku Soud pro veřejnou službu nesprávně rozhodl o jeho žalobě, kterou se domáhal zrušení rozhodnutí Komise, kterým zamítla žádost o pomoc podanou podle článku 24 služebního řádu a rozhodnutí Komise ze dne 14. září 2009, kterým zamítla stížnost podanou podle čl. 90 odst. 2 uvedeného služebního řádu.

Konkrétně se navrhovatel dovolává porušení svých procesních práv, jakož i porušení unijního práva zaprvé v tom, že Soud pro veřejnou službu (dále jen "SVS") tím, že nesprávně posoudil důkazy, neprávem zcela opomenul přezkoumat otázku, zda byly důkazy získány protiprávně vzhledem k tomu, že Komise změnila pracovní postavení navrhovatele, aniž by předem přijala správní akt týkající se této změny. Zadruhé navrhovatel tvrdí, že SVS porušil zásady, jimiž se řídí získávání důkazů a důkazní břemeno, jelikož přesto, že navrhovatel předložil dokument, který prokazoval, že jeho přeložení bylo protiprávní, v žádné fázi řízení SVS nepožádal Komisi, jak byl k tomu povinen na základě článku 55 svého jednacího řádu, aby předložila důkazy vyvracející toto tvrzení. Zatřetí navrhovatel tvrdí, že SVS nepřezkoumal jeho skutečné pracovní postavení, jak bylo patrné ze systémů Sysper a Sysper 2, jakož i na jakém právním základě byla založena prezentace jeho osoby, která z nich vyplývala, aby bylo možné posoudit, zda se jedná o psychické obtěžování navrhovatele a padělání důkazů.

____________