Věc T-21/05
Chalkor AE Epexergasias Metallon
v.
Evropská komise
„Hospodářská soutěž — Kartelové dohody — Odvětví měděných sanitárních trubek — Rozhodnutí, kterým se konstatuje porušení článku 81 ES — Trvající protiprávní jednání, které má mnoho forem — Pokuty — Omezená účast na kartelové dohodě — Zeměpisný rozsah dotčeného trhu – Doba trvání protiprávního jednání — Spolupráce“
Shrnutí rozsudku
1. Hospodářská soutěž – Pokuty – Pokyny o metodě stanovování pokut – Metoda výpočtu zohledňující různé flexibilní prvky
(Článek 229 ES; nařízení Rady č. 17, čl. 15 odst. 2, a nařízení Rady č. 1/2003, čl. 23 odst. 2; sdělení Komise 98/C 9/03)
2. Hospodářská soutěž – Kartelové dohody – Dohody mezi podniky – Údajná účast pod nátlakem
(Článek 81 odst. 1 ES)
3. Hospodářská soutěž – Pokuty – Výše – Určení – Kritéria – Závažnost protiprávního jednání
(Nařízení Rady č. 17, čl. 15 odst. 2, a nařízení Rady č. 1/2003, čl. 23 odst. 3; sdělení Komise 98/C 9/03, bod 1 A)
4. Hospodářská soutěž – Kartelové dohody – Dohody mezi podniky – Důkaz o protiprávním jednání, který musí Komise předložit
(Článek 81 odst. 1 ES)
5. Hospodářská soutěž – Pokuty – Výše – Stanovení – Kritéria – Doba trvání protiprávního jednání – Dlouhodobé protiprávní jednání – Zvýšení výchozí částky pokuty o 10 % za rok
(Nařízení Rady č. 17, čl. 15 odst. 2, a nařízení Rady č. 1/2003, čl. 23 odst. 2; sdělení Komise 98/C 9/03, bod 1 B)
6. Hospodářská soutěž – Pokuty – Výše – Stanovení – Kritéria – Polehčující okolnosti – Ukončení protiprávního jednání před zásahem Komise
(Nařízení Rady č. 17, čl. 15 odst. 2, a nařízení Rady č. 1/2003, čl. 23 odst. 2; sdělení Komise 98/C 9/03)
7. Hospodářská soutěž – Pokuty – Výše – Stanovení – Kritéria – Snížení částky pokuty v důsledku spolupráce dotčeného podniku – Podmínky
(Nařízení Rady č. 17, článek 11, a nařízení Rady č. 1/2003, článek 18; sdělení Komise 96/C 207/04)
8. Hospodářská soutěž – Pokuty – Výše – Stanovení – Kritéria – Doba trvání protiprávního jednání – Dlouhodobé protiprávní jednání – Zvýšení výchozí částky pokuty o 10 % za rok – Důsledky
(Nařízení Rady č. 17, čl. 15 odst. 2, a nařízení Rady č. 1/2003, čl. 23 odst. 2; sdělení Komise 98/C 9/03)
1. Pokyny o metodě stanovování pokut udělených podle čl. 15 odst. 2 nařízení č. 17 a čl. 65 odst. 5 Smlouvy o ESUO sice nelze kvalifikovat jako právní normu, vyjadřují však orientační pravidlo chování, podle něhož má být v praxi postupováno a od něhož se Komise může v konkrétním případě odchýlit pouze tehdy, uvede-li důvody, které jsou v souladu se zásadou rovného zacházení. Tribunál tedy musí v rámci přezkumu legality pokut uložených rozhodnutím Komise ověřit, zda posledně uvedená vykonala svou posuzovací pravomoc dle metody obsažené v uvedených pokynech, a pakliže by měl konstatovat, že se od ní odchýlila, musí ověřit, zda je tento odklon podložený a právně dostačujícím způsobem odůvodněný.
Omezení posuzovací pravomoci Komise, které si sama stanovila přijetím pokynů, není neslučitelné se zachováním podstatného prostoru pro její uvážení. Pokyny obsahují různé pružné prvky, které umožňují Komisi výkon její diskreční pravomoci v souladu s ustanoveními nařízení č. 17 a č. 1/2003, tak jak je vyložil Soudní dvůr. Proto v oblastech, kde si Komise uchovala prostor pro uvážení, se přezkum legality tohoto posouzení zužuje pouze na ověření, zda nedošlo k zjevně nesprávnému posouzení. Prostor pro uvážení Komise a meze, které si Komise v této souvislosti sama stanovila, v zásadě nemají vliv na výkon soudního přezkumu v plné jurisdikci prováděného soudem, v jehož rámci je soud oprávněn pokutu, kterou Komise uložila, zrušit, snížit nebo zvýšit.
(viz body 60–64)
2. Tlaky vyvíjené podniky a směřující k tomu, aby přivedly další podniky k účasti na porušení práva hospodářské soutěže, nezbavují, bez ohledu na jejich význam, dotyčný podnik jeho odpovědnosti za spáchané protiprávní jednání, nemění nic na závažnosti kartelové dohody a nemohou představovat polehčující okolnost pro účely stanovení výše pokut, protože dotyčný podnik mohl případné tlaky oznámit příslušným orgánům a podat k nim stížnost.
(viz bod 72)
3. Podnik, jehož odpovědnost je prokázána, pokud jde o vícero částí kartelové dohody, přispívá více k účinnosti a závažnosti této kartelové dohody než pachatel, který je zapojen pouze do jediné části téže kartelové dohody. První podnik se tedy dopustí závažnějšího protiprávního jednání, než kterého se dopustí druhý podnik.
Na základě zásady individuality trestů a osobní odpovědnosti je Komise při posouzení závažnosti účasti každého pachatele na kartelové dohodě povinna zohlednit skutečnost, že někteří pachatelé nejsou případně odpovědní za všechny části této kartelové dohody.
V rámci použití pokynů o metodě stanovování pokut udělených podle čl. 15 odst. 2 nařízení č. 17 a čl. 65 odst. 5 Smlouvy o ESUO je třeba toto posouzení nezbytně uskutečnit ve fázi stanovení zvláštní výchozí částky pokuty, protože zohlednění polehčujících okolností umožňuje pouze upravit základní částku pokuty v závislosti na způsobech provádění kartelové dohody pachatelem. Přitom pachatel, který není shledán odpovědným za určité části této kartelové dohody, nemůže hrát roli při provádění těchto částí. Porušení pravidel práva hospodářské soutěže je z důvodu omezeného rozsahu protiprávního jednání, které se mu vytýká, méně závažné, než to, které je přičteno pachatelům, kteří se účastnili všech částí protiprávního jednání.
Komise tedy poruší zásadu rovného zacházení tím, že při stanovení výše pokut opomene zohlednit skutečnost, že se podnik účastnil pouze na jedné části kartelové dohody, a tím, že s odlišnými situacemi zacházela stejně, aniž bylo takové zacházení objektivně odůvodněné.
(viz body 99–101, 104)
4. K tomu, aby Komise právně dostatečným způsobem prokázala účast podniku na kartelové dohodě, postačuje, aby prokázala, že se dotyčný podnik účastnil zjevně protisoutěžních schůzek mezi soutěžiteli. Pokud je účast na takových schůzkách prokázána, přísluší dotyčnému podniku, aby předložil nepřímé důkazy prokazující, že jeho účast na zmíněných schůzkách nebyla vedena žádným protisoutěžním záměrem, a to tím, že prokáže, že svým konkurentům sdělil, že jeho účast na těchto jednáních měla odlišnou povahu než jejich.
(viz bod 130)
5. Z pokynů o metodě stanovování pokut udělených podle čl. 15 odst. 2 nařízení č. 17 a čl. 65 odst. 5 Smlouvy o ESUO vyplývá, že Komise nestanovila, že by se posuzování závažnosti a posuzování délky trvání protiprávního jednání mělo jakkoli překrývat nebo že by mezi nimi měl panovat vztah vzájemné závislosti. Pokud si Komise vyhradila možnost zvýšení u protiprávních jednání v délce dvanácti měsíců a více za každý rok jejich trvání až o 10 % částky stanovené za závažnost protiprávního jednání, nijak ji to nezavazuje k tomu, aby toto procento stanovila v závislosti na intenzitě aktivity kartelové dohody nebo na jejích dopadech, či dokonce podle závažnosti protiprávního jednání. V rámci jejího širokého prostoru pro uvážení totiž Komisi přísluší rozhodnout o tom, jaká míra navýšení bude uplatněna z důvodu délky trvání protiprávního jednání.
(viz body 141, 143)
6. Komise není jakkoliv povinna přiznat v rámci své posuzovací pravomoci snížení pokuty z důvodu ukončení porušování pravidel hospodářské soutěže, které skončilo již před prvními zásahy Komise.
(viz bod 151)
7. V rámci posuzování spolupráce poskytnuté účastníky kartelové dohody má Komise při hodnocení kvality a užitečnosti spolupráce určitého podniku široký prostor pro uvážení, zejména v porovnání s přispěním jiných podniků. Může tedy být shledána pouze vada spočívající ve zjevně nesprávném posouzení Komise. Komise však nemůže v rámci uvedeného posuzování porušovat zásadu rovného zacházení.
Tribunál naopak vykonává úplný přezkum nad otázkou, zda spolupráce poskytnutá podnikem jde nad rámec povinnosti odpovědět na žádost Komise o informace, která pro něho vyplývá z článku 11 nařízení č. 17 a z článku 18 nařízení č. 1/2003.
(viz body 162, 168)
8. Ze systematiky pokynů o metodě stanovování pokut udělených podle čl. 15 odst. 2 nařízení č. 17 a čl. 65 odst. 5 Smlouvy o ESUO vyplývá, že podnikům, které se účastní na kartelové dohodě nejdéle, budou uloženy nejnižší pokuty, pokud se částky budou dělit počtem měsíců účasti na kartelu nebo počtem schůzek, kterých se tyto podniky zúčastnily, protože Komise se v pokynech omezila na stanovení toho, že výchozí částka pokut se zvýší o nejvýše 10 % za každý rok, ve kterém došlo k protiprávnímu jednání. Podnik se nemůže dovolávat tohoto sebeomezení za účelem dosažení snížení pokuty, která je mu uložena.
(viz body 179–180)