Věc T‑4/13 R

Communicaid Group Ltd

v.

Evropská komise

„Řízení o předběžných opatřeních – Veřejné zakázky na služby – Zadávací řízení – Služby jazykového vzdělávání – Odmítnutí nabídky uchazeče – Návrh na odklad vykonatelnosti a na nařízení předběžných opatření – Ztráta příležitosti – Neexistence vážné a nenapravitelné újmy – Neexistence naléhavosti“

Shrnutí – usnesení předsedy Tribunálu ze dne 11. března 2013

1.      Řízení o předběžných opatřeních – Odklad vykonatelnosti – Předběžná opatření – Podmínky nařízení – Fumus boni juris – Naléhavost – Vážná a nenapravitelná újma – Kumulativní charakter – Zvážení všech dotčených zájmů – Pořadí a způsob přezkumu – Posuzovací pravomoc soudce příslušného pro rozhodování o předběžných opatřeních

(Článek 256 odst. 1 SFEU, články 278 SFEU a 279 SFEU; jednací řád Tribunálu, čl. 104 odst. 2)

2.      Řízení o předběžných opatřeních – Odklad vykonatelnosti – Předběžná opatření – Podmínky nařízení – Naléhavost – Vážná a nenapravitelná újma – Důkazní břemeno

(Články 278 SFEU a 279 SFEU)

3.      Řízení o předběžných opatřeních – Odklad vykonatelnosti – Předběžná opatření – Podmínky nařízení – Vážná a nenapravitelná újma – Finanční újma – Situace způsobilá ohrozit existenci žalující společnosti – Důkazní břemeno

(Články 278 SFEU a 279 SFEU; jednací řád Tribunálu, čl. 104 odst. 2)

4.      Řízení o předběžných opatřeních – Odklad vykonatelnosti – Předběžná opatření – Podmínky nařízení – Naléhavost – Vážná a nenapravitelná újma – Ztráta příležitosti vyplývající z vyloučení uchazeče ze zadávacího řízení – Ztráta, která sama o sobě nepředstavuje vážnou újmu

(Články 278 SFEU a 279 SFEU; jednací řád Tribunálu, čl. 104 odst. 2)

5.      Řízení o předběžných opatřeních – Odklad vykonatelnosti – Předběžná opatření – Podmínky nařízení – Vážná a nenapravitelná újma – Finanční újma – Ztráta příležitosti vyplývající z vyloučení uchazeče ze zadávacího řízení – Újma, kterou lze v plném rozsahu nahradit v řízení o žalobě na náhradu škody

(Články 268 SFEU, 278 SFEU, 279 SFEU a 340 SFEU; jednací řád Tribunálu, čl. 104 odst. 2)

6.      Řízení o předběžných opatřeních – Odklad vykonatelnosti – Předběžná opatření – Podmínky nařízení – Vážná a nenapravitelná újma – Rozhodnutí o vyloučení uchazeče ze zadávacího řízení – Poškození jeho pověsti – Újma, která nemůže být považována za nenapravitelnou

(Články 278 SFEU a 279 SFEU; jednací řád Tribunálu, čl. 104 odst. 2)

7.      Řízení o předběžných opatřeních – Odklad vykonatelnosti – Odklad vykonatelnosti rozhodnutí v oblasti veřejných zakázek – Podmínky nařízení – Naléhavost – Rozsah

(Článek 278 SFEU)

8.      Základní práva – Právo na obhajobu – Právo na účinnou soudní ochranu – Odvolání se navrhovatele na naléhavost jeho situace v rámci řízení o předběžném opatření, který však nepožádal o zrychlené projednání věci v hlavním řízení – Porušení – Neexistence

(Články 278 SFEU a 279 SFEU; jednací řád Tribunálu, článek 76a)

1.      Viz znění rozhodnutí.

(viz body 12–14)

2.      Viz znění rozhodnutí.

(viz bod 21)

3.      Peněžitá újma nemůže být, s výjimkou mimořádných okolností, považována za nenapravitelnou, nebo jen těžko napravitelnou, protože zpravidla může být předmětem následného finančního vyrovnání. V takovém případě je navrhované předběžné opatření odůvodněné jen tehdy, pokud je zřejmé, že bez tohoto opatření by se žalobce před vydáním rozhodnutí, kterým se ukončuje hlavní řízení, nacházel v situaci, která by mohla ohrozit jeho finanční přežití, nebo že by se nenapravitelně a značně změnily jeho podíly na trhu zejména vzhledem k velikosti jeho podniku.

Aby bylo možné posoudit, zda je tvrzená újma vážná a nenapravitelná, a odůvodňuje-li tedy výjimečné nařízení navrhovaných předběžných opatření, soudce rozhodující o návrhu na předběžné opatření musí mít k dispozici konkrétní a přesné údaje podložené podrobnými doklady, které prokazují hospodářskou situaci žalobce a umožňují posoudit konkrétní důsledky, které by pravděpodobně vyplynuly z nenařízení navrhovaných opatření. Žalobce je tedy povinen předložit důkazy prokazující informace, které jsou způsobilé vytvořit věrnou a celkovou představu o jeho finanční situaci.

Tato věrná a celková představa musí být krom toho uvedena ve znění návrhu na předběžné opatření. Takovýto návrh musí být totiž dostatečně jasný a přesný, aby umožnil žalovanému připravit si vyjádření a soudci rozhodujícímu o návrhu na předběžné opatření rozhodnout o návrhu, případně bez dalších podpůrných informací, přičemž základní skutkové a právní okolnosti, na nichž je návrh založen, musí uceleně a srozumitelně vyplývat již ze samotného znění návrhu na předběžné opatření. Kromě toho údaje zakládající takovouto věrnou a celkovou představu musí být podloženy podrobnými doklady osvědčenými nezávislým odborníkem, který není zaměstnancem žalobce, a umožňujícími posoudit pravdivost uvedených informací.

(viz body 22, 24, 25)

4.      Účelem zadávacího řízení prováděného za účelem zadání veřejné zakázky je umožnit dotyčnému orgánu vybrat si z více konkurenčních nabídek tu, která nejvíc odpovídá předem určeným výběrovým kritériím, přičemž uvedený orgán disponuje v této souvislosti širokou posuzovací pravomocí. Podnik, který se takovéhoto řízení účastní, proto nikdy nemá úplnou záruku, že mu zakázka bude zadána, ale musí vždy brát v úvahu možnost, že zakázka bude zadána jinému uchazeči. Za těchto okolností jsou nepříznivé finanční důsledky pro dotčený podnik, které by vyplývaly ze zamítnutí jeho nabídky, v zásadě součástí obvyklého podnikatelského rizika, kterému musí čelit každý podnik působící na trhu.

Z toho vyplývá, že ztráta možnosti získat a provést veřejnou zakázku je neoddělitelnou součástí vyloučení z dotčeného zadávacího řízení a samu o sobě ji nelze považovat za závažnou újmu a to tím spíše, že dokonce i uchazeč, jehož nabídka byla vybrána, musí počítat s tím, že veřejný zadavatel může podle čl. 101 prvního pododstavce nařízení č. 1605/2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství, až do podpisu smlouvy upustit od zakázky nebo zrušit zadávací řízení, aniž by se tento uchazeč v zásadě mohl domáhat jakéhokoli odškodnění. Před podpisem smlouvy s vybraným uchazečem totiž není veřejný zadavatel vázán, a může tak v rámci plnění svých úkolů veřejného zájmu svobodně od zakázky upustit nebo zadávací řízení zrušit, aniž by byl povinen nahradit uvedenému uchazeči škodu.

V této souvislosti článek 101 první pododstavec nařízení č. 1605/2002 tedy vylučuje, aby si vybraný uchazeč mohl nárokovat uzavření příslušné smlouvy s veřejným zadavatelem z důvodu, že jeho finanční prosperita, či dokonce jeho hospodářské přežití závisí na provedení veřejné zakázky, pro kterou byl vybrán.

Tato nejistota, která je vlastní právní a hospodářské situaci vybraného podniku, který navzdory udělení dotčené veřejné zakázky musí od počátku počítat s tím, že o ni bez odškodnění přijde, je jedním z faktorů, které musí soudce rozhodující o návrhu na předběžné opatření zohlednit při posuzování návrhu na předběžné opatření podaného uchazečem, jehož nabídka byla odmítnuta: stejně jako v případě vybraného uchazeče, samotná skutečnost, že odmítnutí nabídky může mít nepříznivé, či dokonce závažné finanční následky pro neúspěšného uchazeče, tedy sama o sobě nemůže odůvodnit předběžné opatření navrhované tímto posledně uvedeným uchazečem.

(viz body 28–30)

5.      Viz znění rozhodnutí.

(viz body 33, 34, 37)

6.      Viz znění rozhodnutí.

(viz bod 40)

7.      Naléhavost může – zejména v soudním řízení o předběžném opatření v oblasti veřejných zakázek – spočívat v nezbytné nutnosti co nejrychleji napravit to, co se na první pohled jeví jako zjevná a mimořádně závažná protiprávnost a tedy jako zvlášť závažný fumus boni juris.

(viz bod 45)

8.      Pokud žalobce v rámci řízení o předběžném opatření nepřipojí ke své žalobě v hlavním řízení žádost o zrychlené řízení podle článku 75a jednacího řádu Tribunálu, čímž se vzdá možnosti dosáhnout naléhavé soudní ochrany, nemůže úspěšně tvrdit, že zamítnutí jeho návrhu na předběžné opatření by samo o sobě představovalo porušení jeho práva na účinnou soudní ochranu.

(viz bod 48)