Věc T‑116/22
Belavia – Belarusian Airlines AAT
v.
Rada Evropské unie
Rozsudek Tribunálu (devátého senátu) ze dne 29. května 2024
„Společná zahraniční a bezpečnostní politika – Omezující opatření vzhledem k situaci v Bělorusku a k zapojení Běloruska do ruské agrese proti Ukrajině – Zmrazení finančních prostředků – Seznam osob, subjektů a orgánů, na které se vztahuje zmrazení finančních prostředků a hospodářských zdrojů – Zařazení a ponechání jména žalobce na seznamech – Organizace činností Lukašenkova režimu usnadňujících nedovolené překračování vnějších hranic Unie nebo se na těchto činnostech podílejí – Prospěch z Lukašenkova režimu – Nesprávné posouzení“
1. Evropská unie – Soudní přezkum legality aktů orgánů – Omezující opatření vůči Bělorusku – Zmrazení finančních prostředků některých osob a subjektů vzhledem k situaci v Bělorusku – Rozsah přezkumu – Důkaz opodstatněnosti opatření – Povinnost příslušného unijního orgánu prokázat v případě sporu podloženost důvodů uplatněných vůči dotyčným osobám nebo subjektům – Zařazení na seznamy na základě souboru přesných, konkrétních a shodujících se nepřímých důkazů
[Listina základních práv Evropské unie, článek 47; rozhodnutí Rady 2012/642/SZBP, ve znění rozhodnutí (SZBP) 2021/2125 a (SZBP) 2023/421, příloha; nařízení Rady č. 765/2006, 2021/2124 a 2023/419, příloha]
(viz body 26–29)
2. Společná zahraniční a bezpečnostní politika – Omezující opatření vůči Bělorusku – Kritéria pro přijetí omezujících opatření – Fyzické nebo právnické osoby, subjekty a orgány, které organizují činnosti Lukašenkova režimu usnadňující nedovolené překračování vnějších hranic Unie – Pojem – Chybné posouzení – Absence
[Rozhodnutí Rady 2012/642/SZBP, ve znění rozhodnutí (SZBP) 2021/2125 a (SZBP) 2023/421, příloha; nařízení Rady č. 765/2006, 2021/2124 a 2023/419, příloha]
(viz body 45, 48–52, 57–60, 63–66)
3. Evropská unie – Soudní přezkum legality aktů orgánů – Omezující opatření vůči Bělorusku – Zmrazení finančních prostředků některých osob a subjektů vzhledem k situaci v Bělorusku – Rozsah přezkumu – Důkaz opodstatněnosti opatření – Povinnost příslušného unijního orgánu prokázat v případě sporu podloženost důvodů uplatněných vůči dotyčným osobám nebo subjektům – Rozsah prostoru tohoto příslušného orgánu pro uvážení – Relevance důkazů předložených v souvislosti s předchozím zařazením na seznam bez změny důvodů a bez změny situace žalobce či kontextu v Bělorusku – Změna situace žalobce a vývoj situace v Bělorusku
[Rozhodnutí Rady 2012/642/SZBP, ve znění rozhodnutí (SZBP) 2021/2125 a (SZBP) 2023/421, příloha; nařízení Rady č. 765/2006, 2021/2124 a 2023/419, příloha]
(viz body 76–84)
4. Společná zahraniční a bezpečnostní politika – Omezující opatření vůči Bělorusku – Kritéria pro přijetí omezujících opatření – Fyzické nebo právnické osoby, subjekty a orgány, které mají prospěch z Lukašenkova režimu nebo jej podporují – Pojem „prospěch“ – Chybné posouzení – Absence
[Rozhodnutí Rady 2012/642/SZBP, ve znění rozhodnutí (SZBP) 2023/421, příloha; nařízení Rady č. 765/2006 a 2023/419, příloha]
(viz body 92–100)
Shrnutí
Tribunál v rozsudku zamítl žalobu, kterou společnost Belavia – Belarusian Airlines AAT podala proti aktům, jimiž byla Radou Evropské unie v roce 2021 zařazena(1) a následně ponechána(2) na seznamu osob a subjektů dotčených omezujícími opatřeními přijatými vzhledem k situaci v Bělorusku. Tato věc umožnila Tribunálu poprvé vyložit kritérium pro zařazení stanovené v čl. 4 odst. 1 písm. c) bodu i) rozhodnutí 2012/642(3), které se týká organizace činností Lukašenkova režimu usnadňujících nedovolené překračování vnějších hranic Unie.
Tento rozsudek spadá do řady omezujících opatření, která byla přijata Evropskou unií od roku 2004 vzhledem ke stavu demokracie, právního státu a lidských práv v Bělorusku. Žalobkyni, státnímu leteckému dopravci, byly zmrazeny finanční prostředky a hospodářské zdroje z důvodu, že má prospěch z Lukašenkova režimu a podporuje jej, a že se podílela na činnostech Lukašenkova režimu usnadňujících nedovolené překračování vnějších hranic Unie tím, že se podílela na přepravě státních příslušníků třetích zemí, kteří chtěli překročit vnější hranice Unie z Blízkého východu do Běloruska.
Závěry Tribunálu
Pokud jde zaprvé o prvotní zařazení žalobkyně na seznamy na základě kritéria stanoveného v čl. 4 odst. 1 písm. c) bodu i) rozhodnutí 2012/642, Tribunál má za to, že Rada měla k dispozici soubor dostatečně přesných, konkrétních a shodujících se nepřímých důkazů k tomu, aby prokázala, že státní příslušníci třetích zemí, kteří měli v úmyslu překročit vnější hranice Unie, aniž dodrželi příslušné právní předpisy, cestovali do Minsku (Bělorusko) na palubě letadel provozovaných žalobkyní z Libanonu, ze Spojených arabských emirátů a Turecka. Rada měla k dispozici dostatečné nepřímé důkazy k tomu, aby tvrdila, že žalobkyně za účelem usnadnění tohoto jednání zvýšila počet letů na existujících trasách a místní cestovní kanceláře hrály roli prostředníků tím, že prodávaly letenky žalobkyně výše uvedeným osobám, čímž jí pomáhaly zůstat v pozadí.
Tribunál dále odmítá argumenty předložené žalobkyní za účelem zpochybnění tohoto souboru nepřímých důkazů. Žalobkyně tak zaprvé zejména tvrdila, že v průběhu roku 2021 přepravila méně cestujících než jiné letecké společnosti, které rovněž provozují letecká spojení mezi Istanbulem (Turecko) a Minskem, jakož i mezi Dubají (Spojené arabské emiráty) a Minskem, a že počet osob, které přepravila na trase mezi Bejrútem (Libanon) a Minskem, je nižší než počet osob přepravených na jiných trasách z jiných třetích zemí nebo do jiných třetích zemí než Libanonu. Tribunál nicméně upřesňuje, že tyto okolnosti neprokazují, že se žalobkyně nepodílela v rozsahu vlastních činností přepravy osob z Libanonu, Spojených arabských emirátů a Turecka do Běloruska na činnostech Lukašenkova režimu usnadňujících nedovolené překračování vnějších hranic Unie. Kromě toho se podle údajů poskytnutých žalobkyní v průběhu roku 2021 počet cestujících, které přepravila z Istanbulu nebo Bejrútu do Minsku, podstatně zvýšil.
Zadruhé tvrzení žalobkyně, že jednak její lety zajišťující spojení s Libanonem, Spojenými arabskými emiráty a Tureckem nebyly charterovými lety běloruského státu a jednak její vlastní přepravní operace byly ziskové, nejsou schopna prokázat, že uvedené lety a operace nebyly součástí činností Lukašenkova režimu usnadňujících nedovolené překračování vnějších hranic Unie. Z důkazů založených do spisu totiž vyplývá, že Lukašenkův režim organizoval leteckou přepravu státních příslušníků třetích zemí do Běloruska podporou vydávání víz do Běloruska, že toto opatření mělo za následek zvýšení poptávky po službách letecké přepravy do Běloruska a letecké společnosti měly zisk z obchodního provozu letů, které tuto poptávku uspokojovaly.
Zatřetí skutečnost, že žalobkyně provedla požadované kontroly při odbavení cestujících, zejména pokud jde o vízovou povinnost, nevylučuje, že se podílela na činnostech Lukašenkova režimu usnadňujících nedovolené překračování vnějších hranic Unie.
Konečně Tribunál podotýká, že z písemností předložených Radou nevyplývá, že žalobkyně otevřela nové letecké trasy pro usnadnění přepravy státních příslušníků třetích zemí do Běloruska, jak to vyplývá ze sporného odůvodnění. Toto zjištění však nestačí k závěru o zrušení původních aktů. Důvody uvedené Radou na podporu posouzení, podle něhož se žalobkyně podílela na činnostech Lukašenkova režimu usnadňujících nedovolené překračování vnějších hranic Unie, které jsou dostatečně přesné a konkrétní a nejsou stiženy nesprávným posouzením skutkového stavu nebo nesprávným právním posouzením, představují samy o sobě dostatečný základ pro zařazení názvu žalobkyně na sporné seznamy.
Pokud jde zadruhé o ponechání názvu žalobkyně na seznamech na základě téhož kritéria, připomíná Tribunál, že Radě při pravidelném přezkumu omezujících opatření přísluší, aby provedla aktualizované posouzení situace a zhodnotila dopad dříve přijatých opatření s ohledem na jejich cíle ve vztahu k dotyčným osobám a subjektům. Pro odůvodnění tohoto ponechání na seznamu může Rada vycházet z týchž důkazů odůvodňujících prvotní zařazení, pokud se důvody pro zařazení na seznam nezměnily a nezměnil se kontext tak, že se tyto důkazy staly obsoletními. V projednávané věci Tribunál uvádí, že Rada implicitně připouští, že důkazy odůvodňující přijetí původních aktů, týkající se letů provozovaných žalobkyní z Libanonu a Spojených arabských emirátů, se staly obsoletními. Tribunál má mimoto za to, že okolnost, že žalobkyně nadále provozovala lety na trase mezi Istanbulem a Minskem, nemůže stačit k odůvodnění ponechání jejího názvu na seznamech. Rada tudíž právně dostačujícím způsobem neprokázala, že ke dni přijetí aktů o ponechání na seznamech byla žalobkyně nadále zapojena do činností Lukašenkova režimu, které usnadňují nedovolené překračování vnějších hranic Unie z důvodu letů, které provozovala na trase mezi Istanbulem a Minskem.
Naproti tomu má Tribunál za to, že Rada měla soubor dostatečně konkrétních, přesných a shodujících se nepřímých důkazů, které prokazují, že žalobkyně měla konkrétní prospěch z veřejných prohlášení prezidenta Lukašenka oznamujících, že jí běloruský stát poskytne veškerou možnou podporu.