ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA (desátého senátu)
13. března 2019 (*)
„Řízení o předběžné otázce – Daně – Spotřební daně z alkoholu a alkoholických nápojů – Směrnice 92/83/EHS – Článek 2 – Pojem ‚pivo‘ – Nápoj vyrobený z mladiny získané ze směsi obsahující více glukózy než sladu – Kombinovaná nomenklatura – Číslo 2203 (pivo ze sladu) nebo 2206 [ostatní kvašené (fermentované) nápoje]“
Ve věci C‑195/18,
jejímž předmětem je žádost o rozhodnutí o předběžné otázce na základě článku 267 SFEU, podaná rozhodnutím Sąd Okręgowy w Piotrkowie Trybunalskim (okresní soud v Piotrkowie Trybunalskim, Polsko) ze dne 2. února 2018, došlým Soudnímu dvoru dne 19. března 2018, v trestním řízení proti
B. S.,
za přítomnosti:
Prokuratura Okręgowa w Piotrkowie Trybunalskim,
Łódzki Urząd Celno-Skarbowy w Łodzi,
Urząd Celno-Skarbowy w Piotrkowie Trybunalskim,
SOUDNÍ DVŮR (desátý senát),
ve složení C. Lycourgos (zpravodaj), předseda senátu, E. Juhász a I. Jarukaitis, soudci,
generální advokát: Y. Bot,
vedoucí soudní kanceláře: A. Calot Escobar,
s přihlédnutím k písemné části řízení,
s ohledem na vyjádření předložená:
– za B. S. T. Grzejszczakem, adwokat,
– za polskou vládu B. Majczynou, jako zmocněncem,
– za řeckou vládu M. Tassopoulou, A. Dimitrakopoulou a I. Kotsoni, jako zmocněnkyněmi,
– za Evropskou komisi C. Perrin a M. Siekierzyńskou, jako zmocněnkyněmi,
s přihlédnutím k rozhodnutí, přijatému po vyslechnutí generálního advokáta, rozhodnout věc bez stanoviska,
vydává tento
Rozsudek
1 Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce se týká výkladu článku 2 směrnice Rady 92/83/EHS ze dne 19. října 1992 o harmonizaci struktury spotřebních daní z alkoholu a alkoholických nápojů (Úř. věst. 1992, L 316, s. 21; Zvl. vyd. 09/01, s. 206), ve spojení s přílohou I nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku (Úř. věst. 1987, L 256, s. 1; Zvl. vyd. 02/02, s. 382), ve znění nařízení Komise (EHS) č. 2587/91 ze dne 26. července 1991 (Úř. věst. 1991, L 259, s. 1).
2 Tato žádost byla podána v rámci trestního řízení zahájeného proti B. S. na základě toho, že uvedený mimo jiné podal polské daňové správě nesprávné informace, což vedlo ke snížení spotřební daně, kterou byl povinen odvést.
Právní rámec
Unijní právo
Směrnice 92/83
3 Článek 2 směrnice 92/83 stanoví:
„Pro účely této směrnice se ‚pivem‘ rozumějí všechny výrobky kódu KN (kombinované nomenklatury) 2203, které obsahují více než 0,5 % objemových alkoholu, a všechny výrobky, které obsahují směs piva a nealkoholických nápojů kódu KN 2206 a obsahují více než 0,5 % objemových alkoholu.“
4 Článek 26 této směrnice stanoví:
„Odkazy učiněné v této směrnici na kódy KN se vztahují k verzi kombinované nomenklatury platné ke dni přijetí této směrnice.“
Kombinovaná nomenklatura
5 Článek 12 nařízení č. 2658/87 stanoví, že Evropská komise přijme každoročně nařízením úplnou verzi kombinované nomenklatury (dále jen „KN“) a příslušných autonomních a smluvních celních sazeb společného celního sazebníku vyplývající z opatření přijatých Radou Evropské unie nebo Komisí. Toto nařízení se vyhlásí v Úředním věstníku Evropské unie nejpozději dne 31. října a použije se ode dne 1. ledna následujícího roku.
6 V souladu s článkem 26 směrnice 92/83 se na skutkový stav v původním řízení použije verze KN podle přílohy I nařízení č. 2658/87 ve znění nařízení č. 2587/91.
7 Druhá část KN obsahuje kapitolu 22, nadepsanou „Nápoje, lihoviny a ocet“, která obsahuje čísla 2203 a 2206 této nomenklatury.
8 Číslo 2203 zní následovně:
9 Číslo 2206 zní následovně:
„2206 | Ostatní kvašené (fermentované) nápoje (například jablečné víno, hruškové víno, medovina); směsi kvašených (fermentovaných) nápojů a směsi kvašených (fermentovaných) nápojů s nealkoholickými nápoji, jinde neuvedené ani nezahrnuté:“ |
Vysvětlivky k HS
10 Rada pro celní spolupráci, nyní Světová celní organizace (WCO), byla zřízena úmluvou o vytvoření uvedené Rady, uzavřenou v Bruselu 15. prosince 1950. Harmonizovaný systém popisu a číselného označování zboží (dále jen „HS“) byl vypracován WCO a zaveden Mezinárodní úmluvou o harmonizovaném systému popisu a číselného označování zboží uzavřenou v Bruselu dne 14. června 1983, která byla společně s protokolem o její změně ze dne 24. června 1986 schválena jménem Evropského hospodářského společenství rozhodnutím Rady 87/369/EHS ze dne 7. dubna 1987 (Úř. věst. 1987, L 198, s. 1; Zvl. vyd. 02/02, s. 288). KN přejímá čísla a šesticiferné položky HS. Pouze sedmé a osmé místo je jejím dalším vlastním tříděním.
11 Vysvětlivky k HS byly vypracovány WCO v souladu s ustanoveními uvedené úmluvy a zveřejňují se ve dvou úředních jazycích WCO, tedy ve francouzštině a angličtině.
12 Ve francouzském znění uvádí vysvětlivky k HS týkající se čísla 2203 toto:
„La bière est une boisson alcoolique qui s’obtient par la fermentation du moût préparé avec du malt d’orge ou de froment, qu’on a fait bouillir en présence d’eau avec généralement du houblon. Certaines quantités de céréales non maltées (maïs et riz, par exemple) peuvent éventuellement être utilisées pour la préparation du moût. L’addition de houblon a pour effet de développer des principes amers et aromatiques et de permettre une meilleure conservation du produit. Elle est parfois aromatisée en cours de fermentation à l’aide de cerises ou d’autres produits.
On ajoute parfois à la bière des sucres, des colorants, du dioxyde de carbone ou encore d’autres substances.
Selon les procédés de fermentation employés, on peut avoir: les bières de fermentation basse, obtenues à basse température avec des levures dites basses et des bières de fermentation haute obtenues à une température plus élevée avec des levures dites hautes.
Les bières peuvent être claires ou foncées, douces ou amères, légères ou fortes; elles se présentent ordinairement en fûts, en bouteilles ou en boîtes hermétiquement closes et peuvent aussi être commercialisées sous les appellations de « ale », « stout », etc.
Cette position comprend également les bières concentrées qui sont préparées en concentrant dans le vide, jusqu’à 1/5 ou 1/6 de leur volume, des bières, en général peu alcooliques, mais très riches en extrait de malt.
N’entrent pas dans cette position:
a) Certaines boissons qui, bien que parfois appelées bières, ne contiennent pas d’alcool (par exemple, celles obtenues avec de l’eau et des sucres caramélisés) (no 22.02).
b) Les boissons appelées bières sans alcool, qui sont des bières de malt dont le titre alcoométrique volumique a été ramené à 0,5 % vol ou moins (no 22.02).
c) Les médicaments des nos 30.03 ou 30.04.“
[Pivo je alkoholický nápoj, který se připravuje kvašením mladiny připravené z ječného nebo pšeničného sladu, jež byl povařen ve vodě, a to obvykle spolu s chmelem. Pro přípravu mladiny lze případně použít určité množství nesladových obilovin (např. kukuřice a rýže). Výsledkem přidání chmele je rozvinutí hořkosti a aroma, a je tím umožněno i lepší uchovávání výrobku. V průběhu kvašení jsou někdy přidávány třešně nebo jiné aromatické látky.
Do piva je možné přidat cukr, barviva, oxid uhličitý a jiné látky.
Podle použitého procesu kvašení je výsledkem pivo ze spodního kvašení, získané při nízké teplotě s použitím kvasinek pro spodní kvašení, nebo pivo ze svrchního kvašení získané při vyšší teplotě s použitím kvasinek pro svrchní kvašení.
Pivo může být světlé nebo tmavé, sladké nebo hořké, slabé nebo silné; obvykle je plněno do sudů, lahví nebo hermeticky uzavřených plechovek a může být uváděno na trh rovněž pod označením ‚ale‘, ‚stout‘, atd.
Do tohoto čísla patří také koncentrované pivo, získané vakuováním nízkostupňového piva, které má však vysoký obsah sladu, na pětinu nebo šestinu jeho původního objemu.
Do tohoto čísla nepatří:
a) Některé nápoje, které, třebaže se někdy označují jako pivo, neobsahují alkohol (například nápoje připravené z vody a karamelizovaného cukru) (č. 22.02).
b) Nápoje známé jako nealkoholická piva, což jsou piva ze sladu, jejichž obsah alkoholu byl snížen na 0,5 % obj. či méně (č. 22.02).
c) Léky čísel 30.03 nebo 30.04.] (neoficiální překlad)
13 V anglickém znění tytéž vysvětlivky stanoví:
„Beer is an alcoholic beverage obtained by fermenting a liquor (wort) prepared from malted cereals (most commonly barley or wheat), water and (usually) hops. Certain quantities of non-malted cereals (e.g., maize (corn) or rice) may also be used for the preparation of the liquor (wort). The addition of hops imparts a bitter and aromatic flavour and improves the keeping qualities. Cherries or other flavouring substances are sometimes added during fermentation.
Sugar (particularly glucose), colouring matter, carbon dioxide and other substances may also be added.
According to the fermenting process employed, the products may be bottom fermentation beer, obtained at a low temperature with bottom yeasts, or top fermentation beer, obtained at a higher temperature with top yeasts.
Beer may be pale or dark, sweet or bitter, mild or strong. It may be put up in barrels, bottles or in airtight tins and may be marketed as ale, stout, etc.
This heading also covers concentrated beer prepared by vacuum-condensing beer of low alcoholic strength (but with a high content of malt extract) to between one fifth and one sixth of its original volume.
The heading does not cover:
(a) Certain beverages which, although they are sometimes described as beers, do not contain alcohol (e.g., beverages prepared from water and caramelised sugar) (heading 22.02).
(b) Beverages called non-alcoholic beer consisting of beer made from malt, the alcoholic strength of which by volume has been reduced to 0.5 % vol or less (heading 22.02).
(c) Medicaments of heading 30.03 or 30.04.“
Polské právo
14 Ustawa o podatku akcyzowym (zákon o spotřební dani) ze dne 6. prosince 2008 (Dz. U. z roku 2009, č. 3, položka 11), ve znění použitelném na spor v původním řízení (dále jen „zákon o spotřebních daních“), v článku 94 stanoví:
„1. Pro účely tohoto zákona se pivem rozumí veškeré výrobky zahrnuté do kódu KN 2203 00 a všechny výrobky, které jsou směsi piva s nealkoholickými nápoji zahrnuté do kódu 2206 00 KN, pokud skutečný obsah alkoholu těchto výrobků přesahuje 0,5 % objemu.
[…]
4. Sazba spotřební daně z piva činí 7,79 [polských zlotých] PLN [přibližně 1,8 eura] za každý hektolitr/stupeň Plato hotového výrobku.“
15 Článek 96 odst. 4 tohoto zákona stanoví:
„Sazby spotřební daně z kvašených (fermentovaných) nápojů jsou následující:
1) pro jablečné a hruškové víno spadající pod kódy KN 2206 00 31, 2206 00 51 a 2206 00 81, mající skutečný obsah alkoholu nepřesahující 5,0 % obj. – 97,00 PLN [přibližně 22,6 eura] za hektolitr hotového výrobku;
2) pro ostatní kvašené (fermentované) nápoje – 158,00 PLN [přibližně 36,5 eura] za hektolitr hotového výrobku.“
Spor v původním řízení a předběžná otázka
16 V období od května 2011 do května 2013 vyráběl B. S. alkoholický nápoj, který byl podle něj směsí piva s nealkoholickými nápoji. Sto hektolitrů mladiny, z níž vznikne meziprodukt, který B. S. označuje za pivo, se získá ze 134,9 litru sladového výtažku, 1708,2 litru glukózového sirupu, 9 litrů kyseliny citronové, 2,4 litru fosforečnanu amonného, živin a vody.
17 Od 29. června 2011 do 26. června 2013 podával B. S. každý měsíc k příslušnému celnímu úřadu přiznání ke spotřební dani, v němž nápoj, který vyrábí, kvalifikoval jako směs „piva“ ve smyslu čísla 2203 KN a nealkoholických nápojů, a na základě článku 94 zákona o spotřební dani uplatňoval sazbu spotřební daně na pivo, která činí 7,79 PLN (přibližně 1,8 eura) za každý hektolitr/stupeň Plato hotového výrobku.
18 Několika rozhodnutími, přijatými v období od 27. září 2012 do 14. února 2014, vedoucí příslušného celního úřadu zpochybnil daňová přiznání B. S. a stanovil spotřební daně v podstatně vyšší výši, a to protože nápoj vyráběný B. S. měl být zařazen pod číslo 2206 KN jakožto nápoj na bázi kvašených nápojů jiných než pivo a nealkoholických nápojů a měl podléhat sazbě spotřební daně ve výši 158 PLN (přibližně 36,5 eura) za hektolitr hotového výrobku. Tato rozhodnutí byla odůvodněna tím, že hlavní složkou použitou při výrobě meziproduktu je glukózový sirup, a nikoli slad, a tento produkt tedy nemůže být zařazen pod číslo 2203 KN, které označuje „pivo ze sladu“. Vedoucí celního úřadu tedy dospěl k závěru, že hotový výrobek uvedený v přiznáních zmíněných v bodě 17 tohoto rozsudku, který představuje nápoj na bázi tohoto meziproduktu a nealkoholických nápojů, musí být považován za nápoj na bázi jiných kvašených nápojů než piva a nealkoholických nápojů.
19 Tato rozhodnutí vedoucího celního úřadu byla potvrzena několika rozhodnutím ředitele celní komory. Kromě toho žaloby, které podal B. S. proti těmto rozhodnutím, polské správní soudy zamítly.
20 V rámci sporu v původním řízení je B. S. trestně stíhán za to, že od června 2011 do června 2013 uváděl polské daňové orgány v omyl, když v souvislosti s nápojem, který vyráběl, uváděl v přiznáních ke spotřební dani nesprávné údaje, což vedlo k výraznému snížení této daně a k tomu, že tento nápoj opustil daňový sklad, aniž byl opatřen kolkem.
21 Rozsudkem Sąd Rejonowy w Piotrkowie Trybunalskim (okresní soud v Piotrkowie Trybunalskim, Polsko) ze dne 21. června 2017 byl B. S. shledán vinným ze spáchání těchto trestných činů a byl mu uložen peněžitý trest ve výši 300násobku denní sazby 200 PLN (přibližně 46,2 eura). B. S. se proti tomuto odsuzujícímu rozsudku odvolal k předkládajícímu soudu.
22 Tento soud uvádí, že podle příslušných ustanovení zákona o spotřební dani musí být zařazení výrobku podle tohoto zákona provedeno podle klasifikace vyplývající z KN v souladu s výkladovými pravidly k ní připojenými. Kromě toho zdůrazňuje, že definice piva obsažená v tomto zákoně je totožná s definicí uvedenou v článku 2 směrnice 92/83.
23 Předkládající soud zdůrazňuje, že pro účely použití ustanovení zákona o spotřební dani pojem „pivo“ zahrnuje nejen pivo ze sladu uvedené v čísle 2203 KN, ale i směsi piva ve smyslu tohoto čísla s nealkoholickými nápoji, uvedené v čísle 2206 KN, pokud je obsah alkoholu vyšší než 0,5 % objemových. Má však za to, že tato ustanovení neupřesňují (minimální nebo maximální) procentní podíl složek vyrobeného piva a ponechávají výrobci určitý prostor pro uvážení, pokud jde o podíl těchto složek. Z toho dovozuje, že lze použít jakékoli množství nesladových složek, za předpokladu, že nápoj obsahuje slad. Uvedená ustanovení nestanoví ani to, že k přidání cukru do piva smí dojít až po ukončení procesu kvašení.
24 Podle tohoto soudu je pro určení, zda se B. S. dopustil trestného činu, zásadní zjistit, zda B. S. jím vyráběný nápoj správně kvalifikoval jako směs „piva“ ve smyslu čísla 2203 KN s nealkoholickými nápoji, nebo zda se jedná o nápoj na bázi kvašeného (fermentovaného) nápoje jiného než pivo s nealkoholickými nápoji.
25 Předkládající soud uvádí, s odkazem na závazné informace o sazebním zařazení zboží vydané ve Francii, že mezi členskými státy existují rozdíly v sazebním zařazení tohoto nápoje, pokud sladové složky nepřevládají, což odůvodňuje potřebu harmonizace judikatury.
26 Za těchto podmínek se Sąd Okręgowy w Piotrkowie Trybunalskim (okresní soud v Piotrkowie Trybunalskim, Polsko) rozhodl přerušit řízení a položit Soudnímu dvoru následující předběžnou otázku:
„Musí být článek 2 [směrnice 92/83], ve spojení s [přílohou I] [nařízení č. 2658/87], vykládán v tom smyslu, že produkt, v jehož případě byl k výrobě mladiny použit výtažek ze sladu, glukózový sirup, kyselina citronová a voda, může být pivem ze sladu zařazeným do kódu KN 2203 kombinované nomenklatury, a to i tehdy, když podíl nesladových složek v mladině je v poměru ke sladovým složkám převažující a glukózový sirup byl do mladiny přidán před procesem kvašení mladiny, a jakými kritérii je třeba se řídit při určování poměru podílů jednotlivých sladových a nesladových složek mladiny tak, aby získaný výrobek mohl být kvalifikován jako pivo ve smyslu kódu 2203 KN?“
K předběžné otázce
27 Podstatou otázky předkládajícího soudu je, zda článek 2 směrnice 92/83 musí být vykládán v tom smyslu, že meziprodukt určený ke smíchání s nealkoholickými nápoji, který je získán z mladiny, jež obsahuje méně sladových než nesladových složek a do níž byl před procesem kvašení přidán glukózový sirup, může být kvalifikován jako „pivo ze sladu“ spadající pod číslo 2203 KN.
28 Článek 2 směrnice 92/83 zahrnuje pod označení „pivo“ nejen všechny výrobky spadající pod číslo 2203 KN, ale také všechny výrobky, které obsahují směs piva a nealkoholických nápojů, patřící do čísla KN 2206, v obou případech za předpokladu, že tento výrobek obsahuje více než 0,5 % objemových alkoholu.
29 Z předkládacího rozhodnutí vyplývá, že hotový výrobek, který B. S. uvádí na trh, je směs alkoholického meziproduktu získaného kvašením a nealkoholických nápojů. Z toho plyne, že směs představující hotový výrobek, který B. S. uvádí na trh, nelze zařadit pod číslo 2203 KN, a nespadá tedy pod první z případů uvedených v článku 2 směrnice 92/83. Uvedený výrobek tedy může být označen za „pivo“ a spadat pod uvedený článek 2 pouze tehdy, pokud alkoholický meziprodukt určený k tomu, aby jej B. S. za účelem získání tohoto hotového výrobku smíchal s nealkoholickými nápoji, může být sám kvalifikován jako „pivo ze sladu“ ve smyslu čísla 2203 KN; podle všeho není zpochybňováno, že uvedený hotový výrobek obsahuje více než 0,5 % objemových alkoholu.
30 Podle článku 26 směrnice 92/83 je KN použitelnou na spor v původním řízení verze KN platná ke dni přijetí této směrnice, tedy verze vyplývající z nařízení č. 2587/91 (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 14. července 2011, Paderborner Brauerei Haus Cramer, C‑196/10, EU:C:2011:487, bod 28).
31 Podle ustálené judikatury je v zájmu právní jistoty a usnadnění kontrol třeba hledat rozhodující kritérium pro sazební zařazení zboží obecně v jeho objektivních charakteristikách a vlastnostech, jak jsou definovány zněním čísla KN a poznámek k třídám nebo kapitolám. Kromě toho vysvětlivky týkající se KN vypracované Komisí a vysvětlivky k HS vypracované WCO přispívají významným způsobem k výkladu působnosti jednotlivých čísel a položek sazebníku, nejsou však právně závazné (viz rozsudek ze dne 12. května 2016, Toorank Productions, C‑532/14 a C‑533/14, EU:C:2016:337, body 34 a 36 a citovaná judikatura).
32 S ohledem na tyto skutečnosti je třeba určit, zda alkoholický výrobek získaný kvašením mladiny sestávající mimo jiné z glukózového sirupu a malého podílu sladu může být kvalifikován jako „pivo ze sladu“ ve smyslu čísla 2203 KN.
33 Zaprvé, pokud jde o otázku týkající se podílu sladu v mladině, je třeba uvést, že KN nestanoví minimální procentní podíl sladových složek v mladině určené k výrobě piva.
34 Je pravda, že číslo 2203 KN se vztahuje na „pivo ze sladu“, což předpokládá, že pivo, které spadá pod toto číslo, nemůže být vyrobeno, aniž jeho složení zahrnuje slad. Nicméně z pouhého znění „pivo ze sladu“ nelze dovodit, že se vyžaduje minimální procentní podíl sladu v mladině.
35 Kromě toho vysvětlivky k HS týkající se čísla 2203 výslovně uvádí, že pro přípravu mladiny lze použít určité množství nesladových obilovin, aniž vyžaduje, aby podíl těchto nesladových složek byl nižší než podíl sladových složek.
36 Zadruhé, co se týče glukózového sirupu obsaženého v mladině, je třeba poukázat na to, že KN přítomnost tohoto sirupu nezakazuje.
37 Kromě toho vysvětlivky k HS týkající se čísla 2203 výslovně uznávají možnost přidat do mladiny v průběhu kvašení aromatické látky. Třebaže existují určité rozdíly mezi francouzskou a anglickou verzí, pokud jde o přesný okamžik případného přidání glukózy, jelikož prvně uvedená hovoří o jejím přidání „do piva“, zatímco druhá takové upřesnění neobsahuje, žádná z těchto dvou oficiálních jazykových verzí nevyžaduje, aby mladina, u které probíhá kvašení, neobsahovala glukózu.
38 Z toho plyne, že výrobek, který je vyroben s nízkým podílem sladu a do něhož byla před alkoholovým kvašením přidána glukóza, není pouze proto vyloučen z pojmu „pivo ze sladu“ ve smyslu čísla 2203 KN.
39 Nicméně takový výrobek může spadat pod uvedené číslo pouze pod podmínkou, že jeho objektivní charakteristiky a vlastnosti odpovídají charakteristikám a vlastnostem piva. V tomto ohledu je třeba zohlednit konkrétně organoleptické charakteristiky dotčeného výrobku (v tomto smyslu viz rozsudky ze dne 7. května 2009, Siebrand, C‑150/08, EU:C:2009:294, body 36 a 37, a ze dne 16. prosince 2010, Skoma-Lux, C‑339/09, EU:C:2010:781, bod 46).
40 Z toho vyplývá, že pokud organoleptické charakteristiky alkoholického meziproduktu, který B. S. míchá s nealkoholickými nápoji za účelem výroby hotového výrobku, který uvádí na trh, neodpovídají charakteristikám piva, což by bylo zejména v případě, kdyby tento meziprodukt nepřipomínal vizuálně pivo nebo neměl jeho specifickou chuť, nemůže být uvedený výrobek kvalifikován jako „pivo ze sladu“ ve smyslu čísla 2203 KN. Je na předkládajícím soudu, aby provedl ověření, která jsou v tomto ohledu nezbytná.
41 S ohledem na výše uvedené úvahy je třeba na položenou otázku odpovědět tak, že článek 2 směrnice 92/83 musí být vykládán v tom smyslu, že meziprodukt určený ke smíchání s nealkoholickými nápoji, který je získán z mladiny, jež obsahuje méně sladových než nesladových složek a do níž byl před procesem kvašení přidán glukózový sirup, může být kvalifikován jako „pivo ze sladu“ spadající pod číslo 2203 KN, pokud organoleptické charakteristiky uvedeného produktu odpovídají charakteristikám piva, což musí ověřit předkládající soud.
K nákladům řízení
42 Vzhledem k tomu, že řízení má, pokud jde o účastníky původního řízení, povahu incidenčního řízení ve vztahu ke sporu probíhajícímu před předkládajícím soudem, je k rozhodnutí o nákladech řízení příslušný uvedený soud. Výdaje vzniklé předložením jiných vyjádření Soudnímu dvoru než vyjádření uvedených účastníků řízení se nenahrazují.
Z těchto důvodů Soudní dvůr (desátý senát) rozhodl takto:
Článek 2 směrnice Rady 92/83/EHS ze dne 19. října 1992 o harmonizaci struktury spotřebních daní z alkoholu a alkoholických nápojů musí být vykládán v tom smyslu, že meziprodukt určený ke smíchání s nealkoholickými nápoji, který je získán z mladiny, jež obsahuje méně sladových než nesladových složek a do níž byl před procesem kvašení přidán glukózový sirup, může být kvalifikován jako „pivo ze sladu“ spadající pod číslo 2203 kombinované nomenklatury uvedené v příloze I nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku, ve znění nařízení Komise (EHS) č. 2587/91 ze dne 26. července 1991, pokud organoleptické charakteristiky uvedeného produktu odpovídají charakteristikám piva, což musí ověřit předkládající soud.
Podpisy.