Žaloba podaná dne 9. června 2011 - Cemex a další v. Komise

(Věc T-292/11)

Jednací jazyk: španělština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Cemex S.A.B. de C.V. (Monterrey, Mexiko), New Sunward Holding BV (Amsterdam, Nizozemsko), Cemex España, SA (Madrid, Španělsko), CEMEX Deutschland AG (Düsseldorf, Německo), Cemex UK (Egham, Spojené království), CEMEX Czech Operations s. r. o. (Praha, Česká republika), Cemex France Gestion (Rungis, Francie), CEMEX Austria AG (Langenzersdorf, Rakousko) (zástupce: J. Folguera Crespo, advokát)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhují, aby Tribunál:

zrušil článek 1 rozhodnutí Komise ze dne 30. března 200; podpůrně zrušil uvedené ustanovení částečně tak, aby zprostil žalobkyně povinnosti poskytnout informace, na které míří otázky uvedené v příloze I rozhodnutí, a to v rozsahu, v němž tyto otázky překračují meze, jež Komisi stanoví předpisy a zásady práva Evropské unie;

uložil Komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Tato žaloba směřuje proti rozhodnutí Komise ze dne 30. března 2011 v řízení podle čl. 18 odst. 3 nařízení Rady (ES) č. 1/2003, přijatému ve věci COMP/39.520 - Cement a výrobky související s cementem.

Na podporu žaloby předkládají žalobkyně šest žalobních důvodů.

První žalobní důvod vychází z porušení článku 18 nařízení (ES) č. 1/2003.

Žalobkyně v této souvislosti uvádí, že Komise překročila meze výkonu svých pravomocí stanovené tímto ustanovením i judikaturou Soudního dvora, jelikož od nich požaduje i informace, o kterých ví, že jimi žalobkyně nedisponují. Komise od žalobkyň rovněž požaduje, aby nejen poskytly, nýbrž i zpracovaly miliony údajů hospodářské povahy, čímž na ně přenesla úkoly vyšetřování, které má provést ona sama.

Druhý žalobní důvod vychází z porušení článku 18 nařízení (ES) č. 1/2003.

Žalobkyně se domnívají, že Komise od nich požaduje informace, které nejsou nezbytné pro vyšetřování údajně restriktivních jednání označených v napadeném rozhodnutí: jedná se o informace, které nijak nesouvisejí s předmětem vyšetřování, o informace veřejně přístupné, o informace již poskytnuté v odpovědích na dřívější žádosti o informace a o zpracovávání dat.

Třetí žalobní důvod vychází z porušení zásady proporcionality.

Žalobkyně v této souvislosti tvrdí, že Komise od nich požadovala poskytnutí informací, jejichž získávání a zpracování je v mnoha případech nejen zbytečné, ale i značně a nepřiměřeně nákladné, a navíc stanovila mimořádně krátké lhůty pro odpověď, a zamítla přitom žádosti o jejich prodloužení.

Čtvrtý žalobní důvod vychází z porušení článku 296 SFEU, neboť Komise podle žalobkyň neodůvodnila dostatečně nezbytnost a přiměřenost požadovaných informací.

Pátý žalobní důvod vychází z porušení zásady právní jistoty, neboť znění napadeného rozhodnutí je neurčité a nepřesné.

Šestý žalobní důvod vychází z nerespektování článku 3 nařízení (EHS) č. 1/1958 o užívání jazyků v Evropském hospodářském společenství.

Žalobkyně v této souvislosti tvrdí, že Komise odmítla zaslat napadené rozhodnutí dceřiným společnostem, jimž je dané rozhodnutí určeno, v jazyce toho členského státu, jehož jurisdikci podléhají, čímž vědomě znesnadnila získávání dat.

____________