Kasační opravný prostředek podaný dne 8. dubna 2022 společností Polskie Górnictwo Naftowe i Gazownictwo S.A. proti rozsudku Tribunálu vydanému dne 2. února 2022 ve věci T-616/18, Polskie Górnictwo Naftowe i Gazownictwo v. Komise
(Věc C-255/22 P)
Jednací jazyk: polština
Účastnice řízení
Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Polskie Górnictwo Naftowe i Gazownictwo S.A. (zástupci: K. Karasiewicz, radca prawny, T. Kaźmierczak, advokát)
Další účastnice řízení: Evropská komise, Litevská republika, Polská republika, Gazprom PJSC, Gazprom export LLC, Overgas Inc.
Návrhová žádání účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek
Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek (dále jen „navrhovatelka“) navrhuje, aby Soudní dvůr:
zrušil rozsudek v plném rozsahu;
zrušil napadené rozhodnutí Komise v plném rozsahu;
podpůrně vrátil věc Tribunálu k novému rozhodnutí v souladu s rozsudkem Soudního dvora;
uložil Komisi náhradu nákladů tohoto řízení a řízení před Tribunálem.
Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty
Nesprávné právní posouzení spočívající v porušení čl. 9 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 1/2003 ze dne 16. prosince 2002 o provádění pravidel hospodářské soutěže stanovených v článcích 81 a 82 Smlouvy1 , jelikož:
a) Tribunál provedl nesprávný výklad z hlediska bodu 127 oznámení Komise o osvědčených postupech pro vedení řízení podle článků 101 a 102 SFEU, což ho vedlo k nesprávné úvaze, že se Komise nedopustila zjevně nesprávného posouzení vhodnosti závazků;
b) Tribunál v několika případech zjevně zkreslil skutkový stav, což vedlo Tribunál k nesprávné aplikaci článku 9 nařízení č. 1/2003 a v důsledku této nesprávné aplikace k nesprávné úvaze, že se Komise nedopustila zjevně nesprávného posouzení vhodnosti závazků;
c) Tribunál opomněl skutečnost, že Komise byla při výkonu své přípustné posuzovací pravomoci v rámci složitých ekonomických a technických otázek povinna jednat při zohlednění a dodržení ustanovení SFEU a základních zásad unijního právního řádu, neboť její jednání nesmí být v rozporu s ustanoveními SFEU a se základnímu zásadami unijního právního řádu a nesmí vést k výsledku odporujícímu těmto zásadám.
2) Nesprávné právní posouzení spočívající v porušení článku 194 SFEU, jelikož Tribunál provedl nesprávný výklad a v důsledku toho nesprávnou aplikaci, v důsledku čehož byly článek 9 nařízení č. 1/2003 a článek 194 SFEU zbaveny užitečného účinku;
3) Nesprávné právní posouzení spočívající v porušení čl. 9 odst. 1 nařízení č. 1/2003, jelikož se Tribunál dopustil nesprávného výkladu pojmu „zjevně nesprávné posouzení“, když posuzoval způsob, jakým Komise vyhodnotila složité ekonomické a technické otázky v souvislosti s vhodností závazků, což vedlo Tribunál k nesprávné úvaze, že se Komise nedopustila zjevně nesprávného posouzení vhodnosti závazků;
4) Nesprávné právní posouzení spočívající v porušení čl. 9 odst. 2 nařízení č. 1/2003 v důsledku jeho nesprávného výkladu, jelikož:
a) Tribunál uvedl jako důvod pro znovuotevření řízení porušení závazku, jehož obsah nevyplývá z výroku, tzn. z právně závazné části rozhodnutí ve věci AT.39816 – Předcházející trhy pro dodávky zemního plynu ve střední a východní Evropě;
b) Tribunál uvedl jako důvod pro znovuotevření řízení okolnosti, které netvořily základ shora uvedeného rozhodnutí a nebyly spjaty s jeho předmětem, což vedlo Tribunál k nesprávnému konstatování, že se Komise nedopustila zjevně nesprávného posouzení vhodnosti závazků; PGNiG tvrdí, že shora uvedená porušení chápaná jako celek i každé z nich zvlášť mělo rozhodující vliv na obsah rozsudku, a že by tedy každé z uvedených porušení mělo samo o sobě vést ke zrušení rozsudku.
____________
1 Úř. věst. 2003, L 1, s. 1.