Věc T-258/06
Spolková republika Německo
v.
Evropská komise
„Předpisy použitelné na zadávání veřejných zakázek – Zadávání zakázek, na které se plně nebo částečně nevztahují směrnice ‚o zadávání veřejných zakázek‘– Interpretační sdělení Komise – Napadnutelný akt – Akt zakládající právní účinky“
Shrnutí rozsudku
1. Žaloba na neplatnost – Akty napadnutelné žalobou – Pojem – Akty s právně závaznými účinky – Interpretační sdělení Komise o právních předpisech Společenství použitelných na zadávání zakázek, na které se plně nebo částečně nevztahují směrnice o zadávání veřejných zakázek
(Článek 230 ES; sdělení Komise 2006/C 179/02)
2. Veřejné zakázky Evropských společenství – Zadávání zakázek, na které se plně nebo částečně nevztahují směrnice ‚o zadávání veřejných zakázek‘ – Povinnost zadavatele dodržovat pravidla a zásady Smlouvy
(Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/17, devátý bod odůvodnění, a 2004/18, druhý bod odůvodnění; sdělení Komise 2006/C 179/02)
3. Veřejné zakázky Evropských společenství – Zadávání zakázek, na které se plně nebo částečně nevztahují směrnice ‚o zadávání veřejných zakázek‘ – Povinnost zadavatele dodržovat pravidla a zásady Smlouvy
(Sdělení Komise 2006/C 179/02)
4. Veřejné zakázky Evropských společenství – Zadávání zakázek, na které se plně nebo částečně nevztahují směrnice ‚o zadávání veřejných zakázek‘ – Povinnost zadavatele dodržovat pravidla a zásady Smlouvy
(Články 12 ES, 43 ES, 47 ES a 49 ES; sdělení Komise 2006/C 179/02)
5. Veřejné zakázky Evropských společenství – Zadávání zakázek, na které se plně nebo částečně nevztahují směrnice ‚o zadávání veřejných zakázek‘ – Povinnost zadavatele dodržovat pravidla a zásady Smlouvy
(Sdělení Komise 2006/C 179/02)
1. Žalobu na neplatnost lze podat ve vztahu k veškerým opatřením přijatým orgány, která směřují k založení právních účinků, bez ohledu na jejich povahu nebo formu. K posouzení, zda sdělení Komise, které bylo zveřejněno v řadě C Úředního věstníku a jehož cílem je informovat o obecném přístupu Komise ohledně použití všech základních norem týkajících se zadávání veřejných zakázek, které vyplývají přímo z pravidel a zásad Smlouvy, na zadávání zakázek, na které se plně nebo částečně nevztahují směrnice o zadávání veřejných zakázek, zakládá nové právní účinky oproti účinkům použití základních zásad Smlouvy, je tedy třeba přezkoumat jeho obsah. Interpretační sdělení Komise o právních předpisech Společenství použitelných na zadávání zakázek, na které se plně nebo částečně nevztahují směrnice o zadávání veřejných zakázek, se přitom omezuje na objasnění ustanovení týkajících se volného pohybu zboží, svobody usazování, volného pohybu služeb, zásad zákazu diskriminace, rovného zacházení a proporcionality, jakož i pravidel transparentnosti a vzájemného uznávání, použitelných na zakázky, na které se plně nebo částečně nevztahují směrnice o zadávání veřejných zakázek, a nestanoví zvláštní nebo nové povinnosti ve vztahu k těmto ustanovením, zásadám a pravidlům, jak byly vyloženy v judikatuře Soudního dvora. Za těchto podmínek nelze mít za to, že uvedené sdělení zakládá závazné právní účinky, kterými by mohlo být dotčeno právní postavení členských států.
(viz body 25–28, 162)
2. Zvláštní a přísné postupy stanovené směrnicemi Společenství o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek se použijí pouze na smlouvy, jejichž hodnota překračuje prahovou hodnotu stanovenou výslovně v každé z uvedených směrnic. Pravidla těchto směrnic se tak nepoužijí na zakázky, jejichž hodnota nedosahuje prahové hodnoty stanovené těmito směrnicemi. To nicméně neznamená, že jsou tyto posledně uvedené zakázky vyloučeny z působnosti práva Společenství. Pokud jde o zadávání těchto zakázek, jsou zadavatelé nicméně obecně povinni dodržovat základní pravidla Smlouvy, a obzvláště zásadu zákazu diskriminace na základě státní příslušnosti.
Zásada rovného zacházení a zásada zákazu diskriminace na základě státní příslušnosti, jak byly vyloženy v judikatuře Soudního dvora, s sebou přitom nesou zejména povinnost transparentnosti, která umožňuje veřejnému orgánu udělujícímu koncesi, aby se ujistil, že tyto zásady jsou dodrženy. Tato povinnost je potvrzena devátým bodem odůvodnění směrnice 2004/17 o koordinaci postupů při zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb, jakož i druhým bodem odůvodnění směrnice 2004/18 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby. Z toho plyne, že členské státy, jakož i jejich zadavatelé, musí při zadávání každé veřejné zakázky dodržovat tuto povinnost transparentnosti, která spočívá v zajištění odpovídajícího stupně zveřejnění umožňujícího otevření veřejné zakázky hospodářské soutěži, jakož i kontrolu nestrannosti zadávacího řízení, ve prospěch každého potenciálního uchazeče. Touto povinností se rozumí forma zveřejnění před zadáním dotčené veřejné zakázky, jinými slovy předchozí zveřejnění, ke kterému musí dojít před zadáním zakázky. Zveřejnění ex post nemůže zajistit takové odpovídající zveřejnění.
(viz body 73–74, 76–77, 79–80)
3. Vzhledem k tomu, že základní pravidla Smlouvy se uplatní na všechny veřejné zakázky, i když se na ně nevztahují směrnice o zadávání veřejných zakázek, nelze mít na základě pouhé skutečnosti, že veřejná zakázka nedosahuje prahových hodnot pro použití uvedených směrnic, za to, že účinky uvedené veřejné zakázky na vnitřní trh jsou téměř zanedbatelné. Takové zakázky nejsou totiž vyloučeny z působnosti práva Společenství. Pokud by však bylo možné a priori vyloučit veškerý dopad uvedených zakázek na vnitřní trh, právo Společenství by se neuplatnilo.
Je zajisté docela možné, že z důvodu zvláštních okolností, jako je zejména nepatrný hospodářský význam, by bylo možné důvodně tvrdit, že podnik nacházející se v jiném členském státě, než ve kterém se nachází zadavatel předmětné veřejné zakázky, by neměl zájem o uvedenou zakázku, a proto by důsledky pro dotyčné základní svobody měly být považovány za příliš nahodilé a nepřímé, než aby bylo možné dospět k závěru, že případně došlo k jejich porušení. Závěr, že nedošlo k porušení základních svobod, však musí vyplývat z vyhodnocení daných okolností každého dotčeného případu a nemůže být založen na pouhé okolnosti, že hodnota dotčené zakázky nepřesahuje určitou prahovou hodnotu.
V tomto ohledu je v zásadě věcí zadavatele, aby před formulací vyhlášení zakázky posoudil případný přeshraniční význam zakázky, jejíž odhadovaná hodnota je nižší než prahová hodnota stanovená pravidly Společenství, přičemž toto posouzení může podléhat soudnímu přezkumu. Tím není vyloučena možnost, že právní úprava stanoví na státní či místní úrovni objektivní kritéria existence nepochybného přeshraničního významu, stejně jako není vyloučeno zohlednění správní kapacity zadavatele.
(viz body 85, 87–88, 93–95)
4. Postup zadávání veřejné zakázky musí být ve všech fázích, včetně fáze výběru zájemců v rámci omezeného řízení, v souladu jak se zásadou rovného zacházení s případnými uchazeči, tak s povinností transparentnosti tak, aby všichni měli stejné příležitosti při formulaci svých žádostí o účast nebo nabídek.
V rámci postupů zadávání zakázek, na které se plně nebo částečně nevztahují směrnice o zadávání veřejných zakázek, musí prostředky k dodržení spravedlivých podmínek hospodářské soutěže sloužit jak k dodržení těchto zásad, tak k dodržení volného pohybu služeb.
Mezi těmito prostředky vyplývá požadavek nediskriminačního popisu předmětu zakázky ze zásady rovného zacházení. Cíl, který směřuje k zajištění rovného přístupu k zadávaným zakázkám všem hospodářským subjektům bez ohledu na jejich původ, vyplývá z dodržování zásad svobody usazování a poskytování služeb, jakož i volné soutěže, a zejména ze zásady rovného zacházení v jejím vyjádření zásady zákazu diskriminace na základě státní příslušnosti uvedené v článku 12 ES. Zásada vzájemného uznávání diplomů, osvědčení a jiných dokladů o dosažené kvalifikaci je pouhým judikatorním vyjádřením zásady inherentní základním svobodám Smlouvy, která neztrácí část své právní hodnoty z důvodu přijetí směrnic týkajících se vzájemného uznávání diplomů. Cílem požadavku přiměřených lhůt, které mají podnikům z jiných členských států umožnit zakázku řádně posoudit a vypracovat svoji nabídku, je vyloučit riziko, že tuzemští uchazeči nebo zájemci budou v rozporu se zásadou zákazu diskriminace upřednostněni. Požadavek transparentního a objektivního přístupu směřuje k tomu, aby všichni případní uchazeči již v okamžiku přípravy svých nabídek znali kritéria pro zadání zakázky, která musejí uvedené nabídky splňovat, jakož i poměrný význam těchto kritérií, a to za účelem zajištění toho, aby měli všichni případní uchazeči stejné příležitosti při formulaci svých žádostí o účast nebo nabídek.
Tyto prostředky tedy vyplývají z výše uvedených zásad a nepředstavují nové povinnosti.
(viz body 111, 113, 116, 120, 122, 124–125, 128)
5. Členské státy, jakož i jejich zadavatelé jsou povinni dodržovat pravidla a zásady Smlouvy. Potud, pokud tedy tato pravidla a zásady zahrnují výjimky z povinnosti předchozího zveřejnění, mohou se členské státy nebo zadavatelé zadávající veřejnou zakázku, na kterou se plně nebo částečně nevztahují směrnice o zadávání veřejných zakázek, těchto výjimek bez dalšího dovolávat.
Pokud se členský stát nebo zadavatel může dovolávat ustanovení Smlouvy, které obecně vylučuje použití primárního práva, jako je čl. 86 odst. 2 ES nebo články 296 ES a 297 ES, nebo pokud se uplatní odůvodnění výslovně stanovené v uvedené Smlouvě (viz například veřejný pořádek a veřejné zdraví, vyplývající z článků 46 ES a 55 ES, a veřejná moc, vyplývající z článků 45 ES a 55 ES), nebo jsou-li splněny podmínky odůvodnění uznaného judikaturou, nejsou zásady Smlouvy dotčeny. V důsledku toho se v takových případech povinnost zveřejnění vyplývající ze zásad uvedené Smlouvy na zadávání veřejné zakázky nepoužije. Jestliže je odchylka od směrnic o zadávání veřejných zakázek výslovně povolena, jsou-li splněny podmínky pro použití této odchylky, a jestliže je tak vyjednávací řízení bez předchozího zveřejnění vyhlášení veřejné soutěže odůvodněno, nemůže tedy existovat povinnost zveřejnění. Zásady, které vyplývají ze Smlouvy, tudíž nemohou ukládat povinnost zveřejnění zakázek, na které se plně nebo částečně nevztahují směrnice o zadávání veřejných zakázek.
(viz body 139–141)