Věc C‑591/15
The Gibraltar Betting and Gaming Association Limited
proti
Commissioners for Her Majesty’s Revenue and Customs a Her Majesty’s Treasury
[žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná High Court of Justice (England & Wales), Queen's Bench Division (Administrative Court)]
„Řízení o předběžné otázce – Článek 355 odst. 3 SFEU – Postavení Gibraltaru – Článek 56 SFEU – Volný pohyb služeb – Zcela vnitrostátní situace – Nepřípustnost“
Shrnutí – rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 13. června 2017
1. Smlouvy o Unii – Územní působnost – Gibraltar – Zahrnutí – Volný pohyb služeb – Použitelnost
(Čl. 56 SFEU a čl. 355 odst. 3 SFEU)
2. Volný pohyb služeb – Ustanovení Smlouvy – Nepoužitelnost na členský stát v čistě vnitrostátní situaci – Poskytování služeb hospodářskými subjekty usazenými na Gibraltaru osobám usazeným ve Spojeném království – Zcela vnitrostátní situace
(Čl. 56 SFEU a čl. 355 odst. 3 SFEU)
1. Na základě čl. 355 odst. 3 SFEU se ustanovení Smluv vztahují i na evropská území, za jejichž zahraniční vztahy převzal odpovědnost členský stát.
V této souvislosti je třeba připomenout, že Gibraltar je evropským územím, za jehož zahraniční vztahy převzal odpovědnost členský stát, a sice Spojené království, a že na základě čl. 355 odst. 3 SFEU se na toto území vztahuje unijní právo (v tomto smyslu viz rozsudky ze dne 23. září 2003, Komise v. Spojené království, C‑30/01, EU:C:2003:489, bod 47, a ze dne 12. září 2006, Španělsko v. Spojené království, C‑145/04, EU:C:2006:543, bod 19).
Odchylně od čl. 355 odst. 3 SFEU se na základě Aktu o přistoupení z roku 1972 unijní akty upravující určité oblasti unijního práva na Gibraltar nevztahují, přičemž se jedná o výjimky zavedené s ohledem na zvláštní právní situaci, a zejména postavení tohoto území jako svobodného přístavu (v tomto ohledu viz rozsudek ze dne 21. července 2005, Komise v. Spojené království, C‑349/03, EU:C:2005:488, bod 41). Uvedené výjimky se však netýkají volného pohybu služeb upraveného v článku 56 SFEU.
Z výše uvedeného vyplývá, že článek 56 SFEU se na Gibraltar na základě čl. 355 odst. 3 SFEU vztahuje.
(viz body 28–31)
2. Článek 355 odst. 3 SFEU ve spojení s článkem 56 SFEU musí být vykládány v tom smyslu, že poskytování služeb hospodářskými subjekty usazenými na Gibraltaru osobám usazeným ve Spojeném království je z pohledu unijního práva situací, jejíž všechny prvky se nacházejí pouze uvnitř jednoho členského státu.
Je pravda, že v tomto ohledu Soudní dvůr již konstatoval, na což poukázali všichni zúčastnění, že Gibraltar není součástí Spojeného království (v tomto smyslu viz rozsudky ze dne 23. září 2003, Komise v. Spojené království, C‑30/01, EU:C:2003:489, bod 47, a ze dne 12. září 2006, Španělsko v. Spojené království, C‑145/04, EU:C:2006:543, bod 15). Tato okolnost však nemůže být rozhodující pro účely určení toho, zda je nutno dvě území považovat pro účely použitelnosti ustanovení týkajících se základních svobod za jeden členský stát.
Pokud jde zaprvé o podmínky, za nichž se článek 56 SFEU použije na Gibraltar, je pravda, že čl. 355 odst. 3 SFEU neuvádí, že se uvedený článek 56 použije na Gibraltar „za stejných podmínek jako na Spojené království“. Je ovšem třeba připomenout, že čl. 355 odst. 3 SFEU rozšiřuje použitelnost ustanovení unijního práva na území Gibraltaru s výhradou výjimek výslovně upravených v Aktu o přistoupení z roku 1972, které však neupravují volný pohyb služeb. Kromě toho skutečnost, na kterou poukázala vláda Gibraltaru, že se článek 56 SFEU vztahuje na Gibraltar na základě čl. 355 odst. 3 SFEU a na Spojené království se vztahuje na základě čl. 52 odst. 1 SEU, je v tomto ohledu irelevantní.
Zadruhé neexistuje žádný další prvek, který by pro účely článku 56 SFEU umožňoval považovat vztahy mezi Gibraltarem a Spojeným královstvím za srovnatelné se vztahy mezi dvěma členskými státy. Srovnávat obchody mezi Gibraltarem a Spojeným královstvím s obchody mezi členskými státy by naopak znamenalo popření vztahu uznaného v čl. 355 odst. 3 SFEU mezi tímto územím a tímto členským státem.
(viz body 35, 36, 38–42 a výrok)