Rozsudek Tribunálu ze dne 22. listopadu 2018 – Litva v. Komise
(Věc T-508/15)1
„EZOZF, EZZF a EZFRV – Výdaje vyloučené z financování – Výdaje vynaložené Litvou – Podpora na předčasný odchod do důchodu – Článek 11 odst. 1 nařízení (ES) č. 1257/1999 – Článek 23 nařízení (ES) č. 1698/2005 – Pojem ‚výkon obchodní zemědělské činnosti‘ – Spojitost s pojmem ‚částečně soběstačné hospodářství‘“
Jednací jazyk: litevština
Účastnice řízení
Žalobkyně: Litevská republika (zástupci: D. Kriaučiūnas, M. Palionis, T. Lozoraitis, R. Krasuckaitė a A. Petrauskaitė, zmocněnci)
Žalovaná: Evropská komise (zástupci: J. Aquilina a J. Jokubauskaitė, zmocněnkyně)
Předmět věci
Návrh na základě článku 263 SFEU znějící na zrušení prováděcího rozhodnutí Komise (EU) 2015/1119 ze dne 22. června 2015, kterým se z financování Evropskou unií vylučují některé výdaje vynaložené členskými státy v rámci Evropského zemědělského záručního fondu (EZZF) a v rámci Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) (Úř. věst. 2015, L 182, s. 39), v rozsahu, v němž ukládá Litevské republice paušální finanční opravu ve výši 5 %, čímž vylučuje částku ve výši 1 938 300,08 eur z financování v rámci opatření „Předčasný odchod do důchodu“ v období od 16. října 2010 do 15. října 2013.
Výrok rozsudku
Žaloba se zamítá.
Litevské republice se ukládá náhrada nákladů řízení.
____________
1 Úř. věst. C 371, 9.11.2015.