Language of document :

Žaloba podaná dne 28. května 2020 – ACMO a další v. SRB

(Věc T-330/20)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobci: ACMO Sàrl (Lucemburk, Lucembursko) a 69 dalších žalobců (zástupci: T. Soames, N. Chesaites, advokáti, a R. East, solicitor)

Žalovaný: Jednotný výbor pro řešení krizí

Návrhová žádání

Žalobci navrhují, aby Tribunál:

zrušil článek 2 rozhodnutí Jednotného výboru pro řešení krizí SRB/EES/2020/52 ze dne 17. března 2020, směřující k určení, zda lze poskytnout náhradu škody akcionářům a věřitelům dotčeným opatřeními k řešení krize v Banco Popular Español SA (dále jen „napadené rozhodnutí“), nebo

zrušil článek 1 napadeného rozhodnutí nebo

zrušil článek 3 napadeného rozhodnutí nebo 

podpůrně, zrušil napadené rozhodnutí v celém rozsahu, 

uložil žalovanému náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu své žaloby předkládají žalobci tři žalobní důvody.

První žalobní důvod vychází z toho, že napadené rozhodnutí, a zejména konstatování, že věřitelům (včetně žalobců) nelze poskytnout jakoukoliv náhradu škody podle čl. 76 odst. 1 písm. e) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 806/20141 (článek 2), je stiženo zjevně nesprávnými posouzeními a nesprávnými právními posouzeními a porušuje tedy právo žalobců vlastnit majetek. Konkrétně, žalobci tvrdí, že se SRB zjevně nesprávných posouzení a nesprávných právních posouzení dopustil tím, že napadené rozhodnutí přijal na základě zprávy o ocenění („zpráva o ocenění 3“) a „osvětlení“ uvedené zprávy přiloženého k napadenému rozhodnutí, vypracovaných společností Deloitte Réviseurs d’Entreprises (dále jen „Deloitte“) a podle kterých by žalobci nic nevymohli, pokud by Banco Popular podléhala běžnému insolvenčnímu řízení ve Španělsku.

Druhý žalobní důvod vychází z toho, že rozhodnutí SRB svěřit ocenění 3 společnosti Deloitte je stiženo zjevně nesprávnými posouzeními nebo nesprávnými právními posouzeními, jelikož Deloitte nesplňovala základní kritérium nezávislosti stanovené v čl. 20 odst. 16 nařízení č. 806/2014.

Třetí žalobní důvod vychází z toho, že SRB protiprávně přenesl svou rozhodovací pravomoc, která mu byla svěřena nařízením č. 806/2014, na společnost Deloitte v rozporu se zásadou zakotvenou unijní judikaturou v zásadním rozsudku Meroni2 .

____________

1 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 806/2014 ze dne 15. července 2014, kterým se stanoví jednotná pravidla a jednotný postup pro řešení krize úvěrových institucí a některých investičních podniků v rámci jednotného mechanismu pro řešení krizí a Jednotného fondu pro řešení krizí a mění nařízení (EU) č. 1093/2010 (Úř. věst. 2014, L 225, s. 1).

2 Rozsudek ze dne 13. června 1958, Meroni v. Vysoký úřad (10/56, EU:C:1958:8).