ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA (šestého senátu)
4. února 2021 (*)
„Řízení o předběžné otázce – Zemědělství – Společná organizace trhů – Nařízení (ES) č. 1234/2007 – Mléčné kvóty – Dávky z přebytku – Mléko používané k výrobě sýrů s chráněným označením původu (CHOP) určených k vývozu do třetích zemí – Vyloučení – Článek 32 písm. a), čl. 39 odst. 1 a odst. 2 písm. a), čl. 40 odst. 2 a čl. 41 písm. b) SFEU – Zásada proporcionality a zásada zákazu diskriminace – Platnost“
Ve věci C‑640/19,
jejímž předmětem je žádost o rozhodnutí o předběžné otázce na základě článku 267 SFEU, podaná rozhodnutím Tribunale amministrativo regionale per il Lazio (správní soud pro region Lazio, Itálie) ze dne 21. května 2019, došlým Soudnímu dvoru dne 28. srpna 2019, v řízení
Azienda Agricola Ambrosi Nicola Giuseppe,
Azienda Agricola Castagna Giovanni,
Azienda Agricola Castellani Enio Nereo e Giuliano Ss,
Azienda Agricola De Fanti Maria Teresa,
Azienda Agricola Giacomazzi Vilmare,
Azienda Agricola Iseo di Lunardi Giampaolo e Silvano Ss,
Azienda Agricola Mastrolat di Mastrotto Franco e Luca Ss,
Azienda Agricola Righetti Michele e Damiano,
Azienda Agricola Scandola Stefano e Gianni,
Azienda Agricola Tadiello Roberto,
Azienda Agricola Turazza Mario,
Azienda Agricola Zuin Tiziano,
2 B Società Agricola Srl ed Altri,
Azienda Agricola Fracasso Claudio,
Azienda Agricola Pozzan Mirko
proti
Agenzia per le Erogazioni in Agricoltura (AGEA),
Ministero delle Politiche agricole e forestali,
SOUDNÍ DVŮR (šestý senát),
ve složení L. Bay Larsen (zpravodaj), předseda senátu, C. Toader a M. Safjan, soudci,
generální advokát: J. Richard de la Tour,
vedoucí soudní kanceláře: A. Calot Escobar,
s přihlédnutím k písemné části řízení,
s ohledem na vyjádření předložená:
– za Azienda Agricola Ambrosi Nicola Giuseppe, Azienda Agricola Castagna Giovanni, Azienda Agricola Castellani Enio, Nereo e Giuliano Ss, Azienda Agricola De Fanti Maria Teresa, Azienda Agricola Giacomazzi Vilmare, Azienda Agricola Iseo di Lunardi Giampaolo e Silvano Ss, Azienda Agricola Mastrolat di Mastrotto Franco e Luca Ss, Azienda Agricola Righetti Michele e Damiano, Azienda Agricola Scandola Stefano e Gianni, Azienda Agricola Tadiello Roberto, Azienda Agricola Turazza Mario, Azienda Agricola Zuin Tiziano, 2 B Società Agricola Srl F. Manzem a P. Romanem, avvocati,
– za Azienda Agricola Pozzan Mirko E. Ermondi a M. Aldegheri, avvocatesse,
– za italskou vládu G. Palmieri, jako zmocněnkyní, ve spolupráci s P. Gentilim, avvocato dello Stato,
– za Evropskou komisi D. Bianchim a F. Moro, jako zmocněnci,
s přihlédnutím k rozhodnutí, přijatému po vyslechnutí generálního advokáta, rozhodnout věc bez stanoviska,
vydává tento
Rozsudek
1 Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce se týká výkladu a platnosti článků 1 až 3 nařízení Rady (EHS) č. 856/84 ze dne 31. března 1984, kterým se mění nařízení (EHS) č. 804/68 o společné organizaci trhu s mlékem a mléčnými výrobky (neoficiální překlad) (Úř. věst. 1984, L 90, s. 10), článku 1 a čl. 2 odst. 1 nařízení Rady (EHS) č. 3950/92 ze dne 28. prosince 1992, kterým se stanoví doplňková dávka v odvětví mléka a mléčných výrobků (neoficiální překlad) (Úř. věst. 1992, L 405, s. 1), čl. 1 odst. 1 a článku 5 nařízení Rady (ES) č. 1788/2003 ze dne 29. září 2003, kterým se stanoví dávka v odvětví mléka a mléčných výrobků (Úř. věst. 2003, L 270, s. 123; Zvl. vyd. 03/40, s. 391), a článků 55, 64 a 65 nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty (jednotné nařízení o společné organizaci trhů) (Úř. věst. 2007, L 299, s. 1), jakož i jejich příloh.
2 Tato žádost byla předložena v rámci sporu mezi Azienda Agricola Ambrosi Nicola Giuseppe a několika dalšími italskými producenty mléka (dále jen společně „dotyční producenti“) na straně jedné a Agenzia per le Erogazioni in Agricoltura (AGEA) (Agentura pro poskytování podpor v odvětví zemědělství, Itálie) a Ministero delle Politiche agricole e forestali (ministerstvo zemědělství a lesnictví, Itálie) (dále jen „ministerstvo“) na straně druhé, jehož předmětem jsou postupy týkající se náhrad a výpočtu vnitrostátní produkce pro účely stanovení doplňkových dávek za období uvádění mléka a mléčných výrobků na trh 2008/2009.
Právní rámec
Unijní právo
3 Z prvního a čtvrtého bodu odůvodnění nařízení č. 856/84 vyplývá, že z důvodu přetrvávající nerovnováhy mezi nabídkou a poptávkou v odvětví mléka zavedl unijní normotvůrce tímto nařízením režim doplňkové dávky v tomto odvětví, kterou bylo nutné uhradit v případě, kdy množství mléka nebo mléčného ekvivalentu překročilo stanovené referenční množství.
4 Dne 31. března 1984 bylo přijato nařízení Rady (EHS) č. 857/84, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro dávku uvedenou v článku 5c nařízení č. 804/68 v odvětví mléka a mléčných výrobků (neoficiální překlad) (Úř. věst. 1984, L 90, s. 13).
5 Režim doplňkové dávky byl několikrát prodloužen, zejména nařízením č. 3950/92, které bylo několikrát změněno.
6 Zejména za účelem zjednodušení a vyjasnění bylo posledně uvedené nařízení zrušeno a nahrazeno nařízením č. 1788/2003, které bylo s účinností od 1. dubna 2008 zrušeno a nahrazeno nařízením č. 1234/2007.
7 Nařízení č. 1234/2007, které bylo rovněž opakovaně měněno, bylo zrušeno nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007 (Úř. věst. 2013, L 347, s. 671). V článku 230 odst. 1 písm. a) nařízení č. 1308/2013 se však stanoví, pokud jde pro režim omezení produkce mléka, že do 31. března 2015 se nadále použijí část II hlava I kapitola III, jakož i články 55 a 85 a přílohy IX a X nařízení č. 1234/2007.
8 Vzhledem k tomu, že se spor v původním řízení týká hospodářského roku od 1. dubna 2008 do 31. března 2009, řídí se tento spor ratione temporis nařízením č. 1234/2007, ve znění nařízení Rady (ES) č. 248/2008 ze dne 17. března 2008 (Úř. věst. 2008, L 76, s. 6) (dále jen „jednotné nařízení o společné organizaci trhů“), kterým se za účelem usnadnění produkce většího množství mléka v Evropské unii a uspokojení požadavků trhu s mléčnými výrobky s účinností od 1. dubna 2008 zvýšily kvóty všech členských států uvedených v příloze IX nařízení č. 1234/2007 o 2 %.
Jednotné nařízení o společné organizaci trhů
9 Body 36, 37, 51 a 105 odůvodnění jednotného nařízení o společné organizaci trhů uváděly:
„(36) Nadále platným zůstává hlavní účel režimu mléčných kvót, [totiž] snížit na dotyčném trhu nerovnováhu mezi nabídkou a poptávkou a z ní vyplývající strukturální přebytky, a dosáhnout tak lepší rovnováhy na trhu. Mělo by být zachováno ukládání dávky na množství mléka odebraného nebo prodaného pro přímou spotřebu, které je vyšší než určité zaručené prahové množství. V souladu s účelem tohoto nařízení zde do určité míry existuje potřeba provést zejména terminologickou harmonizaci mezi režimem [kvót] v odvětví cukru a režimem mléčných kvót a současně v plném rozsahu zachovat jejich dosavadní právní postavení. […] Výrazy ‚vnitrostátní referenční množství‘ a ‚individuální referenční množství‘ používané v nařízení (ES) č. 1788/2003 by proto měly být nahrazeny výrazy ‚vnitrostátní kvóta‘ a ‚individuální kvóta‘, aniž by došlo ke změně definovaného právního pojmu.
(37) Režim mléčných kvót v tomto nařízení by v podstatě měl být utvářen podle nařízení (ES) č. 1788/2003. […]
[…]
(51) Byly zavedeny některé právní nástroje, jimiž se řídí uvádění mléka, mléčných výrobků a tuků na trh a jejich označování. Jejich cílem je zlepšit postavení mléka a mléčných výrobků na trhu a zároveň zajistit rovné podmínky hospodářské soutěže pro roztíratelné tuky mléčného i nemléčného původu tak, aby z nich měli prospěch producenti i spotřebitelé. Pravidla obsažená v nařízení Rady (EHS) č. 1898/87 ze dne 2. července 1987 o ochraně označení používaných při uvádění mléka a mléčných výrobků na trh [(Úř. věst. 1987, L 182, s. 36; Zvl. vyd. 03/07, s. 247),] mají za cíl ochranu spotřebitelů a stanovení podmínek [nenarušené] hospodářské soutěže mezi mléčnými výrobky a konkurenčními produkty v oblasti pojmenování, označování etiketami a reklamy […]. […] V souladu s cíli tohoto nařízení by uvedená pravidla měla být zachována.
[…]
(105) Toto nařízení rovněž přejímá ustanovení těchto nařízení:
[…]
– [nařízení č.°1898/87]
[…]“
10 Podle článku 55 tohoto nařízení platilo, že:
„1. Režim kvót se vztahuje na
a) mléko a jiné mléčné výrobky vymezené v čl. 65 písm. a) a b);
[…]
2. Jestliže producent překročí příslušnou kvótu […], platí se z takového množství dávka z přebytku s výhradou [podle] podmínek uvedených v oddílech II a III.
[…]“
11 Článek 65 uvedeného nařízení, který v podstatě převzal definice stanovené v článku 5 nařízení č. 1788/2003, stanovil:
„Pro účely tohoto oddílu se rozumí:
a) ‚mlékem‘ produkt získaný dojením jedné nebo více krav;
b) ‚mléčnými výrobky‘ všechny mléčné produkty jiné než mléko, zejména odstředěné mléko, smetana, máslo, jogurt a sýr; tyto výrobky se případně mohou pomocí koeficientů stanovených Komisí přepočítat na ‚mléčné ekvivalenty‘;
c) ‚producentem‘ zemědělec, jehož podnik se nachází na zeměpisném území členského státu a který produkuje mléko a uvádí je na trh nebo se připravuje na to, že tyto činnosti v nejbližší době zahájí;
d) ‚zemědělským podnikem‘ podnik vymezený v článku 2 nařízení [Rady] (ES) č. 1782/2003 [ze dne 29. září 2003, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce (Úř. věst. 2003, L 270, s. 1; Zvl. vyd. 03/40, s. 269)];
e) ‚odběratelem‘ zemědělský podnik nebo seskupení, které od producenta nakupují mléko za účelem:
– jeho sběru, balení, skladování, chlazení a zpracování, včetně smluvního provádění této činnosti,
– jeho prodeje jednomu nebo více podnikům, které ošetřují nebo zpracovávají mléko či jiné mléčné výrobky.
[…]
f) ‚dodávkou‘ dodávka mléka, která neobsahuje žádné jiné mléčné výrobky a kterou producent poskytuje odběrateli, ať již přepravu provádí producent, odběratel, podnik ošetřující nebo zpracovávající tyto produkty nebo třetí strana;
g) ‚přímým prodejem‘ prodej nebo převod mléka producentem přímo spotřebitelům, jakož i prodej nebo převod jiných mléčných výrobků producentem. […]
[…]“
12 Článek 66 odst. 1 až 3 téhož nařízení stanovil:
„1. Vnitrostátní kvóty pro produkci mléka a mléčných výrobků uváděných na trh sedm po sobě následujících období dvanácti měsíců počínaje 1. dubnem 2008 (dále jen ‚období dvanácti měsíců‘) jsou stanoveny v bodě 1 přílohy X.
2. Kvóty uvedené v odstavci 1 se rozdělují mezi producenty podle článku 67, přičemž se rozlišuje mezi dodávkami a přímým prodejem. Překročení vnitrostátních kvót stanoví na vnitrostátní úrovni každý členský stát v souladu s tímto oddílem, a to vždy samostatně pro dodávky a pro přímý prodej.
3. Vnitrostátní kvóty uvedené v bodě 1 přílohy IX se stanoví, aniž je dotčena možnost přezkumu s ohledem na všeobecnou situaci na trhu a zvláštní podmínky existující v některých členských státech.“
13 V článku 67 odst. 1 jednotného nařízení o společné organizaci trhů se stanovilo:
„Individuální kvóta nebo kvóty producentů k 1. dubnu 2008 se rovnají jejich individuálnímu referenčnímu množství nebo množstvím k 31. březnu 2008, aniž jsou dotčeny převody, prodeje a změny kvóty, které nabývají účinnosti 1. dubna 2008.“
14 Článek 68 tohoto nařízení uváděl, že:
„Členské státy přijmou pravidla, jež na základě objektivních kritérií, která oznámí Komisi, umožní přidělit producentům všechny kvóty pocházející z vnitrostátní rezervy uvedené v článku 71 nebo část těchto kvót.“
15 Článek 71 odst. 1 uvedeného nařízení stanovil:
„Každý členský stát vytvoří vnitrostátní rezervu jako část vnitrostátních kvót stanovených v příloze IX, zejména s ohledem na přidělování stanovené v článku 68. […]“
16 Článek 75 téhož nařízení, který se týkal zvláštních opatření pro provádění převodů kvót, v odstavci 2 stanovil, že opatření uvedená v jeho odstavci 1 mohou být prováděna na celostátní úrovni, na příslušné územní úrovni nebo ve sběrných oblastech.
17 Článek 78 odst. 1 první pododstavec jednotného nařízení o společné organizaci trhů stanovil:
„Dávka z přebytku se platí z mléka a mléčných výrobků uváděných na trh v množství přesahujícím vnitrostátní kvótu podle pododdílu II.“
18 Článek 114 odst. 1 tohoto nařízení stanovil:
„Potraviny určené pro lidskou spotřebu mohou být uváděny na trh jako mléko a mléčné výrobky, pouze pokud splňují definice a označení stanovené v příloze XII.“
19 Článek 201 uvedeného nařízení zněl:
„1. S výhradou odstavce 3 se zrušují
[…]
b) nařízení […] č. 1788/2003 […] s účinkem od 1. dubna 2008;
c) nařízení […] č. 1898/87 […] s účinkem od 1. července 2008;
[…]
3. Zrušením nařízení uvedených v odstavci 1 není dotčena skutečnost, že
a) akty Společenství přijaté na základě uvedených nařízení zůstávají v platnosti a
b) změny učiněné uvedenými nařízeními v jiných právních předpisech Společenství, které se tímto nařízením nezrušují, zůstávají i nadále v platnosti.“
20 Podle článku 204 odst. 2 písm. g) uvedeného nařízení se toto nařízení použilo pro režim omezení produkce mléka podle části II hlavy I kapitoly III ode dne 1. dubna 2008.
21 Bod 1 přílohy IX jednotného nařízení o společné organizaci trhů, který uváděl mléčné kvóty přidělené každému členskému státu, z tohoto důvodu přiznal Italské republice 10 740 661,200 tuny.
22 Příloha XII tohoto nařízení, nadepsaná „Definice a označení v odvětví mléka a mléčných výrobků podle čl. 114 odst. 1“, stanovila:
„[…]
II. Použití pojmu ‚mléko‘
1. ‚Mlékem‘ se rozumí výhradně běžná tekutina vylučovaná mléčnou žlázou získaná z jednoho nebo více dojení bez toho, aby se do ní cokoli přidávalo nebo z ní odebíralo.
Výraz ‚mléko‘ se však může použít:
a) pro mléko, které bylo zpracováno, aniž bylo pozměněno jeho složení, nebo pro mléko, jehož obsah tuku byl standardizován podle čl. 114 odst. 2 v souladu s přílohou XIII;
b) v souvislosti se slovem nebo slovy pro označení druhu, jakostní třídy, původu a/nebo zamýšleného způsobu použití takového mléka nebo pro popis fyzikálního zpracování nebo úpravy složení, kterým se podrobilo, za předpokladu, že se tato úprava omezuje na přidání a/nebo odebrání přirozených složek mléka.
2. Pro účely této přílohy se ‚mléčnými výrobky‘ rozumějí výrobky získané výlučně z mléka, přičemž se však mohou přidávat další látky nezbytné pro jejich výrobu, pokud tyto látky nejsou použity za účelem úplného nebo částečného nahrazení jakékoli mléčné složky.
Výhradně pro mléčné výrobky se vyhrazují:
a) tato označení:
[…]
viii) sýr,
[…]
b) označení nebo pojmenování skutečně používaná pro mléčné výrobky ve smyslu článku 5 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/13/ES ze dne 20. března 2000 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se označování potravin, jejich obchodní úpravy a související reklamy [(Úř. věst. 2000, L 109, s. 29; Zvl. vyd. 15/05, s. 75)].
3. Pojem ‚mléko‘ a označení používaná pro mléčné výrobky se taktéž mohou používat v souvislosti se slovem nebo slovy na označení složených produktů, u nichž žádná část nenahrazuje a ani nemá nahrazovat žádnou složku mléka a jejichž základní součástí ve smyslu množství nebo charakteristiky produktu je mléko nebo mléčný výrobek.
4. Pokud nejde o kravské mléko, musí se uvést původ mléka a mléčných výrobků definovaných Komisí.“
Nařízení (ES) č. 510/2006
23 Bod 2 odůvodnění nařízení Rady (ES) č. 510/2006 ze dne 20. března 2006 o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin (Úř. věst. 2006, L 93, s. 12) uváděl:
„Je třeba podporovat rozmanitost zemědělské produkce, aby bylo dosaženo lepší rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou na trhu. Podpora produktů určitých vlastností může představovat značný přínos pro hospodářství venkova, zejména ve znevýhodněných a odlehlých oblastech, a to zlepšením příjmů zemědělců a udržením venkovského obyvatelstva v těchto oblastech.“
24 Článek 13 odst. 1 tohoto nařízení, jehož znění bylo totožné se zněním čl. 13 odst. 1 nařízení Rady (EHS) č. 2081/92 ze dne 14. července 1992 o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin (Úř. věst. 1992, L 208, s. 1; Zvl. vyd. 03/13, s. 4), upravoval ochranu „zapsaných názvů“.
25 Nařízení č. 510/2006, které podle svého čl. 20 prvního pododstavce vstoupilo v platnost dne 31. března 2006, zrušilo nařízení č. 2081/92.
Nařízení (ES) č. 248/2008
26 Body 3, 4 a 5 nařízení č. 248/2008 uváděly:
„(3) Rada požádala Komisi, aby podala zprávu o vývoji trhu včetně odhadu, zda je vhodné přidělit zvýšené kvóty, jakmile bude v plném rozsahu provedena reforma z roku 2003 týkající se společné organizace trhu v oblasti mléka a mléčných výrobků.
(4) Tato zpráva byla vypracována a došla k závěru, že současná situace trhů Společenství a světových trhů a jejich předpokládaný vývoj do roku 2014 opravňují ke zvýšení kvóty o 2 % za účelem usnadnění zvýšení produkce mléka ve Společenství a uspokojení požadavků trhu s mléčnými výrobky.
(5) Proto je vhodné zvýšit od 1. dubna 2008 kvóty všech členských států podle přílohy IX nařízení (ES) č. 1234/2007 o 2 %.“
Italské právo
Nařízení s mocí zákona č. 49/2003
27 Článek 2 odst. 1 až 2a decreto-legge n. 49, recante riforma della normativa in tema di applicazione del prelievo supplementare nel settore del latte e dei prodotti lattiero-caseari (nařízení s mocí zákona č. 49 o reformě právní úpravy týkající se použití doplňkové dávky v odvětví mléka a mléčných výrobků) ze dne 28. března 2003, které bylo s úpravami přeměněno na zákon zákonem č. 119 ze dne 30. května 2003 (GURI č. 124 ze dne 30. května 2003, dále jen „nařízení s mocí zákona č. 49/2003“), stanoví:
„1. Od prvního období uplatňování tohoto nařízení se individuální referenční množství rozdělovaná mezi dodávky a přímé prodeje určí součtem kvóty A a kvóty B, stanovených v článku 2 zákona č. 468 ze dne 26. listopadu 1992, s přihlédnutím ke snížením provedeným podle nařízení s mocí zákona č. 727 ze dne 23. prosince 1994 […] a dodatečným přidělením podle čl. 1 odst. 21 nařízení s mocí zákona č. 43 ze dne 1. března 1999 […].
2. Při AGEA […] se zřizuje veřejný rejstřík kvót, ve kterém se pro každého producenta zapisují individuální referenční množství rozdělená mezi dodávky a přímé prodeje.
2a. Před začátkem každého období uvádění na trh regiony a autonomní provincie aktualizují a určí individuální referenční množství každého producenta […]“
Zákon č. 468/1992
28 Článek 2 odst. 2 a 3 legge n. 468 – Misure urgenti nel settore lattiero-caseario (zákon č. 468 o naléhavých opatřeních v odvětví mléka a mléčných výrobků) ze dne 26. listopadu 1992 (GURI č. 286 ze dne 4. prosince 1992) (dále jen „zákon č. 468/1992“) stanovil:
„2. Pro producenty, kteří jsou členy sdružení patřících do Unione nazionale fra le associazioni di produttori di latte bovino (Unalat) [národní svaz sdružení producentů kravského mléka], jakož i pro členy Associazione produttori latte (Azoolat) [sdružení producentů mléka], se kvóty pro dodávky a přímý prodej dělí na dvě různé části:
a) Kvótu A rovnající se výrobní kapacitě přidělené pro období 1991/1992, která odpovídá množství produktu uváděného na trh producenty v průběhu období 1988/1989. Pro producenty, jejichž produkce byla v období 1988/1989 ovlivněna událostmi uvedenými v čl. 3 odst. 3 druhém pododstavci nařízení č. 857/84, se zohlední množství výrobku uvedeného na trh v období od 1985/1986 do 1987/1988.
b) Kvótu B, která odpovídá kladnému rozdílu v množství uváděném na trh producenty uvedenými pod písm. a) během období 1991/1992 oproti období 1988/1989. Producentům, kteří zaslali prohlášení podle článku 2 [vyhlášky ministra zemědělství a lesnictví ze dne 30. září 1985], zveřejněné v GURI č. 237 ze dne 8. října 1985, na kterou se nevztahují ustanovení písm. a), se přiděluje kvóta B rovnající se množství výrobku uvedeného na trh během období 1991/1992.
3. Producentům, kteří nejsou členy žádného sdružení, jsou přiděleny kvóty uvedené v přílohách vyhlášky ministra zemědělství a lesnictví ze dne 26. května 1992, zveřejněné v běžném dodatku ke GURI č. 130 ze dne 4. června 1992, jakož i v pozdějších dodatcích uvedených příloh, v rámci kvóty A. Přidělení nemůže být vyšší než množství skutečně vyprodukovaná a uvedená na trh v obdobích 1990/1991 nebo 1991/1992, s výjimkou případů, kdy producent ukončil svou činnost před obdobím 1990/1991, aniž měl nárok na jakékoliv náhrady spojené se zrušením produkce mléka nebo s porážkou dobytka. […]“
Spor v původním řízení a předběžné otázky
29 Pro období uvádění mléka a mléčných výrobků na trh 2008/2009 zaslala AGEA každému dotčenému italskému producentovi sdělení o postupech týkajících náhrad a výpočtu vnitrostátní produkce za účelem stanovení doplňkových dávek, které budou muset uhradit.
30 Tito producenti podali žalobu na neplatnost platebních příkazů vydaných proti nim, jakož i všech dopisů AGEA nebo ministerstva, které s těmito platebními příkazy souvisely.
31 Tvrdí, že tyto akty jsou protiprávní zejména z důvodu nedodržení unijního práva. Na podporu svých tvrzení se dovolávají zejména nespolehlivosti údajů umožňujících určit úroveň vnitrostátní produkce v odvětví mléka a mléčných výrobků. Domnívají se, že množství mléka použité k výrobě sýrů s chráněným označením původu (CHOP), které jsou určeny k vývozu do třetích zemí, by mělo být vyloučeno z výpočtu celkového zaručeného množství přiděleného členským státům.
32 Předkládající soud má za to, že v oblasti mléčných kvót se nutnost chránit rovnováhu mezi nabídkou a poptávkou mléka a mléčných výrobků týká pouze vnitřního trhu Unie. Proto by mléko určené k výrobě mléčných výrobků s CHOP, které mají být vyvezeny mimo Unii, nemělo být zohledněno při výpočtu mléčných kvót a vnitrostátních referenčních množství, takže doplňková dávka by se měla vztahovat pouze na množství kravského mléka nebo jiných mléčných výrobků uváděných na trh v období dvanácti měsíců pouze na unijním trhu.
33 Takový výklad podle uvedeného soudu vyplývá z nařízení č. 856/84, jehož pravidla byla převzata nařízeními, která jej nahradila, které se týkalo pouze „trhu s mléčnými výrobky ve Společenství“, jakož i z bodu 51 odůvodnění jednotného nařízení o společné organizaci trhů, který výslovně neodkazuje na výrobu a uvádění na trh výrobků určených na vývoz mimo Unii. Navíc rozsudek ze dne 25. března 2004, Azienda Agricola Ettore Ribaldi a další (C‑480/00, C‑482/00, C‑484/00, C‑489/00 až C‑491/00 a C‑497/00 až C‑499/00, EU:C:2004:179), takový výklad uvedených nařízení nezpochybňuje.
34 V tomto ohledu uvedený soud poukazuje na jedinečnou povahu výrobků s CHOP. Mléko používané k výrobě takových výrobků má specifické vlastnosti, neboť jak jeho produkce, tak jeho použití by se měly omezovat na území spojené s CHOP. Kromě toho toto mléko nemá vlastní trh ani vlastní uživatele, kromě zařízení, která tento produkt vyrábějí. Mimoto pokud je konečný výrobek určen k vývozu z Unie a jestliže je skutečně vyvezen, nemůže mít žádný vliv na vztah mezi poptávkou a nabídkou mléčných výrobků na vnitřních trzích členských států.
35 Zohlednění množství mléka, které bylo nezbytné pro výrobu mléčných výrobků určených k vývozu do třetích zemí, při určení množství přidělovaných každému členskému státu, by tedy mělo za následek, že by přidělování vnitrostátních referenčních množství, a tedy individuálních referenčních množství, nebylo spolehlivé. Kromě toho skutečnost, že množství mléka nezbytné k výrobě sýrů s CHOP určených k vývozu do třetích zemí, podléhá stejnému režimu mléčných kvót jako množství mléka určené k prodeji uvnitř Unie, by měla za následek stejné zacházení s odlišnými situacemi.
36 V důsledku toho si předkládající soud klade otázku ohledně slučitelnosti vnitrostátní právní úpravy, která do výpočtu vnitrostátních kvót zahrnuje množství mléka použité k výrobě sýrů s CHOP určených k vývozu do třetích zemí, s příslušnými ustanoveními nařízení upravujícími doplňkové dávky v odvětví mléka.
37 Podpůrně se uvedený soud zamýšlí nad platností takového režimu mléčných kvót s ohledem na cíle ochrany CHOP, čl. 32 písm. a), čl. 39 odst. 1 a odst. 2 písm. a), čl. 40 odst. 2 a čl. 41 písm. b) SFEU, jakož i zásady právní jistoty, ochrany legitimního očekávání, proporcionality, zákazu diskriminace a svobodného podnikání.
38 Za těchto okolností se Tribunale amministrativo regionale per il Lazio (správní soud pro region Lazio, Itálie) rozhodl přerušit řízení a položit Soudnímu dvoru následující předběžné otázky:
„1) Musí být články 1 až 3 [nařízení č. 856/84], článek 1 a čl. 2 odst. 1 [nařízení č. 3950/92], čl. 1 odst. 1 a článek 5 [nařízení č. 1788/2003] a články 55, 64 a 65 [jednotného nařízení o společné organizaci trhů], jakož i jejich přílohy, jejichž cílem je chránit rovnováhu mezi poptávkou a nabídkou mléčných výrobků na trhu Unie, vykládány v tom smyslu, že z výpočtu ‚mléčných kvót‘ vylučují produkci zaměřenou na vývoz sýrů s CHOP do třetích zemí, a to v souladu s cíli ochrany stanovenými pro tyto výrobky v článku 13 [nařízení č. 2081/92], jak byl potvrzen články 4 a 13 [nařízení č. 510/2006] a [nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 ze dne 21. listopadu 2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin (Úř. věst. 2012, L 343, s. 1)], při uplatnění zásad uvedených v článcích 32, 39, 40 a 41 SFEU?
2) V případě kladné odpovědi, brání takto vykládaná právní úprava tomu, aby bylo do individuálních referenčních množství zahrnuto množství mléka určené k výrobě sýrů s CHOP na vývoz mimo Unii, jak stanoví článek 2 [nařízení s mocí zákona č. 49/2003] a článek 2 [zákona č. 468/1992] v rozsahu, v němž na něj odkazuje článek 2 nařízení s mocí zákona č. 49/2003?
3) Podpůrně, pokud by bylo stanoveno, že tento výklad je nesprávný, jsou články 1 až 3 [nařízení č. 856/84], článek 1 a čl. 2 odst. 1 [nařízení č. 3950/92], čl. 1 odst. 1 a článek 5 [nařízení č. 1788/2003] a články 55, 64 a 65 [jednotného nařízení o společné organizaci trhů], jakož i jejich přílohy (spolu s italskými vnitrostátními prováděcími ustanoveními uvedenými v článku 2 [nařízení s mocí zákona č. 49/2003] a článku 2 [zákona č. 468/1992] v rozsahu, v němž na něj odkazuje článek 2 nařízení s mocí zákona č. 49/2003), které zahrnují a nevylučují z výpočtu množství přiděleného členským státům mléko použité k výrobě sýrů s CHOP vyvezených nebo určených na trh třetích zemí, a v rozsahu uvedeného vývozu, v rozporu s cíli ochrany uvedenými v nařízení č. 2081/92, které chrání produkce s CHOP, se zvláštním odkazem na článek 13, který byl potvrzen nařízením č. 510/2006 a nařízením č. 1151/2012, jakož i s odkazem na účely ochrany uvedené v článku 4 posledně uvedeného nařízení, a jsou rovněž v rozporu s články 32, 39, 40 a 41 SFEU a se zásadami právní jistoty, [ochrany] legitimního očekávání, proporcionality a zákazu diskriminace, jakož i svobodného podnikání pro účely vývozu mimo Unii?“
K předběžným otázkám
K první otázce
39 Podstatou první otázky předkládajícího soudu je, zda musí být články 55, 65 a 78 jednotného nařízení o společné organizaci trhů vykládány v tom smyslu, že vylučují z výpočtu vnitrostátních kvót pro produkci mléka a mléčných výrobků, jakož i dávek z přebytku, množství mléka použité k výrobě sýrů s CHOP určených k vývozu do třetích zemí.
40 V tomto ohledu je třeba uvést, že čl. 65 písm. a) a b) tohoto nařízení nedefinuje „mléko“ a „mléčné výrobky“ v závislosti na jejich použití při výrobě určitých odvozených produktů, jako jsou sýry s CHOP.
41 Kromě toho podle čl. 55 odst. 1 písm. a) uvedeného nařízení se režim kvót vztahuje na mléko a mléčné výrobky definované v čl. 65 písm. a) a b) téhož nařízení, přičemž tento režim je upřesněn v článcích 66 až 78 tohoto nařízení. Dále, jak stanoví čl. 55 odst. 2 jednotného nařízení o společné organizaci trhů, jestliže producent překročí příslušnou kvótu, platí z takového množství dávku z přebytku podle podmínek uvedených v oddílech II a III tohoto nařízení.
42 Za těchto podmínek je podle ustálené judikatury Soudního dvora třeba tato ustanovení vykládat v závislosti nejen na jejich znění, ale i jejich kontextu a cílech sledovaných právní úpravou, jejíž jsou součástí (obdobně viz rozsudek ze dne 11. září 2019, Lexitor, C‑383/18, EU:C:2019:702, bod 26).
43 Je přitom třeba konstatovat, že jak ustanovení týkající se režimu mléčných kvót, tak ustanovení týkající se režimu dávek z množství mléka a mléčných výrobků uváděných na trh nad rámec těchto kvót neobsahují zvláštní pravidla, pokud jde o množství mléka použitého k výrobě jiných mléčných výrobků, na které se vztahuje CHOP a které jsou určeny k vývozu do třetích zemí. Tato ustanovení zejména uvedené režimy neupravují v závislosti na označení, které může být přiděleno těmto mléčným výrobkům, a jejich konečném určení.
44 Takové konstatování je podpořeno cílem jednotného nařízení o společné organizaci trhů, jak vyplývá zejména z bodu 36 odůvodnění tohoto nařízení, jakož i cílem režimu dávek použitelných na množství mléka, která přesahují referenční množství zavedená nařízením č. 856/84 a několikrát prodloužená. Tímto cílem je snížit na dotčeném trhu nerovnováhu mezi nabídkou a poptávkou a z ní vyplývající strukturální přebytky, a dosáhnout lepší rovnováhy na trhu. V rámci režimu mléčných kvót a režimu dávek z přebytku měl totiž unijní normotvůrce v úmyslu regulovat růst celkové produkce mléka v Unii, a to bez ohledu na odbytiště těchto produktů.
45 Cíl sledovaný unijním normotvůrcem výslovně vyplývá, jak zdůraznily italská vláda a Komise ve svých písemných vyjádřeních, z pátého bodu odůvodnění nařízení č. 856/84, podle kterého bylo celkové zaručené množství stanovené pro Společenství stanoveno s přihlédnutím k úrovni vnitřní spotřeby a k vývozním možnostem.
46 Kromě toho, jak rovněž vyplývá z bodu 4 odůvodnění nařízení č. 248/2008, unijní normotvůrce vycházel za účelem odůvodnění dodatečného zvýšení mléčných kvót přidělených každému členskému státu o 2 %, které mělo usnadnit produkci většího množství mléka v Unii a uspokojit požadavky trhu s mléčnými výrobky, ze zprávy Komise o vývoji trhů, která se týkala jak situace unijního trhu, tak situace „světového“ trhu.
47 Konečně je třeba mít za to, že výklad zastávaný žalobci v původním řízení, podle kterého množství mléka použitého k výrobě sýrů s CHOP určených k vývozu do třetích zemí musí být vyloučeno z výpočtu vnitrostátních kvót pro produkci mléka a mléčných výrobků, jakož i dávky z přebytku, předpokládá, že mléko dodané producenty zpracovatelům, které je určeno k výrobě sýrů s CHOP na vývoz do třetích zemí, je přesně identifikovatelné a vysledovatelné na úrovni každého producenta. Jak přitom zdůrazňuje italská vláda a Komise, unijní právo neukládá producentům mléka, aby pro účely použití režimu mléčných kvót a režimu dávek z přebytku zajistili takovou vysledovatelnost podle toho, zda je mléko určeno k výrobě sýrů s CHOP, které musí být vyvezeny do třetích zemí, či nikoli.
48 S ohledem na výše uvedené úvahy je třeba na první otázku odpovědět tak, že články 55, 65 a 78 jednotného nařízení o společné organizaci trhů musí být vykládány v tom smyslu, že nevylučují z výpočtu vnitrostátních kvót pro produkci mléka a mléčných výrobků, jakož i dávek z přebytku, množství mléka použité k výrobě sýrů s CHOP určených k vývozu do třetích zemí.
K druhé otázce
49 Vzhledem k odpovědi na první otázku není namístě odpovídat na druhou otázku.
K třetí otázce
50 Třetí otázkou předkládající soud v podstatě Soudní dvůr žádá, aby posoudil platnost článků 55, 65 a 78 jednotného nařízení o společné organizaci trhů, jelikož tyto články nevylučují z výpočtu vnitrostátních kvót pro produkci mléka a mléčných výrobků, jakož i dávky z přebytku, množství mléka použité k výrobě sýrů s CHOP určených na vývoz do třetích zemí, a to s ohledem na cíle ochrany CHOP, jak vyplývají z článku 13 nařízení č. 510/2006 i z čl. 32 písm. a), čl. 39 odst. 1 a odst. 2 písm. a), čl. 40 odst. 2 a čl. 41 písm. b) SFEU, jakož i ze zásad právní jistoty, ochrany legitimního očekávání, proporcionality, zákazu diskriminace a svobody podnikání.
51 Pokud jde nejprve o otázky předkládajícího soudu ohledně souladu článků 55, 65 a 78 jednotného nařízení o společné organizaci trhů s cíli ochrany výrobků s CHOP, které vyplývají zejména z článku 13 nařízení č. 510/2006, je třeba konstatovat, že režim mléčných kvót a právní úprava týkající se CHOP mají společné cíle, jako je zejména dosažení lepší rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou na trhu. I když prostředky použité za tímto účelem nejsou totožné, vyplývá zejména z bodu 36 odůvodnění jednotného nařízení o společné organizaci trhů a z bodu 2 odůvodnění nařízení č. 510/2006, že nejsou ani protichůdné.
52 Je totiž třeba připomenout, jak rozhodl Soudní dvůr v bodě 36 rozsudku ze dne 17. října 2019, Caseificio Cirigliana a další (C‑569/18, EU:C:2019:873), že právní úprava použitelná na CHOP chrání jejich uživatele proti zneužívání uvedených označení třetími osobami, které by chtěly těžit z dobré pověsti, kterou tato označení získala.
53 Tato právní úprava je tedy prostředkem valorizace jakosti produktu podle předem definovaných kritérií. Systém mléčných kvót obsahuje ustanovení, která se týkají množství produkce.
54 Předkládající soud na podporu důvodů, jejichž cílem je vyloučit z výpočtu uvedených kvót produkci mléka sloužícího k výrobě sýrů s CHOP určených k vývozu do třetích zemí, nabízí nařízení č. 1898/87, jehož ustanovení byla s účinností od 1. července 2008 zrušena jednotným nařízením o společné organizaci trhů na základě čl. 201 odst. 1 písm. c) uvedeného nařízení a začleněna do posledně uvedeného nařízení, jak je rovněž zřejmé z bodu 105 odůvodnění tohoto nařízení.
55 V tomto ohledu je třeba připomenout, že podle čl. 114 odst. 1 jednotného nařízení o společné organizaci trhů mohou být potraviny určené pro lidskou spotřebu uváděny na trh jako mléko a mléčné výrobky, pouze pokud splňují definice a označení stanovené v příloze XII tohoto nařízení, která se týká definic a označení v odvětví mléka a mléčných výrobků podle tohoto ustanovení.
56 Uvedené ustanovení přitom nelze vykládat tak, že se jím vylučuje množství mléka použitého k výrobě výrobků s CHOP určených k vývozu do třetích zemí. Tato pravidla týkající se ochrany označení mléka a mléčných výrobků měla v zájmu výrobců a spotřebitelů chránit takové označení s ohledem na jejich přirozené složení (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 16. prosince 1999, UDL, C‑101/98, EU:C:1999:615, body 15 a 32), a jsou zcela irelevantní pro účely výkladu oblasti působnosti režimu mléčných kvót, jelikož byla zahrnuta, jak vyplývá z bodu 51 odůvodnění tohoto nařízení, mezi opatření, jimiž se řídí uvádění mléka, mléčných výrobků a tuků na trh a jejich označování.
57 Z toho vyplývá, že cíle spojené s ochranou CHOP, jak vyplývají z článku 13 nařízení č. 510/2006, nevyžadují, aby množství mléka použité k výrobě sýrů s CHOP určených k vývozu do třetích zemí bylo vyloučeno z výpočtu vnitrostátních kvót pro produkci mléka a mléčných výrobků stanovených jednotným nařízením o společné organizaci trhů.
58 Pokud jde o otázky předkládajícího soudu stran souladu režimu mléčných kvót a režimu dávek z přebytku, jak vyplývají z článků 55, 65 a 78 jednotného nařízení o společné organizací trhů, s články Smlouvy o FEU, jichž se dovolává předkládající soud a které jsou uvedeny v bodě 50 tohoto rozsudku, je třeba připomenout, že unijní normotvůrce má v oblasti společné zemědělské politiky širokou posuzovací pravomoc, která odpovídá politické odpovědnosti, kterou mu svěřují články 40 až 43 SFEU (rozsudek ze dne 14. května 2009, Azienda Agricoio Disarò Antonio a další, C‑34/08, EU:C:2009:304, bod 44).
59 V této souvislosti se otázky předkládajícího soudu týkají případného porušení cílů stanovených v čl. 32 písm. a) SFEU režimem mléčných kvót a režimem dávek z přebytku, jak je vyložen v bodě 48 tohoto rozsudku. Uvedený soud si totiž klade otázku ohledně slučitelnosti takových režimů s cílem podpory obchodu mezi členskými státy a třetími zeměmi, který vyplývá z tohoto ustanovení Smlouvy o FEU.
60 V tomto ohledu je třeba uvést, že i když se Komise podle čl. 32 písm. a) Smlouvy o FEU při plnění úkolů, které jsou jí svěřeny na základě kapitoly 1 uvedené v hlavě II třetí části SFEU, nadepsané „Celní unie“, inspiruje nutností podporovat obchod mezi členskými státy a třetími zeměmi, z předkládacího rozhodnutí nevyplývá, že při přijímání režimu mléčných kvót nebyly vzaty v úvahu důvody související s nutností podporovat obchod mezi členskými státy a třetími zeměmi.
61 V každém případě, i kdyby čl. 32 písm. a) SFEU ukládal unijnímu normotvůrci, aby vyloučil množství mléka použité k výrobě mléčných výrobků s CHOP určených k vývozu do třetích zemí, nebylo by možné mít s ohledem na široký prostor pro uvážení, který má unijní normotvůrce v oblasti společné zemědělské politiky, za to, že by tím, že toto mléko nevyloučil z výpočtu kvót a dávek z přebytku, překročil prostor pro uvážení, který je mu v rámci provádění této politiky přiznán.
62 Pokud jde o případné nedodržení cílů uvedených v článku 39 SFEU, je třeba připomenout, jak vyplývá z judikatury Soudního dvora, že unijní orgány mají povinnost zajišťovat jejich neustálé vyvažování, které si mohou žádat případné rozpory mezi těmito cíli, je-li na každý z nich nahlíženo zvlášť, případně přiznat dočasně některému z cílů přednost vynucenou hospodářskými okolnostmi, k nimž orgány přihlížejí při přijímání svých rozhodnutí (rozsudek ze dne 14. května 2009, Azienda Agricola Disarò Antonio a další, C‑34/08, EU:C:2009:304, bod 45, jakož i usnesení ze dne 3. prosince 2019, Fruits de Ponent v. Komise, C‑183/19 P, nezveřejněné, EU:C:2019:1039, bod 25).
63 Jak přitom Soudní dvůr v souvislosti s nařízením č. 1788/2003 rozhodl, Rada tím, že dočasně upřednostnila cíl stabilizace trhů, nepřekročila svoji posuzovací pravomoc (rozsudek ze dne 14. května 2009, Azienda Agricola Disarò Antonio a další, C‑34/08, EU:C:2009:304, bod 51).
64 Mimoto cílem režimu dávek je obnovit rovnováhu mezi nabídkou a poptávkou na trhu mléka, který se vyznačuje strukturálními přebytky, prostřednictvím omezení produkce mléka, takže tento režim sleduje cíle racionálního rozvoje produkce mléka a rovněž cíl zajistit odpovídající životní úroveň zemědělského obyvatelstva tím, že přispívá ke stabilizaci jeho příjmů (viz zejména rozsudek ze dne 14. května 2009, Azienda Agricola Disarò Antonio a další, C‑34/08, EU:C:2009:304, bod 53).
65 Totéž platí pro jednotné nařízení o společné organizaci trhů. Zejména z bodů 36 a 37 odůvodnění tohoto nařízení totiž vyplývá, že toto nařízení navazuje na sledované cíle a prostředky zavedené k jejich dosažení nařízením č. 1788/2003.
66 Pokud jde dále o údajné nezohlednění zvláštních charakteristik produkce mléka použitého k výrobě sýrů s CHOP při stanovení režimu mléčných kvót a režimu dávek z přebytku ze strany Rady v rozporu s čl. 39 odst. 2 písm. a) SFEU, třebaže jsou CHOP úzce vázána na určitou zeměpisnou oblast, je třeba připomenout, že toto ustanovení stanoví povinnost přihlédnout při vypracovávání společné zemědělské politiky a zvláštních metod, které tato politika může zahrnovat, zejména „ke zvláštní povaze zemědělské činnosti, vyplývající ze sociální struktury v zemědělství a ze strukturálních a přírodních rozdílů mezi různými zemědělskými oblastmi“. Nelze však mít za to, že specifika CHOP patří mezi uvedené strukturální a přírodní rozdíly mezi různými zemědělskými oblastmi, na které se vztahuje uvedené ustanovení, neboť tato specifika souvisejí zejména s rozhodnutím unijního normotvůrce podporovat diverzifikaci zemědělské produkce valorizací původu produktů.
67 Nařízení o jednotné společné organizaci trhů naopak obsahuje ustanovení, která zaručují určitou pružnost umožňující zejména zohlednit strukturální a přírodní rozdíly mezi různými zemědělskými oblastmi, jako je úprava vnitrostátních kvót v závislosti na všeobecné situaci na trhu a zvláštních podmínkách existujících v některých členských státech, jak vyplývá z čl. 66 odst. 3 tohoto nařízení, nebo možnost přidělit producentům všechny kvóty pocházející z vnitrostátní rezervy nebo část těchto kvót, jak vyplývá z článku 68 uvedeného nařízení, nebo také možnost, aby členské státy stanovily zvláštní opatření pro provádění převodů kvót na celostátní úrovni, na příslušné územní úrovni nebo ve sběrných oblastech, jak stanoví článek 75 téhož nařízení.
68 Z důvodu, že se výrobci sýrů s CHOP nenacházejí v situaci srovnatelné se situací ostatních výrobců sýrů, nelze mít ani za to, že zahrnutí množství mléka použitého k výrobě sýrů s CHOP určených k vývozu do třetích zemí do výpočtu vnitrostátních kvót a výpočtu dávek z množství uváděného na trh nad rámec těchto kvót, porušuje omezení uložená v čl. 40 odst. 2 SFEU.
69 V tomto ohledu je třeba připomenout, že podle tohoto ustanovení může společná organizace zemědělských trhů zahrnovat veškerá opatření potřebná k dosažení cílů stanovených v článku 39 SFEU a musí vylučovat jakoukoli diskriminaci mezi výrobci nebo spotřebiteli uvnitř Unie.
70 Podle ustálené judikatury platí, že zásada zákazu diskriminace vyžaduje, aby se srovnatelnými situacemi nebylo zacházeno odlišně a s odlišnými situacemi stejně, není-li taková odlišnost objektivně odůvodněna (rozsudek ze dne 14. května 2009, Azienda Agricola Disarò Antonio a další, C‑34/08, EU:C:2009:304, bod 67).
71 Jak přitom uvádí italská vláda ve svém písemném vyjádření, skutečnost, že sýr s CHOP může být prodáván na trhu s mléčnými výrobky mimo Unii, jej neumožňuje pouze z tohoto důvodu odlišit od ostatních mléčných výrobků.
72 V každém případě Soudní dvůr rozhodl, že i kdybychom připustili, že nařízení č. 1788/2003, které se bez rozdílu použije na všechny subjekty, pro něž je stanoveno referenční množství, zavádí rozdílné zacházení mezi produkcí mléka určenou k výrobě výrobků s CHOP a produkcí mléka určenou k výrobě jiných mléčných výrobků, a postihuje tak více některé producenty, takové rozdílné zacházení nepředstavuje diskriminaci, jelikož opatření, které jej zavádí, přijaté v rámci společné organizace trhu, jež má odlišné dopady na některé producenty v závislosti na povaze jejich produkce, spočívá na objektivních kritériích, která jsou přizpůsobena potřebám celkového fungování společné organizace trhu. Tak tomu je v případě režimu mléčných kvót a režimu dávek z přebytku, které jsou upraveny tak, že individuální referenční množství jsou stanovena v takové výši, aby jejich součet nepřekročil celkové množství zaručené každému členskému státu (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 14. května 2009, Azienda Agricola Disarò Antonio a další, C‑34/08, EU:C:2009:304, bod 69).
73 Z toho vyplývá, že nelze mít za to, že zahrnutí množství mléka použitého k výrobě sýrů s CHOP určených k vývozu do třetích zemí do produkcí podléhajících těmto režimům je v rozporu se zásadou zákazu diskriminace.
74 Pokud jde o případné porušení čl. 41 písm. b) SFEU, je třeba připomenout, že podle tohoto ustanovení mohou být k dosažení cílů stanovených v článku 39 SFEU v rámci společné zemědělské politiky přijata opatření jako například společná opatření postupu na podporu spotřeby určitých produktů. Toto ustanovení přitom neobsahuje povinnosti, které by jako takové měly unijní orgány.
75 Nelze mít ani za to, že tyto režimy mléčných kvót a dávek z přebytku porušují zásadu proporcionality. V tomto ohledu Soudní dvůr v bodě 83 rozsudku ze dne 14. května 2009, Azienda Agricola Disarò Antonio a další (C‑34/08, EU:C:2009:304), rozhodl, že posouzení nařízení č. 1788/2003 s ohledem na zásadu proporcionality neodhalilo žádnou skutečnost, která by mohla mít vliv na platnost tohoto nařízení.
76 Stejně tomu musí být i v případě jednotného nařízení o společné organizaci trhů. Omezení celkové produkce mléka v Unii, které toto nařízení stanoví, totiž umožňuje usnadnit odbyt přebytků produkce mléka, které existují v rámci Unie, a snížit tak nerovnováhu mezi nabídkou a poptávkou na trhu s mlékem a mléčnými výrobky, a z ní vyplývající strukturální přebytky. Nelze tedy mít za to, že toto opatření je zjevně nepřiměřené ke splnění cíle stabilizace a lepší rovnováhy trhů, připomenutého v bodě 36 odůvodnění uvedeného nařízení.
77 Režimy mléčných kvót a dávek z přebytku by zajisté mohly postihovat více producenty mléka použitého k výrobě sýrů s CHOP, kteří jsou povinni odebírat pouze mléko pocházející z určité zeměpisné oblasti, když mechanismus zemědělského trhu předpokládá, že pokud poptávka po mléku v jednom členském státě převyšuje nabídku mléka, může tento stát nezbytné množství mléka dovážet z jiných členských států. Tento důsledek však neumožňuje dospět k závěru, že s ohledem na prostor pro uvážení unijního normotvůrce v oblasti společné zemědělské politiky je režim mléčných kvót zjevně nepřiměřený pro dosažení hlavního cíle, který sleduje.
78 Pokud jde o údajnou neslučitelnost článků 55, 65 a 78 jednotného nařízení o společné organizaci trhů se zásadami právní jistoty, ochrany legitimního očekávání a svobodného podnikání, je třeba uvést, že skutečnosti uvedené v předkládacím rozhodnutí neumožňují Soudnímu dvoru posoudit soulad režimů mléčných kvót a dávek z přebytku, jak jsou stanoveny v těchto ustanoveních, s uvedenými zásadami. Předkládající soud zejména neuvádí důvody, které jej vedly k pochybnostem o platnosti těchto režimů z hlediska těchto zásad.
79 Vzhledem k výše uvedenému je třeba na třetí otázku odpovědět tak, že její posouzení neodhalilo žádnou skutečnost, která by mohla mít vliv na platnost článků 55, 65 a 78 jednotného nařízení o společné organizaci trhů.
K nákladům řízení
80 Vzhledem k tomu, že řízení má, pokud jde o účastníky původního řízení, povahu incidenčního řízení ve vztahu ke sporu probíhajícímu před předkládajícím soudem, je k rozhodnutí o nákladech řízení příslušný uvedený soud. Výdaje vzniklé předložením jiných vyjádření Soudnímu dvoru než vyjádření uvedených účastníků řízení se nenahrazují.
Z těchto důvodů Soudní dvůr (šestý senát) rozhodl takto:
1) Články 55, 65 a 78 nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty, ve znění nařízení Rady (ES) č. 248/2008 ze dne 17. března 2008, musí být vykládány v tom smyslu, že nevylučují z výpočtu vnitrostátních kvót pro produkci mléka a mléčných výrobků, jakož i dávek z přebytku, množství mléka použité k výrobě sýrů s chráněným označením původu určených k vývozu do třetích zemí.
2) Posouzení třetí předběžné otázky neodhalilo žádnou skutečnost, která by mohla mít vliv na platnost článků 55, 65 a 78 nařízení č. 1234/2007 ve znění nařízení č. 248/2008.
Podpisy.