Rozsudek Tribunálu ze dne 6. září 2013 – Bank Refah Kargaran v. Rada

(Věc T-24/11)¹

„Společná zahraniční a bezpečnostní politika – Omezující opatření přijatá vůči Íránu s cílem zabránit šíření jaderných zbraní – Zmrazení finančních prostředků – Povinnost uvést odůvodnění – Právo na obhajobu – Právo na účinnou soudní ochranu“

Jednací jazyk: francouzština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Bank Refah Kargaran (Teherán, Írán) (zástupce: J. M. Thouvenin, advokát)

Žalovaná: Rada Evropské unie (zástupci: M. Bishop a R. Liudvinaviciute-Cordeiro, zmocněnci)

Vedlejší účastnice podporující žalovanou: Evropská komise (zástupci: původně F. Erlbacher a M. Konstantinidis, poté A. Bordes a M. Konstantinidis, zmocněnci)

Předmět věci

Zaprvé návrh na určení, že rozhodnutí Rady 2010/413/SZBP ze dne 26. července 2010 o omezujících opatřeních vůči Íránu a o zrušení společného postoje 2007/140/SZBP (Úř. věst. L 195, s. 39) se nevztahuje na žalobkyni, zadruhé návrh na zrušení nařízení Rady (EU) č. 961/2010 ze dne 25. října 2010 o omezujících opatřeních vůči Íránu a o zrušení nařízení (ES) č. 423/2007 (Úř. věst. L 281, s. 1), nařízení Rady (EU) č. 267/2012 ze dne 23. března 2012 o omezujících opatřeních vůči Íránu a o zrušení nařízení č. 961/2010 (Úř. věst. L 88, s. 1) a nařízení Rady (EU) č. 1263/2012 ze dne 21. prosince 2012, kterým se mění nařízení č. 267/2012 (Úř. věst. L 356, s. 34), jakož i všech budoucích nařízení doplňujících nebo nahrazujících tato nařízení do vyhlášení rozsudku, jímž se končí řízení, v rozsahu, v němž se tyto akty týkají žalobkyně, zatřetí návrh na zrušení rozhodnutí Rady 2010/644/SZBP ze dne 25. října 2010, kterým se mění rozhodnutí 2010/413 (Úř. věst. L 281, s. 81), rozhodnutí Rady 2011/783/SZBP ze dne 1. prosince 2011, kterým se mění rozhodnutí 2010/413 (Úř. věst. L 319, s. 71), prováděcího nařízení Rady (EU) č. 1245/2011 ze dne 1. prosince 2011, kterým se provádí nařízení č. 961/2010 (Úř. věst. L 319, s. 11), a rozhodnutí Rady 2012/829/SZBP ze dne 21. prosince 2012, kterým se mění rozhodnutí 2010/413 (Úř. věst. L 356, s. 71), jakož i všech budoucích aktů doplňujících nebo nahrazujících tyto akty do vyhlášení rozsudku, jímž se končí řízení, v rozsahu, v němž se tyto akty týkají žalobkyně, a začtvrté návrh na zrušení rozhodnutí obsažených v dopisech ze dne 28. října 2010 a 5. prosince 2011.Výrok rozsudkuV rozsahu, v němž se týkají společnosti Bank Refah Kargaran, se zrušují:příloha II rozhodnutí Rady 2010/413/SZBP ze dne 26. července 2010 o omezujících opatřeních vůči Íránu a o zrušení společného postoje 2007/140/SZBP, ve znění rozhodnutí Rady 2010/644/SZBP ze dne 25. října 2010, poté rozhodnutí Rady 2011/783/SZBP ze dne 1. prosince 2011;rozhodnutí 2010/644;příloha VIII nařízení Rady (EU) č. 961/2010 ze dne 25. října 2010 o omezujících opatřeních vůči Íránu a o zrušení nařízení (ES) č. 423/2007, ve znění prováděcího nařízení Rady (EU) č. 1245/2011 ze dne 1. prosince 2011, kterým se provádí nařízení č. 961/2010;rozhodnutí 2011/783;prováděcí nařízení č. 1245/2011;příloha IX nařízení Rady (EU) č. 267/2012 ze dne 23. března 2012 o omezujících opatřeních vůči Íránu a o zrušení nařízení č. 961/2010.Účinky přílohy II rozhodnutí 2010/413, ve znění rozhodnutí 2010/644 a poté rozhodnutí 2011/783, jsou ve vztahu ke společnosti Bank Refah Kargaran zachovány až do okamžiku, kdy nastanou účinky zrušení přílohy IX nařízení č. 267/2012 v rozsahu, v 

němž se týká sp

olečnosti Bank Refah Kargaran.Není již namístě vydat rozhodnutí o návrhu

na určení, že rozhodnutí 2010/413 se na společnost Bank Refah Kargaran nevztahuje.Ve zbývající části se žaloba odmítá.Rada Evropské unie ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vzniklé společnosti Bank Refah Kargaran.Evropská komise ponese vlastní nák

lady řízení.d:\docum

ents\tra-doc\t-2011-0024\tra-doc-cs-arr_comm-t-0024-2011-201307883-02_00.doc