Language of document : ECLI:EU:T:2006:75

Věc T-26/02

Daiichi Pharmaceutical Co. Ltd

v.

Komise Evropských společenství

„Hospodářská soutěž – Kartelové dohody v oblasti vitaminových produktů – Pokyny o metodě stanovování pokut – Stanovení výchozí částky pokuty – Polehčující okolnosti – Sdělení o spolupráci“

Shrnutí rozsudku

1.      Hospodářská soutěž – Pokuty – Výše – Určení

(Nařízení Rady č. 17, čl. 15 odst. 2; sdělení Komise 98/C 9/03)

2.      Hospodářská soutěž – Pokuty – Výše – Určení – Kritéria – Závažnost protiprávního jednání

(Nařízení Rady č. 17, čl. 15 odst. 2; sdělení Komise 98/C 9/03, bod 1 A)

3.      Hospodářská soutěž – Pokuty – Výše – Určení

(Nařízení Rady č. 17, čl. 15 odst. 2; sdělení Komise 98/C 9/03, bod 1 A)

4.      Hospodářská soutěž – Pokuty – Výše – Určení – Kritéria – Polehčující okolnosti

(Nařízení Rady č. 17, čl. 15 odst. 2; sdělení Komise 98/C 9/03, bod 3)

5.      Hospodářská soutěž – Pokuty – Výše – Určení – Sdělení Komise o neuložení nebo snížení pokut za spolupráci obviněných podniků

(Nařízení Rady č. 17, čl. 15 odst. 2; sdělení Komise 96/C 207/04)

6.      Hospodářská soutěž – Pokuty – Výše – Určení – Kritéria

[Nařízení Rady č. 17, čl. 15 odst. 2; sdělení Komise 96/C 207/04, bod B písm.b)]

1.      Disponuje-li Komise za účelem stanovení částky každé pokuty uložené z důvodu porušení pravidel hospodářské soutěže Společenství posuzovací pravomocí, aniž by musela používat přesný matematický vzorec, nemůže se odklonit od pravidel, které si sama stanovila. Pokyny o metodě stanovování pokut uložených podle čl. 15 odst. 2 nařízení č. 17 a čl. 65 odst. 5 Smlouvy o ESUO představují právní nástroj, který je při dodržování právních norem vyšší síly určený k upřesnění kritérií, jež Komise použije v rámci výkonu této posuzovací pravomoci, a Komise musí při stanovení výše pokut skutečně vzít v úvahu znění pokynů o metodě stanovování pokut, zvláště ty jejich prvky, které jsou stanoveny kogentně.

(viz bod 49)

2.      Komise může pro účely svého posouzení závažnosti protiprávního jednání a stanovení výchozí částky pokuty založit své hodnocení skutečné hospodářské schopnosti původců porušení pravidel hospodářské soutěže způsobit významnou škodu jiným hospodářským subjektům na údajích o obratech a podílech na dotčeném trhu, pokud zvláštní okolnosti, jako vlastnosti tohoto trhu, nejsou schopny ubrat těmto údajům citelně na významu, a vyžadovat, aby bylo při posouzení vlivu podniků na trh přihlédnuto k jiným relevantním faktorům, zejména, případně, k vertikální integraci a rozsahu škály produktů.

(viz body 61, 63)

3.      Metoda spočívající, pokud jde o stanovení výše pokut uložených různým účastníkům kartelové dohody, v jejich rozdělení do více kategorií, což sebou nese stanovení paušální výchozí částky pro podniky spadající do stejné kategorie, i když nezohledňuje rozdíly ve velikosti mezi podniky téže kategorie, nemůže být kritizována. Nicméně toto rozdělení do kategorií musí dodržovat zásadu rovného zacházení, podle které je zakázáno zacházet se srovnatelnými situacemi rozdílně a s rozdílnými situacemi stejně, pokud takové zacházení není objektivně odůvodněné. Kromě toho musí být pokuty přinejmenším přiměřené ve vztahu ke skutečnostem vzatým v úvahu pro posouzení závažnosti protiprávního jednání.

Pro ověření toho, zda rozdělení účastníků kartelové dohody do kategorií je v souladu se zásadami rovného zacházení a proporcionality, se soud Společenství v rámci svého přezkumu legality výkonu posuzovací pravomoci, jíž Komise v této oblasti disponuje, musí nicméně omezit na kontrolu, zda je toto rozdělení soudržné a objektivně odůvodněné, aniž by okamžitě nahradil posouzení Komise svým posouzením.

V tomto ohledu rozdělení účastníků kartelové dohody do dvou kategorií, hlavní výrobci a další výrobci, je rozumným způsobem, jak přihlédnout k jejich relativnímu významu na trhu za účelem přizpůsobení výchozí částky, za předpokladu, že to nepovede ke značně zkreslenému obrazu relevantního trhu.

(viz body 83–85, 87)

4.      Vzhledem k tomu, že se Komise nemůže odklonit od pravidel, které si sama stanovila, je povinna vzít do úvahy jakožto polehčující okolnost, když podnik poruší povinnosti přijaté v rámci kartelové dohody, pokud pokyny o metodě stanovování pokut uložených podle čl. 15 odst. 2 nařízení č. 17 a čl. 65 odst. 5 Smlouvy o ESUO, přijaté tímto orgánem, výslovně počítají s přihlédnutím k praktickému neprovádění dohody o protiprávním jednání jako k polehčující okolnosti.

V tomto ohledu je důležité ověřit, zda se podnik skutečně zdržel provádění dohod o protiprávním jednání tím, že přijal soutěžní jednání na trhu, nebo přinejmenším, zda se bránil povinnostem k provedení kartelové dohody tak jednoznačně a důrazně, že tím bylo narušeno její samotné fungování.

(viz body 105–106, 113)

5.      Sdělení Komise o neuložení nebo snížení pokut v případech kartelových dohod vytváří legitimní očekávání, o které se budou opírat podniky, které si přejí informovat Komisi o existenci kartelové dohody. S ohledem na legitimní očekávání, které z tohoto sdělení mohou vyvodit podniky, které si přejí spolupracovat s Komisí, je Komise povinna ho při posouzení spolupráce těchto podniků v rámci stanovení částky pokuty ukládané podniku dodržovat.

(viz bod 147)

6.      Poskytnutí úplné imunity nebo snížení pokuty na základě bodu B nebo C sdělení o neuložení nebo snížení pokut v případech kartelových dohod zejména vyžaduje, aby dotyčný podnik byl prvním, kdo poskytne určující důkazy k prokázání existence kartelové dohody.

V tomto ohledu, i když takové důkazy nemusí být nezbytně samy o sobě dostatečné k prokázání existence kartelové dohody, musí být nicméně určující pro tentýž účel. Nesmí se tedy jednat jenom o pouhý ukazatel směru, kterým má Komise vést šetření, ale o důkazní prostředek, který může být přímo použit jako hlavní důkazní podklad pro rozhodnutí, kterým se konstatuje existence protiprávního jednání. Není tedy dále nezbytné, aby se tyto důkazy týkaly všech skutečností uvedených v rozhodnutí Komise o kartelové dohodě.

(viz body 150, 156–157, 162)