Věc T‑171/12

Peri GmbH

v.

Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM)

„Ochranná známka Společenství – Přihláška trojrozměrné ochranné známky Společenství – Tvar bednicího zámku – Absolutní důvod pro zamítnutí – Nedostatek rozlišovací způsobilosti – Článek 7 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009“

Shrnutí – rozsudek Tribunálu (osmého senátu) ze dne 25. září 2014

1.      Ochranná známka Společenství – Přezkumné řízení – Žaloba podaná k unijnímu soudu – Příslušnost Soudu – Přezkum legality rozhodnutí odvolacích senátů – Zrušení nebo změna z důvodů, které se vyskytnou až po přijetí rozhodnutí – Vyloučení

(Nařízení Rady č. 207/2009, čl. 65 odst. 2 a článek 76)

2.      Ochranná známka Společenství – Přezkumné řízení – Žaloba podaná k unijnímu soudu – Omezení seznamu výrobků a služeb, ke kterému došlo po rozhodnutí odvolacího senátu – Důsledky

(Jednací řád Tribunálu, čl. 135 odst. 4; nařízení Rady č. 207/2009, čl. 43 odst. 1)

3.      Ochranná známka Společenství – Definice a nabytí ochranné známky Společenství – Absolutní důvody pro zamítnutí – Ochranné známky postrádající rozlišovací způsobilost – Posouzení rozlišovací způsobilosti – Kritéria

[Nařízení Rady č. 207/2009, čl. 7 odst. 1 písm. b)]

4.      Ochranná známka Společenství – Definice a nabytí ochranné známky Společenství – Absolutní důvody pro zamítnutí – Ochranné známky postrádající rozlišovací způsobilost – Trojrozměrná ochranná známka tvořená tvarem výrobku – Rozlišovací způsobilost – Kritéria pro posouzení

[Nařízení Rady č. 207/2009, čl. 7 odst. 1 písm. b)]

5.      Ochranná známka Společenství – Definice a nabytí ochranné známky Společenství – Absolutní důvody pro zamítnutí – Ochranné známky postrádající rozlišovací způsobilost

[Nařízení Rady č. 207/2009, čl. 7 odst. 1 písm. b)]

1.      Viz znění rozhodnutí.

(viz body 13, 14)

2.      Omezení seznamu výrobků nebo služeb obsažených v přihlášce ochranné známky Společenství ve smyslu čl. 43 odst. 1 nařízení č. 207/2009 o ochranné známce Společenství, ke kterému dojde po přijetí rozhodnutí odvolacího senátu napadeného před Tribunálem, v zásadě nemůže ovlivnit legalitu uvedeného rozhodnutí, které je jediným aktem napadeným před Tribunálem. Je však třeba rovněž uvést, že rozhodnutí odvolacího senátu Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) může být v určitých případech napadeno před Tribunálem pouze v rozsahu, v němž se týká části výrobků nebo služeb uvedených na seznamu, kterého se týká dotyčná přihláška ochranné známky Společenství k zápisu. V takovém případě se toto rozhodnutí pro ostatní výrobky nebo služby uvedené na tomtéž seznamu stává konečným.

Prohlášení přihlašovatele ochranné známky učiněné před Tribunálem, a tedy časově následující po rozhodnutí odvolacího senátu, podle něhož svou přihlášku bere pro některé výrobky uvedené v původní přihlášce zpět, lze tak vykládat jako prohlášení, že napadené rozhodnutí je zpochybněno pouze v rozsahu, v němž se týká zbývajících dotčených výrobků, nebo jako částečné zpětvzetí v případě, že k tomuto prohlášení došlo v pokročilém stadiu řízení před Tribunálem.

Nicméně pokud svým omezením seznamu výrobků uvedených v přihlášce ochranné známky Společenství přihlašovatel ochranné známky nezamýšlí vyjmout jeden nebo více výrobků z tohoto seznamu, ale zamýšlí změnit jednu nebo více vlastností, nelze vyloučit, že tato změna může mít vliv na přezkum ochranné známky Společenství provedený odděleními OHIM v průběhu správního řízení. Za těchto okolností by se připuštění této změny ve stadiu žaloby před Tribunálem rovnalo změně předmětu sporu zakázané čl. 135 odst. 4 jednacího řádu Tribunálu. Takové omezení nemůže být tedy Tribunálem v rámci přezkumu opodstatněnosti žaloby zohledněno.

(viz body 18–21)

3.      Viz znění rozhodnutí.

(viz body 31, 32)

4.      Kritéria pro posouzení rozlišovací způsobilosti ochranných známek tvořených vzhledem samotného výrobku se neliší od těch, která platí pro ostatní druhy ochranných známek. Nicméně v rámci použití těchto kritérií není vnímání ze strany relevantní veřejnosti nutně stejné v případě trojrozměrné ochranné známky tvořené vzhledem samotného výrobku jako v případě slovní nebo obrazové ochranné známky spočívající v označení nezávislém na vzhledu výrobků, které označuje. Průměrní spotřebitelé totiž obvykle nevyvozují původ výrobků z jejich tvaru nebo tvaru jejich obalu v případě, že neexistuje žádný grafický nebo textový prvek, a prokázat rozlišovací způsobilost takové trojrozměrné ochranné známky se může jevit obtížnější než v případě slovní nebo obrazové ochranné známky. Kromě toho čím více se tvar, jehož zápis jako ochranná známka byl požadován, přibližuje nejpravděpodobnějšímu tvaru dotčeného výrobku, tím je pravděpodobnější, že uvedený tvar postrádá rozlišovací způsobilost ve smyslu čl. 7 odst. 1 písm. b) nařízení č. 207/2009 o ochranné známce Společenství. Za těchto podmínek pouze ochranná známka, která se podstatným způsobem odlišuje od normy nebo od zvyklostí platných v určitém odvětví, a v důsledku toho plní svou základní funkci označení původu, nepostrádá rozlišovací způsobilost ve smyslu čl. 7 odst. 1 písm. b) nařízení č. 207/2009.

(viz body 33–35)

5.      Trojrozměrné označení tvořené tvarem bednicího zámku, jehož zápis je požadován pro „Bednění pro betonování a jeho kovové příslušenství“ a „Bednění pro betonování a jeho nekovové příslušenství“, spadající do tříd 6 a 19 ve smyslu Niceské dohody, postrádá ve vztahu k dotyčným výrobkům rozlišovací způsobilost ve smyslu čl. 7 odst. 1 písm. b) nařízení č. 207/2009 o ochranné známce Společenství, neboť pro unijní specializovanou veřejnost vyobrazený zámek vykazuje pouze nepatrné rozdíly ve vztahu k ostatním výrobkům tohoto druhu. U sporného bednicího zámku není totiž patrné, že by vykazoval takovou neobvyklost, aby bylo možné dospět k závěru, že samotné jeho trojrozměrné vyobrazení umožňuje mít za to, že přihlášená ochranná známka má inherentní způsobilost odlišit výrobky, na které se má tato ochranná známka vztahovat, od výrobků jejích konkurentů.

(viz body 37, 38, 43)