ROZSUDEK TRIBUNÁLU
(kasační senát)
8. října 2013
Věc T‑167/12 P
Rada Evropské unie
v.
AY
„Kasační opravný prostředek – Veřejná služba – Úředníci – Povýšení – Povyšovací řízení za rok 2010 – Srovnávací přezkum zásluh – Další odborné vzdělávání – Úspěšné složení zkoušek programu odborného vzdělávání stanoveného v rámci osvědčovacího řízení úředníků funkční skupiny AST umožňujícího přechod do funkční skupiny AD – Zkreslení skutkových okolností“
Předmět: Kasační opravný prostředek podaný proti rozsudku Soudu pro veřejnou službu Evropské unie (prvního senátu) ze dne 8. února 2012, AY v. Rada (F‑23/11), znějící na částečné zrušení tohoto rozsudku.
Rozhodnutí: Rozsudek Soudu pro veřejnou službu Evropské unie (prvního senátu) ze dne 8. února 2012, AY v. Rada (F‑23/11), se zrušuje v rozsahu, v němž Soud pro veřejnou službu zrušil rozhodnutí, kterým Rada Evropské unie odmítla povýšit AY do platové třídy AST 9 v rámci povyšovacího řízení za rok 2010, a v němž uložil Radě náhradu veškerých nákladů řízení (body 1 a 4 výroku onoho rozsudku). Věc se vrací Soudu pro veřejnou službu. O nákladech řízení bude rozhodnuto později.
Shrnutí
1. Kasační opravný prostředek – Důvody kasačního opravného prostředku – Chybné posouzení skutkového stavu – Nepřípustnost – Přezkum posouzení skutkového stavu a důkazů Tribunálem – Vyloučení s výjimkou případu zkreslení
(Článek 257 SFEU; statut Soudního dvora, příloha I, čl. 11 odst. 1)
2. Úředníci – Povýšení – Srovnávací přezkum zásluh – Posuzovací pravomoc správního orgánu – Skutečnosti, které mohou být zohledněny – Úspěšné složení certifikačních zkoušek
(Služební řád, články 24a, 43 a čl. 45 odst. 1)
1. Viz znění rozhodnutí.
(viz body 25 a 28)
Odkazy:
Tribunál: 8. září 2008, Kerstens v. Komise, T‑222/07 P, Sb. VS s. I‑B‑1‑37 a II‑B‑1‑267, body 60 až 62 a citovaná judikatura
2. Administrativa má širokou posuzovací pravomoc pro zvážení zásluh, které mají být zohledněny v rámci rozhodnutí o povýšení na základě článku 45 služebního řádu, která je ovšem omezena nutností uskutečnit pečlivě a nestranně v zájmu služby a v souladu se zásadou rovného zacházení srovnávací posouzení předložených kandidatur. Povinnost administrativy jednat vůči svým zaměstnancům s náležitou péčí zejména implikuje, že, pokud orgán oprávněný ke jmenování rozhoduje o situaci úředníka, vezme v úvahu veškeré skutečnosti, které mohou ovlivnit jeho rozhodnutí, a přitom vezme v úvahu nejen zájem služby, ale rovněž zájem dotyčného úředníka.
Z toho vyplývá, že orgán oprávněný ke jmenování nemůže v rámci zvážení srovnatelných zásluh úředníků způsobilých k povýšení nevzít v úvahu skutečnost, že byl úředník vybrán k účasti na vzdělávacím programu za účelem certifikace a že složil zkoušky prokazující, že tento program úspěšně dokončil, i když mu tato skutečnost sama o sobě neposkytuje nárok na povýšení do vyššího stupně ve funkční skupině AST, ani žádnou automatickou prioritu.
Orgán oprávněný ke jmenování v tomto ohledu musí podle článku 24a služebního řádu zohlednit další odborné vzdělávání ukončené úředníkem pro jeho služební postup jako jednu ze složek jeho zásluh.
Orgán oprávněný ke jmenování však má služební pravomoc zvážit srovnatelné zásluhy stanovenou v článku 45 služebního řádu postupem nebo způsobem, jaký uzná za nejvhodnější.
Povinnost zohlednit další odborné vzdělávání ukončené úředníkem se v tomto ohledu projevuje zejména v obsahu hodnotící zprávy týkající se jeho způsobilosti, výkonnosti a chování ve službě, která je vypracovávána na základě článku 43 služebního řádu a je jedním ze tří prvků, které jsou výslovně uvedeny v čl. 45 odst. 1 služebního řádu, které je nutno zohlednit pro zvážení srovnatelných zásluh za účelem povýšení.
Administrativa tudíž může vzít v úvahu rovněž certifikaci úředníka za účelem zvážení jeho srovnatelných zásluh v rámci zohlednění zprávy, která o něm byla vyhotovena a která odráží zásluhy tohoto úředníka.
(viz body 33 až 38)
Odkazy:
Tribunál: 15. září 2005, Casini v. Komise, T‑132/03, Sb. VS s. I‑A‑253 a II‑1169, body 52 až 54; 27. září 2006, Lantzoni v. Soudní dvůr, T‑156/05, Sb. VS s. I‑A‑2‑189 a II‑A‑2‑969, bod 88 a citovaná judikatura; 2. dubna 2009, Komise v. Berrisford, T‑473/07 P, Sb. VS s. I‑B‑1‑17 a II‑B‑1‑85, bod 42; 30. listopadu 2011, Komise v. Dittert, T‑51/08 P, bod 54