Věc T-194/04

The Bavarian Lager Co. Ltd

v.

Komise Evropských společenství

„Přístup k dokumentům – Nařízení (ES) č. 1049/2001 – Dokumenty týkající se řízení o nesplnění povinnosti – Rozhodnutí o odepření přístupu – Ochrana fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů – Nařízení (ES) č. 45/2001 – Pojem ,soukromí‘ “

Shrnutí rozsudku

1.      Žaloba na neplatnost – Pravomoc soudu Společenství

(Článek 230 ES)

2.      Žaloba na neplatnost – Akty napadnutelné žalobou

[Smlouva o ES, článek 169 (nyní článek 226 ES)]

3.      Sbližování právních předpisů – Ochrana fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů – Zpracování těchto údajů orgány a institucemi Společenství – Nařízení č. 45/2001

[Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 45/2001, čl. 5 písm. a) a b), a nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1049/2001]

4.      Evropská společenství – Orgány – Právo veřejnosti na přístup k dokumentům – Nařízení č. 1049/2001

[Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 45/2001, čl. 8 písm. b), a nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1049/2001, článek 2 a čl. 6 odst. 1]

5.      Evropská společenství – Orgány – Právo veřejnosti na přístup k dokumentům – Nařízení č. 1049/2001

[Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 45/2001, čl. 8 písm. b), a nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1049/2001, čl. 4 odst. 1 písm. b)]

6.      Sbližování právních předpisů – Ochrana fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů – Zpracování těchto údajů orgány a institucemi Společenství – Nařízení č. 45/2001

[Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 45/2001, čl. 5 písm. b) a článek 18, a nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1049/2001, čl. 4 odst. 1 písm. b)]

7.      Sbližování právních předpisů – Ochrana fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů – Zpracování těchto údajů orgány a institucemi Společenství – Nařízení č. 45/2001

(Článek 6 odst. 2 EU; nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 45/2001)

8.      Evropská společenství – Orgány – Právo veřejnosti na přístup k dokumentům – Nařízení č. 1049/2001

(Článek 6 odst. 2 EU; nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 45/2001, článek 10, a nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1049/2001, čl. 4 odst. 1 písm. b); směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46)

9.      Sbližování právních předpisů – Ochrana fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů – Zpracování těchto údajů orgány a institucemi Společenství – Nařízení č. 45/2001

[Smlouva o ES, článek 169 (nyní článek 226 ES); nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 45/2001, čl. 2 písm. a), a nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1049/2001, čl. 4 odst. 1 písm. b)]

10.    Evropská společenství – Orgány – Právo veřejnosti na přístup k dokumentům – Nařízení č. 1049/2001

(Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1049/2001, čl. 4 odst. 2 třetí odrážka)

11.    Evropská společenství – Orgány – Právo veřejnosti na přístup k dokumentům – Nařízení č. 1049/2001

(Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1049/2001)

1.      Návrhová žádání předložená v rámci žaloby na neplatnost směřující k tomu, aby Komisi bylo nařízeno přijmout zvláštní opatření, jsou nepřípustná. Soud Společenství totiž nemůže ukládat příkazy orgánům nebo tyto orgány nahrazovat v rámci přezkumu legality, který vykonává. Toto omezení přezkumu legality se použije ve všech oblastech sporů, k jejichž rozhodnutí je Soud příslušný, včetně sporu ve věci přístupu k dokumentům.

(viz body 47–48)

2.      Žaloba na neplatnost podaná jednotlivcem proti odmítnutí Komise zahájit řízení o nesplnění povinnosti proti členskému státu je nepřípustná.

Z článku 169 Smlouvy (nyní článek 226 ES) totiž vyplývá, že Komise není povinna zahájit řízení o nesplnění povinnosti, avšak má v tomto ohledu diskreční pravomoc, která vylučuje právo jednotlivců vyžadovat od orgánu, aby zaujal stanovisko v určitém smyslu, a podat žalobu na neplatnost proti jeho odmítnutí konat.

(viz body 54–55)

3.      Na základě čl. 5 písm. a) nebo b) nařízení č. 45/2001 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů, podle kterého zpracování musí být nezbytné pro vykonání úkolu ve veřejném zájmu nebo pro splnění právní povinnosti, které podléhá správce, musí zpracování být zákonné. Právo na přístup k dokumentům orgánů přiznané občanům Evropské unie a všem fyzickým a právnickým osobám, které mají bydliště nebo sídlo v členském státě, stanovené v článku 2 nařízení č. 1049/2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise, představuje právní povinnost ve smyslu čl. 5 písm. b) nařízení č. 45/2001. Jestliže tedy nařízení č. 1049/2001 ukládá sdělení údajů, které představuje „zpracování“ ve smyslu čl. 2 písm. b) nařízení č. 45/2001, článek 5 téhož nařízení činí toto sdělení v tomto ohledu oprávněným.

(viz bod 106)

4.      Přístup k dokumentům, které obsahují osobní údaje, spadá do oblasti působnosti nařízení č. 1049/2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise. Podle čl. 6 odst. 1 tohoto nařízení není žadatel o přístup povinen odůvodňovat svou žádost, a nemusí tedy prokazovat jakýkoli zájem k tomu, aby získal přístup k požadovaným dokumentům. V případě, že jsou osobní údaje předány v rámci použití článku 2 nařízení č. 1049/2001, který stanoví právo na přístup všech občanů Unie k dokumentům, tudíž situace spadá do oblasti působnosti tohoto nařízení, a žadatel tak nemusí prokazovat nezbytnost zpřístupnění ve smyslu čl. 8 písm. b) nařízení č. 45/2001 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů. Kdyby totiž bylo vyžadováno, aby žadatel prokazoval nezbytnost předání údajů jako další podmínku uloženou v nařízení č. 45/2001, tento požadavek by byl v rozporu s cílem nařízení č. 1049/2001, a sice co nejširším přístupem veřejnosti k dokumentům orgánů.

(viz bod 107)

5.      Vzhledem k tomu, že přístup k dokumentu je odepřen na základě čl. 4 odst. 1 písm. b) nařízení č. 1049/2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise v případě, že by jeho zpřístupnění vedlo k porušení ochrany soukromí a osobnosti jednotlivce, předání osobních údajů, které nespadá pod tuto výjimku, nemůže v zásadě poškodit právní zájmy subjektu údajů ve smyslu čl. 8 písm. b) nařízení č. 45/2001 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů.

(viz bod 108)

6.      Článek 18 nařízení č. 45/2001 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů stanoví, že subjekt údajů má právo kdykoli z vážných a legitimních důvodů souvisejících s jeho osobní situací vznést námitky proti zpracování svých osobních údajů kromě případů zahrnutých zejména v čl. 5 písm. b) uvedeného nařízení. Vzhledem k tomu, že zpracování uvedené v nařízení č. 1049/2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise představuje právní povinnost ve smyslu čl. 5 písm. b) nařízení č. 45/2001, subjekt údajů tudíž nepožívá v zásadě práva na námitku. Jelikož však čl. 4 odst. 1 písm. b) nařízení č. 1049/2001 stanoví výjimku z této právní povinnosti, je třeba na tomto základě zohlednit vliv zpřístupnění údajů týkajících se subjektu údajů. Jestliže sdělení těchto údajů nevede k porušení ochrany soukromí a osobnosti subjektu údajů, jak vyžaduje čl. 4 odst. 1 písm. b) nařízení č. 1049/2001, odmítnutí subjektu údajů nemůže v tomto ohledu zabránit tomuto sdělení.

(viz body 109–110)

7.      Ustanovení nařízení č. 45/2001 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů musejí být v rozsahu, v němž upravují zpracování osobních údajů, které mohou vést k porušení základních svobod, a zejména práva na soukromí, nutně vykládána ve světle základních práv, která tvoří nedílnou součást obecných zásad práva, jejichž dodržování Soudní dvůr a Soud zajišťují a které byly výslovně převzaty v čl. 6 odst. 2 EU jako obecné zásady práva Společenství.

(viz body 111–112)

8.      Jakékoliv rozhodnutí přijaté na základě nařízení č. 1049/2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise musí v souladu s čl. 6 odst. 2 EU dodržovat článek 8 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. V tomto ohledu uvedené nařízení stanoví obecné zásady a meze, které z důvodů veřejného nebo soukromého zájmu upravují výkon práva na přístup k dokumentům, v souladu s čl. 255 odst. 2 ES. Článek 4 odst. 1 písm. b) tohoto nařízení tedy stanoví výjimku směřující k zajištění ochrany soukromí a osobnosti jednotlivce. Jelikož výjimky ze zásady přístupu k dokumentům musejí být vykládány restriktivně, tato výjimka se týká jen osobních údajů, které mohou konkrétně a skutečně porušit ochranu soukromí a osobnosti jednotlivce.

Skutečnost, že „soukromí“ je podle judikatury Evropského soudu pro lidská práva širokým pojmem a že právo na ochranu osobních údajů může představovat jeden z aspektů práva na respektování soukromí, neznamená, že všechny osobní údaje nutně spadají do pojmu „soukromí“.

Tím spíše ne všechny osobní údaje mohou svou povahou porušit soukromí subjektu údajů. V bodě 33 odůvodnění směrnice 95/46 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů je totiž odkazováno na údaje, které svou povahou mohou porušit základní svobody nebo soukromí a které by neměly být předmětem zpracování, pokud k tomu nedá subjekt údajů výslovný souhlas, což nasvědčuje tomu, že všechny údaje nemají stejnou povahu. Takové citlivé údaje mohou být zahrnuty do kategorií, na které odkazuje článek 10 nařízení č. 45/2001 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů týkající se zpracování zvláštních kategorií údajů, jako jsou údaje, které odhalují rasový či etnický původ, náboženské nebo filozofické přesvědčení nebo údaje týkající se zdraví a sexuálního života.

(viz body 116–119)

9.      Seznam účastníků zasedání konaného v rámci řízení o nesplnění povinnosti na základě článku 169 Smlouvy (nyní článek 226 ES), uvedený v zápisu, zapsaných podle jména v závislosti na entitách, jejichž jménem se tyto osoby účastnily na uvedeném zasedání, s uvedením jejich titulu, počátečního písmena jejich jména, jejich příjmení a případně služby, organizace nebo sdružení, ke kterým patří v rámci těchto entit, obsahuje osobní údaje ve smyslu čl. 2 písm. a) nařízení č. 45/2001 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů, neboť osoby, které se účastnily tohoto zasedání, v něm mohou být identifikovány. Pouhá skutečnost, že dokument uvedený v žádosti o přístup na základě nařízení č. 1049/2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise obsahuje osobní údaje, však nutně neznamená, že jsou soukromí nebo osobnost subjektů údajů dotčeny, přestože profesní činnosti nejsou v zásadě vyloučeny z pojmu „soukromí“ ve smyslu článku 8 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.

Skutečnost, že zápis obsahuje jména těchto zástupců, totiž neohrožuje soukromí dotčených osob vzhledem k tomu, že se účastnily na zasedání jako zástupci svých entit. Navíc zápis neobsahuje osobní názor přičitatelný těmto osobám, nýbrž postoje přičitatelné entitám, které tyto osoby zastupují. V každém případě zpřístupnění jmen zástupců nemůže konkrétně a skutečně porušit ochranu soukromí a osobnosti subjektů údajů. Pouhý výskyt jména subjektu údajů na seznamu účastníků zasedání jakožto zástupce entity nepředstavuje takové porušení a ochrana soukromí a osobnosti subjektů údajů, jak ji vyžaduje čl. 4 odst. 1 písm. b) uvedeného nařízení č. 1049/2001, není ohrožena.

(viz body 121–123, 125–126)

10.    Článek 4 odst. 2 třetí odrážka nařízení č. 1049/2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise, jehož účelem je ochrana „cílů inspekce, vyšetřování a auditu“, se použije pouze tehdy, jestliže zpřístupnění dotčených dokumentů může ohrozit dokončení inspekce, vyšetřování nebo auditu. V tomto ohledu účelem této výjimky, jak plyne z její formulace, není chránit vyšetřování jako takové, ale chránit cíl těchto vyšetřování, kterým je v případě řízení o nesplnění povinnosti přimět dotyčný členský stát k dosažení souladu s právem Společenství.

V případě, kdy Komise zastavila řízení o porušení povinnosti proti členskému státu již šest let před podáním žádosti o přístup k dokumentům, neboť tento stát pozměnil dotčené právní předpisy, však cíle vyšetřování bylo dosaženo. V okamžiku přijetí rozhodnutí Komise odmítajícího přístup k zápisu ze zasedání konaného v rámci řízení o nesplnění povinnosti tak neprobíhalo žádné vyšetřování, jehož cíl mohl být ohrožen zpřístupněním zápisu obsahujícího jména některých zástupců entit, kteří se účastnili tohoto zasedání, a tudíž výjimka vycházející z čl. 4 odst. 2 třetí odrážky nařízení č. 1049/2001 nemůže být uplatněna.

(viz body 148–149)

11.    Přezkum vyžadovaný pro vyřízení žádosti o přístup k dokumentům podané v rámci řízení upraveného nařízením č. 1049/2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise musí vykazovat konkrétní povahu. Jednak totiž pouhá okolnost, že se dokument dotýká zájmu chráněného určitou výjimkou, nemůže stačit k odůvodnění uplatnění této výjimky. Kromě toho nebezpečí porušení chráněného zájmu musí být přiměřeně předvídatelné, a nikoli čistě hypotetické. Přezkum, ke kterému musí orgán za účelem uplatnění určité výjimky přistoupit, musí být tedy proveden konkrétně a být patrný z odůvodnění rozhodnutí.

Ačkoli tedy potřeba chránit anonymitu osob, které předkládají Komisi informace týkající se případných porušení práva Společenství, představuje legitimní cíl, který může odůvodnit, že Komise neposkytne úplný ani částečný přístup k některým dokumentům, nic to nemění na tom, že v projednávaném případě Komise rozhodla in abstracto o porušení, které by mohlo zpřístupnění dotyčného dokumentu se jmény způsobit, co se týče jejího vyšetřování, aniž by právně dostačujícím způsobem prokázala, že by zpřístupnění tohoto dokumentu konkrétně a skutečně porušilo ochranu cílů vyšetřování. V projednávaném případě tudíž není prokázáno, že byl cíl vyšetřování konkrétně a skutečně ohrožen zpřístupněním údajů požadovaných šest let po skončení uvedených vyšetřování.

(viz body 151–152)