Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Landgericht Köln (Německo) dne 9. března 2015 – Reha Training Gesellschaft für Sport- und Unfallrehabilitation mbH v. Gesellschaft für musikalische Aufführungs- und mechanische Vervielfältigungsrechte (GEMA)

(Věc C-117/15)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Landgericht Köln

Účastníci původního řízení

Žalobce: Reha Training Gesellschaft für Sport- und Unfallrehabilitation mbH

Žalovaný: Gesellschaft für musikalische Aufführungs- und mechanische Vervielfältigungsrechte (GEMA)

Předběžné otázky

Je třeba otázku, zda se jedná o sdělování veřejnosti ve smyslu čl. 3 odst. 1 směrnice 2001/29¹ nebo ve smyslu čl. 8 odst. 2 směrnice 2006/115² , posuzovat vždy podle stejných kritérií, a sice že

uživatel při plném vědomí důsledků svého chování zprostředkovává třetím osobám přístup k chráněnému dílu, který by tyto osoby bez jeho jednání neměly;

pojmem „veřejnost“ se rozumí neurčitý počet potenciálních adresátů, který musí být tvořen značným počtem osob, přičemž neurčitost je dána tehdy, pokud se jedná o „osoby obecně“, tedy nikoli o osoby náležící do soukromé skupiny, a „značný počet osob“ znamená, že musí být překročen určitý minimální práh, takže příliš malý nebo dokonce nevýznamný počet dotčených osob toto kritérium nesplňuje. V této souvislosti přitom záleží nejen na tom, kolik osob mělo současně přístup k témuž dílu, ale také na tom, kolik z nich mělo přístup k dílu následně;

jde o novou veřejnost, které je dílo sdělováno, tedy o veřejnost, kterou autor díla nezohlednil při udělování svolení k jeho užití sdělováním původní veřejnosti, ledaže k následnému sdělení dochází za použití specifické technologie, která se liší od technologie původního sdělování, a

není nepodstatné, zda dotčené užití slouží výdělečným účelům a dále zda je veřejnost vůči tomuto sdělování vnímavá a není jím pouze náhodně „zachycena“, ačkoliv se nejedná o nutnou podmínku existence sdělování veřejnosti?

Je třeba otázku, zda se jedná o sdělování veřejnosti v takových případech, jako je případ v původním řízení, v němž provozovatel rehabilitačního centra umístí ve svých prostorách televizní přijímače, připojí je k vysílacímu signálu a tím veřejnosti zpřístupní televizní vysílání, posoudit podle pojmu „sdělování veřejnosti“ podle čl. 3 odst. 1 směrnice 2001/29 nebo podle čl. 8 odst. 2 směrnice 2006/115, pokud jsou zpřístupněním televizního vysílání dotčena autorská práva a práva s ním související velkého počtu účastníků, zejména skladatelů, textařů a hudebních vydavatelů, ale také výkonných umělců, výrobců zvukových záznamů a autorů mluvených děl, jakož i jejich vydavatelství?Jedná se v takových případech, jako je případ v původním řízení, v němž provozovatel rehabilitačního centra umístí ve svých prostorách televizní přijímače, připojí je k vysílacímu signálu a tím zpřístupní televizní vysílání svým pacientům, o „sdělování veřejnosti“ podle čl. 3 odst. 1 směrnice 2001/29 nebo podle čl. 8 odst. 2 směrnice 2006/115?Pokud bude v takových případech, jako je případ v původním řízení, uznáno, že se v tomto smyslu jedná o sdělování veřejnosti: potvrdí Soudní dvůr svou judikaturu, podle které se nejedná o sdělování veřejnosti v případě sdělování chr

áněných zvukových záznamů v rámci  rozhlasového vysílání pro pacienty v zubní ordinaci nebo v obdobných zařízeních (viz rozsudek SCF ze dne 15. března 2012, C–135/10 )?

____________

____________

¹ Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/29/ES ze dne 22. května 2001 o harmonizaci určitých aspektů autorského práva a práv s ním souvisejících v informační společnosti (Ú