Usnesení Soudního dvora (šestého senátu) ze dne 7. dubna 2011 – Dai Cugini v. Rijksdienst voor Sociale Zekerheid

(Věc C‑151/10)

„Článek 104 odst. 3 první pododstavec jednacího řádu – Směrnice 97/81/ES – Rovné zacházení se zaměstnanci na částečný a plný pracovní úvazek – Diskriminace – Administrativní překážka, která je způsobilá omezit možnost pracovat na částečný pracovní úvazek – Povinné zveřejnění a uchovávání smluv a pracovní doby“

Sociální politika – Rámcová dohoda o částečném pracovním úvazku uzavřená mezi organizacemi UNICE, CEEP a EKOS – Směrnice 97/81– Vnitrostátní právní úprava vyžadující uchovávání a zveřejňování smluv a pracovní doby zaměstnanců pracujících na částečný pracovní úvazek (Směrnice Rady 97/81, příloha, ustanovení 4 a 5, odst. 1) (viz body 45–46, 49–50, 55–56 a výrok)

Předmět

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce – Arbeidshof te Antwerpen (Afdeling Hasselt) – Výklad směrnice Rady 97/81/ES ze dne 15. prosince 1997 o Rámcové dohodě o částečném pracovním úvazku uzavřené mezi organizacemi UNICE, CEEP a EKOS (Úř. věst. L 14, s. 9; Zvl. vyd. 05/03, s. 267) – Vnitrostátní právní úprava, která stanoví systém zveřejňování a kontroly pracovní doby zaměstnanců na částečný pracovní úvazek, podle nějž musí být pod hrozbou trestně právních nebo správně právních sankcí vyhotoveny a uchovávány dokumenty uvádějící přesnou pracovní dobu každého zaměstnance

Výrok

1) Ustanovení 4 rámcové dohody o částečném pracovním úvazku, která je přílohou směrnice Rady 97/81/ES ze dne 15. prosince 1997 o Rámcové dohodě o částečném pracovním úvazku uzavřené mezi organizacemi UNICE, CEEP a EKOS, je nutno vykládat v tom smyslu, že nebrání vnitrostátní právní úpravě, která zaměstnavatelům ukládá povinnost uchovávat a zveřejňovat smlouvy a pracovní doby zaměstnanců na částečný pracovní úvazek, pokud je prokázáno, že tato právní úprava nevede k nevýhodnějšímu zacházení s posledně uvedenými zaměstnanci, než se zaměstnanci na plný pracovní úvazek, kteří se nachází ve srovnatelné situaci, nebo jestliže takovýto rozdíl v zacházení existuje, pokud je prokázáno, že je odůvodněna objektivními důvody a nepřekračuje meze toho, co je pro dosažení takto sledovaných důvodů nezbytné.

2) Vnitrostátnímu soudu přísluší, aby posoudil skutkový a právní stav, který je nezbytný zejména podle použitelného vnitrostátního práva pro posouzení otázky, zda je tak tomu v případě, který mu byl předložen.

3) V případě, že by předkládající soud dospěl k závěru, podle kterého je právní úprava dotčená ve věci v původním řízení neslučitelná s ustanovením 4 rámcové dohody o částečném pracovním úvazku, která je přílohou směrnice 97/81, bude třeba vyložit její ustanovení 5 bod 1 v tom smyslu, že rovněž brání takové právní úpravě.