ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA (pátého senátu)
27. února 2020(*)
„Kasační opravný prostředek – Ochranná známka Evropské unie – Nařízení (ES) č. 207/2009 – Článek 7 odst. 1 písm. f) – Absolutní důvod pro zamítnutí zápisu – Ochranná známka v rozporu s dobrými mravy – Slovní označení ‚Fack Ju Göhte‘ – Zamítnutí přihlášky k zápisu“
Ve věci C‑240/18 P,
jejímž předmětem je kasační opravný prostředek na základě článku 56 statutu Soudního dvora Evropské unie, podaný dne 4. dubna 2018,
Constantin Film Produktion GmbH, se sídlem v Mnichově (Německo), zastoupená E. Saarmannem a P. Baronikiansem, Rechtsanwälte,
účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek (navrhovatelka),
přičemž dalším účastníkem řízení je:
Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO), zastoupený D. Hanfem, jako zmocněncem,
žalovaný v prvním stupni,
SOUDNÍ DVŮR (pátý senát),
ve složení E. Regan, předseda senátu, I. Jarukaitis, E. Juhász, M. Ilešič (zpravodaj) a C. Lycourgos, soudci,
generální advokát: M. Bobek,
vedoucí soudní kanceláře: C. Strömholm, radová,
s přihlédnutím k písemné části řízení a po jednání konaném dne 13. února 2019,
po vyslechnutí stanoviska generálního advokáta na jednání konaném dne 2. července 2019,
vydává tento
Rozsudek
1 Svým kasačním opravným prostředkem se společnost Constantin Film Produktion GmbH domáhá zrušení rozsudku Tribunálu Evropské unie ze dne 24. ledna 2018, Constantin Film Produktion v. EUIPO (Fack Ju Göhte) (T‑69/17, nezveřejněný, dále jen „napadený rozsudek“, EU:T:2018:27), kterým Tribunál zamítl její žalobu znějící na zrušení rozhodnutí pátého odvolacího senátu Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO) ze dne 1. prosince 2016 (věc R 2205/2015-5, dále jen „sporné rozhodnutí“), týkajícího se přihlášky slovního označení „Fack Ju Göhte“ jako ochranné známky Evropské unie.
Právní rámec
Unijní právo
2 Nařízení Rady (ES) č. 207/2009 ze dne 26. února 2009 o ochranné známce Evropské unie (Úř. věst. 2009, L 78, s. 1) bylo pozměněno nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2424 ze dne 16. prosince 2015 (Úř. věst. 2015, L 341, s. 21), které vstoupilo v platnost dne 23. března 2016. Nařízení č. 207/2009, ve znění nařízení 2015/2424, bylo s účinností od 1. října 2017 zrušeno a nahrazeno nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001 ze dne 14. června 2017 o ochranné známce Evropské unie (Úř. věst. 2017, L 154, s. 1). Vzhledem ke dni podání dotčené přihlášky k zápisu, a sice 21. dubna 2015, se na skutkové okolnosti projednávané věci vztahují hmotněprávní ustanovení nařízení č. 207/2009.
3 Článek 7 nařízení č. 207/2009, nadepsaný „Absolutní důvody pro zamítnutí zápisu“, v odst. 1 až 3 stanoví:
„1. Do rejstříku se nezapíšou:
[…]
f) ochranné známky, které jsou v rozporu s veřejným pořádkem nebo s dobrými mravy;
[…]
2. Odstavec 1 se použije, i když důvody k zamítnutí zápisu existují jen v části [Evropské unie].
3. Odst. 1 písm. b), c) a d) se nepoužije, pokud ochranná známka získala užíváním ve vztahu k výrobkům nebo službám, pro které je požadován její zápis do rejstříku, rozlišovací způsobilost.“
4 Článek 75 nařízení č. 207/2009, nadepsaný „Odůvodnění rozhodnutí“, stanoví:
„Rozhodnutí úřadu musí být odůvodněna. […]“
5 Článek 76 nařízení č. 207/2009, nadepsaný „Zkoumání skutečností úřadem z úřední moci“, v odst. 1 stanoví:
„V průběhu řízení zkoumá úřad skutečnosti z moci úřední; v řízení týkajícím se relativních důvodů zamítnutí se však úřad při zkoumání omezí na skutečnosti, důvody a návrhy přednesené účastníky.“
6 Bod 21 odůvodnění nařízení 2015/2424 uvádí:
„(21) […] Toto nařízení by se mělo dále uplatňovat způsobem, který zajistí plné dodržování základních práv a svobod a zejména svobody projevu.“
7 Bod 21 odůvodnění nařízení 2017/1001 doslovně přebírá znění bodu 21 odůvodnění nařízení 2015/2424 uvedené v předchozím bodě.
Skutečnosti předcházející sporu a sporné rozhodnutí
8 Dne 21. dubna 2015 podala navrhovatelka, společnost Constantin Film Produktion, u EUIPO přihlášku ochranné známky Evropské unie na základě nařízení č. 207/2009.
9 Ochrannou známkou, jejíž zápis byl požadován, je slovní označení „Fack Ju Göhte“, které je mimoto názvem německé komedie produkované navrhovatelkou, která měla v Německu v roce 2013 jeden z největších kinematografických úspěchů. Navrhovatelka vyprodukovala dvě pokračování této komedie, přičemž první s názvem „Fack Ju Göhte 2“ se v kinech začala promítat v roce 2015 a druhá s názvem „Fack Ju Göhte 3“ se v kinech začala promítat v roce 2017.
10 Výrobky a služby, pro které byl uvedený zápis požadován, náležejí do tříd 3, 9, 14, 16, 18, 21, 25, 28, 30, 32, 33, 38 a 41 ve smyslu Niceské dohody o mezinárodním třídění výrobků a služeb pro účely zápisu známek ze dne 15. června 1957, ve znění změn a doplňků, a pro každou z těchto tříd odpovídají následujícímu popisu:
– třída 3: „Přípravky na bělení a jiné látky na čištění; čisticí, lešticí, odmašťovací a brusné přípravky; mýdla, voňavkářské výrobky, éterické oleje, kosmetické přípravky, vlasové vody, zubní pasty“;
– třída 9: „Nosiče se zapsanými daty všeho druhu; stahovatelné elektronické publikace, a sice data audio, video, texty, obraz a grafika v digitálním formátu; fotografické, kinematografické a vyučovací přístroje a nástroje; přístroje pro záznam, přenos a reprodukci zvuku nebo obrazu; […]“;
– třída 14: „Šperky; bižuterie; drahé kovy; […]“;
– třída 16: „Tiskoviny; fotografie; papírnické zboží; kancelářské potřeby […]“;
– třída 18: „Lodní kufry a kufry; deštníky a slunečníky; vycházkové hole; zavazadla; […]“;
– třída 21: „Sklo, porcelán a kamenina neobsažené v jiných třídách; svícny“;
– třída 25: „Oděvy, obuv, kloboučnické zboží“;
– třída 28: „Hry, hračky; gymnastické a sportovní zboží, které není uvedeno v jiných třídách; ozdoby na vánoční stromeček“;
– třída 30: „Káva, čaj, kakao a náhražky kávy; rýže; tapioka a ságo; mouka a přípravky vyrobené z obilnin, chléb, pečivo a cukrovinky; zmrzlina; cukr, med, melasa pro potravinářské účely; droždí, kypřící prášek do pečiva; […]“;
– třída 32: „Pivo; minerální vody, sodovky a jiné nealkoholické nápoje; ovocné nápoje a ovocné šťávy; […]“;
– třída 33: „Alkoholické nápoje s výjimkou piva“;
– třída 38: „Telekomunikační služby; poskytování diskusních místností a fór na internetu, přenos dat prostřednictvím internetu […]“;
– třída 41: „Vzdělávání; školení; zábava, zejména televizní a filmová zábava, tvorba rozhlasových a televizních programů, rozhlasová, televizní a filmová produkce, půjčování filmů, promítání filmů v kinech; sportovní a kulturní činnosti“.
11 Rozhodnutím ze dne 25. září 2015 průzkumový referent přihlášku k zápisu zamítl na základě čl. 7 odst. 1 písm. f) nařízení č. 207/2009, vykládaného ve spojení s čl. 7 odst. 2 tohoto nařízení pro výrobky a služby uvedené v předchozím bodě.
12 Dne 5. listopadu 2015 podala navrhovatelka u EUIPO proti rozhodnutí průzkumového referenta odvolání na základě článků 58 až 64 nařízení č. 207/2009.
13 Sporným rozhodnutím pátý odvolací senát EUIPO toto odvolání zamítl.
Řízení před Tribunálem a napadený rozsudek
14 Návrhem došlým kanceláři Tribunálu dne 3. února 2017 podala navrhovatelka žalobu znějící na zrušení sporného rozhodnutí.
15 Navrhovatelka uplatnila na podporu své žaloby dva důvody, z nichž první vychází z porušení čl. 7 odst. 1 písm. f) nařízení č. 207/2009 a druhý z porušení čl. 7 odst. 1 písm. b) tohoto nařízení.
16 Napadeným rozsudkem Tribunál oba tyto žalobní důvody zamítl, a tudíž žalobu zamítl v plném rozsahu.
Návrhová žádání účastníků řízení před Soudním dvorem
17 Navrhovatelka navrhuje, aby Soudní dvůr:
– zrušil napadený rozsudek a
– uložil EUIPO náhradu nákladů řízení.
18 EUIPO navrhuje, aby Soudní dvůr:
– zamítl kasační opravný prostředek a
– uložil navrhovatelce náhradu nákladů řízení.
Ke kasačnímu opravnému prostředku
19 Na podporu svého kasačního opravného prostředku navrhovatelka uplatňuje tři důvody, z nichž první vychází z porušení čl. 7 odst. 1 písm. f) nařízení č. 207/2009, druhý z porušení zásady rovného zacházení a třetí z porušení zásad právní jistoty a řádné správy.
20 Zaprvé je třeba přezkoumat první důvod kasačního opravného prostředku vycházející z porušení čl. 7 odst. 1 písm. f) nařízení č. 207/2009.
Argumentace účastníků řízení
21 V prvním důvodu kasačního opravného prostředku navrhovatelka Tribunálu v podstatě vytýká, že se v rámci svého přezkumu otázky, zda přihlášená ochranná známka odporuje dobrým mravům, dopustil několika pochybení při výkladu a použití čl. 7 odst. 1 písm. f) nařízení č. 207/2009. Tento důvod kasačního opravného prostředku se dělí na čtyři části.
22 Zaprvé navrhovatelka uvádí, že Tribunál porušil zásadu individuálního průzkumu, jelikož prozkoumal nikoli přihlášenou ochrannou známku, a sice „Fack Ju Göhte“, ale označení „Fuck you, Goethe“.
23 Kromě toho navrhovatelka tvrdí, že výrazy „Fuck“ a „Fuck you“ ztratily díky vývoji jazyka ve společnosti svůj vulgární význam. V praxi nedochází k paušálnímu odmítání zápisu výrazů vycházejících z těchto pojmů, jak dokládá zápis takových označení, jako jsou „Fucking Hell“ a „MACAFUCKER“, jakožto ochranných známek Evropské unie.
24 Zadruhé navrhovatelka tvrdí, že Tribunál uplatnil absolutní důvod pro zamítnutí zápisu týkající se dobrých mravů, uvedený v čl. 7 odst. 1 písm. f) nařízení č. 207/2009, příliš extenzivně, když použil posouzení týkající se výrazů „Fuck“ a „Fuck you“ na přihlášenou ochrannou známku jako celek a když měl za to, že slovní označení „Fack Ju Göhte“ je ze své podstaty vulgární, přičemž prvek „Göhte“ tuto vulgární povahu nemůže zmírnit.
25 Navrhovatelka má zejména za to, že Tribunál nepostupoval s požadovanou opatrností a citlivostí při uplatnění tohoto důvodu pro zamítnutí zápisu, který – třebaže se týká subjektivních hodnot – musí být uplatňován restriktivně a co možná nejobjektivněji, aby bylo zabráněno nebezpečí, že zápis označení bude vyloučen pouze z toho důvodu, že označení neodpovídají osobnímu vkusu toho, kdo průzkum provádí. Tribunál tak měl zohlednit skutečnost, že celkový dojem z přihlášené ochranné známky má vzhledem k fonetickému přepisu výrazu „Fuck You“ v německém jazyce ve spojení s prvkem „Göhte“, který je chápán tak, že označuje nepopulární středoškolské vzdělávání, neškodný, dětinský a hravý charakter, vyjadřující frustraci ze školního vyučování.
26 Zatřetí navrhovatelka uvádí, že Tribunál měl neprávem za to, že není prokázáno, že relevantní německy hovořící veřejnost nebude šokována přihlášenou ochrannou známkou ve vztahu k požadovaným výrobkům a službám. V tomto ohledu navrhovatelka tvrdí, že Tribunál nesprávně použil pravidla týkající se důkazního břemene. Mimoto Tribunál nezohlednil skutečnost, že vnímání přihlášené ochranné známky relevantní veřejností nemůže být určeno abstraktně a odděleně od jakéhokoli empirického základu, pouze na základě subjektivních hodnot, ale musí být posouzeno s přihlédnutím k okolnostem poskytujícím indicie týkající se skutečného vnímání touto veřejností. Velký úspěch filmu nesoucího stejný název, jakož i skutečnost, že Goethe-Institut tento film využívá pro pedagogické účely, přitom zejména prokazují, že široká německy hovořící veřejnost, která je veřejností relevantní v projednávané věci, pochopí žertovnou povahu přihlášené ochranné známky a nebude mít nikterak za to, že je šokující nebo vulgární.
27 Začtvrté se Tribunál z důvodu svých nesprávných posouzení údajně dopustil nesprávného právního posouzení při tom, když zájem navrhovatelky na zápisu přihlášené ochranné známky vyvážil se zájmem veřejnosti na tom, aby nebyla konfrontována s ochrannými známkami, které jsou v rozporu s dobrými mravy, a tedy s ochrannými známkami, které jsou rozrušující, vulgární, urážlivé či dokonce výhružné.
28 EUIPO uvádí, že první důvod kasačního opravného prostředku musí být zamítnut.
29 Zaprvé má EUIPO za to, že argument navrhovatelky, podle něhož Tribunál prozkoumal označení „Fuck you, Goethe“, a nikoli přihlášenou ochrannou známku, a sice „Fack Ju Göhte“, spočívá na nesprávném výkladu napadeného rozsudku. Body 17, 18 a 20 tohoto rozsudku musí být podle něj vykládány s ohledem na předpoklad uvedený v bodě 16 uvedeného rozsudku, podle kterého spotřebitel „vnímá obvykle ochrannou známku jako celek“, což mu nebrání v identifikaci „slovních prvků, které pro něj navozují konkrétní význam nebo se podobají slovům, která zná“.
30 Zadruhé je argument navrhovatelky, podle kterého výrazy „Fuck“ a „Fuck you“ ztratily svůj původní sexuální význam, takže již nejsou vnímány jako vulgární a šokující, nepřípustný, jelikož se týká skutkového zjištění. Tento argument každopádně není opodstatněný, jelikož Tribunál konstatoval, že výraz „Fuck you“ je ze své podstaty vulgární rovněž v případě, kdy tento výraz z důvodu vývoje jazyka již není chápán ve svém sexuálním podtextu.
31 Zatřetí EUIPO uvádí, že Tribunál v bodě 18 napadeného rozsudku výslovně zohlednil změnu významu výrazu „Fuck you“, když vysvětlil, že tento výraz může být použit rovněž k vyjádření hněvu, odporu nebo pohrdání vůči určité osobě.
32 Začtvrté má EUIPO za to, že argument navrhovatelky, podle něhož Tribunál nesprávně vyložil čl. 7 odst. 1 písm. f) nařízení č. 207/2009, když konstatoval, že velký úspěch filmu Fack Ju Göhte neznamená, že by relevantní veřejnost nebyla šokována přihlášenou ochrannou známkou, je neopodstatněný. Na rozdíl od toho, co tvrdí navrhovatelka, Tribunál nepoužil při zkoumání dobrých mravů čistě subjektivní kritérium, ale v bodech 28 až 30 napadeného rozsudku výslovně analyzoval možnost, že by přihlášená ochranná známka nebyla vulgární, ale že by mohla být chápána jako „žert“.
33 EUIPO v tomto kontextu uvádí, že cílem výlučného práva přiznaného ochrannou známkou je zajistit nenarušenou hospodářskou soutěž, a nikoli svobodu projevu, zatímco název filmu slouží k odlišení uměleckého díla od jiného a k označení jeho obsahu, přičemž je vyjádřena svoboda projevu a umělecká svoboda. Průměrný spotřebitel si je podle EUIPO tohoto rozdílu vědom, a nevnímá tedy nezbytně ochranné známky a názvy filmů stejným způsobem. Ani spotřebitelé, kteří dotčený film znají, tudíž nemohou předpokládat, že je přihlášená ochranná známka vnímána jako „žert“. Kromě toho jsou relevantní spotřebitelé v projednávané věci mnohem početnější než spotřebitelé, kteří znají dotčený film a dobře znají „žargon mladistvých“.
34 Zapáté EUIPO tvrdí, že Tribunál správně dospěl k závěru, že tvoří-li přihlášenou ochrannou známku výraz, který relevantní veřejnost vnímá tak, že je ze své podstaty vulgární, a tedy šokující, jde o „zjevně obscénní ochrannou známku“, která je v rozporu s „dobrými mravy“.
35 Zašesté má EUIPO za to, že navrhovatelka Tribunálu neprávem vytýká, že v bodě 30 napadeného rozsudku protiprávně obrátil důkazní břemeno, když měl za to, že není prokázáno, že relevantní veřejnost rozpozná v přihlášené ochranné známce název dotčeného filmu, a tedy „žert“. Toto konstatování je třeba podle něj vykládat v jeho kontextu. I když je pravda, že na základě čl. 75 odst. 1 a čl. 76 odst. 1 nařízení č. 207/2009 musí EUIPO absolutní důvody pro zamítnutí zápisu zkoumat z moci úřední a že jejich existence by měla být odůvodněna soudržným způsobem, nic to nemění na tom, že když EUIPO nebo Tribunál, na který se uplatní tytéž legální požadavky, zamítne-li Tribunál žalobu směřující proti zamítnutí přihlášky ochranné známky ze strany EUIPO, seznámí přihlašovatele s obecně známými skutečnostmi nebo s posouzením založeným na nezpůsobilosti přihlášené ochranné známky k zápisu, přísluší přihlašovateli, aby je vyvrátil konkrétními a opodstatněnými informacemi. V napadeném rozsudku přitom Tribunál podle EUIPO uvedené legální požadavky dodržel.
36 Konečně zasedmé má EUIPO za to, že argument navrhovatelky, podle něhož Tribunál neprovedl spravedlivé vyvážení zájmů přihlašovatele a veřejnosti, není opodstatněný.
Závěry Soudního dvora
37 Podle čl. 7 odst. 1 písm. f) nařízení č. 207/2009 se do rejstříku nezapíšou ochranné známky, které jsou v rozporu s veřejným pořádkem nebo s dobrými mravy. Kromě toho z čl. 7 odst. 2 tohoto nařízení vyplývá, že absolutní důvody pro zamítnutí zápisu uvedené v čl. 7 odst. 1 uvedeného nařízení se použijí, i když tyto důvody existují jen v části Unie.
38 Jak Tribunál konstatoval v bodě 24 napadeného rozsudku, aniž mu navrhovatelka odporovala, EUIPO zamítl na základě čl. 7 odst. 1 písm. f) nařízení č. 207/2009 zápis slovního označení „Fack Ju Göhte“ nikoli z důvodu, že by toto označení bylo případně v rozporu s veřejným pořádkem, ale pouze z důvodu, že je v rozporu s dobrými mravy. První důvod kasačního opravného prostředku je tedy třeba přezkoumat pouze s ohledem na posledně uvedený absolutní důvod pro zamítnutí zápisu.
39 Pokud jde o uvedený důvod pro zamítnutí zápisu, je třeba uvést, že jelikož pojem „dobré mravy“ není v nařízení č. 207/2009 definován, musí být vykládán s přihlédnutím ke svému obvyklému smyslu, jakož i ke kontextu, ve kterém je obvykle používán. Jak přitom generální advokát v podstatě uvedl v bodě 77 svého stanoviska, tento pojem odkazuje ve svém obvyklém smyslu na základní morální hodnoty a normy, které jsou v dané době společností dodržovány. Tyto hodnoty a normy, které se mohou v průběhu času vyvíjet a v prostoru měnit, musí být určeny v závislosti na sociálním konsensu převažujícím v této společnosti a v okamžiku posuzování. Pro účely tohoto určení je třeba řádně zohlednit sociální kontext, případně včetně kulturních, náboženských nebo filozofických odlišností, jimž se tento kontext vyznačuje, za účelem objektivního posouzení toho, co uvedená společnost v tomto okamžiku považuje za morálně přijatelné.
40 Kromě toho v rámci použití čl. 7 odst. 1 písm. f) nařízení č. 207/2009 přezkum otázky, zda označení, jehož zápis jako ochranné známky Evropské unie je požadován, je v rozporu s dobrými mravy, vyžaduje analýzu všech prvků charakterizujících daný případ za účelem určení způsobu, jakým by relevantní veřejnost takové označení vnímala v případě, že bude toto označení užívat jako ochrannou známku pro požadované výrobky nebo služby.
41 V tomto ohledu k tomu, aby dotčené označení spadalo do působnosti čl. 7 odst. 1 písm. f) nařízení č. 207/2009, nestačí, aby bylo považováno za označení vyjadřující špatný vkus. Tento špatný vkus musí být v okamžiku průzkumu vnímán relevantní veřejností tak, že je v rozporu s takovými základními morálními hodnotami a normami společnosti, které existují v tomto okamžiku.
42 Za účelem zjištění, zda tomu tak je, je třeba vycházet z vnímání rozumné osoby s průměrnými prahy citlivosti a tolerance s přihlédnutím ke kontextu, v němž je možné se s ochrannou známkou setkat, jakož i případně ke zvláštním okolnostem vlastním dotyčné části Unie. Za tímto účelem jsou relevantní takové skutečnosti, jako jsou legislativní předpisy a správní praxe, veřejné mínění a případně způsob, jakým relevantní veřejnost v minulosti reagovala na toto označení nebo na podobná označení, jakož i všechny ostatní skutečnosti umožňující posoudit vnímání této veřejnosti.
43 Průzkum, který je tak třeba provést, se nemůže omezit na abstraktní posouzení přihlášené ochranné známky, případně na některé její složky, ale musí být prokázáno, zvláště pokud přihlašovatel uplatnil skutečnosti, které mohou zpochybnit to, že relevantní veřejnost vnímá tuto ochrannou známku tak, že je v rozporu s dobrými mravy, že užívání uvedené ochranné známky v konkrétním a aktuálním sociálním kontextu bude touto veřejností skutečně vnímáno tak, že odporuje základním morálním hodnotám a normám společnosti.
44 Opodstatněnost prvního důvodu kasačního opravného prostředku, vycházejícího z toho, že Tribunál nesprávně použil a vyložil čl. 7 odst. 1 písm. f) nařízení č. 207/2009, je třeba přezkoumat s ohledem na tyto zásady.
45 V projednávané věci není zpochybňováno, jak konstatoval Tribunál v bodech 14 a 17 napadeného rozsudku, když v tomto ohledu potvrdil posouzení odvolacího senátu, že relevantní veřejnost tvoří široká německy hovořící veřejnost Unie, a sice zejména veřejnost v Německu a Rakousku.
46 Pokud jde o vnímání přihlášené ochranné známky touto veřejností, Tribunál v bodě 18 napadeného rozsudku uvedl, že uvedená veřejnost postaví tuto ochrannou známku na roveň anglickému výrazu „Fuck you“, k němuž doplní příjmení Goethe, přičemž tento celek je napsán s odlišným pravopisem vyplývajícím z fonetického přepisu těchto výrazů v německém jazyce. Třebaže má anglický výraz „Fuck you“ ve svém prvním významu sexuální podtext a je vulgární, je používán rovněž v odlišném kontextu k vyjádření hněvu, odporu nebo pohrdání vůči určité osobě. I v takovém případě to však podle něj nic nemění na tom, že tento výraz je ze své podstaty vulgární a doplnění prvku „Göhte“ na konci dotčeného označení sice umožní identifikovat, komu jsou „určeny“ výrazy tvořící začátek uvedeného označení, nemůže však jeho vulgaritu zmírnit.
47 V bodě 19 napadeného rozsudku Tribunál dodal, že na rozdíl od toho, co navrhovala navrhovatelka, okolnost, že film Fack Ju Göhte shlédlo několik milionů osob v době, kdy se začal promítat v kinech, neznamená, že relevantní veřejnost nebude přihlášenou ochrannou známkou šokována.
48 Z toho v bodě 20 napadeného rozsudku vyvodil, že za těchto podmínek je třeba mít za to, že odvolací senát měl správně za to, že anglický výraz „Fuck you“, a tudíž přihlášená ochranná známka jako celek jsou ze své podstaty vulgární a že mohou relevantní veřejnost šokovat. Odvolací senát z toho tedy právem vyvodil, že zápis přihlášené ochranné známky musí být zamítnut na základě čl. 7 odst. 1 písm. f) nařízení č. 207/2009.
49 V tomto ohledu je třeba konstatovat, že přezkum provedený Tribunálem nesplňuje standardy, které ukládá čl. 7 odst. 1 písm. f) nařízení č. 207/2009, uvedené v bodech 39 až 43 tohoto rozsudku.
50 Vzhledem k sociálnímu kontextu a skutečnostem uplatňovaným v tomto ohledu navrhovatelkou, a konkrétně ke skutečnosti, že slovní označení „Fack Ju Göhte“ odpovídá, jak uvedl Tribunál v bodech 2 a 19 napadeného rozsudku, názvu německé komedie produkované navrhovatelkou, která byla jedním z největších kinematografických úspěchů v Německu v roce 2013 a v době, kdy se začala promítat v kinech, ji shlédlo několik milionů osob, se Tribunál nemohl za účelem prokázání právně dostačujícím způsobem, že široká německy hovořící veřejnost bude přihlášenou ochrannou známku vnímat jako ochrannou známku v rozporu s dobrými mravy, omezit na abstraktní posouzení této ochranné známky a anglického výrazu, který tato veřejnost postaví na roveň první části této ochranné známky.
51 Okolnost, že je třeba prozkoumat tuto ochrannou známku samotnou, tak neznamená, že by při tomto prozkoumání bylo možné odhlédnout od prvků z kontextu, které by mohly objasnit způsob, jakým relevantní veřejnost vnímá uvedenou ochrannou známku.
52 Jak uvedl generální advokát v bodě 94 svého stanoviska, mezi takové prvky patří velký úspěch uvedené komedie nesoucí stejný název u široké německy hovořící veřejnosti a okolnost, že se jeví, že její název nevyvolal kontroverze, jakož i skutečnost, že bylo povoleno její promítání mladším divákům a že Goethe-Institut, který je kulturním institutem Spolkové republiky Německo působícím na celém světě, přičemž jedním z jeho poslání je propagovat znalost německého jazyka, ji využívá pro pedagogické účely.
53 Vzhledem k tomu, že tyto prvky mohou a priori představovat indicii o tom, že navzdory tomu, že první část přihlášené ochranné známky bude postavena na roveň anglickému výrazu „Fuck you“, široká německy hovořící veřejnost nevnímá slovní označení „Fack Ju Göhte“ jako morálně nepřijatelné, Tribunál k tomu, aby dospěl k závěru, že toto označení je neslučitelné s dobrými mravy, nemohl vycházet pouze z toho, že je tento anglický vyraz ze své podstaty vulgární, aniž přezkoumal uvedené prvky a aniž uvedl přesvědčivým způsobem důvody, pro něž má i přes tyto prvky za to, že široká německy hovořící veřejnost bude uvedené označení vnímat jako označení odporující základním morálním hodnotám a normám společnosti, je-li toto označení užíváno jako ochranná známka.
54 V rámci těchto požadavků na průzkum a odůvodnění nestačí zejména pouze taková tvrzení, jako je tvrzení uvedené v bodě 19 napadeného rozsudku, uvedené v bodě 47 tohoto rozsudku, nebo tvrzení uvedené v bodě 30 napadeného rozsudku, podle něhož není prokázáno, že při činnostech, při nichž se relevantní veřejnost může setkat s přihlášenou ochrannou známkou, tato veřejnost rozpozná v této ochranné známce název úspěšného filmu a uvedenou ochrannou známku vnímá jako „žert“.
55 Pokud jde konkrétně o posledně uvedené tvrzení, je nutno jednak uvést, že Tribunál byl v napadeném rozsudku povinen ujistit se o tom, že EUIPO neporušil čl. 76 odst. 1 nařízení č. 207/2009, který mu v rámci řízení týkajícího se absolutních důvodů pro zamítnutí zápisu ukládá, aby provedl přezkum skutečností z moci úřední a prokázal existenci takových důvodů právně dostačujícím způsobem. Dále pak nezbytnost přezkoumat takové prvky z kontextu, jako jsou prvky uvedené v bodě 52 tohoto rozsudku pro účely konkrétního posouzení způsobu, jakým relevantní veřejnost vnímá přihlášenou ochrannou známku, nikterak nepodléhá podmínce, aby bylo prokázáno, že tato veřejnost rozpozná v této ochranné známce název komedie nesoucí stejný název nebo že uvedenou ochrannou známku vnímá jako „žert“, přičemž neexistence obou těchto okolností ostatně neumožňuje prokázat rozpor s dobrými mravy.
56 Konečně je třeba ještě dodat, že na rozdíl od toho, co konstatoval Tribunál v bodě 29 napadeného rozsudku, podle něhož „v oblasti umění, kultury a literatury existuje stálá snaha o zachování svobody projevu, která v oblasti ochranných známek neexistuje“, musí být svoboda projevu zakotvená v článku 11 Listiny základních práv Evropské unie, jak uznal EUIPO na jednání a jak uvedl generální advokát v bodech 47 až 52 svého stanoviska, zohledněna při použití čl. 7 odst. 1 písm. f) nařízení č. 207/2009. Takový závěr ostatně podporuje jak bod 21 odůvodnění nařízení 2015/2424, kterým bylo změněno nařízení č. 207/2009, tak bod 21 odůvodnění nařízení 2017/1001, které výslovně zdůrazňují nutnost uplatňovat tato nařízení způsobem, který zajistí plné dodržování základních práv a svobod a zejména svobody projevu.
57 Ze všech výše uvedených úvah vyplývá, že výklad a použití čl. 7 odst. 1 písm. f) nařízení č. 207/2009 Tribunálem v napadeném rozsudku jsou stiženy nesprávnými právními posouzeními, která sama o sobě stačí k tomu, aby bylo vyhověno prvnímu důvodu kasačního opravného prostředku, aniž je nezbytné zkoumat ostatní argumenty uplatněné navrhovatelkou na podporu tohoto důvodu kasačního opravného prostředku.
58 Napadený rozsudek proto musí být zrušen, aniž je nezbytné zkoumat druhý a třetí důvod kasačního opravného prostředku.
K žalobě před Tribunálem
59 Článek 61 první pododstavec statutu Soudního dvora Evropské unie stanoví, že je-li kasační opravný prostředek opodstatněný, může Soudní dvůr vydat sám konečné rozhodnutí ve věci, pokud to soudní řízení dovoluje.
60 Tak je tomu v projednávané věci.
61 V prvním žalobním důvodu navrhovatelka před Tribunálem uvedla, že sporné rozhodnutí porušuje čl. 7 odst. 1 písm. f) nařízení č. 207/2009.
62 Je přitom třeba konstatovat, že toto rozhodnutí, a zejména přezkum provedený v bodech 21 až 41 tohoto rozhodnutí, který se týká vnímání přihlášené ochranné známky relevantní veřejností, vykazuje z velké části stejná pochybení, jako jsou pochybení, jimiž je stižen napadený rozsudek.
63 Odvolací senát poté, co v bodech 21 až 23 sporného rozhodnutí v podstatě konstatoval, že relevantní veřejnost rozpozná v první části přihlášené ochranné známky anglický výraz „Fuck you“, v bodech 24 až 28 tohoto rozhodnutí uvedl, že tento výraz je vulgární a šokující. Odvolací senát měl následně v bodech 29 až 33 uvedeného rozhodnutí za to, že doplnění prvku „Göhte“ nemůže podstatně změnit vnímání urážlivého výrazu „Fack ju“, když vycházel z v široké míře abstraktního posouzení anglického výrazu „Fuck you“ a nezohlednil prvky z kontextu uvedené v bodě 52 tohoto rozsudku.
64 Pokud jde o tyto prvky, odvolací senát v bodě 36 sporného rozhodnutí připustil, že z dokumentů předložených navrhovatelkou lze nepochybně vyvodit, že komedie Fack ju Göhte, kterou v Německu shlédlo přibližně 7,4 milionu diváků a komedie Fack ju Göhte 2 patří mezi největší úspěchy německé kinematografie, pokud jde o počet diváků a zaznamenaly rovněž velký úspěch v Rakousku. Odvolací senát konstatoval, že lze tedy předpokládat, že relevantní široká německy hovořící veřejnost již přinejmenším slyšela o těchto komediích hovořit. Odvolací senát měl nicméně v bodě 37 tohoto rozhodnutí za to, že z velkého úspěchu těchto komedií u relevantní veřejnosti není možné vyvodit, že tato veřejnost nebude jejich názvem šokována, jelikož tento název nepopisuje obsah uvedených komedií a Goethe v nich zejména nehraje žádnou roli. Použití urážlivého výrazu „Fack ju“ jako názvu filmu naopak nevypovídá nic o jeho přijetí ve společnosti.
65 Není však nikterak nezbytné, aby název filmu popisoval jeho obsah, aby představoval prvek z kontextu relevantní pro posouzení otázky, zda relevantní veřejnost vnímá tento název a slovní označení nesoucí stejný název tak, že jsou v rozporu s dobrými mravy.
66 Dále pak ačkoli je zajisté pravda, že úspěch filmu neprokazuje automaticky přijetí jeho názvu a slovního označení nesoucího stejný název ve společnosti, nic to nemění na tom, že se jedná přinejmenším o indicii takového přijetí, kterou je třeba posoudit ve světle všech relevantních skutečností projednávaného případu, aby bylo konkrétně prokázáno vnímání tohoto označení v případě jeho užívání jako ochranné známky.
67 V tomto ohledu je nutno uvést, že v projednávaném případě nejenže komedie Fack ju Göhte a Fack ju Göhte 2, které měly ostatně v roce 2017 pokračování, zaznamenaly právě u relevantní veřejnosti takový úspěch, že odvolací senát dokonce konstatoval, že lze předpokládat, že spotřebitelé tvořící tuto veřejnost již přinejmenším slyšeli o těchto komediích hovořit, ale navíc se jeví, a to i přes značnou viditelnost doprovázející takový úspěch, že název těchto komedií u této veřejnosti nevyvolal kontroverzi. Kromě toho byly uvedené komedie odehrávající se ve školním prostředí přístupné mladé veřejnosti s tímto názvem a jak vyplývá z bodu 39 sporného rozhodnutí, tyto komedie obdržely finanční prostředky od různých organizací a Goethe-Institut je využíval pro pedagogické účely.
68 Je tak třeba konstatovat, že všechny tyto prvky z kontextu shodně nasvědčují tomu, že navzdory tomu, že je výraz „Fack ju“ postaven na roveň anglickému výrazu „Fuck you“, široká německy hovořící veřejnost nevnímala název uvedených komedií jako morálně nepřijatelný. V tomto ohledu je třeba rovněž poznamenat, že vnímání tohoto anglického výrazu německy hovořící veřejností není, i když je tento výraz všeobecně znám u této veřejnosti a tato veřejnost zná jeho význam, nezbytně stejné jako vnímání anglicky hovořící veřejností, jelikož citlivost v mateřském jazyce je potenciálně významnější než v cizím jazyce. Z téhož důvodu ani německy hovořící veřejnost nebude uvedený anglický výraz nutně vnímat stejným způsobem, jakým vnímá německý překlad tohoto výrazu. Kromě toho název dotčených komedií a přihlášená ochranná známka tak sestávají nikoli z tohoto anglického výrazu jako takového, ale z jeho fonetického přepisu v německém jazyce, ke kterému je připojen prvek „Göhte“.
69 Za těchto podmínek a s ohledem na skutečnost, že nebyl předložen žádný konkrétní důkaz za účelem věrohodného vysvětlení, proč široká německy hovořící veřejnost bude slovní označení „Fack Ju Göhte“ vnímat jako označení odporující základním morálním hodnotám a normám společnosti, bude-li toto označení užíváno jako ochranná známka, takže se nejeví, že by tatáž veřejnost měla za to, že je název komedií nesoucích stejný název v rozporu s dobrými mravy, je třeba konstatovat, že EUIPO neprokázal právně dostačujícím způsobem, že čl. 7 odst. 1 písm. f) nařízení č. 207/2009 brání zápisu přihlášené ochranné známky.
70 Je třeba ještě dodat, že na rozdíl od toho, co tvrdí odvolací senát v bodě 38 sporného rozhodnutí, relevantnost úspěchu komedií nesoucích stejný název jakožto jeden z prvků z kontextu není nijak vyvrácena skutečností, že absolutní důvod pro zamítnutí zápisu podle čl. 7 odst. 1 písm. f) nařízení č. 207/2009 nemůže být překonán důkazem o tom, že přihlášená ochranná známka získala rozlišovací způsobilost užíváním ve smyslu čl. 7 odst. 3 tohoto nařízení. Úspěch komedií nesoucích stejný název u relevantní veřejnosti, a zejména neexistence kontroverzí, pokud jde o jejich název, musí být totiž zohledněny za účelem určení, zda relevantní veřejnost vnímá přihlášenou ochrannou známku tak, že je v rozporu s dobrými mravy, a tedy prokázání, zda tento absolutní důvod pro zamítnutí zápisu brání jejímu zápisu, a nikoliv za účelem vyloučení uvedeného důvodu poté, co byla prokázána jeho použitelnost na projednávaný případ.
71 Z výše uvedeného vyplývá, že odvolací senát v projednávané věci nesprávně vyložil a použil čl. 7 odst. 1 písm. f) nařízení č. 207/2009, a že je v důsledku toho třeba sporné rozhodnutí zrušit.
K nákladům řízení
72 Článek 184 odst. 2 jednacího řádu Soudního dvora stanoví, že je-li kasační opravný prostředek opodstatněný a Soudní dvůr vydá sám konečné rozhodnutí ve věci, rozhodne o nákladech řízení.
73 Podle čl. 138 odst. 1 tohoto jednacího řádu, jenž se na řízení o kasačním opravném prostředku použije na základě čl. 184 odst. 1 tohoto jednacího řádu, se účastníku řízení, který neměl úspěch ve věci, uloží náhrada nákladů řízení, pokud to účastník řízení, který měl ve věci úspěch, požadoval.
74 Vzhledem k tomu, že navrhovatelka požadovala náhradu nákladů řízení a EUIPO neměl ve věci úspěch, je důvodné posledně uvedenému uložit náhradu nákladů týkajících se jak řízení v prvním stupni ve věci T‑69/17, tak řízení o kasačním opravném prostředku.
Z těchto důvodů Soudní dvůr (pátý senát) rozhodl takto:
1) Rozsudek Tribunálu Evropské unie ze dne 24. ledna 2018, Constantin Film Produktion v. EUIPO (Fack Ju Göhte) (T‑69/17, nezveřejněný, EU:T:2018:27), se zrušuje.
2) Rozhodnutí pátého odvolacího senátu Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví ze dne 1. prosince 2016 (věc R 2205/2015-5), týkající se přihlášky slovního označení „Fack Ju Göhte“ jako ochranné známky Evropské unie, se zrušuje.
3) Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví ponese vlastní náklady řízení a ukládá se mu rovněž náhrada nákladů řízení vynaložených společností Constantin Film Produktion GmbH, týkajících se jak řízení v prvním stupni ve věci T‑69/17, tak řízení o kasačním opravném prostředku.
Podpisy.