Kasační opravný prostředek podaný dne 2. dubna 2021 Evropskou komisí proti rozsudku Tribunálu (třetího rozšířeného senátu) ze dne 27. ledna 2021 ve věci T-699/17, Polská republika v. Evropská komise

(Věc C-207/21 P)

Jednací jazyk: polština

Účastnice řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek (navrhovatelka): Evropská komise (zástupci: R. Tricot, Ł. Habiak, K. Herrmann, C. Valero, zmocněnci)

Další účastníci řízení: Polská republika, Maďarsko, Bulharská republika, Belgické království, Švédské království, Francouzská republika

Návrhová žádání účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek (navrhovatelka) navrhuje, aby Soudní dvůr:

- zrušil rozsudek Tribunálu ze dne 27. ledna 2021 ve věci T-699/17, Polská republika v. Evropská komise, a to v celém rozsahu;

- zamítl první žalobní důvod Polské republiky ve věci T-699/17;

- vrátil věc Tribunálu k dalšímu řízení, a sice k projednání druhého až pátého žalobního důvodu, o kterých nebylo v prvním stupni rozhodnuto;

a

- rozhodl, že o nákladech řízení v prvním stupni a nákladech řízení o tomto kasačním opravném prostředku bude rozhodnuto v rozhodnutí, jímž se řízení končí.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Podle Komise je třeba rozsudek Tribunálu ve věci T-699/17 zrušit, neboť je v několika aspektech stižen nesprávným právním posouzením v rozporu s čl. 16 odst. 4 a 5 SEU.

Zaprvé Tribunál tím, že v bodech 40 a 41 napadeného rozsudku dospěl k závěru, že účinnost práva přiznaného členským státům článkem 3 odst. 2 protokolu č. 36, aby požádaly o hlasování kvalifikovanou většinou podle pravidel stanovených v čl. 3 odst. 3 téhož protokolu (tj. podle pravidel Niceské smlouvy), musí být zachována i po uplynutí přechodného období dne 31. března 2017, porušil výslovně definovaný časový rámec přechodného období stanoveného v čl. 16 odst. 5 SEU. Navíc porušil obecnou definici kvalifikované většiny, zavedenou v čl. 16 odst. 4 SEU Lisabonskou smlouvou a účinnou od 1. listopadu 2014, která posiluje demokratickou legitimitu při hlasováních v Radě a ve Výboru zřízeném na základě článku 75 směrnice 2010/75/EU1 . Tribunál tím zároveň omezil plnou účinnost této obecné definice.

Zadruhé Tribunál tím, že v bodech 48 a 50 napadeného rozsudku provedl extenzivní výklad časového rozsahu působnosti přechodného ustanovení obsaženého v čl. 16 odst. 5 SEU a čl. 3 odst. 2 protokolu č. 36, nerespektoval ustálenou judikaturu, podle které se přechodná ustanovení mají vykládat restriktivně.

Zatřetí – navzdory závěrům uvedeným v bodech 53, 54 a 55 napadeného rozsudku – je výklad čl. 3 odst. 2 protokolu č. 36 provedený Tribunálem v rozporu se zásadou právní jistoty, protože vede k nepředvídatelné a časově neomezené účinnosti kvalifikované většiny podle pravidel Niceské smlouvy podle čl. 3 odst. 3 protokolu č. 36.

____________

1 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU ze dne 24. listopadu 2010 o průmyslových emisích (integrované prevenci a omezování znečištění) (Úř. věst. L 334, s. 17).