Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Krajową Izbą Odwoławczą (Polsko) dne 29. ledna 2021 – Konsorcium: ANTEA POLSKA S.A., „Pectore-Eco“ sp. z o.o., Instytut Ochrony Środowiska – Państwowy Instytut Badawczy v. Państwowe Gospodarstwo Wodne Wody Polskie

(Věc C-54/21)

Jednací jazyk: polština

Předkládající soud

Krajowa Izba Odwoławcza

Účastníci původního řízení

Navrhovatelé: Konsorcium: ANTEA POLSKA S.A., „Pectore-Eco“ sp. z o.o., Instytut Ochrony Środowiska – Państwowy Instytut Badawczy

Odpůrce: Państwowe Gospodarstwo Wodne Wody Polskie

Předběžné otázky

Brání zásada rovného zacházení a zákazu diskriminace hospodářských subjektů, jakož i zásada transparentnosti vyjádřené v čl. 18 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES¹ (dále jen „směrnice 2004/18“) tomu, aby byly čl. 21 odst. 1 směrnice 2014/24 a čl. 2 bod 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/943 ze dne 8. června 2016 o ochraně nezveřejněného know-how a obchodních informací (obchodního tajemství) před jejich neoprávněným získáním, využitím a zpřístupněním² (dále jen „směrnice 2016/943“), a zvláště v nich obsažená slovní spojení „jako celek nebo v přesném uspořádání a souhrnu jejich částí [nejsou] obecně známy nebo běžně dostupné“ a „tím, že jsou tajné, mají komerční hodnotu“ spolu s uvedením, že „veřejný zadavatel [nezveřejňuje] informace [označené hospodářskými subjekty] za důvěrné“, vykládány v tom smyslu, že hospodářský subjekt může vyhradit jako obchodní tajemství libovolnou informaci, z toho důvodu, že ji nechce zpřístupnit konkurenčním hospodářským subjektům?

Brání zásada rovného zacházení a zákazu diskriminace hospodářských subjektů, jakož i zásada transparentnosti vyjádřené v čl. 18 odst. 1 směrnice 2014/24 tomu, aby byly čl. 21 odst. 1 směrnice 2014/24 a čl. 2 bod 1 směrnice 2016/943 vykládány v tom smyslu, že hospodářské subjekty ucházející se o veřejnou zakázku mohou vyhradit doklady uvedené v článcích 59 a 60 směrnice 2014/24 a v její příloze XII zcela nebo zčásti jako obchodní tajemství, a to zejména pokud se jedná o seznam získaných zkušeností, reference, seznam osob navržených pro realizaci zakázky a jejich odborné kvalifikace, názvy a způsobilost subjektů, na jejichž způsobilost se odvolávají, nebo subdodavatelů, jsou-li tyto doklady vyžadovány pro účely prokázání splnění podmínek účasti v zadávacím řízení nebo pro účely hodnocení podle kritérií hodnocení nabídek nebo posouzení souladu nabídky s jinými požadavky veřejného zadavatele obsaženými v dokumentaci zadávacího řízení (v oznámení o zahájení zadávacího řízení nebo zadávací dokumentaci)?

Brání zásada rovného zacházení a zákazu diskriminace hospodářských subjektů, jakož i zásada transparentnosti vyjádřené v čl. 18 odst. 1 ve spojení s čl. 58 odst. 1, čl. 63 odst. 1 a čl. 67 odst. 2 písm. b) směrnice 2014/24 tomu, aby veřejný zadavatel zároveň přijal prohlášení hospodářského subjektu, podle kterého má k dispozici lidské zdroje požadované veřejným zadavatelem nebo avizované samostatně, subjekty na jejichž zdroje spoléhá nebo subdodavatele, což v souladu s předpisy musí prokázat veřejnému zadavateli, a současně i prohlášení, že již samotné zveřejnění údajů týkajících se těchto osob nebo subjektů (příjmení, názvy, zkušenosti, kvalifikace) konkurenčním hospodářským subjektům může způsobit jejich „přetažení” těmito hospodářskými subjekty, a proto je nezbytné na tyto informace vztáhnout obchodní tajemství? Dále v souvislosti s výše uvedeným, je možné takto nepevnou vazbu mezi hospodářským subjektem a těmito osobami a subjekty považovat za důkaz, že hospodářský subjekt má tyto zdroje k dispozici, a zejména udělit hospodářskému subjektu dodatečné body v rámci kritérií hodnocení nabídek?

Brání zásada rovného zacházení a zákazu diskriminace hospodářských subjektů, jakož i zásada transparentnosti vyjádřené v čl. 18 odst. 1 směrnice 2014/24 tomu, aby byly čl. 21 odst. 1 směrnice 2014/24 a čl. 2 bod 1 směrnice 2016/943 vykládány v tom smyslu, že hospodářské subjekty ucházející se o veřejnou zakázku mohou vyhradit jako obchodní tajemství doklady vyžadované za účelem posouzení souladu nabídky s požadavky veřejného zadavatele obsaženými v zadávací dokumentaci (včetně popisu předmětu zakázky) nebo za účelem hodnocení nabídky podle kritérií hodnocení nabídek, zejména pokud tyto doklady sledují splnění požadavků veřejného zadavatele obsažených v zadávací dokumentaci, v právních předpisech nebo v jiných předpisech všeobecně dostupných nebo dostupných dotčeným stranám, a to zejména pokud takové hodnocení neprobíhá podle objektivně srovnatelných schémat, matematicky a fyzicky měřitelných a srovnatelných ukazatelů, nýbrž podle individuálního hodnocení veřejným zadavatelem? Dále v souvislosti s výše uvedeným mohou být čl. 21 odst. 1 směrnice 2014/24 a čl. 2 bod 1 směrnice 2016/943 vykládány v tom smyslu, že za obchodní tajemství daného hospodářského subjektu je možné považovat prohlášení podané tímto subjektem v rámci nabídky o provedení daného předmětu zakázky podle požadavků veřejného zadavatele obsažených v zadávací dokumentaci, kontrolovaných a hodnocených veřejným zadavatelem z hlediska souladu s těmito požadavky, i když právě hospodářskému subjektu náleží volba metod směřujících k dosažení výsledku (předmětu zakázky) požadovaného veřejným zadavatelem?

Brání zásada rovného zacházení a zákazu diskriminace hospodářských subjektů, jakož i zásada transparentnosti vyjádřené v čl. 18 odst. 1 směrnice 2014/24 ve spojení s čl. 67 odst. 4 této směrnice, jenž stanoví, že kritéria pro zadání veřejné zakázky nesmějí ponechávat veřejnému zadavateli neomezenou volnost výběru, musí zajistit možnost účinné hospodářské soutěže a být doplněna specifikacemi, které umožňují účinné ověření informací poskytovaných uchazeči, aby bylo možno posoudit, jakou měrou nabídky splňují kritéria pro zadání, tomu, aby veřejný zadavatel určil dané kritérium hodnocení nabídek, zejména kritérium posuzované podle individuálního hodnocení veřejného zadavatele, i když již v okamžiku určení tohoto kritéria je zřejmé, že hospodářské subjekty část nabídky, na níž se vztahuje toto kritérium, zahrnou pod obchodní tajemství, čemuž veřejný zadavatel neodporuje, takže konkurenční hospodářské subjekty, které nemohou ověřit nabídky svých konkurentů a srovnat je s vlastními nabídkami, mohou získat dojem úplné libovůle při posuzování a hodnocení nabídek veřejným zadavatelem?

Musí být zásada rovného zacházení a zákazu diskriminace hospodářských subjektů, jakož i zásada transparentnosti vyjádřené v čl. 18 odst. 1 směrnice 2014/24 ve spojení s čl. 67 odst. 4 této směrnice, jenž stanoví, že kritéria pro zadání veřejné zakázky nesmějí ponechávat veřejnému zadavateli neomezenou volnost výběru, musí zajistit možnost účinné hospodářské soutěže a být doplněna specifikacemi, které umožňují účinné ověření informací poskytovaných uchazeči, aby bylo možno posoudit, jakou měrou nabídky splňují kritéria pro zadání, vykládány v tom smyslu, že veřejný zadavatel může určit takové kritérium hodnocení nabídek, jakým je v tomto řízení „koncepce zpracování“ a „popis způsobu realizace veřejné zakázky“?

Musí být čl. 1 odst. 1 a 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/66/ES ze dne 11. prosince 2007, kterou se mění směrnice Rady 89/665/EHS a 92/13/EHS, pokud jde o zvýšení účinnosti přezkumného řízení při zadávání veřejných zakázek³ (dále jen „směrnice 2007/66“), jenž stanoví členským státům povinnost zajistit možnost účinného přezkumu rozhodnutí veřejných zadavatelů a dostupnost přezkumného řízení pro každou osobu, která má nebo měla zájem na získání určité zakázky a které v důsledku domnělého protiprávního jednání vznikla nebo hrozí škoda, vykládán v tom smyslu, že konstatování ze strany rozhodujícího orgánu, podle kterého doklady vyhrazené hospodářskými subjekty v daném řízení nepředstavují obchodní tajemství, což vede k povinnosti veřejného zadavatele tyto doklady zveřejnit a zpřístupnit konkurenčním hospodářským subjektům – pokud takový účinek nevyplývá přímo z právních předpisů – vede k povinnosti rozhodujícího orgánu vydat rozhodnutí umožňující hospodářskému subjektu opětovné podání návrhu na přezkum – v rozsahu vyplývajícím z obsahu těchto dokladů, jenž dříve neznal a z toho důvodu nemohl účinně využít opravný prostředek – ve vztahu k činnosti, jejíž přezkum by nebylo možné navrhnout s ohledem na uplynutí lhůty k tomu určené, například ke zneplatnění posouzení a hodnocení nabídek, jichž se týkají předmětné doklady vyhrazené jako obchodní tajemství?

____________

¹ Úř. věst. 2014, L 94, s. 65.

² Úř. věst. 2016, L 157, s. 1.

³ Úř. věst. 2007, L 335, s. 31.