Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Den Haag, zittingsplaats 's-Hertogenbosch (Nizozemsko) dne 26. ledna 2021 – X v. Staatssecretaris van Justitie en Veiligheid

(Věc C-39/21)

Jednací jazyk: nizozemština

Předkládající soud

Rechtbank Den Haag, zittingsplaats 's-Hertogenbosch

Účastníci původního řízení

Žalobce: X

Žalovaný: Staatssecretaris van Justitie en Veiligheid

Předběžné otázky

Mohou členské státy s ohledem na článek 47 Listiny základních práv Evropské unie ve spojení s jejími články 6 a 53 a v souvislosti s čl. 15 odst. 2 písm. b) směrnice o navracení1 , čl. 9 odst. 3 směrnice o přijímání2 , jakož i s čl. 28 odst. 4 nařízení Dublin3 koncipovat soudního řízení, v němž může být napadeno zajištění pro účely vyhoštění uložené státními orgány, tak, aby soudu bylo zakázáno přezkoumat z úřední povinnosti všechny aspekty legality zajištění, tyto posoudit a v případě, že z úřední povinnosti zjistí, že je toto zajištění protiprávní, takové protiprávní zajištění neprodleně ukončit a nařídit okamžité propuštění cizince? Bude-li Soudní dvůr Evropské unie považovat takovéto vnitrostátní ustanovení za neslučitelné s právem Unie, znamená to pak také, že, pokud cizinec u soudu požádá o své propuštění, je tento soud vždy povinen i bez návrhu aktivně a důkladně přezkoumat a posoudit všechny relevantní skutečnosti a aspekty zajištění?

Bude odpověď na první otázku s ohledem na čl. 24 odst. 2 Listiny ve spojení s čl. 3 bodem 9 směrnice o navracení, článkem 21 směrnice o přijímání a článkem 6 nařízení Dublin odlišná, jestliže je cizinec zajištěný státními orgány nezletilý?

Vyplývá z práva na účinnou právní ochranu, jak jej zaručuje článek 47 Listiny ve spojení s jejími články 6 a 53 a v souvislosti s čl. 15 odst. 2 písm. b) směrnice o navracení čl. 9 odst. 3 směrnice o přijímání a čl. 28 odst. 4 nařízení Dublin, že soud každého stupně, jestliže cizinec u tohoto soudu navrhne zrušení zajištění pro účely vyhoštění a své propuštění, musí každé rozhodnutí o tomto návrhu opatřit dostatečným obsahovým odůvodněním, když byl opravný prostředek v ostatním podán tak, jak je to v tomto členském státě stanoveno? Považuje-li Soudní dvůr vnitrostátní právní praxi, podle níž se soud ve druhém a tedy posledním stupni může omezit na to, že přijme rozhodnutí bez jakéhokoliv obsahového odůvodnění, s ohledem na způsob, jakým je tento opravný prostředek v tomto členském státě v ostatním koncipován, za neslučitelné s unijním právem, znamená to pak, že vzhledem k citlivé situaci cizince, zásadnímu významu v řízeních podle cizineckého práva a zjištění, že tato řízení - ohledně právní ochrany odchylně od všech jiných správních řízení - stanoví stejné nízké procesní záruky pro cizince jako řízení o zajištění, musí být takováto pravomoc soudu rozhodujícího ve druhém a tedy posledním stupni v azylových věcech a řádných věcech týkajících se cizinců také považována za neslučitelnou s unijním právem? Musí být s ohledem na čl. 24 odst. 2 Listiny odpověď na tyto otázky odlišná, jestliže je cizinec, který napadl rozhodnutí podle cizineckého práva přijatá státními orgány, nezletilý?

____________

1 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/115/ES ze dne 16. prosince 2008 o společných normách a postupech v členských státech při navracení neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí. (Úř. věst. L 348, 24.12.2008, s. 98).

2 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/33/EU ze dne 26. června 2013 , kterou se stanoví normy pro přijímání žadatelů o mezinárodní ochranu (přepracované znění Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/33/EU ze dne 26. června 2013 , kterou se stanoví normy pro přijímání žadatelů o mezinárodní ochranu (přepracované znění) (Úř. věst. L 180, 29.6.2013, s. 96).

3 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 604/2013 ze dne 26. června 2013 , kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o mezinárodní ochranu podané státním příslušníkem třetí země nebo osobou bez státní příslušnosti v některém z členských států (Úř. věst. L 180, 29.6.2013, s. 31).