Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Sądem Okręgowym w Krakowie (Polsko) dne 27. dubna 2021 – BC, DC v. X

(Věc C-269/21)

Jednací jazyk: polština

Předkládající soud

Sąd Okręgowy w Krakowie

Účastníci původního řízení

Žalobci: BC, DC

Žalovaná: X

Předběžné otázky

Musí být článek 2 a čl. 19 odst. 1 Smlouvy o Evropské unii („SEU“) a čl. 6 odst. 1 až 3 SEU ve spojení s článkem 47 Listiny základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“) vykládány v tom smyslu, že:

a)    soudem zřízeným zákonem ve smyslu unijního práva není soud, v němž zasedá osoba jmenovaná do funkce soudce u tohoto soudu bez účasti orgánů soudcovské samosprávy obsazených z větší části nezávisle na výkonné a zákonodárné moci, a to za situace, kdy ve světle ústavních tradic členského státu je účast orgánu soudcovské samosprávy splňujícího tyto požadavky v postupu jmenování soudce nezbytná, při zohlednění institucionálního a strukturálního kontextu a s ohledem na to, že:

−    ke kandidatuře na funkci soudce se vyjadřovalo kolegium soudu a tento orgán byl zřízen tak, že většina v něm zasedajících osob byla jmenována představitelem výkonné moci, a to ministrem spravedlnosti-generálním prokurátorem;

−    současná Krajowa Rada Sądownictwa (Národní rada soudnictví) zvolená v rozporu s polskými ústavními i zákonnými předpisy není nezávislým orgánem a nezasedají v ní představitelé soudcovského stavu jmenovaní do této rady nezávisle na výkonné a zákonodárné moci, takže nedošlo k účinnému podání návrhu na jmenování do funkce soudce v souladu s vnitrostátním právem,

−    účastníkům konkurzu na jmenování do funkce nenáleželo právo na odvolání k soudu ve smyslu článku 2 a čl. 19 odst. 1 SEU a čl. 6 odst. 1–3 SEU ve spojení s článkem 47 Listiny.

b)    požadavky na nezávislý soud zřízený zákonem nesplňuje soud, v němž zasedá osoba jmenovaná do funkce soudce u tohoto soudu postupem podléhajícím svévolnému zásahu výkonné moci a bez účasti orgánů soudcovské samosprávy obsazených z větší části nezávisle na výkonné a zákonodárné moci nebo bez účasti jiného orgánu zajišťujícího objektivní posouzení kandidáta, ve světle toho, že účast orgánů soudcovské samosprávy nebo jiného orgánu nezávislého na výkonné a zákonodárné moci a zajišťujícího objektivní posouzení kandidáta v postupu jmenování do funkce soudce je v kontextu evropské právní tradice, která je kodifikována ve výše uvedených ustanoveních SEU a Listiny a představuje základ právní unie, kterou je Evropská unie, nezbytná pro vyslovení závěru, že vnitrostátní soud zaručuje požadovanou úroveň účinné soudní ochrany ve věcech spadajících pod unijní právo, a že je v důsledku toho zajištěna zásada trojí dělby moci a rovnováhy moci a zásada právního státu?

Musí být článek 2 a čl. 19 odst. 1 ve spojení s článkem 47 Listiny vykládány v tom smyslu, že za situace, kdy v soudu zasedá osoba jmenovaná za podmínek popsaných v bodě 1:

a)    tato ustanovení brání uplatnění vnitrostátních právních předpisů, které posuzování souladu jmenování takovéto osoby do funkce soudce s právními předpisy přenášejí do výlučné pravomoci kolegia Sądu Najwyższego (Nejvyššího soudu) skládajícího se výhradně z osob jmenovaných do funkce soudce za podmínek uvedených v bodě 1 a které současně přikazují ponechat bez rozhodnutí námitky vůči jmenování do funkce soudce, se zohledněním institucionálního a systémového kontextu;

b)    tato ustanovení vyžadují, za účelem zajištění účinnosti evropského práva, takový výklad vnitrostátních právních předpisů, který umožní soudu vyloučit takovouto osobu z úřední moci z rozhodování ve věci, a to na základě analogicky použitých předpisů o vyloučení soudce, který není způsobilý rozhodovat [iudex inhabilis]?

____________