ROZSUDEK SOUDU PRO VEŘEJNOU SLUŽBU EVROPSKÉ UNIE

(první senát)

17. října 2013

Věc F‑69/11

BF

v.

Účetní dvůr Evropské unie

„Veřejná služba – Řízení o obsazení pracovního místa ředitele – Zpráva výběrové komise – Odůvodnění – Nedostatek – Protiprávnost rozhodnutí o jmenování – Podmínky“

Předmět:      Žaloba podaná na základě článku 270 SFEU, jenž je použitelný na Smlouvu o ESAE na základě jejího článku 106a, kterou se BF, žalobce, v podstatě domáhá zrušení rozhodnutí Účetního dvora Evropské unie ze dne 18. listopadu 2010 jmenovat paní Z do funkce ředitelky lidských zdrojů a rozhodnutí Účetního dvora z téhož dne zamítnout kandidaturu žalobce na toto místo, jakož i náhrady utrpěné majetkové a nemajetkové újmy.

Rozhodnutí:      Rozhodnutí ze dne 18. listopadu 2010, kterým Účetní dvůr Evropské unie jmenoval paní Z do funkce ředitelky ředitelství lidských zdrojů a zamítl kandidaturu BF na tuto pozici, se zrušují. Řízení o návrhu Účetního dvora Evropské unie vyřadit ze spisu přílohy A 7 a A 11 žaloby se zastavuje. Ve zbývající části se žaloba zamítá. Účetní dvůr Evropské unie ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené BF.

Shrnutí

1.      Úředníci – Přijímání – Řízení o obsazení volného pracovního místa ředitele – Srovnávací přezkum zásluh uchazečů – Posuzovací pravomoc administrativy – Meze – Dodržení podmínek stanovených v oznámení o volném pracovním místu a pravidel chování přijatých pro výkon uvedené pravomoci – Soudní přezkum – Meze

(Služební řád, čl. 29 odst. 2)

2.      Úředníci – Přijímání – Řízení o obsazení volného pracovního místa ředitele – Zpráva výběrové komise – Povinnost uvést odůvodnění – Rozsah

(Služební řád, čl. 29 odst. 2)

3.      Úředníci – Přijímání – Řízení o obsazení volného pracovního místa ředitele – Zpráva výběrové komise stižená procesní vadou – Důsledky

1.      Široká posuzovací pravomoc, kterou má orgán oprávněný ke jmenování při srovnání zásluh osob, které podaly svou kandidaturu na volná místa, zvláště pokud obsazované místo patří k nejvyšším platebním třídám administrativy, jako je funkce ředitele v rámci Účetního dvora, musí být vykonávána při dodržení všech relevantních předpisů, to znamená nejen oznámení o volném pracovním místu, ale rovněž případných pravidel chování, která orgán stanovil pro výkon své posuzovací pravomoci, jako jsou interní předpisy v oblasti přijímání zaměstnanců. Takové interní předpisy jsou proto součástí právního rámce, od kterého se orgán oprávněný ke jmenování nemůže při výkonu své široké posuzovací pravomoci odchýlit, aniž by uvedl důvody, které by ho k tomu vedly, jelikož by jinak porušil zásadu rovného zacházení. V tomto kontextu je proto dohled Tribunálu nad výkonem širokých oprávnění, jichž se může tento příslušný orgán dovolávat, omezen na ověření nejprve toho, zda se uvedený orgán držel v rozumných mezích v rámci řádně vedeného řízení a nepoužil svoji posuzovací pravomoc při srovnání zásluh uchazečů zjevně nesprávně nebo k jiným účelům, než pro které mu byla přiznána.

(viz body 40 a 41)

Odkazy:

Soud prvního stupně: 22. března 1995, Kotzonis v. HSV, T‑586/93, bod 81 a citovaná judikatura; 25. října 2005, Fardoom a Reinard v. Komise, T‑43/04, bod 35 a citovaná judikatura

Soud pro veřejnou službu: 22. října 2008, Tzirani v. Komise, F‑46/07, bod 67; 30. ledna 2013, Wahlström v. Frontex, F‑87/11, bod 56 a citovaná judikatura

2.       V rámci řízení o obsazení volného pracovního místa ředitele nemůže odůvodnění zprávy, kterou výběrová komise musí předložit orgánu oprávněnému ke jmenování podle vnitřních procesních pravidel vyžadujících „zprávu s odůvodněním“, spočívat pouze v uvedení jména vybraného uchazeče nebo uchazečů a v údaji o tom, zda bylo stanovisko výběrové komise přijato jednomyslně, či nikoli, nebo v připomenutí postupu a kritérií posuzování. Musí obsahovat všechny nezbytné prvky posouzení umožňující uvedenému orgánu po dokončení předběžného výběrového řízení správně uplatnit své rozsáhlé pravomoci v oblasti jmenování při přísném dodržení pravidel a podmínek, které si sám dobrovolně stanovil, seznámit se s hodnocením vybraných uchazečů učiněným výběrovou komisí a poté – po zvážení – vybrat nejvhodnějšího uchazeče pro plnění úkolů stanovených v oznámení o volném pracovním místu.

Za žádných okolností nemohou velmi stručná ústní vyjádření předsedy výběrové komise v rámci jeho ústního projevu nahradit písemnou zprávu, která obsahuje minimum skutečností umožňujících se vší nezbytnou objektivitou provést výběr a rozhodnout, kterého z uchazečů navržených výběrovou komisí vybrat.

(viz body 44 a 52)

Odkazy:

Soudní dvůr: 23. září 2004, Hectors v. Parlament, C‑150/03 P, body 46 a 48 až 50

Soud prvního stupně: 20. února 2002, Roman Parra v. Komise, T‑117/01, body 31 a 32; 18. září 2003, Pappas v. Výbor regionů, T‑73/01, bod 60

3.      Procesní vada musí vést ke zrušení napadeného rozhodnutí, je-li prokázáno, že by mohla mít vliv na obsah tohoto rozhodnutí. Nedostatek odůvodnění zprávy výběrové komise, ačkoli tato komise podle vnitřních procesních pravidel musí orgánu oprávněnému ke jmenování předložit zprávu s odůvodněním, představuje závažnou vadu přijímacího řízení.

(viz bod 62)

Odkazy:

Soud prvního stupně: 16. prosince 1993, Moat v. Komise, T‑58/92, bod 63; výše uvedený rozsudek Pappas v. Výbor regionů, bod 71