Věc C‑95/12
Evropská komise
v.
Spolková republika Německo
„Nesplnění povinnosti státem – Rozsudek Soudního dvora, kterým se určuje nesplnění povinnosti – Vnitrostátní právní úprava, která pro přijímání některých rozhodnutí akcionářů společnosti Volkswagen AG stanovuje 20% blokační menšinu“
Shrnutí – rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 22. října 2013
1. Žaloba pro nesplnění povinnosti – Rozsudek Soudního dvora, kterým se určuje nesplnění povinnosti – Nesplnění povinnosti vyhovět rozsudku – Zvláštní soudní řízení, jehož účelem je splnění povinností vyplývajících z rozsudků Soudního dvora – Projednání nesplnění povinností, které Soudní dvůr považoval na základě článku 258 SFEU za opodstatněné
(Článek 258 SFEU)
2. Žaloba pro nesplnění povinnosti – Rozsudek Soudního dvora, kterým se určuje nesplnění povinnosti – Účinky – Povinnosti členského státu, který své povinnosti nesplnil – Vyhovění rozsudku – Nesplnění povinnosti plynoucí ze vzájemného spojení dvou vnitrostátních ustanovení – Zrušení jednoho z těchto ustanovení členským státem – Zrušení stačící k plnému vyhovění tomuto rozsudku
(Článek 260 odst. 1 SFEU)
1. Viz znění rozhodnutí.
(viz bod 23)
2. Podle čl. 260 odst. 1 SFEU platí, že shledá-li Soudní dvůr, že členský stát nesplnil povinnost, která pro něj vyplývá ze Smluv, je tento stát povinen přijmout opatření, která vyplývají z rozsudku Soudního dvora.
Výrok rozsudku ze dne 23. října 2007, Komise v. Německo, ve věci C‑112/05, má zvláštní význam, pokud jde o předmět nesplnění povinnosti určeného Soudním dvorem, neboť Soudní dvůr v uvedeném rozsudku určil nesplnění povinnosti, které plyne ze vzájemného spojení dvou vnitrostátních ustanovení, a nikoli z každého z těchto ustanovení nahlížených samostatně. Tento závěr je potvrzen odůvodněním rozsudku, v jehož světle je třeba chápat jeho výrok. Zrušení nebo změna pouze jednoho z těchto ustanovení proto může stačit k plnému vyhovění tomuto rozsudku.
(viz body 33, 35–37, 39, 40)