Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Bundesverwaltungsgericht (Rakousko) dne 28. dubna 2021 – EPIC Financial Consulting Ges.m.b.H. v. Rakouská republika a Bundesbeschaffung GmbH

(Věc C-274/21)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Bundesverwaltungsgericht

Účastnice původního řízení

Navrhovatelka: EPIC Financial Consulting Ges.m.b.H.

Odpůrkyně: Rakouská republika, Bundesbeschaffung GmbH

Předběžné otázky

Je řízení o nařízení předběžného opatření podle čl. 2 odst. 1 písm. a) směrnice 89/665/EHS1 ve znění směrnice 2014/23/EU2 , které může být podle vnitrostátního rakouského práva vedeno rovněž u Bundesverwaltungsgericht (spolkový správní soud) a jímž může být například dosaženo rovněž dočasného zákazu uzavírání rámcových dohod nebo smluv o dodávkách, sporem v občanské a obchodní věci podle čl. 1 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech3 ? Je takovéto řízení o nařízení předběžného opatření podle výše uvedené otázky přinejmenším občanskou věcí podle čl. 81 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU)? Je řízení o nařízení předběžného opatření podle čl. 2 odst. 1 písm. a) směrnice 89/665/EHS ve znění směrnice 2014/23/EU postupem k přijetí předběžných opatření podle článku 35 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech („nařízení č. 1215/2012“)?

Musí být zásada rovnocennosti s přihlédnutím k ostatním předpisům unijního práva vykládána v tom smyslu, že jednotlivci propůjčuje subjektivní práva vůči členskému státu a brání použití takových rakouských vnitrostátních ustanovení, podle nichž soud před zpracováním návrhu na nařízení předběžného opatření, jak stanoví čl. 2 odst. 1 písm. a) směrnice 89/665/EHS ve znění směrnice 2014/23/EU, musí zjistit druh zadávacího řízení a (odhadovanou) hodnotu zakázky, jakož i součet samostatně napadnutelných rozhodnutí napadených z určitého zadávacího řízení resp. popřípadě rovněž položky z určitého zadávacího řízení, aby poté případně prostřednictvím soudce předsedajícího příslušnému senátu soudu vydal výzvu k doplnění za účelem úhrady poplatku a aby v případě neuhrazení poplatku před nebo nejpozději současně se zamítnutím návrhu na nařízení předběžného opatření z důvodu nedoplacení poplatku senát soudu příslušný pro návrh na přezkum stanovil soudní poplatek pod sankcí ztráty nároku, jestliže u (ostatních) občanských věcí v Rakousku, jako např. u žalob na náhradu škody nebo na zdržení se z důvodu porušení hospodářské soutěže, nezaplacení poplatků nebrání vyřízení současně podaného návrhu na nařízení předběžného opatření bez ohledu na otázku poplatků za právní ochranu dlužených v jakémkoliv rozsahu, přičemž nezaplacení paušálních poplatků v zásadě nebrání ani vyřízení návrhů na nařízení předběžného opatření podaných k občanským soudům nezávisle na žalobě; a dále pro srovnání v Rakousku nemá neuhrazení poplatků za stížnosti proti správním rozhodnutím nebo poplatků za stížnosti nebo opravné prostředky podané proti rozhodnutím správních soudů k Verfassungsgerichtshof (Ústavní soud) nebo Verwaltungsgerichtshof (správní soudní dvůr) za následek zamítnutí opravného prostředku z důvodu neuhrazení poplatku a nemá například za následek ani to, že by v tomto řízení o stížnosti nebo opravném prostředku mohly být návrhy na přiznání odkladného účinku vyřízeny pouze odmítnutím?

2.1.    Musí být zásada rovnocennosti s přihlédnutím k ostatním předpisům unijního práva vykládána v tom smyslu, že brání použití takových rakouských vnitrostátních ustanovení, podle nichž před vyřízením návrhu na nařízení předběžného opatření, jak stanoví čl. 2 odst. 1 písm. a) směrnice 89/665/EHS ve znění směrnice 2014/23/EU, musí předseda senátu jako samosoudce z důvodu nedostatečně uhrazeného paušálního poplatků vydat výzvu k doplnění za účelem úhrady poplatku a tento samosoudce musí návrh na nařízení předběžného opatření v důsledku neuhrazení poplatku odmítnout, jestliže jinak podle Gerichtsgebührengesetz (zákon o soudních poplatcích) u občanskoprávních žalob v Rakousku zásadně nemusí být za návrh na nařízení předběžného opatření podaný společně se žalobou zaplacen kromě poplatku za žalobu v prvním stupni žádný další paušální poplatek a rovněž ani v případě návrhů na přiznání odkladného účinku, které jsou podány společně se stížností proti rozhodnutí k Verwaltungsgericht (správní soud), opravným prostředkem k Verwaltungsgerichtshof (správní soudní dvůr) nebo stížností k Verfassungsgerichtshof (Ústavní soud) a funkčně mají stejný nebo podobný cíl právní ochrany jako je návrh na předběžné opatření, nemusí být uhrazeny žádné samostatné poplatky za tyto akcesorické návrhy na přiznání odkladného účinku?

Musí být povinnost stanovená v čl. 2 odst. 1 písm. a) směrnice 89/665, ve znění směrnice 2014/24/EU4 , přijímat co nejrychleji prostřednictvím předběžných postupů předběžná opatření směřující k nápravě domnělého protiprávního jednání nebo k zabránění dalšímu poškozování dotčených zájmů, s přihlédnutím k dalším předpisům unijního práva vykládána v tom smyslu, že tato povinnost bezodkladného postupu propůjčuje subjektivní právo na bezodkladné rozhodnutí o návrhu na nařízení předběžného opatření a brání použití rakouských vnitrostátních ustanovení, podle nichž soud rovněž u netransparentně provedených zadávacích řízení před vyřízením návrhu na nařízení předběžného opatření, jímž má být zamezeno dalším nákupům zadavatele, musí i bez relevantnosti pro příslušné rozhodnutí zjistit druh zadávacího řízení a (odhadovanou) hodnotu zakázky, jakož i součet rozhodnutí samostatně napadnutelných z určitého zadávacího řízení, které byly nebo mají být napadeny, resp. případně i položky určitého zadávacího řízení, aby podle toho případně soudce předsedající příslušnému senátu soudu vydal výzvu k doplnění za účelem úhrady poplatku a v případě neuhrazení poplatku před nebo nejpozději současně s odmítnutím návrhu na nařízení předběžného opatření z důvodu nedoplacení poplatku senát soudu příslušný pro rozhodnutí o návrhu na přezkum vyměřil navrhovatelce soudní poplatek pod sankcí ztráty nároku?

Musí být právo na spravedlivý proces před soudem podle článku 47 Listiny základních práv Evropské unie5 s přihlédnutím k dalším předpisům unijního práva vykládáno v tom smyslu, že propůjčuje subjektivní právo jednotlivci a brání použití rakouských vnitrostátních předpisů, podle nichž soud rovněž u netransparentně provedených zadávacích řízení před vyřízením návrhu na nařízení předběžného opatření, jímž má být zamezeno dalším nákupům zadavatele, musí i bez relevantnosti pro příslušné rozhodnutí zjistit druh zadávacího řízení a (odhadovanou) hodnotu zakázky, jakož i součet napadených samostatně napadnutelných rozhodnutí z určitého zadávacího řízení, resp. případně i položky určitého zadávacího řízení, aby podle toho případně soudce předsedající příslušnému senátu soudu vydal výzvu k doplnění za účelem úhrady poplatku a v případě nezaplacení poplatku před nebo nejpozději současně s odmítnutím návrhu na nařízení předběžného opatření z důvodu nedoplacení poplatku senát soudu příslušný pro rozhodnutí o návrhu na přezkum vyměřil navrhovatelce soudní poplatek pod sankcí ztráty nároku?

Musí být zásada rovnocennosti s přihlédnutím k dalším předpisům unijního práva vykládána v tom smyslu, že propůjčuje subjektivní práva jednotlivci vůči členskému státu a brání použití rakouských vnitrostátních předpisů, podle nichž při nezaplacení paušálního poplatku za návrh na nařízení předběžného opatření ve smyslu směrnice 89/665/EHS v platném znění musí paušální poplatek vyměřit senát Verwaltungsgericht (správní soud) jako soudní orgán (s omezenými možnosti dlužníka poplatku na právní ochranu, které z toho plynou), jestliže jinak jsou poplatky za žalobu, návrh na předběžné opatření a opravné prostředky v občanskoprávním řízení v případě neuhrazení stanoveny výměrem podle Gerichtliches Einbringungsgesetz (zákon o výběru soudních poplatků) a poplatky za opravné prostředky ve správním právu za stížnosti k Verwaltungsgericht (správní soud) resp. k Verfassungsgerichtshof (Ústavní soud) resp. poplatky za opravné prostředky k Verwaltungsgerichtshof (správní soudní dvůr) jsou při jejich neuhrazení zpravidla stanoveny výměrem daňového orgánu (označovaným jako výměr soudního poplatku), proti němuž lze vždy podat opravný prostředek k Verwaltungsgericht (správní soud) a poté opět opravný prostředek k Verwaltungsgerichtshof (správní soudní dvůr) nebo stížnost k Verfassungsgerichtshof (Ústavní soud)?

Musí být čl. 1 odst. 1 směrnice 89/665/EHS ve znění směrnice 2014/23/EU s přihlédnutím k dalším předpisům unijního práva vykládán v tom smyslu, že uzavření rámcové dohody pouze s jedním hospodářským subjektem podle čl. 33 odst. 3 směrnice 2014/24/EU je uzavřením smlouvy podle čl. 2a odst. 2 směrnice 89/665/EHS ve znění směrnice 2014/23/EU?

6.1.    Musí být formulace v čl. 33 odst. 3 směrnice 2014/24/EU: „veřejné zakázky založené na této rámcové dohodě“ vykládána v tom smyslu, že se jedná o zakázku založenou na rámcové dohodě, jestliže zadavatel zadá jednotlivou veřejnou zakázku s výslovným odvoláním na uzavřenou rámcovou dohodu? Nebo musí být citovaná pasáž „veřejné zakázky založené na této rámcové dohodě“ vykládána v tom smyslu, že v případě, že je celková hodnota rámcové dohody ve smyslu rozsudku Soudního dvora Evropské unie ve věci C-216/176 , bod 64, již vyčerpána, nejedná se již o veřejnou zakázku zakládající se na původně uzavřené rámcové dohodě?

Musí být právo na spravedlivý soudní proces podle článku 47 Listiny (Listina základních práv Evropské unie (2012/C 326/02)CS 26.10.2012 Úřední věstník Evropské unie C 326/391) s přihlédnutím k ostatním předpisům unijního práva vykládáno v tom smyslu, že brání použití ustanovení, podle nějž zadavatel jmenovaný ve sporu týkajícím se práva veřejných zakázek musí v řízení o nařízení předběžného opatření poskytnout veškeré nezbytné informace a předložit veškeré nezbytné podklady – přičemž v opačném případě platí možnost rozsudku pro zmeškání k jeho tíži –, jestliže statutární zástupce nebo zaměstnanec tohoto zadavatele, kteří musí tyto informace za zadavatele poskytnout, se poskytnutím informací nebo předložením podkladů dokonce sami vystavují riziku trestního stíhání?

Musí být povinnost stanovená v čl. 1 odst. 1 směrnice Rady ze dne 21. prosince 1989 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se přezkumného řízení při zadávání veřejných zakázek na dodávky a stavební práce (89/665/EHS) (Úř. věst. 1989, L 395, s. 33; Zvl. vyd. 06/03, s. 48), ve znění směrnice 2014/24/EU, že přezkum zadávacího řízení musí být proveden především účinně, s ohledem na právo na účinnou právní ochranu podle článku 47 Listiny s přihlédnutím k dalším předpisům unijního práva vykládána v tom smyslu, že tato ustanovení propůjčují subjektivní práva a brání použití vnitrostátních předpisů, podle nichž přísluší navrhovateli předběžného opatření domáhajícímu se právní ochrany, aby ve svém návrhu na nařízení předběžného opatření uvedl konkrétní zadávací řízení a konkrétní rozhodnutí zadavatele, ačkoliv tento navrhovatel u zadávacího řízení bez uveřejnění zpravidla nebude vědět, kolik netransparentních zadávacích řízení zadavatel uskutečnil a kolik rozhodnutí o zadání veřejné zakázky již bylo v netransparentních zadávacích řízeních přijato?

Musí být zásada spravedlivého procesu před soudem podle článku 47 Listiny s přihlédnutím k dalším předpisům unijního práva vykládána v tom smyslu, že toto ustanovení propůjčuje subjektivní práva a brání použití vnitrostátních předpisů, podle nichž navrhovateli přezkumu domáhajícímu se právní ochrany přísluší, aby ve svém návrhu na nařízení předběžného [opatření] uvedl konkrétní zadávací řízení a konkrétní samostatně napadnutelná a i napadená rozhodnutí zadavatele, ačkoliv tento navrhovatel nemůže v zadávacím řízení bez uveřejnění, které je pro něj netransparentní, zpravidla vědět, kolik netransparentních zadávacích řízení zadavatel uskutečnil a kolik rozhodnutí o zadání veřejné zakázky v netransparentním zadávacím řízení již přijal?

Musí být zásada spravedlivého procesu před soudem podle článku 47 Listiny s přihlédnutím k dalším předpisům unijního práva vykládána v tom smyslu, že toto ustanovení propůjčuje subjektivní práva a brání použití vnitrostátních přepisů, podle nichž navrhovateli předběžného opatření domáhajícího se právní ochrany přísluší, aby zaplatil paušální poplatek ve výši, kterou nemůže předvídat, protože tento navrhovatel nemůže u zadávacího řízení bez uveřejnění, které je pro něj netransparentní, zpravidla vědět, zda a případně kolik netransparentních zadávacích řízení v jaké odhadované hodnotě zadavatel uskutečnil a kolik samostatně napadnutelných rozhodnutí o zadání veřejné zakázky v netransparentním zadávacím řízení již přijal?

____________

1 Směrnice Rady ze dne 21. prosince 1989 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se přezkumného řízení při zadávání veřejných zakázek na dodávky a stavební práce (Úř. věst. 1989, L 395, s. 33).

2 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/23/EU ze dne 26. února 2014 o udělování koncesí (Úř. věst. 2014, L 94, s. 1).

3 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Úř. věst. 2012, L 351, s. 1).

4 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES (Úř. věst. 2014, L 94, s. 65).

5 Listina základních práv Evropské unie, Úř. věst. 2012, C 326, s. 391.

6 Rozsudek ze dne 19. prosince 2018, Autorità Garante della Concorrenza e del Mercato - Antitrust et Coopservice, ECLI:EU:C:2018:1034.