USNESENÍ SOUDNÍHO DVORA (osmého senátu)

5. září 2019(*)

„Kasační opravný prostředek – Článek 181 jednacího řádu Soudního dvora – Žaloba na neplatnost – Článek 263 šestý pododstavec SFEU – Počátek běhu lhůty pro podání žaloby – Opožděnost – Zjevně neopodstatněný kasační opravný prostředek“

Ve věci C‑230/19 P,

jejímž předmětem je kasační opravný prostředek na základě článku 56 statutu Soudního dvora Evropské unie, podaný dne 14. března 2019,

Petr Fryč, s bydlištěm v Pardubicích (Česká republika), zastoupený Š. Oharkovou, advokátkou,

účastník řízení podávající kasační opravný prostředek (navrhovatel),

přičemž další účastnicí řízení je:

Evropská komise,

žalovaná v řízení v prvním stupni,

SOUDNÍ DVŮR (osmý senát),

ve složení F. Biltgen, předseda senátu, J. Malenovský a C. G. Fernlund (zpravodaj), soudci,

generální advokát: M. Szpunar,

vedoucí soudní kanceláře: A. Calot Escobar,

s přihlédnutím k rozhodnutí, přijatému po vyslechnutí generálního advokáta, rozhodnout usnesením s odůvodněním podle článku 181 jednacího řádu Soudního dvora,

vydává toto

Usnesení

1        Svým kasačním opravným prostředkem se P. Fryč domáhá zrušení usnesení Tribunálu Evropské unie ze dne 15. ledna 2019, Fryč v. Komise (T‑513/18, nezveřejněné, dále jen „napadené usnesení“, EU:T:2019:22), kterým Tribunál odmítl pro zjevnou nepřípustnost jeho žalobu znějící na zrušení nařízení Komise (ES) č. 70/2001 ze dne 12. ledna 2001 o použití článků 87 a 88 Smlouvy o ES na státní podpory malým a středním podnikům (Úř. věst. 2001, L 10, s. 33; Zvl. vyd. 08/02, s. 141), nařízení Komise (ES) č. 800/2008 ze dne 6. srpna 2008, kterým se v souladu s články 87 a 88 Smlouvy o ES prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné se společným trhem (obecné nařízení o blokových výjimkách) (Úř. věst. 2008, L 214, s. 3), a nařízení Komise (EU) č. 651/2014 ze dne 17. června 2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem (Úř. věst. 2014, L 187, s. 1).

 Řízení před Tribunálem a napadené usnesení

2        Návrhem došlým soudní kanceláři Tribunálu dne 28. srpna 2018 podal navrhovatel žalobu znějící na zrušení nařízení č. 70/2001, č. 800/2008 a č. 651/2014.

3        Tribunál konstatoval, že jelikož bylo nařízení č. 70/2001 zveřejněno v Úředním věstníku Evropských společenství dne 13. ledna 2001, nařízení č. 800/2008 v Úředním věstníku Evropské unie dne 9. srpna 2008 a nařízení č. 651/2014 tamtéž dne 26. června 2014, lhůta pro podání žaloby znějící na jejich zrušení v souladu s článkem 263 SFEU, počítaná s přihlédnutím k článkům 59 a 60 jeho jednacího řádu, uplynula v případně prvního nařízení dne 6. dubna 2001, v případě druhého dne 3. listopadu 2008 a v případě třetího dne 22. září 2014. Tribunál z toho dovodil, že žaloba, která byla podána dne 28. srpna 2018, je opožděná.

4        V bodě 8 napadeného usnesení Tribunál dále konstatoval, že navrhovatel neprokázal, ba ani neuplatnil působení náhody nebo vyšší moci, jež by umožnilo se odchýlit od předmětné lhůty na základě čl. 45 druhého pododstavce statutu Soudního dvora Evropské unie, který je na řízení před Tribunálem použitelný na základě článku 53 tohoto statutu.

5        S ohledem na všechny tyto skutečnosti Tribunál podanou žalobu odmítl jako zjevně nepřípustnou.

 Návrhová žádání navrhovatele

6        Navrhovatel navrhuje, aby Soudní dvůr:

–        napadené usnesení zrušil;

–        vyhověl návrhovým žádáním předloženým v jeho žalobě v řízení v prvním stupni a

–        uložil Evropské komisi náhradu nákladů řízení.

 Ke kasačnímu opravnému prostředku

7        Článek 181 jednacího řádu Soudního dvora stanoví, že pokud je kasační opravný prostředek zcela nebo zčásti zjevně nepřípustný nebo zjevně neopodstatněný, může Soudní dvůr kdykoli na návrh soudce zpravodaje a po vyslechnutí generálního advokáta tento kasační opravný prostředek usnesením s odůvodněním úplně nebo částečně odmítnout nebo zamítnout.

8        Toto ustanovení je třeba použít v projednávané věci.

 Argumentace navrhovatele

9        Na podporu svých návrhových žádání znějících na zrušení napadeného usnesení navrhovatel v podstatě uvádí, že Tribunál v důsledku chybného určení počátku běhu lhůty pro podání žaloby na neplatnost stanovené v čl. 263 šestém pododstavci SFEU dospěl k nesprávnému závěru o nepřípustnosti jeho žaloby z důvodu opožděnosti. Tím, že se Tribunál odmítl zabývat meritorní stránkou věci, dopustil se podle navrhovatele porušení jeho práva na spravedlivý proces zaručeného článkem 6 evropské Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, podepsané v Římě dne 4. listopadu 1950.

10      Podle navrhovatele byla jeho žaloba na neplatnost podána včas, neboť lhůta pro podání žaloby začala běžet dne 4. července 2018, což je datum, kdy Komise odpověděla, že se šetřením oprávněnosti podpory poskytnuté českou vládou jeho konkurentům podle nařízení č. 800/2008 nebude zabývat. Odpověď Komise totiž podle navrhovatele dokládá, že jakýkoli kontrolní mechanismus, který je integrální součástí nařízení č. 800/2008, selhal.

11      Navrhovatel dále uvádí, že mu nepřísluší jiný právní postup než obrátit se na Soudní dvůr s žalobou na neplatnost.

 Závěry Soudního dvora

12      Navrhovatel v podstatě tvrdí, že se Tribunál dopustil nesprávného právního posouzení, když určil, že lhůta pro podání žaloby na neplatnost proti nařízením č. 70/2001, č. 800/2008 a č. 651/2014, stanovená v čl. 263 šestém pododstavci SFEU, počala běžet dnem vyhlášení těchto aktů v Úředním věstníku Evropských společenství a v Úředním věstníku Evropské unie, tj. – ve shora uvedeném pořadí – ve dnech 13. ledna 2001, 9. srpna 2008 a 26. června 2014, takže v okamžiku podání navrhovatelovy žaloby na neplatnost již tato lhůta uplynula a žaloba byla zjevně nepřípustná.

13      V této souvislosti Tribunál v bodě 5 napadeného usnesení právem připomněl, že podle čl. 263 šestého pododstavce SFEU musí být žaloba na neplatnost podána ve lhůtě dvou měsíců, a to podle okolností ode dne vyhlášení napadeného aktu, ode dne jeho oznámení navrhovateli nebo ode dne, kdy se o něm navrhovatel dozvěděl. Tribunál rovněž právem citoval ustanovení článků 59 a 60 jednacího řádu Tribunálu, v nichž jsou upřesněna podrobná pravidla počítání lhůty pro podání žaloby.

14      Jak Tribunál správně připomněl v bodě 6 uvedeného usnesení, z ustálené judikatury Soudního dvora vyplývá, že lhůta pro podání žaloby stanovená v čl. 263 šestém pododstavci SFEU má kogentní povahu, jelikož byla stanovena za účelem zajištění jasnosti a jistoty právních situací a za účelem zabránění jakékoli diskriminaci nebo svévolnému zacházení při výkonu spravedlnosti, takže soudu Evropské unie přísluší, aby i bez návrhu ověřil, zda byla dodržena (viz zejména rozsudek ze dne 8. listopadu 2012, Evropaïki Dynamiki v. Komise, C‑469/11 P, EU:C:2012:705, bod 50, a usnesení ze dne 14. března 2019, Hungary Restaurant Company a Evolution Gaming Advisory v. Komise, C‑700/18 P, nezveřejněné, EU:C:2019:215, bod 19).

15      Pokud jde dále o dvouměsíční lhůtu pro podání žaloby na neplatnost stanovenou v čl. 263 šestém pododstavci SFEU, Soudní dvůr již rozhodl, že okamžik, který je nutno zohlednit pro stanovení počátku běhu lhůty pro podání žaloby, je okamžik zveřejnění, pokud toto zveřejnění, které je podmínkou pro vstup aktu v platnost, je stanoveno ve Smlouvě o FEU (usnesení ze dne 31. ledna 2019, Iordăchescu v. Parlament a další, C‑426/18 P, nezveřejněné, EU:C:2019:89, bod 22 a citovaná judikatura).

16      V projednávané věci byly napadené akty v souladu s čl. 297 odst. 2 druhým pododstavcem SFEU vyhlášeny v Úředním věstníku Evropských společenství a v Úředním věstníku Evropské unie ve dnech 13. ledna 2001, 9. srpna 2008 a 26. června 2014.

17      Lhůty, v nichž bylo možné navrhnout zrušení těchto aktů v souladu s článkem 263 SFEU, počítané s přihlédnutím k článkům 59 a 60 jednacího řádu Tribunálu, tedy uplynuly ve dnech 6. dubna 2001, 3. listopadu 2008 a 22. září 2014.

18      Ztotožnění se s argumentací navrhovatele, že počátek běhu těchto lhůt neodpovídá okamžiku vyhlášení napadených aktů v Úředním věstníku Evropských společenství a v Úředním věstníku Evropské unie, nýbrž okamžiku, kdy Komise oznámila, že se nebude zabývat oprávněností podpory poskytnuté českou vládou podle nařízení č. 800/2008, by bylo v rozporu s účelem čl. 263 šestého pododstavce SFEU, kterým je zachování právní jistoty tím, že se zamezí neomezenému zpochybňování unijních aktů zakládajících právní účinky (v tomto smyslu viz usnesení ze dne 14. března 2019, Hungary Restaurant Company a Evolution Gaming Advisory v. Komise, C‑700/18 P, nezveřejněné, EU:C:2019:215, bod 24 a citovaná judikatura).

19      S ohledem na předchozí úvahy se Tribunál nedopustil nesprávného právního posouzení, když rozhodl, že navrhovatelova žaloba podaná dne 28. srpna 2018 je opožděná, a tudíž nepřípustná.

20      Za těchto podmínek musí být kasační opravný prostředek podle článku 181 jednacího řádu Soudního dvora zamítnut jako zjevně neopodstatněný.

 K nákladům řízení

21      Podle článku 137 jednacího řádu Soudního dvora, který se použije na řízení o kasačním opravném prostředku na základě čl. 184 odst. 1 téhož jednacího řádu, rozhoduje Soudní dvůr o nákladech řízení v usnesení, jímž se končí řízení. Vzhledem k tomu, že bylo toto usnesení přijato, aniž byl kasační opravný prostředek doručen další účastnici řízení, a tudíž před tím, než jí mohly vzniknout náklady řízení, je třeba rozhodnout, že navrhovatel ponese vlastní náklady řízení.

Z těchto důvodů Soudní dvůr (osmý senát) rozhodl takto:

1)      Kasační opravný prostředek se zamítá jako zjevně neopodstatněný.

2)      Petr Fryč ponese vlastní náklady řízení.

V Lucemburku dne 5. září 2019.

Vedoucí soudní kanceláře

 

Předseda osmého senátu

A. Calot Escobar

 

F. Biltgen


*      Jednací jazyk: čeština.