Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Landesgericht Salzburg (Rakousko) dne 5. května 2021 – FC v. FTI Touristik GmbH

(Věc C-287/21)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Landesgericht Salzburg

Účastnice původního řízení

Žalobkyně: FC

Odpůrkyně: FTI Touristik GmbH

Předběžné otázky

Musí být čl. 12 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2302 ze dne 25. listopadu 2015 o souborných cestovních službách a spojených cestovních službách¹ („směrnice“) vykládán v tom smyslu, že ukončení smlouvy o souborných službách pro cesty ze strany cestujícího z důvodu „nevyhnutelných a mimořádných okolností“ je přípustné zásadně až bezprostředně před začátkem cesty nebo k němu může v konkrétním případě dojít také tři až čtyři měsíce před tím?

Je-li prohlášení o ukončení smlouvy o souborných službách pro cesty v zásadě přípustné bez časového omezení, vyvstává dále otázka,

a)    zda pro prognózu ohledně plánované doby cesty, kterou je třeba provést, z hlediska cestujícího postačuje, že v rámci posouzení ex ante jsou uvedené okolnosti a z nich vycházející nepříznivý dopad na cestu již s určitou pravděpodobností odhadnutelné a že v případě již nastalého rizika nelze s vysokou pravděpodobností očekávat významné zlepšení, a

b)    zda prohlášení o ukončení smlouvy, které bylo případně předčasné, není na úkor cestujícího, pokud se okolnosti, které existují již v okamžiku prohlášení o ukončení, projeví teprve bezprostředně před plánovaným začátkem cesty tak, že cestu nelze prostřednictvím pořadatele nakonec vůbec uskutečnit nebo nelze po cestujícím rozumně požadovat, aby se cesty zúčastnil?

Záleží při posuzování existence nevyhnutelných a mimořádných okolností v cestovní destinaci nebo v její bezprostřední blízkosti a významných dopadů na souborné služby pro cesty, které z těchto okolností vyplývají,

a)    pouze na objektivních okolnostech nebo je třeba zohlednit také subjektivní okolnosti na straně cestujícího, jako například zvláštní účel cesty a přítomnost dvou malých dětí, a

b)    má při posouzení pravděpodobných rizik během doby cesty kromě cesty tam a zpět prvořadý význam destinace cesty, kterou je v daném případě Sardinie, a nikoli celé zbývající území Itálie?

Je právo odstoupit od smlouvy bez uhrazení storno poplatků vyloučeno, jestliže okolnosti, na které poukazuje cestující, existovaly již v okamžiku rezervace cesty nebo byly přinejmenším předvídatelné, nebo to může alespoň vést k použití přísnějšího kritéria při posuzování přijatelnosti nepříznivého dopadu na cestu?

Pokud nejsou podmínky pro právo na odstoupení od smlouvy bez uhrazení storno poplatků splněny, vyvstává otázka, zda „přiměřené a zdůvodnitelné storno poplatky“ ve smyslu čl. 12 odst. 1 směrnice se musí pohybovat pouze v mezích procentních sazeb obvyklých v daném sektoru, které jsou založené na empirických sazbách, nebo je třeba vždy provést posouzení očekávaných úspor nákladů a příjmů z alternativního využití cestovních služeb, v konkrétním případě zveřejněním výpočtových základů pořadatele?

Lze při posuzování přiměřenosti paušálně sjednaných storno poplatků použít vnitrostátní právo, pokud toto právo umožňuje v případě očekávaných nepřiměřených procesních nákladů stanovení výše částky na základě soudcovského uvážení?

Vztahuje se poslední věta čl. 12 odst. 1 směrnice, podle níž pořadatel na žádost cestujícího odůvodní výši storno poplatků, také na storno poplatek sjednaný na základě paušální procentní sazby, a jaké právní důsledky vyplývají pořadateli z nedodržení nebo nedostatečného splnění této povinnosti?

Nese břemeno tvrzení a důkazní břemeno ohledně přiměřenosti storno poplatku sjednaného na základě paušální procentní sazby pořadatel nebo je vždy na cestujícím, aby namítal a prokazoval to, co pořadatel obvykle ušetří v závislosti na okamžiku ukončení smlouvy, a to, co může obvykle získat alternativním prodejem cestovních služeb?

____________

¹ Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2302 ze dne 25. listopadu 2015 o souborných cestovních službách a spojených cestovních službách, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/83/EU a o zrušení směrnice Rady 90/314/EHS (Úř. věst. 2015, L 326, s. 1).