Kasační opravný prostředek podaný dne 25. února 2021 PlasticsEurope proti rozsudku Tribunálu (osmého senátu) vydanému dne 16. prosince 2020 ve věci T-207/18, PlasticsEurope v. ECHA

(Věc C-119/21 P)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek (navrhovatelka): PlasticsEurope (zástupkyně: R. Cana a E. Mullier, advokátky)

Další účastnice řízení: Evropská agentura pro chemické látky, Spolková republika Německo, Francouzská republika, ClientEarth

Návrhová žádání

Navrhovatelka navrhuje, aby Soudní dvůr:

zrušil rozsudek Tribunálu ve věci T-207/18;

zrušil napadený akt;

podpůrně vrátil věc Tribunálu k rozhodnutí o žalobě na neplatnost podané navrhovatelkou;

uložil odpůrkyni náhradu nákladů tohoto řízení, včetně nákladů řízení před Tribunálem a nákladů řízení vynaložených vedlejšími účastníky.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Prostor pro uvážení přiznaný Evropské agentuře pro chemické látky (ECHA) při posuzování látek pro účely identifikace látek vzbuzujících mimořádné obavy podle čl. 57 písm. f) nařízení (ES) 1907/20061 (dále jen „nařízení REACH“) nemůže být vykládán tak, že agentura ECHA má úplnou a nepopiratelnou svobodu dopouštět se zjevných pochybení při výběru a hodnocení „vědeckých důkazů“ na základě čl. 57 písm. f). Tribunál to však uznal, když rozhodl, že ke konstatování zjevně nesprávného posouzení může dojít pouze tehdy, pokud ECHA zcela a nesprávně nezohlednila spolehlivou vědeckou studii a pokud by zohlednění této studie změnilo celkové posouzení důkazů takovým způsobem, že by konečné rozhodnutí bylo nevěrohodné. Tribunál dále připustil, že ECHA se mohla spolehnout na výsledky nespolehlivých vědeckých studií a že jejich malá spolehlivost nebrání jejich zohlednění. Tribunál zašel ještě dále, když akceptoval použití nespolehlivých a nepřesvědčivých vědeckých studií, pokud jejich výsledky podporují cílenou hypotézu agentury ECHA ohledně údajně nebezpečné vlastnosti látky. Tribunál se tím dopustil nesprávného právního posouzení a porušil zásadu dodržování nejlepších vědeckých poznatků.

Tribunál se dopustil nesprávného právního posouzení, nesprávně vyložil čl. 57 písm. f) nařízení REACH a porušil právo navrhovatelky být vyslechnut, když nesprávně vyložil tvrzení navrhovatelky ohledně požadavku prokázat, že látka vzbuzuje stejné obavy jako účinky látek identifikovaných na základě čl. 57 písm. a) až e) nařízení REACH.

Tribunál se dopustil nesprávného právního posouzení důkazů týkajících se tvrzení navrhovatelky ohledně spolehlivosti vědeckých studií a zkreslil důkazy, které mu byly předloženy.

Tribunál tím, že měl za to, že posouzení vědeckých důkazů provedené agenturou ECHA je podpořeno zásadou předběžné opatrnosti, nesprávně vyložil tuto zásadu, a dopustil se tedy nesprávného právního posouzení.

Tribunál se dopustil nesprávního právního posouzení, když rozhodl, že meziprodukty nejsou vyňaty z postupu identifikace podle článků 57 a 59 nařízení REACH z důvodu, že tato ustanovení se týkají pouze inherentních vlastností látky, a nikoli jejího použití (což by zahrnovalo otázku, zda je látka meziprodukt či nikoli), a že není nepřiměřené, aby tak ECHA učinila.

____________

1 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 ze dne 18. prosince 2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek, o zřízení Evropské agentury pro chemické látky, o změně směrnice 1999/45/ES a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 793/93, nařízení Komise (ES) č. 1488/94, směrnice Rady 76/769/EHS a směrnic Komise 91/155/EHS, 93/67/EHS, 93/105/ES a 2000/21/ES (Úř. věst. L 396, 30.12.2006, s. 1).