ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA (druhého senátu)
15. prosince 2005 (*)
„Směrnice 79/409/EHS – Ochrana volně žijících ptáků – Jarní lov některých vodních ptáků“
Ve věci C‑344/03,
jejímž předmětem je žaloba pro nesplnění povinnosti na základě článku 226 ES, podaná dne 1. srpna 2003,
Komise Evropských společenství, zastoupená G. Valero Jordanou a P. Aaltem, jako zmocněnci, s adresou pro účely doručování v Lucemburku,
žalobkyně,
proti
Finské republice, zastoupené T. Pynnä, jako zmocněnkyní, s adresou pro účely doručování v Lucemburku,
žalované,
SOUDNÍ DVŮR (druhý senát),
ve složení C. W. A. Timmermans, předseda senátu, C. Gulmann (zpravodaj), R. Schintgen, G. Arestis a J. Klučka, soudci,
generální advokát: D. Ruiz-Jarabo Colomer,
vedoucí soudní kanceláře: K. Sztranc, rada,
s přihlédnutím k písemné části řízení a po jednání konaném dne 22. září 2005,
s přihlédnutím k rozhodnutí, přijatému po vyslechnutí generálního advokáta, rozhodnout věc bez stanoviska,
vydává tento
Rozsudek
1 Svou žalobou se Komise Evropských společenství domáhá, aby Soudní dvůr určil, že Finská republika tím, že nepoužila výjimku stanovenou v čl. 9 odst. 1 směrnice Rady 79/409/EHS ze dne 2. dubna 1979 o ochraně volně žijících ptáků (Úř. věst. L 103, s. 1; Zvl. vyd. 15/01, s. 98), ve znění aktu o podmínkách přistoupení Rakouské republiky, Finské republiky a Švédského království a o úpravách smluv, na nichž je založena Evropská unie (Úř. věst. 1994, C 241, s. 21, a Úř. věst. 1995, L 1, s. 1, dále jen „směrnice“), podle kritérií stanovených tímto ustanovením, a tím, že neprokázala, že v rámci jarního lovu vodních ptáků na území pevninského Finska a v kraji Alandy byly splněny podmínky uvedené v tomtéž ustanovení pro povolení takové výjimky, především pokud jde o použití kritérií spočívajících v neexistenci „jiného uspokojivého řešení“ a v „malém množství“, zejména pro následující druhy: kajka mořská (Somateria mollissima), hohol severní (Bucephala clangula), morčák prostřední (Mergus serrator), morčák velký (Mergus merganser), turpan hnědý (Melanitta fusca) a polák chocholačka (Aythya fuligula), nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z této směrnice.
Právní rámec
Právní úprava Společenství
2 Článek 7 směrnice stanoví:
„1. S ohledem na početnost populace, zeměpisné rozšíření a úspěšnost rozmnožování ve Společenství mohou být druhy uvedené v příloze II loveny podle vnitrostátních právních předpisů daného státu. Členské státy zajistí, aby lov těchto druhů nenarušil úsilí o jejich zachování v oblasti jejich rozšíření.
2. Druhy uvedené v příloze II/1 mohou být loveny na moři i na pevnině v zeměpisné oblasti, na niž se vztahuje tato směrnice.
3. Druhy uvedené v příloze II/2 mohou být loveny pouze v členských státech, které jsou u jejich jmen uvedeny.
4. Členské státy zajistí, aby lov včetně případného sokolnictví byl prováděn v souladu s platnými vnitrostátními předpisy a v souladu se zásadami rozumného využívání a ekologicky vyvážené regulace příslušných ptačích druhů a že tento lov je u populací těchto druhů, zejména stěhovavých, slučitelný s opatřeními vyplývajícími z článku 2. Postarají se zejména o to, aby druhy, na které se předpisy o lovu vztahují, nebyly loveny během období odchovu mláďat ani v jednotlivých stadiích rozmnožování. V případě stěhovavých druhů se zejména postarají o to, aby druhy, na něž se předpisy o lovu vztahují, nebyly loveny během období rozmnožování nebo během období jejich návratu na hnízdiště. Členské státy zašlou Komisi veškeré příslušné informace o praktickém uplatňování svých loveckých předpisů.“
3 Článek 9 odst. 1 směrnice stanoví:
„Pokud neexistuje jiné uspokojivé řešení, mohou se členské státy odchýlit od ustanovení článků 5, 6, 7 a 8 z následujících důvodů:
[…]
c) aby v malém množství za přísně kontrolovaných podmínek a na základě výběru umožnily odchyt, držení nebo jiné rozumné využívání některých druhů ptáků.“
4 Podle čl. 16 odst. 1 směrnice 1 se pro účely změn nezbytných pro úpravu určitých částí směrnice v souladu s technickým a vědeckým pokrokem zřizuje Výbor pro přizpůsobení technickému a vědeckému pokroku, složený ze zástupců členských států, kterému předsedá zástupce Komise. Výbor ORNIS je Výbor pro přizpůsobení směrnice technickému a vědeckému pokroku, zřízený podle článku 16 směrnice.
5 Příloha II/2 směrnice uvádí zejména kajku mořskou, hohola severního, morčáka prostředního, morčáka velkého, turpana hnědého, poláka chocholačku a hoholku lední (Clangula hyemalis).
Vnitrostátní právní úprava
Ohledně pevninského Finska
6 Článek 24 nařízení č. 666 ze dne 12. července 1993 o lovu, ve znění nařízení č. 869 ze dne 27. listopadu 1998 (dále jen „nařízení o lovu“), stanoví obvyklé doby hájení následujícím způsobem:
„Obvyklé doby hájení
Divoká zvěř je chráněna následovně:
[...]
13) [...] hohol severní, [...] kajka mořská – slepice a roční kuře: od 1. ledna do 20. srpna dvanácti hodin;
14) kajka mořská – kohout od 1. ledna do 31. května;
15) hoholka lední, morčák prostřední a morčák velký od 1. ledna do 31. srpna.“
7 Článek 29 nařízení o lovu následovně stanoví některé výjimky z těchto dob hájení:
„Jarní lov některých druhů vodních ptáků:
Pokud neexistuje jiné uspokojivé řešení a pokud lov neohrozí zachování vhodné úrovně ochrany, mohou osoby, které mají trvalý pobyt v pobřežních obcích na území loveckých okresů krajů Uusimaa, Varsinais‑Suomi a Satakunta, bez ohledu na obvyklou dobu hájení stanovenou v článku 24 prvním pododstavci, lovit v malém množství hoholku lední a kajku mořskou, hohola severního, morčáka prostředního a morčáka velkého – kohouta od 10. dubna do 21. května.“
8 V letech 1998 až 2001 ministerstvo zemědělství a lesnictví pravidelně na základě nařízení o lovu schvalovalo vydání povolení k jarnímu lovu všech uvedených druhů nebo některých z nich.
Ohledně Alandských ostrovů
9 Článek 20 první a druhý pododstavec zákona kraje Alandy č. 31 ze dne 5. července 1985 o lovu v kraji Alandy (Jaktlag för landskapet Åland 5.7.1985/31), ve znění krajských zákonů č. 68/1995 a 46/1999 (dále jen „krajský zákon č. 31“), stanoví:
„Orgány kraje Alandy mohou po konzultaci s loveckými sdruženími přijmout krajským nařízením ustanovení upřesňující, které druhy divoké zvěře mohou být loveny, v jakém ročním období může být lov dotyčných druhů prováděn a na kterých územích je lov povolen, jakož i podmínky platné pro lov druhu. S výhradou výjimek stanovených v druhém a třetím pododstavci není povolen lov těchto druhů ptáků během jejich návratu na hnízdiště, během období rozmnožování ani během období odchovu mláďat.
Pokud neexistuje jiné uspokojivé řešení, mohou orgány kraje Alandy udělit povolení pro lov, během určitého období mezi 15. březnem a 25. květnem, kajky mořské, turpana hnědého, poláka chocholačky, hohola severního, morčáka prostředního, morčáka velkého, hoholky lední a sluky lesní v malém množství […]“.
10 V období od 1. září do 31. prosince je v kraji Alandy povolen lov následujících druhů: poláka chocholačky, hohola severního, hoholky lední, morčáka velkého, morčáka prostředního a sluky lesní.
11 V letech 1998 až 2001 orgány kraje Alandy schvalovaly udělení povolení k jarnímu lovu všech druhů uvedených v článku 20 druhém pododstavci krajského zákona č. 31 nebo některých z nich.
Skutečnosti předcházející sporu a postup před zahájením soudního řízení
12 Komise poté, co v roce 1995 a 1996 obdržela stížnosti týkající se jarního lovu ptáků ve Finsku, dne 19. února 1998 zaslala Finské republice výzvu dopisem, ve kterém konstatovala, že tento členský stát v rozporu s čl. 7 odst. 4 směrnice povoluje jarní lov určitých druhů volně žijících vodních ptáků uvedených v příloze II/2 této směrnice během jejich období hnízdění, a to jak na území pevninského Finska, tak na Alandských ostrovech. Podle jejího názoru podmínky pro použití výjimky stanovené v čl. 9 odst. 1 písm. c) uvedené směrnice nebyly splněny. V této výzvě Komise zvláště uvedla, že nebyla splněna kritéria týkající se neexistence „jiného uspokojivého řešení“ a „malého množství“.
13 Jelikož Komisi odpověď na uvedenou výzvu dopisem neuspokojila, zaslala dne 28. dubna 1999 Finské republice odůvodněné stanovisko, ve kterém v podstatě zopakovala výtky uplatněné ve výzvě a vyzvala členský stát k tomu, aby přijal opatření nezbytná k tomu, aby vyhověl tomuto stanovisku ve lhůtě dvou měsíců od jeho oznámení.
14 Finská vláda na odůvodněné stanovisko odpověděla dopisy ze dne 21. června 1999 a 30. března 2001.
15 Komise po přezkoumání odpovědí finských orgánů vydala dne 25. července 2001 doplňující odůvodněné stanovisko, ve kterém potvrdila svůj dřívější postoj.
16 Jelikož Finská republika odpověděla na uvedené doplňující odůvodněné stanovisko, že podle jejího názoru byly podmínky nezbytné pro použití výjimky upravené v čl. 9 odst. 1 písm. c) směrnice splněny, Komise se rozhodla podat tuto žalobu.
K žalobě
17 Komise, i když připouští, že jarní rekreační lov může být považován za „rozumné využívání“ ve smyslu čl. 9 odst. 1 písm. c) směrnice, tvrdí, že v projednávaném případě takový způsob lovu nesplňuje podmínku neexistence jiného uspokojivého řešení ani podmínku týkající se odebírání ptáků v malém množství.
K neexistenci jiného uspokojivého řešení
Argumentace účastníků řízení
18 Podle Komise existují, co se týče druhů ptáků dotčených v této věci, jiná uspokojivá řešení než jarní lov, a to jak na území pevninského Finska, tak na Alandských ostrovech. Komise se opírá o studii předloženou Finskou republikou a uplatňuje, že všechny nebo téměř všechny druhy, které mohou být na jaře loveny, se v zásadě vyskytují na územích, kde se jarní lov provozuje, rovněž na podzim. Jarní lov kajky mořské, hohola severního, morčáka velkého a poláka chocholačky tedy nelze odůvodnit skutečností, že se tyto druhy na uvedených územích na podzim nevyskytují.
19 Komise oproti tomu přiznává, že se jeví rozumně nemožné lovit hoholku lední na podzim ve stejných oblastech, ve kterých je lov provozován na jaře.
20 Pokud jde o morčáka prostředního a turpana hnědého, jedná se o ptáky, jejichž lov může být na podzim v určité míře obtížnější.
21 V každém případě se Komise domnívá, pokud jde o tři druhy uvedené v bodech 19 a 20 tohoto rozsudku, že jejich lov na podzim, i když v menším množství než je dosahováno na jaře, jakož i „lov jiných druhů vodních ptáků vyskytujících se na podzim“ představují jiné uspokojivé řešení, které může nahradit jarní lov. Tyto tři druhy totiž nejsou předmětem zvláštního určení, které by bránilo jejich náhradě jiným druhem divoké zvěře na témže území. Především hoholka lední může být nahrazena kachnou divokou, čírkou modrou a hvízdákem euroasijským. Podpůrně má Komise za to, že by mělo být možné povolit jarní lov vodních ptáků, kteří se nevyskytují na podzim, pokud jsou splněny ostatní podmínky stanovené v čl. 9 odst. 1 písm. c) směrnice.
22 Finská vláda tvrdí, že neexistuje jiné uspokojivé řešení, které by nahradilo jarní lov, jak je v současnosti provozován ve Finsku. V tomto ohledu uvádí pro každý druh, kterého se týká žaloba pro nesplnění povinnosti, proč takové řešení nepřichází v úvahu.
23 Uvedená vláda uplatňuje, že co se týče pevninského Finska, týkal se jarní lov od jara roku 2001 ve skutečnosti pouze hoholky lední, kajky mořské a morčáka velkého. Pokud jde o Alandské ostrovy, mohly zde být na jaře loveny všechny druhy uvedené v bodě 5 tohoto rozsudku.
24 Pokud jde o kajku mořskou, finská vláda uvádí, že příslušné orgány měly za to na základě informací, které měly k dispozici, že jarní lov tohoto druhu je na určitých zeměpisných územích nezbytný, jelikož jedinci tohoto druhu se zde nevyskytují na podzim v množství dostatečném pro lov. Jedinci tohoto druhu vyskytující se na podzim na uvedených územích jsou totiž slepice nebo kuřata narozená v průběhu roku. Navíc se jedná o druh hnízdící na finském území, v jehož zájmu lovci odstraňují za účelem úspěšnějšího hnízdění malé predátory vyskytující se v dotčených oblastech.
25 Pokud jde o hohola severního a poláka chocholačku, lov těchto druhů není možný na podzim, jelikož ptáci v této době zůstávají v početných skupinách ve většině případů dále než 50 metrů od pobřeží. Dosah karabin užívaných pro lov ptáků je totiž maximálně 35 metrů a z bezpečnostních důvodů není povoleno užívání pušek. Krom toho je hohol severní druh, který hnízdí v díře, a potřebuje tedy kukaně zřízené člověkem. V praxi je většina z nich umístěna lovci. Lov je tedy relevantní pro rozmnožování ptáků.
26 Pokud jde o jarní lov morčáka velkého, je v zásadě odůvodněn nezbytností zajistit, aby člověk, především lovci, zřídil kukaně nezbytné pro rozmnožování tohoto druhu.
27 Co se týče hoholky lední, turpana hnědého a morčáka prostředního, uplatňuje finská vláda, že lov těchto druhů není možný na podzim, neboť v tomto období se na zeměpisném území, kde se provádí jarní lov, nevyskytují v množství dostatečném pro lov.
28 Konečně, finská vládá popírá argument Komise, že není splněno kritérium neexistence jiného uspokojivého řešení, neboť jarní lov druhu vodních ptáků může být rovnocenně nahrazen podzimním lovem jiného druhu. V tomto ohledu uvádí, že odůvodnění Komise není v souladu s odůvodněním směrnice, která má druhový přístup a předpokládá rovněž ochranu podle druhů ptáků. Mimoto nelze požadovat, aby lov jednoho druhu nahradil lov jiného druhu, aniž by bylo přezkoumáno, jak zvýšení lovu prvně uvedeného druhu ovlivní úroveň jeho ochrany.
Závěry Soudního dvora
29 Podle čl. 7 odst. 1 směrnice mohou být druhy uvedené v příloze II této směrnice loveny podle vnitrostátních právních předpisů daného státu. Odstavec 4 téhož článku nicméně stanoví, že se členské státy postarají zejména o to, aby druhy, na které se předpisy o lovu vztahují, nebyly loveny během období odchovu mláďat ani v jednotlivých stadiích rozmnožování.
30 V projednávaném případě se obě ustanovení uvedená v předcházejícím bodě vztahují na druhy dotčené v tomto řízení, jak jsou uvedeny v bodě 5 tohoto rozsudku. Je však nepochybné, že období jarního lovu platná ve Finsku odpovídají období hnízdění uvedených druhů. Tyto druhy by tedy na základě čl. 7 odst. 4 směrnice neměly být v dotyčných obdobích loveny.
31 Článek 9 odst. 1 písm. c) směrnice však připouští možnost výjimečně povolit při dodržení podmínek vyjmenovaných v tomto ustanovení lov druhů uvedených v příloze II téže směrnice během období uvedených v čl. 7 odst. 4 směrnice, a tedy zejména během období odchovu mláďat a v jednotlivých stadiích rozmnožování (viz v tomto smyslu rozsudek ze dne 16. října 2003, Ligue pour la protection des oiseaux a další, C‑182/02, Recueil, s. I‑12105, body 9 až 11, a ze dne 9. června 2005, Komise v. Španělsko, C‑135/04, Sb. rozh. s. I-5261, bod 17).
32 Mezi podmínkami, které musí být podle čl. 9 odst. 1 písm. c) směrnice splněny, aby mohl být takový lov povolen, je uvedena podmínka spočívající v neexistenci jiného uspokojivého řešení (viz výše uvedené rozsudky Ligue pour la protection des oiseaux a další, bod 15, a Komise v. Španělsko, bod 18).
33 Tato podmínka nemůže být považována za splněnou, pokud se výjimečné období lovu, aniž by to bylo nezbytné, shoduje s obdobími, pro která směrnice stanoví zvláštní ochranu. Taková nezbytnost neexistuje zejména tehdy, pokud jediným účelem opatření povolujícího výjimečně lov je prodloužit období lovu určitých druhů ptáků na území, kde se již vyskytují během období lovu stanovených v souladu s článkem 7 směrnice (viz výše uvedené rozsudky Ligue pour la protection des oiseaux a další, bod 16, a Komise v. Španělsko, bod 19).
34 Co se týče jarního lovu sedmi druhů ptáků uvedených v bodě 5 tohoto rozsudku, je důležité nejprve konstatovat, že ke dni uplynutí lhůty stanovené v doplňujícím odůvodněném stanovisku mohly být pouze hoholka lední, kajka mořská a morčák velký loveny na území pevninského Finska, jak vyplývá z písemností založených do spisu a údajů finské vlády. Naproti tomu všech těchto sedm druhů mohlo být loveno na Alandských ostrovech. Z toho vyplývá, že pouze hoholka lední, kajka mořská a morčák velký mohly být na jaře loveny jak na území pevninského Finska, tak na Alandských ostrovech.
35 Pokud jde o kajku mořskou, je třeba uvést, že z ornitologické studie vypracované Riista ja kalatalouden tutkimuslaitos (institut pro studia divoké zvěři a rybolovu), na kterou účastníci odkazují (dále jen „studie“), vyplývá, že se na území jarního lovu vyskytuje nezanedbatelné množství jedinců tohoto druhu od počátku podzimu. Pokud jde o tvrzení finské vlády, že jedinci tohoto druhu vyskytující se na uvedených územích na podzim jsou slepice nebo kuřata narozená v průběhu roku, není, jak ostatně tato vláda uznává, podloženo žádným důkazem. Konečně, i když je pravda, že lovci provádějí s ohledem na správu přírodního prostředí užitečnou činnost, když na jaře loví malé predátory, aby hnízdění kajky mořské bylo úspěšnější, nezdá se, že by taková činnost mohla být prováděna pouze za podmínky, že je povolen lov kajky mořské na jaře.
36 Nelze tedy považovat za prokázané, že výjimečně povolený jarní lov kajky mořské splňuje podmínku spočívající v neexistenci jiného uspokojivého řešení podle čl. 9 odst. 1 písm. c) směrnice.
37 Pokud jde o hohola severního a poláka chocholačku, je nesporné, že se tyto druhy v určitém množství vyskytují na území jarního lovu na podzim. Mimoto ze studie vyplývá, že 36 až 37 % jedinců těchto druhů vyskytujících se na podzim na uvedených územích, se nachází ve vzdálenosti menší než 50 metrů od pobřeží. Krom toho je v této studii upřesněno, že takto uvedené procento ptáků vyplývá ze sčítání prováděných z pohybující se lodi a odpovídá stavu v určitém časovém okamžiku. Naopak lov je činnost, která trvá delší dobu a v rámci níž lovec očekává, že ptáci změní polohu. Podle uvedené studie je tedy pravděpodobné, že procento ptáků, kteří mohou být loveni ze břehu, je ještě větší, než bylo zjištěno během uvedených sčítání.
38 Co se týče konkrétněji hohola severního, i když lze připustit, že zřizováním kukaní během jarní lovecké sezóny provádějí lovci činnost užitečnou pro rozmnožování tohoto druhu, nejeví se naopak, že by tato činnost mohla být prováděna pouze za podmínky, že je povolen lov tohoto ptáka na jaře.
39 Za těchto podmínek je namístě konstatovat, že finská vláda neprokázala, že jarní lov hohola severního a poláka chocholačky splňuje podmínku spočívající v neexistenci jiného uspokojivého řešení podle čl. 9 odst. 1 písm. c) směrnice.
40 Pokud jde o jarní lov morčáka velkého, který je v zásadě odůvodněn nezbytností zajistit zřízení člověkem, především lovci, kukaní nezbytných pro rozmnožování tohoto druhu, postačí, mutatis mutandis, odkázat na body 38 a 39 tohoto rozsudku.
41 Co se týče morčáka prostředního a turpana hnědého, je třeba uvést, že finská vláda se omezila, aniž by předložila důkazy na podporu svých tvrzení, na uvedení, že lov těchto druhů není možný na podzim, neboť v tomto období se na zeměpisných územích, kde je povolen jarní lov, nevyskytují v množství dostatečném pro lov. Ze studie však vyplývá, že alespoň během části podzimu se tyto druhy ve skutečnosti vyskytují na Alandských ostrovech, ač v množství znatelně menším než na jaře.
42 Je tedy nutno konstatovat, že není prokázáno, že jarní lov morčáka prostředního a turpana hnědého splňuje podmínku spočívající v neexistenci jiného uspokojivého řešení podle čl. 9 odst. 1 písm. c) směrnice.
43 Co se konečně týče hoholky lední, druhu, který Komise bohužel opomněla výslovně uvést v návrhových žádáních své žaloby, i když v téže žalobě zvláště vytkla žalovanému členskému státu, že povolil jarní lov tohoto druhu, aniž by byla splněna podmínka spočívající v neexistenci jiného uspokojivého řešení, je nesporné, že nemůže být lovena na zeměpisných územích, kde je povolen jarní lov, na podzim.
44 V tomto ohledu je třeba uvést, že opatření spočívající v povolení podzimního nebo jarního lovu jiných druhů vodních ptáků vyskytujících se na uvedených územích namísto jarního lovu hoholky lední není možno považovat za jiné uspokojivé řešení ve smyslu čl. 9 odst. 1 písm. c) směrnice. Takové řešení by totiž vyvolalo nebezpečí, že toto ustanovení bude přinejmenším částečně zbaveno svého smyslu, neboť by umožňovalo na určitých územích zakázat lov určitých druhů ptáků, i když by lov v malém množství teoreticky nemohl ohrozit zachování jejich populace na uspokojivé úrovni, a odpovídal by tedy rozumnému využívání těchto druhů (viz v tomto smyslu výše uvedený rozsudek Ligue pour la protection des oiseaux a další, bod 17). Kromě toho by takové řešení, ledaže bychom měli za to, že všechny druhy ptáků jsou z hlediska lovu rovnocenné, bylo každopádně zdrojem právní nejistoty, neboť důvody, na základě kterých by bylo možno mít za to, že lov určitého druhu může nahradit lov jiného druhu, nevyplývají z platné právní úpravy.
45 Z toho vyplývá, že jarní lov hoholky lední splňuje podmínku spočívající v neexistenci jiného uspokojivého řešení podle čl. 9 odst. 1 písm. c) směrnice.
46 S ohledem na výše uvedené je namístě vyhovět žalobnímu důvodu Komise vycházejícímu z toho, že jarní lov kajky mořské, hohola severního, morčáka prostředního, morčáka velkého, turpana hnědého a poláka chocholačky není v souladu s podmínkou spočívající v neexistenci jiného uspokojivého řešení podle čl. 9 odst. 1 písm. c) směrnice.
K malému množství
Argumentace účastníků řízení
47 Komise připomíná, že podle výboru ORNIS je nutno „malým množstvím“ rozumět množství menší, než je 1 % průměrné roční úmrtnosti dotčeného druhu, pokud jde o druhy, jejichž lov je zakázán, a množství odpovídající přibližně 1 %, pokud jde o druhy, jejichž lov je povolen.
48 Pokud jde o lov kajky mořské, morčáka velkého, morčáka prostředního, turpana hnědého, hohola severního a poláka chocholačky, nedodržela Finská republika podmínku spočívající v odebírání „v malém množství“ ve smyslu čl. 9 odst. 1 písm. c) směrnice. Tato podmínka oproti tomu byla dodržena, pokud jde o hoholku lední.
49 Finská vláda uznává, že uvedená podmínka nebyla dodržena, pokud jde o kajku mořskou, morčáka velkého, morčáka prostředního a turpana hnědého.
50 Oproti tomu tato vláda uvádí, že v roce 2001 bylo během jarního lovu uloveno 1 461 hoholů severních a 2 585 poláků chocholaček. Při srovnání těchto čísel s průměrnou roční úmrtností těchto druhů získáme poměr 0,8 % pro hohola severního a 1,2 % pro poláka chocholačku. Každý z těchto dvou druhů tedy splňuje rozhodující podmínku stanovenou výborem ORNIS, podle které množství lovených ptáků musí odpovídat přibližně 1 % jejich roční úmrtnosti. Krom toho stavy populace těchto druhů vykazují zvýšení počtu.
Závěry Soudního dvora
51 Je třeba připomenout, že lov může být podle čl. 9 odst. 1 písm. c) směrnice povolen, pouze pokud se týká jen některých ptáků v malém množství (viz výše uvedený rozsudek Ligue pour la protection des oiseaux a další, bod 15).
52 V projednávaném případě není sporné, že podmínka, podle které se lov musí týkat pouze odebírání v malém množství, nebyla dodržena, pokud jde o kajku mořskou, morčáka velkého, morčáka prostředního a turpana hnědého. Zbývá tedy ověřit, zda byla tato podmínka splněna, pokud jde o hohola severního a poláka chocholačku.
53 V tomto ohledu dokument Komise s názvem „Druhá zpráva o uplatnění směrnice 79/409/EHS o ochraně volně žijících ptáků“ [COM(93) 572 konečný] ze dne 24. listopadu 1993 uvádí, že v souladu s pracemi výboru ORNIS je třeba považovat za „malé množství“ odebírání menší než 1 % celkové roční úmrtnosti dotčené populace (průměrná hodnota) pro druhy, které nemohou být loveny, a odebírání přibližně 1 % pro druhy, které mohou být loveny, přičemž „dotčenou populací“ se rozumí, co se týče stěhovavých druhů, populace z regionů, které dodávají hlavní kvótu stěhovavých ptáků přelétajících přes region, kde se výjimka v průběhu období její platnosti použije.
54 I když je pravda, že kritérium malého množství, tak jak je vypracováno výborem ORNIS, není právně závazné, může být v tomto případě z důvodu vědecké vážnosti, které požívají stanoviska tohoto výboru, a pokud nebyl předložen jakýkoliv vědecký důkaz opaku, užito Soudním dvorem jako referenční základ pro posouzení, zda výjimka poskytnutá žalovaným členským státem na základě čl. 9 odst. 1 písm. c) směrnice splňuje podmínku, že odchyt dotčených ptáků musí být prováděn v malém množství (viz zejména rozsudek ze dne 9. prosince 2004, Komise v. Španělsko, C‑79/03, Sb. rozh. s. I‑11619, bod 41).
55 Je tedy prokázáno, že na jaře roku 2001 bylo na Alandských ostrovech odchyceno 1 461 hoholů severních a 2 585 poláků chocholaček. Mimoto ze spisu vyplývá, že podle výboru ORNIS odpovídá jarní odebírání 1 758 hoholů severních a 2 208 poláků chocholaček 1 % celkové roční úmrtnosti dotyčných populací, a tedy splňuje podmínku, že odebírání musí být prováděno v malém množství, tak jak byla formulována tímto výborem.
56 Z toho tedy vyplývá, že po uplynutí lhůty stanovené v doplňujícím odůvodněném stanovisku byl počet hoholů severních odchycených na Alandských ostrovech pod mezní hodnotou malého množství, jak byla stanovena výborem ORNIS.
57 Pokud jde o poláka chocholačku, počet odchycených jedinců odpovídal přinejmenším 1,2 % celkové roční úmrtnosti dotčené populace. S ohledem na to, že podle výboru ORNIS je třeba jednak považovat za „malé množství“ veškeré odebírání ve výši řádově 1 % celkové roční úmrtnosti dotyčné populace u takových druhů, které mohou být předmětem lovu, jako je polák chocholačka, a jednak, že je nesporné, že populace tohoto druhu se zvětšuje, je namístě mít za to, že počet poláků chocholaček odchycených na Alandských ostrovech nepřesahuje mezní hodnotu malého množství, jak byla stanovena tímto výborem.
58 Z toho plyne, že ke dni uplynutí lhůty stanovené v doplňujícím odůvodněném stanovisku splňoval jarní lov hohola severního a poláka chocholačky podmínku, že se musí týkat pouze odebírání ptáků v malém množství.
59 Z výše uvedeného vyplývá, že je nutno vyhovět žalobnímu důvodu Komise vycházejícímu ze skutečnosti, že jarní lov kajky mořské, morčáka velkého, morčáka prostředního a turpana hnědého není v souladu s podmínkou spočívající v odchytu ptáků v malém množství, stanovenou v čl. 9 odst. 1 písm. c) směrnice.
60 V důsledku toho je namístě konstatovat, že jelikož Finská republika neprokázala, že v rámci jarního lovu vodních ptáků na území pevninského Finska a v kraji Alandy:
– byla podmínka pro výjimku stanovená v čl. 9 odst. 1 písm. c) směrnice spočívající v neexistenci jiného uspokojivého řešení, než je jarní lov, splněna pro kajku mořskou, hohola severního, morčáka prostředního, morčáka velkého, turpana hnědého a poláka chocholačku a že
– byla podmínka pro výjimku stanovená v uvedeném ustanovení spočívající ve skutečnosti, že lov se může týkat pouze odebírání ptáků v malém množství, splněna pro kajku mořskou, morčáka velkého, morčáka prostředního a turpana hnědého,
nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z uvedené směrnice.
61 Ve zbývající části se žaloba zamítá.
K nákladům řízení
62 Podle čl. 69 odst. 2 jednacího řádu se účastníku řízení, který neměl úspěch ve věci, uloží náhrada nákladů řízení, pokud to účastník řízení, který měl ve věci úspěch, požadoval. Vzhledem k tomu, že Komise požadovala náhradu nákladů řízení a Finská republika neměla ve většině svých žalobních důvodů úspěch, je namístě posledně uvedené uložit náhradu nákladů řízení.
Z těchto důvodů Soudní dvůr (druhý senát) rozhodl takto:
1) Jelikož Finská republika neprokázala, že v rámci jarního lovu vodních ptáků na území pevninského Finska a v kraji Alandy
– byla podmínka pro výjimku stanovená v čl. 9 odst. 1 písm. c) směrnice Rady 79/409/EHS ze dne 2. dubna 1979 o ochraně volně žijících ptáků, ve znění aktu o podmínkách přistoupení Rakouské republiky, Finské republiky a Švédského království a o úpravách smluv, na nichž je založena Evropská unie, spočívající v neexistenci jiného uspokojivého řešení, než je jarní lov, splněna pro kajku mořskou, hohola severního, morčáka prostředního, morčáka velkého, turpana hnědého a poláka chocholačku a že
– byla podmínka pro výjimku stanovená v témže ustanovení spočívající ve skutečnosti, že lov se může týkat pouze odebírání ptáků v malém množství, splněna pro kajku mořskou, morčáka velkého, morčáka prostředního a turpana hnědého,
nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z uvedené směrnice.
2) Ve zbývající části se žaloba zamítá.
3) Finské republice se ukládá náhrada nákladů řízení.
Podpisy.