Soudní dvůr

Kdo pracuje u Soudního dvora?

Soudci

Soudní dvůr má 27 soudců, po jednom z každého členského státu Unie.

Každý členský stát navrhuje svého soudce. Neexistují žádná pravidla, jakým způsobem má být soudce vybrán, a každý členský stát může dodržovat vlastní postup. Vybraná osoba však musí být nezávislá a musí splňovat požadavky nezbytné k výkonu nejvyšších soudních funkcí v členském státě, který ji navrhuje, nebo být obecně uznávaným znalcem unijního práva. Kandidáty posuzuje zvláštní výbor, aby se ujistil, že jsou přijatelní pro funkci soudce nebo generálního advokáta. Tento výbor pojmenovaný po článku 255 Smlouvy o fungování Evropské unie, kterým byl zřízen, je známý jako Výbor podle článku 255. Soudci jsou poté oficiálně jmenováni vzájemnou dohodou všech členských států.

Jsou jmenováni na dobu šesti let. Toto funkční období může být prodlouženo.

Věděli jste, že…?

Nejdéle sloužícím soudcem Soudního dvora je současný předseda Koen Lenaerts, který byl poprvé jmenován v roce 2003.

Soudci volí předsedu a místopředsedu na dobu tří let.

Současný předseda Koen Lenaerts byl poprvé zvolen v roce 2015.

Kolik soudců projednává jednu věc?

Ne všichni soudci projednávají všechny věci. Každá věc je přidělena senátu. Počet soudců se stanoví v závislosti na významu nebo složitosti věci.

Soudní dvůr zasedá v senátech ve složení

• 15 soudců, tzv. velký senát
• 5 soudců
• 3 soudci.

Soudní dvůr může zasedat i v plénu složeném z 27 soudců. K tomu dochází pouze v případě výjimečně důležitých věcí.

Velkému senátu předsedá předseda Soudního dvora. Zasedá v něm také místopředseda společně s 3 předsedy senátů složených z 5 soudců. Zbývajících 10 soudců je pak vybíráno podle přesně stanoveného rotačního systému, aby bylo zajištěno rovnoměrné přidělování věcí.

Velký senát zasedá ve zvláště složitých nebo pro vývoj unijního práva důležitých věcech, nebo když o to požádá členský stát nebo unijní orgán. 

Ostatní věci projednávají senáty složené ze tří nebo pěti soudců. Předsedové senátů složených z pěti soudců jsou voleni na tři roky a předsedové senátů složených ze tří soudců na jeden rok.

Přibližně 45 % věcí projednávají senáty složené z 3 soudců. Přibližně 40 % věcí projednávají senáty složené z 5 soudců a přibližně 10 % věcí projednává velký senát.

Generální advokáti

Soudnímu dvoru je nápomocno také 11 generálních advokátů. Jsou jmenováni stejným způsobem jako soudci.

Věděli jste, že…?

Vzhledem k tomu, že generálních advokátů je méně než členských států, nemůže každá země jmenovat generálního advokáta současně. Pět největších členských států – Francie, Itálie, Německo, Polsko a Španělsko – má trvalé právo jmenovat generálního advokáta. Zbývajících šest míst se rotuje mezi ostatními 22 členskými státy. Každý členský stát jmenuje generálního advokáta na jedno šestileté období. Právo jmenovat generálního advokáta pak přechází na další členský stát na seznamu. Toto pořadí se určuje abecedním pořadím názvu členského státu v jeho jazyce.

Úloha generálních advokátů je jedinečná. Na rozdíl od soudců o věci nerozhodují.

Generální advokát předkládá soudcům, ještě než ve věci rozhodnou, nezávislé „stanovisko“. V tomto stanovisku věc zanalyzuje a navrhne možné řešení otázek, které v dané věci vyvstávají.

Generální advokáti nevyhotovují stanovisko ve všech věcech. Zapojují se pouze v případě, že věc vyvolává nové právní otázky, a stanovisko tak může být užitečné.

Soudci mohou rozhodnout věc podle svého uvážení – stanoviskem generálního advokáta se nemusí řídit.

V každém případě stanovisko generálního advokáta napomáhá rozhodovacímu procesu Soudního dvora tím, že mu poskytuje výhodu dalšího, nezávislého pohledu na věc.

Vedoucí soudní kanceláře

Vedoucí soudní kanceláře má dvojí úlohu. Odpovídá za hladký průběh řízení, ale zároveň plní funkci generálního sekretáře orgánu.

Vedoucí soudní kanceláře je jakožto generální sekretář odpovědný za různé oblasti, jejichž správu řídí z úřední moci předseda Soudního dvora.

Vedoucí soudní kanceláře je rovněž odpovědný za přípravu a projednávání ročního rozpočtu Soudního dvora EU a za zajištění řádného vynakládání finančních prostředků.

Zastupuje tento orgán při spolupráci s různými orgány a institucemi Unie a komunikuje s řadou dalších externích zúčastněných stran.

Vedoucí soudní kanceláře je volen soudci a generálními advokáty i opakovaně na období šesti let.

Věděli jste, že…?

Nejdéle sloužícím vedoucím soudní kanceláře byl Albert van Houtte, vůbec první vedoucí soudní kanceláře, který tuto funkci vykonával téměř 29 let, od března 1953 do února 1982. V počátcích, když byl tento orgán ještě relativně malý, byla hlavní náplní práce vedoucího soudní kanceláře podpora soudní činnosti. Jak se orgán rozrůstal, vyvíjela se i úloha vedoucího soudní kanceláře, který postupně přebíral více povinností jakožto generální sekretář.

Současným vedoucím soudní kanceláře je Alfredo Calot Escobar, který tuto funkci zastává od roku 2010.

Zaměstnanci

Soudní dvůr EU v současné době zaměstnává něco přes 2 300 zaměstnanců.

Většinu těchto zaměstnanců tvoří unijní úředníci, kteří jsou vybíráni na základě přísného výběrového řízení. Zaměstnanci Soudního dvora EU pocházejí ze všech členských států Unie.

Přibližně polovina všech zaměstnanců Soudního dvora EU pracuje na Generálním ředitelství pro mnohojazyčnost, jehož úkolem je zajistit, aby práce Soudního dvora EU byla dostupná ve všech 24 úředních jazycích Unie.

Pro více informací o práci zaměstnanců Soudního dvora EU, navštivte stránky jeho jednotlivých útvarů.

Chcete-li se dozvědět více o tom, jak se můžete ucházet o práci u Soudního dvora EU, navštivte naše stránky s pracovními nabídkami.

Jaké věci Soudní dvůr projednává?

Úkolem Soudního dvora EU je zajistit, aby se unijní právo dodržovalo a uplatňovalo v celé Unii stejným způsobem. Dosahuje toho tím, že projednává věci, v nichž mají účastníci řízení rozdílné názory na to, co právo stanoví, nebo jak by mělo být uplatňováno. Většinu věcí předkládají Soudnímu dvoru vnitrostátní soudy. Jedná se o žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce. Některé z těchto věcí však přicházejí k Soudnímu dvoru přímo; ty se nazývají „přímé žaloby“.

Řízení o předběžné otázce

Unijní právo je součástí vnitrostátního práva každého členského státu Unie. To znamená, že v Evropské unii lze unijní právo používat přímo před vnitrostátními soudy. Vnitrostátní soudy tedy mohou aplikovat unijní právo přímo. Říká se tomu „přímý účinek“ unijního práva.

Pokud není jasné, jak přesně by mělo být unijní právo v dané věci vykládáno, mohou se vnitrostátní soudy obrátit s dotazem na Soudní dvůr. Tímto způsobem mohou zjistit, jak je třeba ustanovení unijního práva chápat, nebo dokonce zda je platné. To jim pak umožňuje aplikovat unijní právo a rozhodnout, zda jsou vnitrostátní právní předpisy a postupy s ním v souladu.

V případě potřeby může tyto otázky položit kterýkoli nezávislý soud z Evropské unie.

Vnitrostátní soudy, proti jejichž rozhodnutím se nelze odvolat, tyto otázky položit musí, pokud odpověď na ně není jasná a je potřebná pro rozhodnutí ve věci.

Soudní dvůr se pak těmito otázkami zabývá.

Svá vyjádření mu mohou předložit:

• účastníci řízení na vnitrostátní úrovni,
• kterýkoli členský stát Unie, který chce vstoupit do řízení – často například země, ve které byla věc zahájena,
• Komise a další unijní orgány, které chtějí vyjádřit stanovisko.

Soudní dvůr poté vydá rozhodnutí. Toto rozhodnutí poskytuje vnitrostátním soudům odpovědi na položené otázky. Vnitrostátní soud na základě odpovědi vydá konečné rozhodnutí ve věci.

Rozhodnutí Soudního dvora týkající se unijního práva je konečné a závazné. Vnitrostátní soud se musí odpovědí Soudního dvora řídit. Tímto rozhodnutím se musí řídit i ostatní vnitrostátní soudy v celé Unii, pokud rozhodují o podobných věcech.

Soudní dvůr a vnitrostátní soudy tímto způsobem spolupracují, aby zajistily, že v Unii bude uplatňován pouze jeden výklad unijního práva.

O mnoha nejdůležitějších zásadách unijního práva bylo rozhodnuto právě v tomto typu řízení. Většinu věcí projednávaných Soudním dvorem (více než 60 %) tvoří žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce.

Soudní dvůr projednává většinu těchto věcí. Věci týkající se DPH, systému obchodování s emisemi skleníkových plynů, cel, spotřebních daní nebo sazebního zařazení zboží a odškodnění pro cestující v letecké dopravě však projednává Tribunál.

Přímé žaloby

Přímé žaloby přicházejí k Soudnímu dvoru přímou cestou. Mohou být Soudnímu dvoru podávány pouze unijními orgány a členskými státy.

Za určitých okolností mohou podat žalobu k Tribunálu i občané nebo společnosti. Více informací o této problematice naleznete na stránce o Tribunálu.

Existují různé druhy přímých žalob. Nejčastěji se jedná o žaloby pro nesplnění povinnosti a žaloby na neplatnost.

Žaloby pro nesplnění povinnosti

Tyto žaloby, které se také běžně nazývají řízení o porušení unijního práva, jsou podávány proti členskému státu Unie za nedodržení unijního práva.

Žalobu proti členskému státu může podat i jiný členský stát, ale takové případy jsou vzácné.

Tuto žalobu podává většinou Komise.

Komise pravidelně sleduje, zda členské státy dodržují unijní právo. Činí tak z vlastního podnětu, nebo v návaznosti na stížnosti, které obdrží od občanů.

Je-li Komise názoru, že členský stát porušuje unijní právo, zahájí proti němu oficiálně řízení. Toto řízení má tři fáze. V prvních dvou fázích je členský stát upozorněn na možný problém a má možnost jej napravit. Pokud tak členský stát neučiní nebo Komise s jeho reakcí nesouhlasí, podá Komise žalobu k Soudnímu dvoru.

Soudní dvůr pak rozhoduje, zda členský stát unijní právo porušil.

V posledních letech tvoří tyto věci méně než 5 % všech věcí předložených Soudnímu dvoru.

V některých případech, když členský stát nepřijme vnitrostátní právní předpisy k provedení některých unijních právních předpisů, tzv. směrnic, může porušení vést k okamžitému uložení peněžité sankce.

V ostatních případech, pokud Soudní dvůr zjistí, že členský stát porušil unijní právo, musí tento členský stát přijmout opatření, aby vyhověl rozhodnutí Soudního dvora.

Jestliže členský stát neplní povinnosti, které pro něj vyplývají z rozhodnutí Soudního dvora, může Komise podat druhou žalobu. Pokud Soudní dvůr rozhodne v neprospěch členského státu podruhé, může mu uložit peněžitou sankci. Může se jednat jak o paušální částku za jednání v minulosti, tak o penále, které se pravidelně opakuje, dokud členský stát své povinnosti nesplní.

Žaloba na neplatnost

Jedná se o žaloby ve věcech, jejichž předmětem je návrh na zrušení unijního právního předpisu nebo rozhodnutí. Žaloba směřuje proti orgánu, instituci nebo jinému subjektu Unie, který přijal rozhodnutí nebo vydal právní předpis.

Je-li žaloba podána členským státem proti právním předpisům přijatým Evropským parlamentem nebo Radou, rozhoduje o ní Soudní dvůr. Výjimkou z tohoto pravidla je případ, kdy členský stát napadne rozhodnutí Rady týkající se státní podpory, antidumpingu a prováděcích pravomocí. Takové žaloby se podávají k Tribunálu.

Soudní dvůr se dále zabývá žalobami podanými jedním orgánem proti jinému orgánu.

Všemi ostatními žalobami, zejména těmi, které podávají občané, podniky nebo jiné organizace, se zabývá Tribunál. Více informací o této problematice naleznete na stránce o Tribunálu.

Žaloba na nečinnost

Tyto žaloby jsou podobné žalobám na neplatnost. Nepodávají se však v případě, že orgán rozhodnutí vydal, ale v případě, že unijní orgán, instituce nebo jiný subjekt rozhodnutí nevydaly. Tyto žaloby lze podat pouze tehdy, byl-li orgán vyzván, aby jednal, a je-li povinen tak učinit.

Tyto věci se vyskytují velmi zřídka.

Stejně jako v případě žalob na neplatnost je Soudní dvůr příslušný pro žaloby podané členskými státy a orgány. Pro žaloby podané jednotlivci je příslušný Tribunál.

Je třeba mít na paměti, že ačkoli občané mohou Komisi upozornit na možné porušení unijního práva členským státem, Komise není povinna řízení proti členskému státu zahájit. V takovém případě není možné podat proti Komisi žalobu na nečinnost.

Kasační opravné prostředky

Stejně jako ve všech právních systémech i zde existuje mechanismus, prostřednictvím kterého lze podat proti některým rozhodnutím Tribunálu opravný prostředek k Soudnímu dvoru.

Kasační opravné prostředky lze zaměřit pouze na právní otázky, nikoli na to, jak Tribunál zjistil a posoudil skutkový stav věci. U některých druhů projednávaných věcí již samotný Tribunál funguje jako odvolací soud. Mnoho unijních agentur a jiných subjektů Unie, které vydávají rozhodnutí, například Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví nebo Agentura Evropské unie pro chemické látky, má nezávislý odvolací senát. V takových případech odvolací senát agentury zkoumá původní rozhodnutí ještě před předložením věci Tribunálu. Proti takovýmto rozhodnutím Tribunálu lze proto podat kasační opravný prostředek pouze tehdy, pokud jej Soudní dvůr zvláštním postupem uzná přijatelným. Kasační opravný prostředek je přijatelný, pokud nastoluje otázku významnou pro jednotu, soulad nebo vývoj unijního práva.

Všechny kasační opravné prostředky musí být podány do dvou měsíců od rozhodnutí Tribunálu.

Pokud Soudní dvůr kasačnímu opravnému prostředku vyhoví, může ve věci buď sám rozhodnout, nebo ji vrátit k novému posouzení Tribunálu. Přibližně ve 25 % případů se kasačnímu opravnému prostředku vyhoví.

Přibližně čtvrtinu všech věcí u Soudního dvora tvoří kasační opravné prostředky.

Jak řízení probíhá?

Řízení před Soudním dvorem se řídí statutem Soudního dvora a jeho jednacím řádem.

Řízení má dvě základní části, které jsou známy jako písemná a ústní část řízení.

Účastníci řízení předkládají Soudnímu dvoru argumenty písemně. Členské státy a orgány Unie mohou Soudnímu dvoru předkládat také písemná vyjádření. To je tzv. písemná část řízení.

V mnoha věcech se koná jednání. Jednání jsou veřejná a ta nejdůležitější jsou přenášena na našich webových stránkách. Další informace o sledování jednání naleznete na našich stránkách o streamování a o tom, jak se zúčastnit jednání. Několik měsíců po jednání vydává stanovisko generální advokát, pokud bylo vyžádáno. To je tzv. ústní část řízení.

Po ukončení ústní části se soudci radí a přijmou rozhodnutí.

Rozsudky jsou vyhlašovány na veřejném zasedání.

Průměrně délka řízení je 16 až 18 měsíců.

Více informací naleznete na naší stránce o řízení před Soudním dvorem.