Ochranné známky a průmyslové vzory EU
Duševní vlastnictví hraje v hospodářském životě Evropské unie významnou roli, zejména prostřednictvím užívání ochranných známek a průmyslových vzorů. Ochranné známky umožňují společnostem chránit své značky a spotřebitelům pomáhají identifikovat původ výrobku nebo služby. Od poloviny 90. let 20. století je možné zapisovat a chránit ochranné známky na úrovni Unie. Všechno však nemůže být zapsáno jako ochranná známka EU, protože by to mohlo být v rozporu s právy jiných osob.
Stejně tak lze ochranu poskytnout i průmyslovým vzorům, které jsou nové a mají individuální povahu.
Ve sporech týkajících se toho, co lze chránit, unijní právo v oblasti ochranných známek a průmyslových vzorů vykládá a aplikuje Tribunál EU.
Úvod
Ochranné známky EU jsou platné na celém území Unie. Jednotlivci mohou podat přihlášku ochranné známky pro konkrétní výrobky a služby u Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví, který je znám pod názvem EUIPO. EUIPO následně vydá rozhodnutí, zda lze ochrannou známku zapsat. EUIPO má vlastní interní odvolací řízení, v němž rozhoduje odvolací senát, který projednává odvolání proti těmto původním rozhodnutím. Tribunál projednává opravné prostředky proti rozhodnutím odvolacího senátu EUIPO.
Ochranné známky umožňují spotřebitelům snadno identifikovat původ výrobku nebo služby. Když na výrobku vidíte známé logo, symbol nebo název, poznáte, že pochází od určité společnosti. K tomu, aby to fungovalo, musí mít ochranné známky rozlišovací způsobilost. To znamená, že ochranné známky musí být způsobilé rozlišit výrobky a služby jedné společnosti od výrobků a služeb jiné společnosti. Nemohou být příliš obecné nebo pouze popisovat výrobek či službu a nemělo by hrozit nebezpečí záměny ochranných známek. Mnoho věcí v oblasti ochranných známek projednávaných Tribunálem se týká těchto otázek.
Rovněž není povoleno zapisovat ochranné známky EU spekulativně. Zápis musí být proveden v dobré víře a ochranná známka musí být řádně užívána. Pokud ochranná známka nebyla používána, nelze se na ni odvolávat za účelem zabránění někomu jinému, aby si zapsal podobnou ochrannou známku. I tyto otázky se pravidelně řeší u Tribunálu.
Ochranné známky rovněž nelze zapsat, pokud jsou v rozporu s veřejným pořádkem nebo dobrými mravy.
Někdy je možné zapsat ochranné známky také pro tvar výrobku nebo pro zvuk.
Podobně mohou být právy duševního vlastnictví chráněny i průmyslové vzory. Tyto otázky byly rovněž předmětem rozhodnutí Tribunálu.
Nedostatek inherentní rozlišovací způsobilosti
Označení, pro něž je požadována ochranná známka, někdy vykazují nedostatek inherentní rozlišovací způsobilosti. Tak tomu může být v případě, že se skládá z jednoduchých geometrických tvarů nebo je velmi obecná.
Tribunál například v roce 2024 potvrdil rozhodnutí EUIPO, že společnost Chiquita Brands nemůže nechat zapsat jednoduchý modrý a žlutý ovál jako ochrannou známku EU pro čerstvé ovoce.

Označení, které je v podstatě pozadím loga společnosti Chiquita bez textu, bylo považováno za jednoduchý geometrický obrazec bez rozlišovací způsobilosti (T‑426/23 Chiquita Brands).
Popisná označení
V roce 2017 podala německá farmaceutická společnost Stada Arzneimittel přihlášku označení „ViruProtect“ jako ochranné známky EU pro farmaceutické a léčivé přípravky. Tribunál se ztotožnil s rozhodnutím EUIPO, že relevantní veřejnost, tedy osoby, které se s největší pravděpodobností setkají s ochrannou známkou a výrobky, které představuje, bude ochrannou známku vykládat ve smyslu „ochrana proti virům“. Tím se ochranná známka stala příliš popisnou pro výrobky, pro které byl zápis požadován, a proto nemohla být zapsána (T‑487/18 Viruprotect).
Tribunál rovněž shledal, že názvy dvou knížectví jsou čistě popisné, pokud jde o původ nebo určení výrobků nebo služeb. V rozhodnutích z roku 2015 a 2022 Tribunál uvedl, že jak označení „MONACO“, tak obrazová ochranná známka tvořená slovem „Andorra“ jsou čistě popisné. Nemohly být proto zapsány jako ochranné známky EU (T‑197/13 MEM a T‑806/19 Govern d’Andorra).
Nebezpečí záměny
V roce 2011 podal argentinský fotbalista Lionel Messi přihlášku ochranné známky EU „MESSI“ pro výrobky související se sportem. EUIPO přihlášku zamítl, přičemž uvedl, že tato ochranná známka by mohla být zaměněna s existující ochrannou známkou „MASSI“, která byla zapsána pro podobné výrobky. V roce 2018 však Tribunál toto rozhodnutí zrušil, přičemž uvedl, že Messi je natolik známý, že mezi oběma ochrannými známkami nemůže dojít k žádné záměně. Soudní dvůr to v řízení o kasačním opravném prostředku potvrdil. Soudní dvůr potvrdil, že dobré jméno přihlašovatele je relevantní při posuzování vnímání veřejností a nebezpečí záměny s jinou ochrannou známkou. V této věci bylo to, že Messi je velmi známý jakožto celosvětově uznávaný fotbalista, považováno za všeobecně známou skutečnost. V důsledku toho si mohl nechat zapsat své jméno jako ochrannou známku EU (T‑554/14 MESSI a C‑474/18 P Messi Cuccittini).
V roce 2012 Tribunál souhlasil s EUIPO, že označení „VIAGUARA“ nemůže být zapsáno jako ochranná známka EU pro nápoje. Důvodem byla existující ochranná známka VIAGRA. Tribunál sice uznal, že nápoje a léky jsou odlišnými výrobky, měl však za to, že označení VIAGUARA může neoprávněně těžit z dobrého jména ochranné známky VIAGRA. U spotřebitele by mohl být vyvolán dojem, že nápoje mají podobné vlastnosti jako léčivý přípravek (zejména zvýšení libida) (T‑332/10 Viaguara).
Řádné užívání a dobrá víra
Ochranná známka EU musí být „řádně užívána“. To znamená, že musí být aktivně užívána v obchodním styku, a nikoli pouze zapsána, aby se zabránilo jejímu užívání jinými osobami.
Irský řetězec rychlého občerstvení Supermac’s a americký řetězec rychlého občerstvení McDonald’s vedly spor o ochrannou známku EU „Big Mac“, která je pro společnost McDonald’s zapsána od roku 1996. V roce 2017 společnost Supermac’s podala návrh na zrušení této ochranné známky ve vztahu k některým výrobkům. Tribunál shledal, že společnost McDonald’s „řádně“ nepoužívala ochrannou známku „Big Mac“ pro drůbeží výrobky, jako jsou kuřecí sendviče, po nepřerušené období pěti let. V důsledku toho společnost McDonald’s pozbyla ochrannou známku EU pro tyto výrobky (T‑58/23 BIG MAC).
Ochranná známka EU musí být rovněž zapsána v dobré víře, což znamená s poctivými a čestnými úmysly. V roce 2013 byla u EUIPO úspěšně zapsána ochranná známka „NEYMAR“. Přihlašovatel, C. Moreira, však neměl žádnou spojitost se slavným brazilským fotbalistou, jehož jméno zní Neymar da Silva Santos Júnior. Později EUIPO na návrh Neymara prohlásil ochrannou známku za neplatnou. Tribunál toto rozhodnutí potvrdil a dospěl k závěru, že C. Moreira v době podání přihlášky nebyl v dobré víře. Tribunál odmítl jako nevěrohodné argumenty C. Moreiry spočívající v tom, že v době podání přihlášky k zápisu nevěděl o tom, že Neymar je slavný a že jeho volba názvu „NEYMAR“ byla „pouhou shodou okolností“ (T‑795/17 NEYMAR).
Veřejný pořádek a dobré mravy
V roce 2019 Tribunál konstatoval, že EUIPO postupoval správně, když zamítl přihlášku ochranné známky obsahující výraz „Cannabis Store Amsterdam“ na pozadí s vyobrazením listů marihuany. Označení jasně upozorňovalo zákazníky na konopí, a sice drogu, která není v mnoha zemích Unie dovolena. To stačilo k tomu, aby byla ochranná známka zamítnuta pro rozpor s veřejným pořádkem (T‑683/18 Sante Conte).
V roce 2024 Tribunál souhlasil s EUIPO, že výraz „Pablo Escobar“ nemůže být zapsán jako ochranná známka EU. Tribunál konstatoval, že EUIPO se vzhledem k vazbám mezi Španělskem a Kolumbií správně zaměřil na vnímání španělskou veřejností. Podle jeho názoru by si běžně obezřetní Španělé s průměrným prahem citlivostí a tolerance spojili tento název s obchodem s drogami, narkoterorismem a trestnou činností. To platí navzdory skutečnosti, že P. Escobar nebyl nikdy odsouzen v trestním řízení (T‑255/23 Pablo Escobar).
Tvary a zvuky
Ochranné známky EU se neomezují na slova, označení nebo loga. Chráněné mohou být rovněž tvary a zvuky.
V roce 1999 zapsal EUIPO pro společnost Rubik’s Brand trojrozměrnou ochrannou známku EU pro tvar Rubikovy kostky. O sedm let později podal německý výrobce hraček návrh na prohlášení neplatnosti této ochranné známky, přičemž tvrdil, že chrání technické řešení (rotační mechanismus kostky), které by namísto toho mělo být chráněno patentem. Na základě rozhodnutí Tribunálu a Soudního dvora EUIPO prohlásil v roce 2017 ochrannou známku EU za neplatnou. Toto rozhodnutí napadla společnost Rubik’s Brand, ale Tribunál jej potvrdil a rozhodl, že unijní právo v oblasti ochranných známek zakazuje zápis tvarů, které jsou nezbytné pro dosažení technického výsledku. Ve věci Rubikovy kostky Tribunál uvedl, že celkový tvar kostky a černé mřížkové čáry jsou pro její fungování nezbytné (T‑601/17 Rubik's Brand).
V roce 2018 společnost Ardagh Metal Beverage Holdings podala u EUIPO přihlášku zvukové známky jako ochranné známky EU pro různé nápoje a kovové nádoby na nápoje. Zvuk vzniká při otevření nápojové plechovky, za nímž následuje šumění. EUIPO tuto přihlášku zamítl, když uvedl, že tato zvuková ochranná známka nemá rozlišovací způsobilost. Ve vůbec prvním rozhodnutí o zápisu zvukové ochranné známky předložené ve zvukovém formátu Tribunál potvrdil, že tuto zvukovou ochrannou známku nelze zapsat. Uvedl, že zvuk má spíše funkční nebo technickou úlohu, jelikož jednoduše připomíná klasické zvuky při otvírání nápojů. Nemůže být tedy identifikován jako konkrétní značka (T‑668/19 Ardagh Metal Beverage Holdings).
Průmyslové vzory
I průmyslové vzory mohou být chráněny jako zvláštní forma práva duševního vlastnictví. Stejně jako ochranné známky EU jsou i průmyslové vzory spravovány EUIPO.
Průmyslový vzor společnosti Lego představující kostku na hraní je v Unii chráněn od roku 2010. V návaznosti na napadení uvedeného průmyslového vzoru ze strany německé společnosti Delta Sport Handelskontor EUIPO v roce 2022 potvrdil, že kostka na hraní je stále chráněna na základě zvláštní výjimky v unijním právu pro stavebnicové systémy, ve smyslu souboru dílů, které do sebe různými způsoby zapadají za účelem vytváření různých věcí. Tribunál toto rozhodnutí potvrdil. Uznal, že společnost Delta Sport Handelskontor nemůže prokázat, že průmyslový vzor společnosti Lego představující kostku není dostatečně nový nebo jedinečný, aby se na něj vztahovala tato výjimka. Tribunál rovněž rozhodl, že průmyslový vzor může být prohlášen za neplatný pouze v případě, že všechny jeho znaky pozbydou ochrany. Argumenty společnosti Delta Sport Handelskontor se přitom týkaly pouze jednoho znaku (T‑537/22 Lego).
Závěry
Tyto rozsudky společně dokládají klíčovou roli Tribunálu při výkladu unijního práva v oblasti ochranných známek a průmyslových vzorů, přičemž tvoří významné precedenty, které uvádí do rovnováhy ochranu duševního vlastnictví a podporu zdravé hospodářské soutěže v zájmu spotřebitelů i podniků.
