Soudní statistiky Tribunálu - 2025

Intenzivní a produktivní rok

Rok 2025 byl pro Tribunál v mnoha ohledech intenzivní.

Zaprvé byl rokem obměny jeho složení. Na místa u Tribunálu, která se uvolnila v říjnu 2024, nastoupili v červnu dva noví soudci, v září jej čtyři soudci opustili a na šestileté funkční období k němu nastoupili tři noví soudci. K volnému místu, které zůstává neobsazeno od října 2024, tak přibyla další neobsazená pozice. Tribunál, který je teoreticky složen z 54 soudců, nikdy nebyl plně obsazen, neboť do června u něj působilo 51 soudců, od června do září 53 soudců a od září 52 soudců.

Zadruhé Tribunál i za tohoto sníženého stavu soudců ukončil nejvyšší počet věcí během jednoho kalendářního roku za dobu své existence. Navzdory rekordnímu počtu zahájených věcí snížil Tribunál počet starých nevyřízených věcí na nejnižší úroveň za posledních 18 let. Po statistické korekci, která zohledňuje vynesení jediného rozsudku ve 404 spojených věcech, se průměrná délka řízení velmi výrazně zkrátila.

Zatřetí Tribunál, pokud jde o žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce, o nichž je od října 2024 příslušný rozhodovat Tribunál, vydal v průběhu roku své první rozsudky a generální advokáti předložili první stanoviska. Tribunál, kterému byl předložen značný počet nových žádostí o rozhodnutí o předběžné otázce, uzpůsobil svou strukturu v této oblasti vytvořením dvou specializovaných senátů, které nahrazují senát pro rozhodování o předběžné otázce, jenž byl zřízen na přechodné období do září 2025.

Podívejme se nyní na tento rekordní rok zblízka.

Zahájené věci: výrazný nárůst

Z údajů za rok 2025 je zjevné, že historický pokles počtu zahájených věcí v roce 2024 (786 nových věcí) lze skutečně přičítat cyklickým důvodům.

S 989 zahájenými věcmi a nárůstem + 26 % oproti předchozímu roku zaznamenal Tribunál nejvyšší počet nových věcí ve své historii. I kdybychom nepřihlíželi k 65 žádostem o rozhodnutí o předběžné otázce, jež byly předloženy v oblastech, které byly přeneseny na Tribunál, počet 924 přímých žalob a zvláštních řízení převyšuje počty zaznamenané v posledních pěti letech[1].

Rok 2025 je prvním úplným rokem od reformy statutu Soudního dvora Evropské unie, v jejímž rámci byla agenda předběžných otázek v některých specifických oblastech přenesena ze Soudního dvora na Tribunál.

K Tribunálu bylo podáno 65 žádostí o rozhodnutí o předběžné otázce ve věcech spadajících do jeho pravomoci: 24 z nich se týká společného systému daně z přidané hodnoty, 18 náhrad a pomoci cestujícím v případě odepření nástupu do dopravního prostředku nebo zpoždění nebo zrušení dopravní služby, osm celního kodexu, sedm spotřební daně, sedm sazebního zařazení zboží v kombinované nomenklatuře a jedna systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů. To je méně, než se očekávalo v okamžiku předložení návrhu na změnu právní úpravy. Soudnímu dvoru nakonec příslušelo rozhodovat jen v několika věcech z toho důvodu, že se věci týkaly i některých jiných oblastí, než jsou oblasti uvedené v čl. 50b prvním pododstavci statutu, nebo že vyvolávaly samostatné otázky ohledně výkladu primárního práva, mezinárodního práva veřejného, obecných zásad unijního práva nebo Listiny základních práv Evropské unie. Připomeňme, že v roce 2025 bylo ze 76 věcí, na které se vztahoval mechanismus „jednotného kontaktního místa“, u Soudního dvora ponecháno pouze devět věcí a dvě byly „odloženy“.

Žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce pocházely ze 17 různých členských států, přičemž na tomto počtu se výrazně podílelo Německo s 21 předkládacími rozhodnutími, následované Rakouskem a Polskem se sedmi předkládacími rozhodnutími a Bulharskem se šesti předkládacími rozhodnutími. Je důležité poznamenat, že předkládací rozhodnutí spadající do pravomoci Tribunálu předložilo ne méně než 13 nejvyšších soudních instancí z třinácti různých členských států.

Pokud jde o přímé žaloby, lze si povšimnout nepatrného poklesu počtu podaných žalob v oblasti sporů týkajících se práv duševního vlastnictví (257 oproti 268 v roce 2024, tj. pokles o 4 %). Je třeba poznamenat, že počet odvolání podaných k odvolacím senátům Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO) vzrostl (+ 4,6 %), nicméně tento nárůst byl v praxi vyrovnán kvůli snížení počtu rozhodnutí vydaných těmito senáty (– 4,9 %). Podíl žalob podaných k Tribunálu proti rozhodnutím odvolacích senátů Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO) činí přibližně 10 %, přičemž tento údaj zůstává ve srovnání s předchozími lety stabilní. Je třeba poznamenat, že tato oblast, kterou od 22. září 2025 řeší sedm specializovaných senátů Tribunálu, představuje téměř 26 % zahájených věcí v roce 2025. Z těchto věcí se 236 týkalo ochranných známek a 19 průmyslových vzorů. Proti rozhodnutím přijatým Odrůdovým úřadem Společenství (CPVO) byly podány dvě žaloby ve věci odrůdových práv. Většina (82 %) těchto věcí se týká sporů mezi účastníky řízení před odvolacími senáty (inter partes).

Ve věcech veřejné služby, které byly zahájeny v roce 2025 na základě článku 270 SFEU, došlo k významnému nárůstu (109 oproti 76 v roce 2024, tj. + 43 %). Tato oblast, kterou od 22. září 2025 řeší tři zvláštní senáty Tribunálu, představuje 11 % všech zahájených věcí v roce 2025. K těmto 109 žalobám je třeba doplnit patnáct žalob, které pro účely jejich přidělení uvedeným třem senátům spadají do oblasti „Veřejná služba +“ na základě nové definice věcí veřejné služby[2], která se neomezuje pouze na žaloby, jež jsou podány výlučně na základě článku 270 SFEU.

V oblasti státních podpor se počet zahájených věcí v roce 2025 zvýšil oproti roku 2024 (27 věcí) o čtyři, avšak zůstává hluboko pod počty zahájených věcí, které Tribunál zaznamenal v minulosti. Konečně stejně jako v letech 2022 a 2024 je počet věcí v oblasti hospodářské soutěže velmi nízký s deseti novými věcmi v roce 2025.

Tribunál i nadále zaměstnávaly soudní spory týkající se omezujících opatření a v roce 2025 bylo zahájeno 105 nových věcí (oproti 63 v roce 2024). Podíl této sporné agendy se ještě zvyšuje, vezmeme-li v úvahu, že v některých případech namísto podání nové žaloby napadají žalobci nová omezující opatření v rámci již projednávaných žalob podáním návrhu na úpravu žaloby podle článku 86 jednacího řádu Tribunálu. Nové věci z této oblasti se v převážné většině (84 ze 105 věcí) týkají řady omezujících opatření přijatých Unií v souvislosti s válkou vedenou Ruskou federací proti Ukrajině, a to i z důvodu zapojení Běloruska, situace v Moldavské republice, vojenské podpory, kterou poskytuje Írán Rusku, nebo z důvodu destabilizačních činností Ruska namířených proti Evropské unii nebo jejím členským státům. Další věci spadající do oblasti této sporné agendy souvisejí se situací v Syrské arabské republice (dvanáct žalob), v Tuniské republice (dvě žaloby), v Demokratické republice Kongo (šest žalob) a v Libyi (jedna žaloba). Většina z těchto žalob byla podána v anglickém jazyce (57 žalob) a ve francouzském jazyce (37 žalob).

Počet věcí týkajících se hospodářské a měnové politiky, která zahrnuje zejména bankovní právo, nadále výrazně klesá (12 podaných žalob a jedna věc odložená na rok 2025 oproti 33 věcem zahájeným v roce 2024 a 56 věcem v roce 2023). Čtyři věci se týkají opětovného přijetí rozhodnutí o příspěvcích ex ante do jednotného fondu pro řešení krizí na rok 2021 a tři nové věci a odložená věc se týkají přijetí rozhodnutí v oblasti obezřetnostního dohledu, dvě věci se týkají rozhodnutí Jednotného výboru pro řešení krizí o zahájení postupu řešení krize a jedna věc se týká údajného nesplnění povinnosti Komise zajistit soulad vnitrostátních právních předpisů s měnovým právem Evropské unie. V neposlední řadě byly podány dvě žaloby proti rozhodnutí Rady o přijetí eura Bulharskem k 1. lednu 2026 a proti souvisejícím nařízením, včetně nařízení o přepočítacím koeficientu mezi eurem a bulharským levem.

V oblasti sporů týkajících se regulace digitálních trhů a služeb bylo v roce 2025 podáno sedm žalob. Tři věci souvisí s nařízením o digitálních službách (EU) 2022/2065 (v anglickém jazyce: Digital Services Act, DSA) a týkají se výše poplatku za dohled. Čtyři věci se týkají nařízení o digitálních trzích (EU) 2022/1925 (v anglickém jazyce: Digital Markets Act, DMA). Ve dvou z nich je navrhováno zrušení rozhodnutí Komise, která upřesňují opatření, která měl uplatnit provozovatel jako strážce přístupu, zatímco další dvě věci se týkají zrušení rozhodnutí, v nichž bylo konstatováno nesplnění povinností strážcem přístupu.

Konečně, pokud jde o naléhavá soudní řízení, počet žádostí o předběžná opatření zůstává v roce 2025 stabilní a přibližně na úrovni minulých deseti let, neboť bylo podáno 40 návrhů.

Činnost Tribunálu: rekordní rok

Hrubý počet věcí ukončených v roce 2025 činí 1 527, a i když počítáme 404 v podstatě totožných věcí, které byly zahájeny v říjnu 2023 a ukončeny v prosinci 2025 (T‑620/23 až T‑1023/23), jako jednu věc, dosahuje přesto 1 124. Jedná se o nejvyšší počet za existenci Tribunálu, který výrazně převyšuje předchozí rekord z roku 2018, který činil 1 009 uzavřených věcí. Na základě těchto údajů činí nárůst oproti počtu 922 uzavřených věcí v roce 2024 přibližně 22 %.

Navzdory nevídanému nápadu nových věcí se Tribunálu podařilo snížit objem jím projednávaných věcí na 1167, což je nejnižší úroveň od roku 2007. Míra změny objemu věcí nebo vyřizování případů („clearance rate“), která vyjadřuje procentní vztah mezi ukončenými a zahájenými věcmi, činí v hrubých číslech 154 a bez započítání 404 výše uvedených věcí 114. Se stejnou statistickou korekcí činí teoretická délka projednávání probíhajících věcí („disposition time“), která je založena na vztahu mezi projednávanými a ukončenými věcmi, 379 dnů, což je nejkratší délka za celou existenci Tribunálu. Vzhledem k délce písemných řízení a v řadě případů i ke lhůtám nezbytným k získání překladů procesních písemností to znamená, že Tribunál je nyní s to projednávat většinu věcí, jakmile jsou připraveny, aniž by musel nejprve řešit staré věci. Znamená to také, že při stálém nápadu bude v roce 2026 obtížné takový počet věcí uzavřít.

Díky úsilí členů a zaměstnanců Tribunálu, podporovaných zaměstnanci Soudního dvora Evropské unie, se podařilo velmi výrazně zkrátit délku řízení. Hrubý údaj 18,9 měsíce neodráží toto zlepšení kvůli statistické váze výše uvedených 404 v podstatě totožných věcí, jejichž délka překračovala průměr, ale pokud se tyto věci započítají jako věc jedna, průměrná délka řízení se zkrátí z 18,5 na 16,0 měsíců.

Je třeba uvést následující:

• procentní podíl věcí vyřízených soudními kolegii složenými z pěti soudců, včetně senátu pro rozhodování o žádostech o předběžné otázce, činí v hrubých údajích 35,6 %, ale po statistické korekci týkající se 404 totožných věcí 12,5 %, a ve srovnání s rokem 2024 (20,2 %) a rokem 2023 (13,6 %) poklesl;

• 60,8 % věcí bylo ukončeno soudními kolegii složenými ze tří soudců, přičemž tento procentní podíl se po korekci zvyšuje na 82,7 %, oproti 75,4 % v roce 2024;

• dvě věci byly ukončeny velkým senátem složeným z patnácti soudců a poprvé dvě věci středně velkým senátem zřízeným v roce 2024, který je složen z devíti soudců;

• žádná věc nebyla rozhodována samosoudcem, oproti čtyřem věcem v roce 2024 a devíti věcem v roce 2023;

• počet řízení o předběžných opatřeních ukončených v roce 2025 činí 39, což se blíží počtům z minulých let (42 v roce 2024 a 40 v roce 2023);

• 60,4 % ukončených věcí bylo v roce 2025 ukončeno rozsudkem a tento podíl činí 46,2 % na základě údajů po korekci při zohlednění 404 v podstatě totožných věcí; v 78,4 % věcí ukončených rozsudkem bylo konáno jednání k přednesu řečí, přičemž tento podíl činí na základě údajů po korekci 61,7 %.

Počet jednání k přednesu řečí v roce 2025 činil 232 (stejně jako 232 v roce 2024, 286 v roce 2023) pro 689 věcí, v nichž se konalo jednání (300 v roce 2024 a 419 v roce 2023).

V roce 2025 se konala tři jednání prostřednictvím videokonference (dvě v roce 2024 a žádné v roce 2023).

Je vhodné uvést některé údaje týkající se projednávání žádostí o rozhodnutí o předběžné otázce předložených Tribunálu, jemuž přísluší projednávat určité věci předložené po 1. říjnu 2024. V roce 2025 Tribunál uzavřel šestnáct věcí, z toho jedenáct usnesením a pět rozsudkem, zatímco dva soudci zvolení pro výkon funkce generálního advokáta v těchto věcech přednesli šest stanovisek. Průměrná délka těchto řízení činila 6,2 měsíce, což je hodnota, kterou lze vysvětlit krátkou délkou některých řízení, v nichž předkládající soud vzal svou žádost rychle zpět. Pokud jde o věci ukončené rozsudkem, průměrná délka řízení činila 10,9 měsíce, což je velmi nízká hodnota i tehdy, když přihlédneme k tomu, že pět rozsudků bylo vydáno bez jednání a bez stanoviska.

Z 1 167 věcí projednávaných Tribunálem k 31. prosinci 2025 se 276 (23,7 %) týká duševního vlastnictví, 125 (10,7 %) omezujících opatření, 164 (14,1 %) oblasti „Veřejná služba +“ a 88 (7,5 %) institucionálního práva. Vedle těchto oblastí, které představují přibližně polovinu projednávaných sporů, se zbývající věci týkají celé řady dalších oblastí, což opětovně dokládá velkou rozmanitost oblastí, v nichž Tribunál rozhoduje.

Závěrem lze říci, že Tribunál vykazuje v prvním roce činnosti od vstupu reformy, na základě níž mu přísluší rozhodovat o předběžných otázkách v určitých oblastech, v platnost pozitivní výsledky. Díky organizačním a institucionálním opatřením, která zavedl, a intenzivnímu pracovnímu tempu Tribunál prokazuje, že je schopen reagovat a předvídat potřeby, aby zajistil účinné projednávání věcí, o nichž mu přísluší rozhodovat.

[1]    Pro účely této pasáže se řada 404 v podstatě totožných věcí ve španělském jazyce (T‑620/23 až T‑1023/23), které byly zahájeny v roce 2023 a uzavřeny v roce 2025, považuje za jednu věc.

[2]    Od 23. září 2023 se jedná o věci, které mají původ v pracovním poměru mezi Evropskou unií a jejími zaměstnanci, a od 22. září 2025 k nim přibyly věci, které mají původ ve vztazích mezi orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a jejich členy nebo bývalými členy, jakož i osobami, které vykonávají nebo vykonávaly mandát v uvedených orgánech, institucích a jiných subjektech Unie.