Nezávislost, nestrannost a předcházení střetům zájmů

Tato pravidla vychází ze Smluv, statutu Soudního dvora Evropské unie, jednacího řádu Soudního dvora a Tribunálu a Pravidel chování členů a bývalých členů Soudního dvora Evropské unie.

Zavedené záruky působí v každé fázi profesního života člena: před jmenováním, během výkonu soudních funkcí i po odchodu z funkce.

Záruky působící již před jmenováním

První záruky se uplatní ještě před tím, než je určitá osoba jmenována soudcem nebo generálním advokátem.

Podle Smluv musí být kandidáti vybíráni z osob, které poskytují veškeré záruky nezávislosti a splňují všechny požadavky nezbytné k výkonu nejvyšších soudních funkcí ve svých zemích nebo jsou Znalec práva.

Před jmenováním kandidáty posuzuje výbor zřízený podle článku 255 SFEU. Tento výbor, složený z předních odborníků poskytujících veškeré záruky nezávislosti, zkoumá vhodnost kandidátů s ohledem na několik kritérií, včetně jejich nezávislosti, nestrannosti, bezúhonnosti a profesního chování.

Po jmenování skládají členové před Soudním dvorem na veřejném zasedání přísahu, že budou vykonávat své funkce nestranně a svědomitě a budou dodržovat povinnosti vyplývající z funkce.

Záruky během funkčního období

Systém předcházení střetům zájmů funguje po celé funkční období člena. Kombinuje obecná preventivní opatření, záruky spojené s přidělováním věcí a mechanismy použitelné vždy, když určitá konkrétní situace vyžaduje další posouzení.

Obecné preventivní mechanismy

Členové Soudního dvora podléhají přísným pravidlům, která mají zajistit jejich nezávislost.

Nesmějí vykonávat politickou nebo správní funkci ani žádnou profesní činnost mimo těch, které vyplývají z výkonu jejich soudních funkcí.

Kromě toho lze členům povolit výkon externích činností, které úzce souvisí s výkonem jejich funkce. V této souvislosti jim lze povolit zastupování orgánu nebo soudu, jehož jsou členy, na protokolárních akcích nebo při oficiálních příležitostech a podílet se na činnostech evropského významu, které souvisí zejména s šířením unijního práva a dialogem s vnitrostátními a mezinárodními soudy. Takové povolení lze udělit pouze tehdy, je-li činnost slučitelná s povinností člena plně se věnovat výkonu funkce u Soudního dvora a s jeho povinnostmi nezávislosti, bezúhonnosti a nestrannosti. Slučitelnost těchto činností s výkonem funkce posuzuje nejvyšší poradní orgán dotčeného soudu složený ze všech jeho členů.

V zájmu transparentnosti jsou údaje o všech externích činnostech vykonávaných členy každoročně zveřejňovány na internetových stránkách Curia.

Státní příslušnost

Zásadním aspektem složení a fungování soudů je, že soudci a generální advokáti nezastupují své členské státy. Jak slavnostně vyjadřuje jejich přísaha, vykonávají funkce nezávisle a nestranně a jednají v obecném zájmu Unie.

Na tom se zakládá pravidlo stanovené v článku 18 statutu, podle něhož se účastník řízení nemůže dovolávat státní příslušnosti soudce nebo skutečnosti, že soudce jeho státní příslušnosti není členem Soudního dvora, za tím účelem, aby žádal změnu složení Soudního dvora.

Prohlášení o zájmech

Při nástupu do funkce musí členové předložit předsedovi prohlášení o zájmech. Členové toto prohlášení obnovují vždy, když se změní jejich situace, a při každé tříleté částečné obměně složení Soudního dvora.

Členové jsou povinni uvést široký okruh zájmů a činností, včetně relevantních přímých finančních zájmů a práv k nemovitostem, výdělečných profesionálních činností manžela či manželky nebo partnera či partnerky, vymezených neplacených funkcí a čestných funkcí či vyznamenání. „Přímým finančním zájmem“ se rozumějí všechny cenné papíry, jako jsou zejména akcie, obchodní podíly, dluhopisy nebo investiční certifikáty, k nimž má dotyčná osoba vlastnické nebo požívací právo, s výjimkou účastí, které spravuje třetí osoba dle vlastního uvážení. Prohlášení o zájmech zahrnují nejen vlastní finanční zájmy člena, ale i zájmy manžela či manželky nebo partnera či partnerky a nezletilých dětí.

Prohlášení o zájmech představují významnou součást preventivních pravidel Soudního dvora. Jejich účelem je pomáhat při zjišťování a předcházení jakékoli situaci, která by mohla vést ke střetu zájmů nebo která by mohla být jako taková objektivně vnímána v rámci projednávání věci. Slouží tak jako mechanismus transparentnosti i prevence.

Přidělování věcí a vyloučení

Jako primární záruka nezávislosti soudní moci předseda dotčeného soudu při přidělování věcí náležitě zohledňuje informace obsažené v prohlášeních o zájmech, aby předešel jakémukoli střetu zájmů.

Toto posouzení se provádí v konkrétním kontextu každé věci, a to porovnáním zájmů dotčených ve sporu se zájmy, které členové uvedli. Je součástí širší analýzy prováděné předsedou, jejímž cílem je nejen zajistit kvalitu a nestrannost soudnictví, ale také dosáhnout optimálního rozdělení pracovní zátěže mezi členy. Tato mnohostranná analýza s sebou nese předběžné zkoumání sporu na základě procesních písemností (které jsou důvěrné), důkladnou znalost obsahu prohlášení každého člena a přehled o portfoliu věcí Soudního dvora. Je proto svou povahou úzce spjata se soudní činností Soudního dvora na rozdíl od jeho administrativního fungování.

Ačkoli přidělování věcí představuje důležitou fázi praktického uplatňování záruk Soudního dvora proti střetu zájmů, k vyloučení člena, u něhož existuje střet zájmů, může dojít – v kterékoli fázi řízení – z podnětu předsedy, samotného člena nebo účastníka řízení.

Jestliže má totiž člen ze zvláštního důvodu za to, že se nemůže účastnit projednávání a rozhodování v určité věci, sdělí to předsedovi. Stejně tak v případě, že se předseda domnívá, že se některý člen nemá ze zvláštního důvodu účastnit projednávání a rozhodování v určité věci, upozorní na to dotyčného. Tyto mechanismy zajišťují, že případné problémy lze řešit v kterékoli fázi řízení.

V takových situacích se dotčený člen neúčastní projednávání a rozhodování ve věci.

Povinnosti po ukončení funkce

Záruky chránící nezávislost a nestrannost se uplatňují i poté, co člen odešel z funkce.

Bývalí členové jsou i po ukončení své funkce nadále vázáni povinnostmi bezúhonnosti, důstojnosti, loajality a mlčenlivosti.

Pravidla chování rovněž stanoví zvláštní omezení, jejichž cílem je zabránit překrývání dřívějších soudních funkcí s následnými profesními činnostmi. Po dobu tří let ode dne ukončení funkce nesmějí bývalí členové vystupovat jako zástupci účastníků řízení před soudy, jež tvoří Soudní dvůr Evropské unie. Další omezení se vztahují na věci, které byly projednávány u soudu, jehož byli členy, v okamžiku ukončení jejich funkce, nebo které jsou přímo a zjevně spojené s věcmi, kterými se zabývali v postavení soudce nebo generálního advokáta.

Tato ustanovení pomáhají zachovat důvěru v nezávislost Soudního dvora a integritu jeho soudního rozhodování.

Komplexní systém záruk

Soudní dvůr sám pravidelně přezkoumává svá vnitřní pravidla a postupy s ohledem na vyvíjející se očekávání v oblasti transparentnosti a důvěry veřejnosti.

Předcházení střetům zájmů u Soudního dvora Evropské unie se nespoléhá na jediný mechanismus. Je zajišťováno komplexním souborem pravidel kombinujícím požadavky na způsobilost, etické povinnosti, omezení externích činností, prohlášení o zájmech, záruky při přidělování věcí, povinnosti vyloučení člena v příslušných případech a omezení po ukončení funkce

V souhrnu tyto záruky slouží k ochraně nezávislosti a nestrannosti členů Soudního dvora a k tomu, aby si veřejnost udržela důvěru ve výkon spravedlnosti v Evropské unii.