Historie Soudního dvora EU

1952–1958 – Počátky Soudního dvora: Soudní dvůr Evropského společenství uhlí a oceli

Dne 18. dubna 1951 podepsalo šest zemí – Belgie, Německo, Francie, Itálie, Lucembursko a Nizozemsko – Pařížskou smlouvu o založení Evropského společenství uhlí a oceli (ESUO). A to s nadějí, že při sloučení veškeré výroby uhlí a oceli pod společnou organizaci nebude možné, aby tyto země proti sobě znovu vedly válku.

Smlouva vstoupila v platnost dne 23. července 1952 a zřídila čtyři orgány ESUO:

• Vysoký úřad (předchůdce Evropské komise)
• Shromáždění (předchůdce Evropského parlamentu)
• Zvláštní rada ministrů (předchůdkyně Rady EU)
• Soudní dvůr

Soudní dvůr byl odpovědný za zajištění jednotného uplatňování právních předpisů ESUO ve všech členských státech a za řešení právních sporů mezi členskými státy a orgány ESUO.

Po dlouhých jednáních mezi vládami byl jako sídlo tří ze čtyř orgánů ESUO, včetně Soudního dvora, vybrán Lucemburk. Jeho první slavnostní zasedání se konalo dne 4. prosince 1952 ve Vaubanově vile. Přísahu složilo sedm soudců a jeden ze dvou generálních advokátů.

Věděli jste, že ...?

Smlouva o EU nyní stanoví, že Soudní dvůr má jednoho soudce z každého členského státu. Až do roku 2003 byl však počet soudců vyjádřen přesným číslem. Rovnal se počtu členských států, nebo, v případě sudého počtu členských států, tomuto počtu plus jedna. Při přistoupení zemí k EU se tento počet změnil, aby odrážel zvýšení počtu členských států, avšak byl nadále lichý. V letech 1952 až 1973 tedy bylo soudců sedm. Od roku 1981 do roku 1995, kdy byl počet členských států rovněž sudý, měl Soudní dvůr také jednoho soudce navíc. To mělo zajistit, aby v případě hlasování nenastala rovnost hlasů. Od roku 2009 Soudní dvůr zřídka zasedal v plénu, ale využíval senáty, takže výše uvedené již nebylo nutné.

Soudní dvůr měl čtyři jednací jazyky: němčinu, francouzštinu, italštinu a nizozemštinu. Prvním předsedou Soudního dvora byl Massimo Pilotti, který funkci vykonával v letech 1952 až 1958.

Věděli jste, že ...?

Tito první členové museli rozhodnout o některých základních aspektech fungování Soudního dvora, což se projevuje dodnes.

Soudní dvůr si zvolil svou pečeť, která se poté stala jeho logem. Tradiční symboly spravedlnosti, meč a váhy, jsou umístěny před knihou, která představuje vzdělanost a moudrost, a nad věncem z dubových listů, symbolem úřední moci pocházejícím z římských dob.

K pečeti bylo doplněno slovo „Curia“, což je latinský výraz pro soud. Tím se předešlo problému užívání více jazyků v pečeti. Toto slovo se nyní používá v internetové adrese Soudního dvora.

Tito členové také rozhodli, že během jednání Soudního dvora se budou nosit taláry. Na návrh německého soudce byla zvolena vínová barva, což je barva talárů, které nosí soudci Bundesgerichtshof (německý Spolkový soudní dvůr). Tato barva se nyní používá i ve vizuální prezentaci Soudního dvora, včetně těchto internetových stránek.

Téměř dvacet let nosili členové Soudního dvora také baret. V roce 1973 od toho bylo upuštěno. O něco později se zjednodušily lemy taláru, které byly původně vyšívané.

Nic na soudním oděvu neodlišuje jednoho člena Soudního dvora od ostatních. Přední strana taláru vedoucího soudní kanceláře je však lemována saténem, zatímco taláry, které nosí soudci a generální advokáti, jsou lemovány sametem.

Při vzniku Soudu prvního stupně (nyní Tribunál) byla pro barvu těchto talárů zvolena námořnická modř.

První věc byla Soudnímu dvoru předložena v dubnu 1953: Verband Deutscher Reeder v. Vysoký úřad (1/53). První rozsudky však vynesl až 21. prosince 1954. A sice:

• FrancieVysoký úřad (1/54)
• ItálieVysoký úřad (2/54)

Věděli jste, že ...?

Ve věci Francie v. Vysoký úřad napadla francouzská vláda některá rozhodnutí Vysokého úřadu týkající se cen a diskriminačních praktik v odvětví oceli. Soudní dvůr rozhodl, že Vysoký úřad porušil Smlouvu, která vyžadovala povinné předchozí zveřejnění ceníků a obchodních podmínek.

V letech 1954 až 1956 zaznamenal Soudní dvůr nárůst počtu věcí, když jich ročně projednával 10 až 12.

1958–1988 – Tři společenství, jeden soud: Soudní dvůr Evropských společenství

Dne 25. března 1957 podepsaly členské státy Římské smlouvy. Tyto smlouvy, které vstoupily v platnost dne 1. ledna 1958, založily Evropské hospodářské společenství (EHS) a Evropské společenství pro atomovou energii (Euratom).

Soudní dvůr ESUO byl nahrazen Soudním dvorem Evropských společenství. Tento jediný soud byl příslušný pro ESUO, EHS i Euratom. Předseda a členové složili přísahu dne 7. října 1958.

Věděli jste, že ...?

Den 7. října se stal v kalendáři Soudního dvora klíčovým datem. Tímto dnem stále začíná funkční období soudců a generálních advokátů. Každé tři roky končí funkční období polovině soudců a generálních advokátů. Toto datum se tak stalo pravidelným mezníkem v kalendáři Soudního dvora, kdy někteří členové odcházejí, noví přicházejí a jiným se prodlužuje funkční období na dalších šest let.

V červnu 1961 obdržel Soudní dvůr první žádost o rozhodnutí o předběžné otázce, a to od odvolacího soudu v Haagu ve věci De Geus en Uitdenbogerd v. Bosch a další (13/61).

Během prvních let své existence Soudní dvůr stanovil řadu klíčových ústavních zásad, jako jsou zásady přímého účinku a přednosti unijního práva.

Více informací o těchto a dalších klíčových rozsudcích naleznete na naší stránce Základní judikatura.

Na konci 60. let 20. století lucemburské úřady rozhodly, že všechny orgány EU v Lucembursku budou umístěny ve čtvrti Kirchberg. To vedlo k výstavbě budovy Palác, která byla dokončena v roce 1972.

Stalo se tak současně s prvním rozšířením EU ke dni 1. ledna 1973, kdy k EU přistoupily Spojené království, Dánsko a Irsko. Soudní dvůr se rozrostl na 9 soudců, 4 generální advokáty a 7 jednacích jazyků.

Po přistoupení Řecka k EU dne 1. ledna 1981 se Soudní dvůr rozšířil na 11 soudců, 5 generálních advokátů a 8 jednacích jazyků.

V roce 1986 přistoupilo Španělsko a Portugalsko, což znamenalo 13 soudců, 6 generálních advokátů a 10 jednacích jazyků.

Okolí Palác bylo upraveno, aby bylo možné umístit do budovy rostoucí počet členů a zaměstnanců, což umožnilo tři postupné přístavby.

V této době také výrazně vzrostl počet věcí projednávaných Soudním dvorem, a to ze 79 věcí v roce 1970 na 279 věcí v roce 1980. To vedlo k volání po vytvoření druhého soudu. Než se tak stalo, vzrostl tento počet v roce 1987 na 395 případů.

1988–2004 – Dvoustupňový soudní systém: zřízení Soudu prvního stupně

Na žádost Soudního dvora rozhodla Rada dne 24. října 1988 o zřízení Soudu prvního stupně Evropských společenství. Cílem bylo snížit pracovní zátěž Soudního dvora a umožnit mu soustředit se na jeho základní poslání, kterým je zajišťovat jednotný výklad práva Společenství. Přispělo to také k zajištění lepší soudní ochrany podniků a fyzických osob tím, že vznikl nový soud nižší instance, který se na takové věci specializuje.

Tento Soud prvního stupně měl být novým vstupním bodem pro určité typy věcí. Proti všem jeho rozhodnutím bylo možné se odvolat k Soudnímu dvoru.

Zpočátku projednával žaloby podniků proti rozhodnutím v oblasti hospodářské soutěže a pracovněprávní žaloby evropských úředníků. Jeho příslušnost se však rychle rozšířila na projednávání širokého spektra věcí.

Soud prvního stupně sídlil v budově Erasmus, která byla dokončena v roce 1988. Jeho noví členové složili přísahu dne 25. září 1989.

U Soudu prvního stupně se brzy konalo první jednání, a to ve věci Tetra Pak Rausing v. Komise (T‑51/89). Dne 30. ledna 1990 vynesl svůj první rozsudek ve věci Yorck von Wartenburg v. Parlament (T‑42/89).

V následujících letech zaznamenala soudní instituce významný architektonický rozvoj. V roce 1992 byla dokončena budova Thomas More a v roce 1994 budova Themis.

Věděli jste, že ...?

Většina budov Soudního dvora je pojmenována po slavných evropských právnících a právních filozofech. Více informací o nich se dozvíte na příslušných stránkách o budovách, které nesou jejich jména.

EU se zároveň dál rozrůstala. V rámci čtvrtého rozšíření přistoupily k EU ke dni 1. ledna 1995 Rakousko, Finsko a Švédsko. Soudní dvůr se rozrostl na 15 soudců a 9 generálních advokátů. Počet soudců Tribunálu se rovněž zvýšil na 15. Oba soudy nadále pracovaly ve 12 jednacích jazycích.

Věděli jste, že ...?

Internetové stránky Soudního dvora se objevily online v roce 1996. Zpočátku umožňovaly jen přístup k rozhodnutím Soudního dvora, rychle se však vyvinuly v rozsáhlejší stránky nabízející tiskové zprávy a obecné informace o Soudním dvoru.

Nyní nabízejí přístup nejen k veškeré judikatuře Soudního dvora a Tribunálu, ale také k informacím o fungování Soudního dvora a jeho členů a k řadě právních zdrojů pro právníky, akademické pracovníky i studenty.

Ke dni 1. května 2004 došlo k největšímu rozšíření EU o 10 nových členských států: Českou republiku, Estonsko, Kypr, Lotyšsko, Litvu, Maďarsko, Maltu, Polsko, Slovinsko a Slovensko. Soudní dvůr měl nadále 25 soudců a 8 generálních advokátů. Počet soudců Tribunálu se rovněž zvýšil na 25. Oba soudy nadále pracovaly ve 21 jednacích jazycích.

S růstem EU se neustále zvyšoval i počet věcí projednávaných oběma soudy.

2004–2016 – Reforma soudního systému EU

Dne 2. listopadu 2004 zřídila Rada Soud pro veřejnou službu.

Tento Soud měl sedm soudců a řešil spory mezi orgány EU a jejich zaměstnanci. Byl vytvořen s cílem snížit pracovní zátěž Soudu prvního stupně.

Dne 1. ledna 2007 přistoupilo k EU Bulharsko a Rumunsko, čímž se počet soudců Soudního dvora i Tribunálu zvýšil na 27 a počet jednacích jazyků na 23. Počet generálních advokátů Soudního dvora zůstal i nadále na 8.

Později téhož roku, dne 13. prosince 2007, byla podepsána Lisabonská smlouva. Nabyla účinnosti dne 1. prosince 2009 a zavedla několik změn.

• Název orgánu se změnil na „Soudní dvůr Evropské unie“.
• Soud prvního stupně byl přejmenován na „Tribunál“.
• Byl vytvořen Výbor podle článku 255, který má za úkol posuzovat vhodnost kandidátů na soudce a generální advokáty navržených členskými státy.

V téže době, v roce 2008, bylo zavedeno „naléhavé řízení o předběžné otázce", které umožňuje Soudnímu dvoru rozhodnout v případě potřeby o předběžné otázce velmi rychle, například ve věcech týkajících se osob ve vazbě nebo ve věcech týkajících se rodičovské odpovědnosti či péče o malé děti.

V roce 2008 bylo dokončeno čtvrté architektonické rozšíření Soudního dvora. Sestávalo z budovy Prstenec, dvoupodlažní budovy obepínající Palác, a ze dvou stejných věží o 24 patrech.

Kromě těchto strukturálních a architektonických změn podnikl Soudní dvůr také kroky k modernizaci svých pracovních postupů. V roce 2011 využil Soudní dvůr možností, které skýtají digitální technologie, a spustil aplikaci e-Curia. Tato aplikace umožňuje advokátům a účastníkům řízení vyměňovat si se Soudním dvorem dokumenty elektronicky a bezpečně.

Dne 1. července 2013 se Chorvatsko stalo 28. členem EU a Soudní dvůr dosáhl počtu 28 soudců a 8 generálních advokátů. V říjnu 2013 nastoupil devátý generální advokát. Tribunál se také rozrostl na 28 soudců. Oba soudy nadále pracovaly ve 24 jednacích jazycích.

Vzhledem k nárůstu počtu věcí a potřebě zajistit přiměřenou délku řízení před Tribunálem schválila Rada a Parlament v roce 2015 reformy struktury Soudního dvora EU. Počet soudců Tribunálu se postupně zvýšil na dva z každého členského státu. Na Soudní dvůr přibyli další dva generální advokáti.

V rámci téže reformy byl k 1. září 2016 zrušen Soud pro veřejnou službu. Jeho pravomoci byly přeneseny na Tribunál.

2016 – současná modernizace a pokračování reformy soudnictví

V roce 2017 Soudní dvůr a nejvyšší a ústavní soudy členských států vytvořily Justiční síť Evropské unie (JNEU), která umožňuje větší spolupráci mezi těmito soudy.

V roce 2019 byla postavena a slavnostně otevřena třetí věž.

Věděli jste, že ...?

Třetí věž nese název Věž Rocca podle Giustiny Rocca, která je považována za první právničku v historii. S výškou 118 metrů a 29 podlažími se jedná o nejvyšší budovu v Lucembursku.

V roce 2020 vystoupilo Spojené království z EU a počet soudců se snížil. Soudní dvůr měl nadále 27 soudců a 11 generálních advokátů. Tribunál měl nadále 54 soudců. Počet jednacích jazyků zůstal na čísle 24.

Rok 2020 znamenal také začátek pandemie covidu-19. Soudní dvůr a Tribunál uskutečnily poprvé některá jednání prostřednictvím videokonference. Tento počin byl oceněn, když Soudní dvůr obdržel cenu Evropského veřejného ochránce práv za inovaci.

V roce 2022 se uskutečnil první přenos jednání velkého senátu Soudního dvora přes internet. Každý občan tak mohl sledovat jednání Soudního dvora, ať už se nacházel kdekoli.

Podstatná reforma, která vstoupila v platnost 1. října 2024, částečně přenesla příslušnost k rozhodování o předběžných otázkách na Tribunál. To bylo umožněno předchozími reformami, které zdvojnásobily počet soudců Tribunálu. Od tohoto okamžiku může Tribunál projednávat žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce, pokud se týkají

• DPH,
• cla, spotřebních daní nebo sazebního zařazení zboží,
• obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů,
• odškodnění cestujících v letecké dopravě.

Tyto oblasti byly vybrány proto, že již byly předmětem mnoha řízení před Soudním dvorem. V důsledku přenesení těchto věcí na Tribunál může Soudní dvůr věnovat více času důležitějším a citlivějším věcem a soudnímu dialogu s vnitrostátními soudy.

Soudní dvůr EU v současnosti

V současnosti hraje Soudní dvůr EU ústřední roli v právním systému EU. Tvoří jej 81 soudců – 1 soudce z každého členského státu u Soudního dvora a 2 soudce z každého členského státu u Tribunálu – spolu s 11 generálními advokáty u Soudního dvora. Soudní dvůr zajišťuje správné uplatňování a dodržování právních předpisů EU v celé Unii. To napomáhá spojení jednotlivých národů EU společným právním rámcem.

Úloha Soudního dvora EU se v průběhu času značně vyvíjela a formovala ji přelomová rozhodnutí, která definovala jeho pravomoci, a vyjasnila, jak by mělo být právo EU aplikováno.

Typy věcí, v nichž Soudní dvůr rozhoduje, se rovněž vyvíjely, a nad rámec ekonomických otázek zahrnují záležitosti, které se dotýkají téměř všech aspektů moderního života. Od ochrany práv pracovníků, zajištění rovného zacházení a prosazování antidiskriminačních pravidel po ochranu životního prostředí, ochranu důvěrnosti údajů a zajištění právního státu – rozhodnutí Soudního dvora mají i nadále zásadní dopad na evropskou společnost.