Budoucnost mnohojazyčnosti

Důvodem existence mnohojazyčnosti je služba občanovi, pro kterého má nepopiratelné výhody. Poměr nákladů a přínosů mnohojazyčnosti v Evropské unii zůstává pozitivní z každého úhlu pohledu. Přínos je znám, ačkoli není měřitelný: jedná se zejména o možnost obracet se na orgány ve svém vlastním jazyce, o dostupnost veškeré unijní právní úpravy v témže jazyce, o právo na ochranu a podporu všech národních jazyků, a v neposlední řadě o kulturu, hodnoty a tradice členských států. Náklady jsou již měřitelnější, ovšem neméně kontroverzní; musí být co nejvíce pod kontrolou a zároveň musí být zachována kvalita.

Nástroje pro podporu mnohojazyčnosti, jež procházejí překotným technologickým rozvojem, skýtají možnosti pro zvyšování produktivity a harmonizaci práce. Například neuronový strojový překlad, překladatelské editory, nástroje pro rozpoznávání hlasu či možnosti tlumočení na dálku patří mezi efektivní pomocníky jednotlivých služeb. Ani profese nejsou již takové, jaké byly před několika lety, a jejich vývoj se zrychluje.

Jazykové služby se snaží absorbovat změny a technologický vývoj, kdy stále silnější slovo má umělá inteligence, vždy ke svému co největšímu prospěchu, a to bez kompromisů v otázkách kvality, bez které by požadavek mnohojazyčnosti ztratil svou legitimitu.

Dříve zdlouhavé a únavné úkony jsou nyní poloautomatizovány, takže odborník má více času na obsahově náročnější úkoly, které stroj nemůže efektivně splnit. Úvahy na pomezí práva a lingvistiky jsou delikátní a nutně vyžadují zásah specialisty. Profesionální právník-lingvista či tlumočník působí nyní přímo v „rozšířeném“ (či „augmentovaném“) prostředí: technologie mu slouží a on sám ji využívá rozvážně a odpovědně tak, aby zajistil nejlepší kvalitu služeb za co nejlepší cenu, vždy ku prospěchu občanů.

Viz rovněž

> Mnohojazyčnost – Publikace | Díl 1