A | Úvodní slovo vedoucího soudní kanceláře
Dvě desetiletí uplynula od přistoupení deseti nových členských států k Evropské unii, což byl pro Soudní dvůr historický okamžik.
Alfredo Calot Escobar
vedoucí soudní kanceláře Soudního dvora
Dvě desetiletí uplynula od přistoupení deseti nových členských států k Evropské unii, což byl pro Soudní dvůr historický okamžik. Byl to den oslav, ale také doba bezprecedentních výzev. Ohlédnu-li se, mohu s hrdostí říci, že jsme se s těmito výzvami nejen vypořádali, ale také jsme jimi byli posíleni.
Dnes se Soudní dvůr nachází uprostřed stejně významných přeměn.
Legislativní proces týkající se částečného přenesení pravomoci v oblasti předběžných otázek na Tribunál byl dokončen. Díky vytrvalému úsilí obou soudů a několika útvarů byla přijata veškerá nezbytná opatření k zajištění bezproblémového provedení tohoto přenesení pravomoci.
Ve stejném duchu spolupráce a přizpůsobivosti se neslo i naše úsilí v další klíčové oblasti, kterou je digitální transformace. V průběhu roku jsme pokračovali ve zlepšování našich digitálních schopností aktivním rozvojem projektů zaměřených na umělou inteligenci a zároveň jsme tyto iniciativy sladili s požadavky nařízení o umělé inteligenci, které letos vstoupilo v platnost. Vědomi si toho, že pro účinné zavádění nástrojů umělé inteligence je i nadále zásadní lidský vstup, zahájili jsme komplexní a rozsáhlý školicí program v oblasti umělé inteligence. Kromě toho se náš právní překladatelský útvar ujal přehodnocení pracovních postupů v pokročilejším digitálním prostředí, čímž se stal průkopníkem pro další útvary.
Naše úsilí o modernizaci a inovaci zvyšuje potřebu zajistit bezpečnost a odolnost naší digitální infrastruktury. V letošním roce vstoupilo v platnost nařízení o kybernetické bezpečnosti, jenž ukládá Soudnímu dvoru významné povinnosti, které musí být splněny v krátkém časovém rámci.
I když jsme otevřeni inovacím, naše úsilí se i nadále řídí nadčasovými ideály Soudního dvora. Jádrem našeho úspěchu je naše největší přednost: tým více než 2 000 oddaných jednotlivců z celého kontinentu, kteří každý den harmonicky pracují na zajištění výkonu spravedlnosti. Skutečná hodnota tohoto kolektivního úsilí spočívá v jeho rozmanitosti; prolínání široké škály perspektiv, kultur, zkušeností a talentů posiluje naši schopnost plnit naše poslání.
S cílem udržet a přilákat největší talenty ze všech členských států pokračovaly po celý rok iniciativy zaměřené na zajištění přitažlivosti naší hostitelské země jako místa pro pracovní život. Poprvé jsme byli svědky politického uznání specifických výzev, kterým musí čelit zaměstnanci v Lucemburku ve srovnání se svými kolegy v Bruselu. V řízení, které zdaleka není jednoduché, vyhověly rozpočtové orgány naší žádosti o dočasný příspěvek na bydlení pro kolegy v nižších platových třídách, což je první zásadní krok k nápravě této nerovnosti.
Náš závazek k rozmanitosti se netýká jen našeho personálu. V roce 2024 jsme společně s Evropskou sítí pro justiční vzdělávání zahájili nové iniciativy s cílem optimalizovat geografickou vyváženost vnitrostátních justičních odborníků, kteří se účastní dlouhodobých stáží u Soudního dvora. Toto úsilí přineslo hmatatelné výsledky, neboť poprvé v téměř dvacetileté historii programu si podali přihlášku uchazeči ze tří nových členských států.
To je také důkazem našeho dlouhodobého závazku posilovat dialog s vnitrostátními soudy, což je princip, který jsme aktivně prosazovali v průběhu celého roku. Justiční síť Evropské unie učinila další významný krok ke zlepšení soudního dialogu: setkání korespondentů se poprvé uskutečnilo mimo budovy Soudního dvora a na jeho organizaci se podílela belgická Conseil d’État (Státní rada). To přineslo nový pohled na Justiční síť a posílilo základní myšlenku, že soudní dialog již ze své podstaty přesahuje institucionální hranice.
Vedle těchto externích milníků jsme se zaměřili i na vnitřní fungování Soudního dvora a znovu potvrdili závazek dodržovat nejvyšší etické standardy, které byly vždy nedílnou součástí naší identity. V letošním roce jsme tyto standardy sjednotili do Kodexu chování platného pro veškerý personál, čímž jsme sladili naše zásady s vysokými standardy, které již byly dříve stanoveny pro členy.
Stejně jako jsme se před dvaceti lety s odhodláním a společnou vůlí uspět vypořádali s výzvami spojenými s rozšířením, jsem přesvědčen, že za dvacet let budeme na dnešní změny pohlížet se stejnou hrdostí. Výzvy, kterým dnes čelíme, nám umožňují osvojit si inovace, které budou určovat cestu Soudního dvora v budoucnosti, a zároveň ctít bohaté tradice, které utvářely jeho minulost.
B | Významné události roku
Částečné přenesení agendy předběžných otázek
Dne 1. září 2024 vstoupily v platnost rozsáhlé změny statutu a procesních pravidel, jejichž cílem bylo umožnit unijním soudům, aby zajišťovaly kvalitní soudnictví v přiměřených lhůtách a dosáhly lepší vyváženosti mezi pracovní zátěží Soudního dvora a pracovní zátěží Tribunálu. Změny statutu navržené Soudním dvorem byly přijaty Evropským parlamentem a Radou Evropské unie. Změny jednacích řádů byly přijaty Soudním dvorem a Tribunálem po schválení Radou. Těmito změnami dochází k částečnému přenesení agendy předběžných otázek na Tribunál a modernizuje se řízení před oběma soudy.
Změny statutu a jejich provedení
Změny statutu Soudního dvora Evropské unie umožňují částečné přenesení agendy předběžných otázek na Tribunál počínaje 1. říjnem 2024. Tato možnost existuje již od Niceské smlouvy podepsané v roce 2001 a na pořad dne se vrátila v souvislosti s reformou unijní soudní struktury v roce 2015 – zejména pokud šlo o zdvojnásobení počtu soudců Tribunálu – plně završenou v roce 2022.
Tribunál je příslušný k projednávání žádostí o rozhodnutí o předběžné otázce v jasně identifikovatelných zvláštních oblastech, v nichž vyvstává málo principiálních otázek a existuje bohatá rozhodovací praxe Soudního dvora, o kterou se Tribunál bude moci při plnění svého nového úkolu opřít. Jedná se mimoto o žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce, v nichž bude dostatečně velký nápad soudních věcí, aby přenesení agendy na Tribunál mělo reálný dopad v podobě odlehčení pracovní zátěže Soudního dvora.
Těmito zvláštními oblastmi jsou společný systém DPH, spotřební daně, celní kodex, sazební zařazení zboží, náhrady a pomoc cestujícím v případě odepření nástupu do dopravního prostředku nebo zpoždění nebo zrušení dopravní služby a systém pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů.
Rozdělení soudní agendy mezi Soudní dvůr a Tribunál
Změny jednacího řádu Soudního dvora upravují především pravidla vstupního posuzování žádostí o rozhodnutí o předběžné otázce, jehož smyslem je určit, který soud je příslušný k jejich projednání. Dále obsahují pravidla nezbytná k zajištění urychleného projednání žádostí, které Tribunál postoupí Soudnímu dvoru z důvodu, že vyžadují zásadní rozhodnutí, jež může ovlivnit jednotu nebo soulad práva Unie. Tyto změny konečně stanoví podmínky, za nichž se v přiměřené lhůtě po skončení věci poskytuje on-line přístup ke spisům nebo písemným vyjádřením předkládaným zúčastněnými uvedenými v článku 23 statutu.
Změny jednacího řádu Tribunálu upravují pravidla projednávání žádostí o rozhodnutí o předběžné otázce, které byly předány Tribunálu. S cílem zajistit vnitrostátním soudům a zúčastněným uvedeným v článku 23 statutu stejné záruky, jaké jsou uplatňovány Soudním dvorem, Tribunál převzal podstatný obsah ustanovení jednacího řádu Soudního dvora použitelných na žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce, včetně ustanovení o zveřejňování spisů a písemných vyjádření předkládaných zúčastněnými.
Další významné změny se týkají struktury a organizace Tribunálu. Jedná se o vytvoření středně velkého senátu o devíti soudcích, jemuž předsedá místopředseda Tribunálu. Žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce budou přidělovány senátům o pěti soudcích, jimž jsou tyto věci speciálně svěřeny, avšak v závislosti na významu položených otázek bude možné je předat k projednání a rozhodnutí soudnímu kolegiu zasedajícímu o jiném počtu soudců.
Tribunál volí soudce povolané k výkonu funkce generálního advokáta v řízeních o předběžné otázce (jakož i soudce, kteří je mají v případě překážky na jejich straně nahradit) a ti se pak účastní po boku příslušného soudního kolegia v každém řízení o předběžné otázce po vzoru generálních advokátů v řízeních před Soudním dvorem.
Tribunál rovněž upřesnil pravidla týkající se ochrany osobních údajů a způsobů podávání a doručování procesních písemností v řízeních o předběžné otázce.
Vzhledem k rozsahu těchto změn bylo zapotřebí přepracovat prováděcí předpisy k jednacímu řádu Tribunálu.
Ostatní změny procesních pravidel
Byly přijaty i další novinky, které mají zlepšit, zjednodušit a modernizovat projednávání věcí Soudním dvorem a Tribunálem díky zkušenostem získaným během sanitární krize. Nejvýznamnější novinkou pro Soudní dvůr je možnost – již stanovená v případě Tribunálu – aby se zástupci účastníků řízení nebo zúčastněných uvedených v článku 23 statutu účastnili jednání prostřednictvím videokonference při dodržení právních a technických podmínek stanovených v praktických pokynech pro účastníky řízení. Tribunál rovněž přepracoval jistá ustanovení použitelná na přímé žaloby, a sice ustanovení týkající se důvěrného nakládání s procesními písemnostmi, úpravy žaloby v průběhu řízení a formálních pravidel, která musí být dodržována při předkládání podání.
Pokud jde o konečně o obrazový a zvukový přenos z jednání Soudního dvora, jehož smyslem je učinit justici transparentnější a přístupnější, bylo přijato nové ustanovení, které upravuje pravidla použitelná na přenos jednání věnovaného přednesu řečí, vyhlášení rozsudku a přednesení stanoviska generálního advokáta. Tribunál zavedl svou podstatou rovnocenná ustanovení.
Příspěvek Giulie Predonzani, pověřenkyně vedoucího soudní kanceláře Tribunálu
„Milovníci běhu mohou na reformu statutu pohlížet jako na maraton, kterého se každý běžec přeje jednou zúčastnit … a sní o tom již přes dvacet let. K doběhnutí do cílové pásky bylo třeba zdolat několik etap. V okamžiku dokončení reformy soudní struktury Soudního dvora Evropské unie byl Tribunál vybaven zdroji a strukturou, které mu umožňují projednávat žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce s nezbytnou rychlostí. Tady jsme se ale nemohli zastavit.
Účast na maratonu vyžadovala, aby si Tribunál také zajistil vhodný právní a praktický rámec. Vzhledem k tomu, že v řízeních o předběžné otázce vystupují vnitrostátní soudy a zúčastnění uvedení v článku 23 statutu, Tribunál přizpůsobil nejen svůj jednací řád a prováděcí předpisy, ale také rozhodnutí o používání aplikace e-Curia a veškeré dokumenty „soft law“ — příručky, formuláře, informační dokumenty (odstranění údajů v soudních řízeních, vzory žalob). Tribunál musel také upravit rozhodnutí o složení a fungování svých senátů a různých soudních kolegií, včetně nového středně velkého senátu, a zvolit generální advokáty k projednávání žádostí o rozhodnutí o předběžné otázce. Při zavádění nových pracovních postupů musel konečně Tribunál svou práci koordinovat s ostatními „maratonci“, zejména s generálním ředitelstvím pro mnohojazyčnost, ředitelstvím informačních technologií a ředitelstvím pro výzkum a dokumentaci. Klíčovou etapou bylo vytvoření „jednotného kontaktního místa“, tj. aplikace centralizující analýzu žádostí o rozhodnutí o předběžné otázce, které by mohly být předány Tribunálu. Produktivní dialog se soudní kanceláří Soudního dvora, která se osvědčila jako skutečný institucionální partner, byl cennou konstantou po dobu celého „tréninku“.
Příprava, předvídání potřeb, intenzivní práce a výdrž – to vše v rámci ambiciózního časového plánu. V říjnu 2024 byli zaměstnanci Tribunálu a jeho soudní kanceláře připraveni ve startovních blocích na tolik očekávaný maraton! Ke konci roku 2024 přešlo přes „jednotné kontaktní místo“ 23 věcí a 19 bylo nakonec předáno Tribunálu. Běh pokračuje a … jsme ve formě! “
20. výročí rozšíření z roku 2004
Dne 1. května 2004 přistoupilo k Evropské unii deset nových členských států: Česká republika, Estonsko, Kypr, Lotyšsko, Litva, Maďarsko, Malta, Polsko, Slovinsko a Slovensko. Bylo to dosud největší rozšíření Evropské unie, a to jak z hlediska počtu obyvatel, tak z hlediska počtu zemí.
Dopad rozšíření z roku 2004 na fungování soudů
Ze všech postupných rozšíření bylo rozšíření z roku 2004 co do rozsahu největší – v jediný okamžik bylo na Soudním dvoře i Tribunálu jmenováno 10 nových soudců.
Dopad na jazykový režim Soudního dvora Evropské unie byl značný. Počet úředních jazyků se zvýšil z 12 na 21, což vedlo k exponenciálnímu nárůstu počtu jazykových kombinací z dřívějších 110 na 420.
Zřízení nových kabinetů a nových jazykových oddělení si vyžádalo nemalé organizační úsilí, jak z hlediska zajišťování nezbytných prostor, tak z hlediska náboru pracovníků – během jednoho roku nastoupilo několik stovek nových kolegů.
Nápad věcí z členských států, které v roce 2004 přistoupily k Evropské unii, se ukázal být zcela zásadní: během 20 let zahájily soudy deseti přistoupivších členských států téměř 1300 řízení o předběžné otázce.
„Nový ústavní okamžik pro Evropu“
K oslavě tohoto historického okamžiku uspořádal Soudní dvůr dne 3. května 2024 konferenci s názvem „20 let od přistoupení deseti států k Evropské unii: nový ústavní okamžik pro Evropu“, na níž se sešli soudci a zástupci všech členských států Evropské unie, aby se společně zamysleli nad přispěním Soudního dvora k dalšímu pokroku v uskutečňování evropského projektu a nad přispěním těchto deseti členských států ke společnému právnímu řádu.
Na konferenci konané dne 3. května (podklady jsou zveřejněné na internetové stránce Soudního dvora) bylo probíráno několik témat, mimo jiné:
-
proces přistoupení nových členských států po pádu Berlínské zdi, který si vyžádal zásadní transformaci právních předpisů, mentality a kultury těchto národů;
-
společné evropské hodnoty a otázka, jakým způsobem přispělo rozšíření z roku 2004 k vývoji Unie coby „Unie hodnot“, a
-
sbližování ekonomik nových členských států a ekonomik zbytku Unie.
Prezentace řečníků a diskuse s účastníky sloužily mimo jiné jako připomínka toho, že Evropská unie je jedinečná, neboť spočívá na sdílených hodnotách – jejichž vrchol tvoří hodnoty demokracie a právního státu – které musí společně s členskými státy nadále hájit.
Komentář Inety Ziemele, soudkyně Soudního dvora, předsedkyně pracovní skupiny pro organizaci této konference
„Hlavním cílem konference u příležitosti 20 let od největšího jednorázového rozšíření Evropské unie bylo zhodnotit dopady a změny, které toto rozšíření Unii přineslo. Konference se stala vhodnou příležitostí k zamyšlení a výměně zkušeností a poznatků o tom, jak se Unie za 20 let uplynulých od tohoto historického okamžiku posunula a změnila.
Od soudů EU vzešel v rámci přípravy konference návrh pojmout rozšíření v roce 2004 jako ústavní moment přinášející změnu paradigmatu, který spojil východní a západní Evropu do společného ústavního projektu. Evropská unie rozšířila své hodnoty a principy do částí Evropy s obzvláště složitou historií. Deset nových členských států vstoupilo do EU s odhodláním a nadějí na svobodu, spravedlnost a prosperitu. Proces vstupu do EU byl složitý a nikterak samozřejmý a státy usilující o členství odvedly velký kus práce a vynaložily obrovské úsilí, aby splnily přístupová kritéria (známá jako kodaňská kritéria), která poprvé stanovila Evropská rada na zasedání v Kodani v roce 1993.
Onen den před 20 lety přinesl zásadní změnu i pro Unii ve všech oblastech její působnosti. Jaká přesně tato změna bude, nebylo vždy snadné předvídat, ale bylo zřejmé, že v rámci vnitřního trhu Unie se zvětší potenciál pro růst a zavládne fascinující kulturní, historická a jazyková rozmanitost, která otevře dveře budoucímu politickému a právnímu vývoji Unie a bude jej nadále doprovázet. Rozšířená Evropská unie se stala ještě významnějším globálním aktérem.
Zajímavostí konference bylo i to, že soudy EU pozvaly z každého slavícího státu řečníky, kteří byli přímo zapojeni do procesu přistoupení nebo byli vedoucími osobnostmi s významnou rolí, pokud jde o členství státu či samotnou Unii. Konference dala reflexi navržené soudy EU u této příležitosti interdisciplinární rozměr.
Konferenci zakončil profesor Norman Davies poutavým výkladem o mimořádně složité a mnohdy kruté historii těchto států. Tato událost byla nezbytnou připomínkou toho, že hodnoty Evropské unie nelze považovat za samozřejmost a jejich udržitelnost a rozvoj vyžadují usilovnou práci všech členů Unie. Účastníci konference pak mohli rozjímat nad jejími závěry za doprovodu sboru soudů EU, který si připravil pásmo písní v deseti jazycích a vystoupení ukončil Beethovenovou Ódou na radost, která i nadále vyjadřuje samotný ideál Evropské unie – bratrství všech lidí.“
Posílený etický rámec pro zaměstnance Soudního dvora Evropské unie
Soudní dvůr Evropské unie si vždy již ze samotné podstaty svého poslání na sebe kladl ty nejvyšší požadavky na nezávislost, nestrannost a bezúhonnost. Dodržování těchto požadavků, které jsou hodnotami, na nichž je založena identita tohoto orgánu, má zásadní význam pro zajištění důvěry v evropskou justici, ale i pro její legitimitu. Soudní dvůr proto dbá na to, aby měl k dispozici interní právní rámec odpovídající nejvyšším standardům profesní etiky, a splňoval tak očekávání, že soudní orgán půjde příkladem.
Soudní dvůr Evropské unie tedy ustavičně dodržuje přísné etické normy. Těmto normám podléhají členové tohoto orgánu (soudci, generální advokáti a vedoucí soudní kanceláře) a všichni zaměstnanci, a to i po odchodu ze Soudního dvora.
V době, kdy se od evropské veřejné služby stále více očekává, že půjde příkladem, se Soudní dvůr rozhodl pokračovat v modernizaci svého interního režimu v oblasti etiky. Tento proces, který započal již v roce 2021 změnou pravidel chování členů a bývalých členů, nyní pokračuje přijetím etického kodexu zaměstnanců.
Pravidla, která se již nacházejí ve služebním řádu úředníků Evropské unie a pracovním řádu ostatních zaměstnanců, jakož i v několika interních předpisech, byla dále rozpracována, doplněna a přizpůsobena požadavkům soudnictví v jediném etickém kodexu zaměstnanců, který po přijetí Administrativním výborem vstoupil v platnost dne 1. března 2024.
Tento etický kodex, který je založen na pravidlech profesní etiky pramenících z různých stávajících zdrojů, poskytuje v podobě jednotného nástroje snadný a srozumitelný přístup všem zaměstnancům, na které se tato pravidla vztahují. V zájmu transparentnosti a právní jistoty je jeho cílem vykládat tyto povinnosti s přihlédnutím ke zvláštnostem soudního poslání Soudního dvora a upřesnit způsob, jakým budou tyto povinnosti plněny. Dodržuje etický přístup založený na hodnotách, jimiž se řídí činnost Soudního dvora, které se promítají do vzorových etických standardů. Kodex též obsahuje zvláštní pravidla pro vedoucí pracovníky, která zohledňují jejich zvláštní odpovědnost, a pro referendáře z důvodu jejich postavení ve vztahu k členům Soudního dvora a Tribunálu a jejich přímého zapojení do soudní činnosti. V těchto pravidlech je zdůrazněno, že povinnost jít příkladem je úměrná služební odpovědnosti, a jsou v nich podrobně popsány konkrétní povinnosti týkající se předcházení střetům zájmů a výkonu externích činností, a to i po skončení služebního poměru.