Úkolem Soudního dvora je tedy ponaučit se ze zkušenosti, kterou jsme získali při zvládání pandemie, a natrvalo ukotvit získané poznatky do rámce jeho fungování a vztahů s vnitrostátními soudy i s veřejností v celé Unii.
Soudní dvůr a jeho zaměstnanci se museli v roce 2021 vypořádat s přetrvávajícími zdravotními opatřeními a omezeními, která měla zastavit po sobě jdoucí vlny pandemie covid-19. Zaměstnancům Soudního dvora se přes to podařilo zajistit kontinuitu činnosti ve službách evropského soudnictví – využili totiž všech poznatků a nových návyků, které si osvojili po vypuknutí pandemie v roce 2020 díky používání technologií pro práci a komunikaci na dálku. Soudní dvůr se může v této souvislosti pyšnit tím, že snahy o vytvoření a zavedení videokonferenčního systému, díky němuž se mohla před oběma soudy konat jednání na dálku se simultánním tlumočením, byly vyznamenány Cenou za řádnou správu za vynikající výsledky v oblasti inovací a transformace, kterou uděluje evropská veřejná ochránkyně práv.
Rok 2021 byl rovněž rokem významné částečné obměny složení Soudního dvora – tento soud přivítal devět nových členů. Jsem poctěn, že ve mě moji kolegové znovu vložili důvěru a opětovně mě zvolili do funkce předsedy; do funkce místopředsedy pak byl po odchodu Rosarie Silva de Lapuerty zvolen Lars Bay Larsen. Pět nových soudců přivítal v tomto roce i Tribunál.
V roce 2021 kromě toho došlo k nárůstu počtu věcí zahájených u obou soudů (1720 věcí v roce 2021 oproti 1584 věcem v roce 2020) i počtu věcí ukončených (1723 věcí v roce 2021 oproti 1540 věcem v roce 2020). Rozmanitost a dopad vydaných rozhodnutí, ať už byla přijata v oblasti zásad právního státu, životního prostředí, ochrany osobních údajů, sociální ochrany či podpor poskytovaných v souvislosti se zdravotní krizí, dokládají, že se činnost Soudního dvora odehrává v centru současného dění a má konkrétní dopady na životy občanů a podniků Evropské unie. Plyne z toho několik výzev.
Výše uvedené zaprvé vyžaduje, aby Soudní dvůr zintenzivnil postupy, jejichž prostřednictvím se přibližuje občanům, a inicioval přijímání opatření, která zajistí větší transparentnost jeho fungování. V tomto ohledu je třeba se zmínit o právě probíhajícím projektu, který umožní ve zkušebním provozu vysílat jednání velkého senátu prostřednictvím webstreamingu. Pro pozoruhodně úspěšné zvládnutí zdravotní krize a reakci Soudního dvora na omezení pohybu související s pandemií byla klíčová digitalizace. Došlo ke zdokonalení technického know-how a byli jsme svědky prolomení digitální bariéry: normál se změnil. Nastal tedy čas, aby se Soudní dvůr díky těmto technologickým a společenským změnám otevřel celé Evropě.
Zadruhé Soudní dvůr Evropské unie se bude i nadále věnovat úvahám o tom, jak vyvážit pracovní zátěž mezi Soudním dvorem, ve kterém zasedá z každého členského státu jeden soudce, a Tribunálem, v němž jsou od září z každého členského státu soudci dva.
Zatřetí lze pozorovat rozšiřující se trend spočívající ve zpochybňování závaznosti soudních rozhodnutí a v některých členských státech i projektu evropské integrace a jeho hodnot a základních zásad. Tento trend s sebou přináší potřebu neustálé obezřetnosti stran kvality rozhodnutí Soudního dvora, vysvětlování jejich významu veřejnosti a transparentnosti činnosti tohoto orgánu. Právě uvedené je nezbytné k tomu, aby bylo evropské soudnictví vnímáno a chápáno správně, tedy jako soudnictví, které je za všech okolností věrno výhradně zásadě dodržování práva.
Úkolem Soudního dvora je tedy ponaučit se ze zkušenosti, kterou jsme získali při zvládání pandemie, a natrvalo ukotvit získané poznatky do rámce jeho fungování a vztahů s vnitrostátními soudy i s veřejností v celé Unii. Právě těmto cílům bude prostřednictvím různých projektů, akcí a událostí věnován rok 2022, kdy Soudní dvůr oslaví 70. výročí svého založení.
