Rok ve znamení adaptace a kontinuity veřejné služby evropského soudnictví

A | Úvodní slovo vedoucího soudní kanceláře

Na individuální úrovni byl rok 2020 náročný pro každého z nás, a to kvůli všem omezením, nemoci i nejistotě, kterou s sebou přináší.

Řízení služeb orgánu pak představovalo značnou výzvu, která vyžadovala odhodlanost, metodičnost a přizpůsobivost. Ve velmi krátké době bylo nutné provést úplnou přeměnu způsobu fungování orgánu. Nezbytné adaptace, inovací a přetvoření nebyla ušetřena žádná služba.

Naštěstí se orgán mohl opřít o strukturu a postupy připravené pro krizové situace. Tato struktura je založena na krizové jednotce, která na úrovni orgánu jako celku přijímá hlavní rozhodnutí spojená s krizovou situací a jejím vývojem. Rozhoduje o obecných opatřeních, která z této situace vyplývají (režim výkonu práce na dálku, průřezová opatření týkající se personálního řízení, …). Tato obecná rozhodnutí jsou následně prováděna na úrovni ústředí krizového řízení (ÚKŘ), které se skládá ze zástupců všech operačních jednotek zajišťujících kontinuitu činností v rámci jednotlivých služeb. Na svých pravidelných schůzích ÚKŘ rovněž zajišťovalo, aby byly krizové jednotce poskytovány informace, které jí umožní danou situaci řešit.

Toto krizové řízení, v jehož rámci úzce spolupracovaly služby i oba soudy, z nichž se orgán skládá, umožnilo konzistentní postup založený na třech souběžných a na sobě závislých cílech: zaručit zdravotní bezpečnost všech zaměstnanců a osob vstupujících do prostor orgánu, zajistit kontinuitu soudní činnosti a poskytovat zaměstnancům náležitou podporu.

Ve snaze zaručit zdravotní bezpečnost v budovách orgánu a chránit zaměstnance před nebezpečím nákazy bylo již 10. března rozhodnuto, že úlohy, u kterých je to možné, budou osoby, které je mají vykonávat, plnit z domova. Výkon práce z domova se následně – a to ještě před tím, než o omezení volného pohybu osob rozhodly vnitrostátní orgány – stal od pondělí 16. března všeobecnou povinností. Do prostor Soudního dvora tedy nebylo možno vstupovat; výjimkou byly osoby vykonávající některé zásadní funkce, které nebylo možno plnit na dálku. Díky neustálému sledování vývoje zdravotní situace a stavu právní úpravy v Lucembursku a v sousedních zemích prováděnému bezpečnostní službou a zdravotní službou v pravidelné spolupráci s lucemburskými orgány byl tento režim v různých fázích upravován ve snaze dosáhnout rovnováhy mezi sanitárními podmínkami, počtem vstupů do prostor orgánu, pokračováním ve výkonu soudní činnosti a potřebami zaměstnanců.

Společně s režimem výkonu práce na dálku bylo jedním z klíčových nástrojů ochrany zdraví osob stanovení a uplatňování přesně vymezených a přísných zdravotních protokolů. Aby bylo možné pokračovat ve výkonu unijního soudnictví, Soudní dvůr již ode dne 25. května znovu otevřel své jednací síně. Z logistického hlediska i z hlediska zdravotní bezpečnosti bylo tudíž třeba vyřešit, jak bude probíhat v prostorách orgánu každodenní přítomnost nejen zaměstnanců nepostradatelných pro uspořádání jednání, ale také advokátů a zmocněnců z celé Evropské unie. Díky celému souboru mimořádně přísných opatření, která byla přijata (měření teploty při vstupu do budov, povinné nošení roušek ve společných prostorách a na jednání, dodržování rozestupů prostřednictvím oddělení míst pohybu osob, dezinfikování frekventovaných míst, umístění dávkovačů hydro-alkoholického gelu, ochranné přepážky, vyvěšení informačních štítků, zvyšování informovanosti prostřednictvím různých sdělení), bylo možno zaručit všem zúčastněným osobám co možná nejvyšší úroveň ochrany a zároveň jim umožnit vstup do prostor Soudního dvora za uspokojivých podmínek.

Opětovné konání veřejných jednání bylo nezbytné za účelem zajištění kontinuity veřejné služby evropského soudnictví. Předtím, než se jednání začala znovu konat, mohla soudní činnost i nadále probíhat díky projednávání věcí na dálku, a to zejména na základě upravených procesních pravidel. Zástupci účastníků řízení byli náležitě informováni o procesních důsledcích krizové situace a opatřeních přijatých kancelářemi soudů, a to i na internetových stránkách orgánu ve zvláštní sekci.

Z technického hlediska je třeba uvést, že IT služby orgánu od února urychlily program poskytování vybavení pro práci z domova. Během prvních týdnů následujících po prvním vyhlášení stavu omezení volného pohybu osob byla zdesetinásobena šířka pásma a všem službám byl velmi rychle poskytnut zabezpečený audiosystém a následně i systém pro videokonference.

Jak je podrobně popsáno na následujících stránkách, orgán zavedl v reakci na to, že se někteří zástupci účastníků řízení potýkali s potížemi v souvislosti s cestováním, nové postupy. Jako výsledek pozoruhodné spolupráce mezi službami, oběma .soudy a jejich kancelářemi byl vytvořen jednotný systém účasti na jednání na dálku prostřednictvím videokonference s možností simultánního tlumočení do/z 24 úředních jazyků Unie.

V rámci účinného řízení zdrojů se konečně pravidelně přistupovalo k dočasnému přeložení některých zaměstnanců, u nichž došlo s ohledem na povahu jejich funkce k poklesu nápadu práce, ke službám, které se naopak potýkaly s nárůstem množství práce. Tato solidarita a vzájemné obohacování se dovednostmi a zkušenostmi byly pro překonání vzniklých obtíží klíčové a budou cenné i pro proces úspěšného navracení zaměstnanců do prostor orgánu.

Posledním cílem, který byl sledován v rámci řešení dané krize, bylo poskytovat náležitou podporu zaměstnancům, a to po celou tuto mimořádnou dobu, během níž se řada osob ocitla v obtížné situaci.

Těmto zaměstnancům – ať už se jednalo o osoby nakažené virem nebo osoby vystavené nebezpečí nákazy, osamělé osoby nebo ty, kteří se museli starat o děti, jež zůstaly doma – byla věnována zvláštní pozornost. Pomoc jim poskytovala služba pro lidské zdroje, lékaři a ošetřovatelky působící v rámci zdravotní služby a psycholožka. K těmto specifickým situacím starostlivě přistupovali i vedoucí služeb, kteří k nim přihlíželi s cílem upravit dotčeným osobám podmínky výkonu jejich funkcí.

V důsledku pandemické krize a nutnosti nalézt způsoby řešení jejích důsledků pro uspořádání orgánu došlo k ohromujícímu urychlení změn, které již probíhaly nebo byly teprve ve svých zárodcích.

Kromě toho, že můžeme být hrdí na to, že se nám společně podařilo zachovat téměř takovou intenzitu činnosti, .jaká byla zaznamenána v minulosti, pokračovat v práci na probíhajících projektech a současně zajistit optimální podmínky zdravotní bezpečnosti, je třeba poukázat i na to, že způsob, jakým jsme se s tímto – pro orgán zcela mimořádným – obdobím vypořádali, nasvědčuje tomu, že dojde k trvalým a pozitivním změnám v pojetí pracovních metod, či dokonce samotného pracovního vztahu, jakož i potenciálu virtuální přítomnosti.

Práce z domova (v plném či částečném rozsahu) je pro všechny zaměstnance realitou od 16. března 2020. Při zavádění tohoto uspořádání, které si vyžádaly nastalé okolnosti, se pochopitelně objevily nové výzvy: dematerializace a zjednodušení toků rozhodnutí, podpora samostatnosti spolupracovníků a zajištění kvality jejich práce, přehodnocení toho, jak vypadá rovnováha mezi pracovním a soukromým životem, začlenění v rámci orgánu, sbližování se s protějšky zvenčí – občany nebo osobami z ostatních orgánů – díky možnostem, které skýtají nové technologie.

Jakmile omezení související s pandemií pominou, bude na orgánu, aby si v rámci návratu k pracovnímu životu za nových obohacených podmínek přínosy těchto změn uchoval. Všechny překážky, které jsme museli překonat, jsou zkušenosti, díky nimž jsme se jednotlivě i společně stali silnějšími, zodpovědnějšími a solidárnějšími. Orgán byl schopen se úspěšně vypořádat s tak nepříznivými okolnostmi díky nasazení svých pracovníků a jejich vzájemné soudržnosti, jakož i loajalitě a starostlivosti vedení. V budoucnu, při přípravě procesu navracení zaměstnanců do budov orgánu a jejich začleňování do pracovního prostředí, ve kterém bude k obnoveným parametrům jeho uspořádání patřit i mobilnost a zodpovědnost, bude moci orgán s těmito přednostmi počítat.

C | Bilance činnosti Soudního dvora v průběhu pandemie

Výkon soudní činnosti Soudního dvora v průběhu pandemie si vyžádal přijetí opatření, jejichž cílem bylo zajistit řádné fungování evropského soudnictví a také nadále informovat občany Unie o jejich právech a činnosti evropských soudů. Ať už šlo o vývoj systému poskytujícího možnost vystoupit na jednání na dálku se simultánním tlumočením nebo o činnosti v oblasti interní a externí komunikace, Soudní dvůr ukázal iniciativnost a přizpůsobivost. Vzhledem k tomu, že přístup do budov orgánu byl nejprve znemožněn a následně podroben přísným sanitárním pravidlům, musela se snížit četnost obvykle probíhajících návštěv veřejnosti a odborníků z praxe i návštěv za účelem nahlédnutí do literatury v prostorách knihovny; byla však nalezena náhradní řešení..

V období od 25. května do 22. prosince 2020 proběhlo celkem 252 jednání (přičemž některá z nich se týkala několika věcí projednávaných před týmž soudním kolegiem). 40 z nich proběhlo prostřednictvím videokonference s (jedním až čtyřmi) účastníky řízení vystupujícími na dálku před Soudním dvorem a 38 z nich proběhlo s (jedním až třemi) účastníky řízení vystupujícími na dálku před Tribunálem.

Nezastavil se ani institucionální život a správní činnost Soudního dvora: v období od března 2020 do prosince 2020 přivítal orgán několik nových členů. Nástup do funkce nového francouzského generálního advokáta Jeana Richarda de la Tour doprovázela jedna inovace: přísahu totiž složil na dálku přes obrazovku za přítomnosti předsedy K. Lenaertse, prvního generálního advokáta M. Szpunara a vedoucího soudní kanceláře A. Calot Escobara. Již v prostorách orgánu mohli později před Soudním dvorem složit přísahu řecký generální advokát Athanasios Rantos (10. září), český soudce Soudního dvora Jan Passer (6. října) a lotyšská soudkyně Soudního dvora Ineta Ziemele (6. října); i nadále přitom byla uplatňována nezbytná opatření na ochranu zdraví..

Všechny služby orgánu musely od března upravit způsoby své interní komunikace. Pracovní skupiny se mohly setkávat a pracovat na dálku prostřednictvím videokonference. Každý týden se konalo v průměru více než 150 videokonferencí nebo audiokonferencí, v jejichž rámci se odehrávaly interní či meziinstitucionální schůze..

Pokud jde o externí komunikaci, Soudní dvůr uspořádal na dálku díky sociálním sítím a technologickým nástrojům celou řadu akcí, aby oslovil určitým směrem zaměřenou nebo odbornou veřejnost i veřejnost širokou a aby bylo i nadále umožněno náležité zpřístupňování jeho rozhodnutí (viz s. 76)..

Soudní dvůr rovněž během celého roku uspořádal při dodržování obzvlášť přísných podmínek 29 protokolárních událostí s osobní účastí, 5 oficiálních návštěv a 5 slavnostních zasedání. Soudní dvůr mohl v tomto rámci uvítat 171 vnitrostátních soudců. Ačkoliv se tyto návštěvy ve většině případů odehrály před přijetím opatření k omezení přístupu, jež si vyžádal boj proti šíření koronaviru, Soudní dvůr byl příležitostně schopen uspořádat některé zásadní akce (slavnostní závazek členů Úřadu evropského veřejného žalobce dne 28. září, slavnostní zasedání u příležitosti nástupu do funkce soudců Inety Ziemele a Jana Passera dne 6. října), jejichž průběh se musel přizpůsobit sanitárním omezením..

A konečně je třeba zmínit, že členové orgánu a jeho zaměstnanci mohou čerpat z fondů knihovny, v nichž se nachází 285 000 svazků (155 000 z nich se týká především práva Evropské unie), více než 6 300 elektronických knih, 490 předplacených periodik v tištěné podobě a několik stovek v podobě elektronické, které jsou přístupné prostřednictvím databází (více než stovka). V rámci zveřejňování judikatury bylo v roce 2020 zveřejněno ve Sbírce 35 019 dokumentů. Dne 13. března 2020 spustila informační služba provoz různých nástrojů pro distanční využívání dokumentačních zdrojů, aby uživatelům vynahradila uzavření čítárny (159 digitalizací na žádost a 724 publikací vypůjčených prostřednictvím Biblio-drive, což je autonomní nástroj sloužící k půjčování a vracení publikací)..

V reakci na omezení pohybu stanovená členskými státy vytvořil orgán systém videokonference, který zástupcům účastníků řízení, jež se nemohou do Lucemburku přemístit fyzicky, výjimečně umožňuje zúčastnit se jednání na dálku při respektování mnohojazyčnosti. Se svými zkušenostmi se v tomto ohledu podělili dva uživatelé tohoto systému.

Vystoupení na jednání na dálku

„Jsem poctěna, že mě Soudní dvůr Evropské unie (SDEU) požádal, abych se podělila o svoji zkušenost s používáním videokonference v rámci jednání a o své dojmy z tohoto systému.

Předně je třeba zdůraznit, že digitální transformace začala v rámci Evropské unie již dávno před rokem 2020. Tento rok se však do historie zapíše nejen kvůli COVID-19 a jeho důsledkům, ale také proto, že byl přelomový z hlediska digitalizace a používání videokonferencí při jednáních SDEU.

Ačkoliv totiž COVID-19 přinesl celou řadu negativních důsledků, pandemie podpořila získávání digitálních dovedností a urychlila uplatňování digitálních řešení na denním pořádku. K digitálním řešením se začali uchylovat podniky, orgány i jednotlivci – usnadňovala jim každodenní život, umožňovala jim lépe a efektivněji pracovat a zlepšila komunikaci s vnitrostátními soudy a se SDEU.

Členské státy a účastníci řízení probíhajících před SDEU měli v roce 2020 možnost zúčastnit se jednání před Soudním dvorem prostřednictvím videokonference. Díky této technologii mohli členské státy a účastníci řízení vyjadřovat na jednáních svá stanoviska a odpovídat nejen na otázky položené SDEU, ale také na otázky a připomínky ostatních účastníků řízení a členských států. Stejně jako na jednání s osobní účastí je v průběhu videokonference k dispozici tlumočnická služba, jež funguje díky obrovskému pracovnímu nasazení tlumočníků, kteří simultánně překládají řeči pronášené na jednáních, aby jim všichni účastníci mohli porozumět.

Průběh jednání se nezměnil až na to, že zmocněnci členských států a zástupci účastníků řízení mohou zůstat ve svých zemích a zúčastnit se jednání na dálku. Taková možnost s sebou samozřejmě přináší celou řadu výhod, jako je pohodlí, bezpečí a úspora času získaná tím, že není třeba cestovat, a také mnoho nevýhod, jako je například nemožnost nasát atmosféru SDEU, což je úžasná zkušenost, kterou zažíváte vždy, když vstupujete do jednací síně SDEU, abyste před Soudním dvorem osobně vystoupili.

Je třeba zdůraznit, že jelikož SDEU umožnil využití videokonference v průběhu jednání, ukázal, že se dokáže přizpůsobit daným okolnostem a že řízení musí i navzdory zdravotní krizi nadále probíhat.“.

Zcela nové výzvy pro tlumočení na dálku

Konání jednání, kterých se někteří účastníci řízení účastní na dálku, mělo na práci tlumočníků významný dopad.

Externí tlumočník španělské kabiny, který pro Soudní dvůr pravidelně pracuje, vysvětluje, co znamenalo pracovat jako tlumočník pro evropské orgány a konkrétně pak pro Soudní dvůr v roce 2020.

„Rok 2020 byl pro všechny neobvyklý. U všech typů tlumočníků pandemie nejprve vedla k úplnému pozastavení jejich činnosti, a to zejména kvůli rušení mezinárodních setkání. Poté, co se tato setkání začala znovu konat, se zcela změnily pracovní podmínky. U externích tlumočníků vyvolal tento nový ‚normál‘ řadu otázek: jak se budeme vzhledem k cestovním omezením přesouvat na místo výkonu práce a jak budeme pracovat v patřičných zdravotních a technických podmínkách? Videokonference, díky nimž bylo možno pořádat schůzky on-line, vyvolávaly mnoho obav souvisejících se spolehlivostí připojení a kvalitou zvuku, která je jen zřídkakdy stejná jako v místnosti. Má-li tlumočník řečníkům rozumět, musí vynaložit mnohem více úsilí a rychleji se unaví.

Mám ovšem za to, že u Soudního dvora je připojení v průběhu jednání zpravidla kvalitní. Samozřejmě není možné zajistit optimální kvalitu vždy, ale podle mého názoru se dělá vše pro to, aby bylo tohoto cíle dosaženo, a to zejména díky zkouškám, které se s tlumočníky předem provádějí. Na vynikající úrovni je kromě toho s účastníky řízení a tlumočníky zajišťována komunikace – jsou předem informováni o změnách souvisejících s novými pracovními podmínkami a o nezbytné přípravě. Externí tlumočníci jsou na tyto okolnosti jasně upozorněni již v okamžiku uzavření smlouvy.

Orgán vynaložil značné úsilí, aby zajistil zachování co možná nejlepších pracovních podmínek. Zapůsobilo na mě, jak důkladná a přísná jsou sanitární opatření: kromě obvyklých pravidel platí i to, že tlumočníci nesmí sdílet žádné předměty (notebooky, sluchátka) ani kanceláře.

Nemůžeme být ani ve stejné kabině, a je tedy o to obtížnější spolu komunikovat nebo jen slyšet tlumočení našich kolegů. To může mít negativní dopad na jednotnost terminologie, kterou používáme. Musíme se sladit už předem. Narazíme-li na určitý problém (terminologická otázka, technický problém, atd.), je složitější si v průběhu tlumočení navzájem pomoct. U některých otázek spolu komunikujeme gesty, u jiných prostřednictvím mobilního telefonu nebo systému pro výměnu rychlých zpráv.

V tomto kontextu je klíčová příprava jednání; Soudní dvůr je ostatně jediným orgánem, kde konferenční tlumočníci, stejně jako tlumočníci interní, věnují této přípravě celý pracovní den. V tomto směru jsem od vypuknutí pandemie v podstatě nezaznamenal žádný rozdíl. Naši kolegové jsou i nadále k dispozici, i když možná více využíváme elektronické pošty a SMS a na chodbách již neprobíhají žádné neformální rozhovory.

Domnívám se, že ze začátku bylo mnoho lidí znepokojeno tím, jaké důsledky by pandemie mohla mít na naše povolání. Po počátečním šoku ale byla nalezena řešení a my jsme se přizpůsobili a nesnáze překonali.“.

V roce 2020 pokračoval dialog s právníky a širokou veřejností. I když zůstaly zachovány tradiční kanály, tento dialog se zintenzivnil na virtuální úrovni, a to především díky službám videokonference a platformám sociálních sítí..

Ačkoliv ředitelství komunikace i nadále používalo tradiční komunikační prostředky, zaměřilo se na intenzivnější využívání sociálních médií. V období od 16. března do 22. prosince 2020 bylo zveřejněno 142 tiskových zpráv. Ke sdílení novinek ze Soudního dvora byly využívány účty Soudního dvora na Twitteru a LinkedIn (ve francouzštině a v angličtině): přes Twitter bylo odesláno 668 zpráv upozorňujících odběratele. Cílem těchto zpráv bylo především poukázat na hlavní věci projednávané v následujícím týdnu a informovat o zveřejnění tiskových zpráv..

Významnou činností Soudního dvora je v rámci jeho politiky otevřenosti a šíření vědomostí nejen ve vztahu k právníkům a studentům práva, ale i ve vztahu k evropským občanům, organizace návštěv. Sanitární opatření zavedená v březnu 2020 možnost pořádání takových návštěv a přijímání návštěvníků omezila. I když jsou celková čísla – 127 skupin a celkem 3 729 návštěvníků – pochopitelně nižší než výsledky z předchozích let (18 099 osob v roce 2019), Soudní dvůr znovu dokázal najít nové způsoby, jak své budovy a činnosti zpřístupnit na dálku. Nabídl například možnost setkání se zaměstnanci Soudního dvora na digitálních platformách, která umožňují virtuální návštěvu komplexu budov Paláce, a dvoudenní webináře „na míru“ za účasti členů, referendářů a pracovníků administrativy Soudního dvora. Prezentací se díky těmto webinářům mohlo zúčastnit 798 osob v rámci 21 virtuálních návštěv..

Soudní dvůr vydal prostřednictvím Ředitelství komunikace 173 tiskových zpráv (celkem ve 2 292 jazykových verzích), v nichž odborníky a širokou veřejnost (3 366 adresátů v adresářích e-mailové komunikace) informoval o svých rozhodnutích a také o událostech ze života orgánu. Stránku curia.europa.eu navštívilo více než 6,6 milionu návštěvníků a prohlédnuto bylo více než 27 milionů stránek.

Orgán i nadále působil na sociálních sítích, přičemž na Twitteru prostřednictvím svých dvou účtů ve francouzštině a angličtině, zveřejnil 702 tweetů. Na LinkedIn bylo zveřejněno 273 zpráv.

Vzhledem k tomu, že nebylo možno uspořádat taková setkání s osobní účastí, jako je každoroční Den otevřených dveří, bylo rozhodnuto, že fungování Soudního dvora bude veřejnosti z celého světa představováno prostřednictvím sociálních médií. Výlučně prostřednictvím sociálních médií byly uspořádány tři virtuální akce, a to u příležitosti Dne Evropy (9. května), Evropského dne spravedlnosti (24. října) a výročí založení Soudního dvora (4. prosince): prezentace rozsudků Soudního dvora, krátké filmy k některým tématům řešeným v judikatuře, otázky-odpovědi. Mimo jiné i díky těmto akcím počet odběratelů účtů Soudního dvora v průběhu roku neustále rostl – na LinkedIn jich bylo více než 90 000 a na Twitteru více než 100 000. Tyto tři akce dosáhly na Twitteru celkem 1 713 000 zobrazení (ukazatel toho, kolik uživatelů tweet vidělo) a na LinkedIn 258 000.

Souběžně se pro novináře pořádaly online tiskové konference věnované procesním aktualitám. 11 tiskových konferencí se zúčastnilo celkem 94 novinářů.

V souladu s příslušnou právní úpravou Soudní dvůr zpřístupňoval své správní dokumenty a historický archiv, a to na základě 103 žádostí. Soudní dvůr rovněž odpověděl na 17 174 žádostí občanů o informace týkajících se probíhajících řízení, judikatury, jeho fungování či pravomocí.

A nakonec je třeba podotknout, že prostřednictvím videokonference se několikrát setkali členové Justiční sítě Evropské unie, která byla vytvořena v březnu 2017 u příležitosti 60. výročí Římských smluv a sdružuje ústavní a nejvyšší soudy členských států, a to v rámci dvou tematických skupin „Inovace“ a „Právní terminologie“. Při těchto setkáních došlo k výměně informací o využívání nových technologií na podporu soudní činnosti a ke sdílení překladatelských zdrojů, které mohou využít vnitrostátní soudy.

Ústředním aspektem průběhu soudních řízení před Soudním dvorem je mnohojazyčnost. Kdyby tomu tak nebylo, občané by neměli přístup k evropskému soudnictví ani k jeho judikatuře, přestože jim zakládá práva a povinnosti. Tváří v tvář náhlému vypuknutí zdravotní krize muselo generální ředitelství pro mnohojazyčnost (GŘM) zajistit plnění úloh, které mu jsou svěřeny, za současného zaručení bezpečnosti zaměstnanců.

První měsíce roku, kdy byla pandemie ještě ve svém zárodku, proběhly bez problémů. Na konci února ale GŘM uvedlo do pohotovosti svoji krizovou jednotku a v úzké spolupráci s ostatními službami Soudního dvora a kabinety soudců a generálních advokátů začalo uvažovat o provádění svých plánů pro zachování provozu.

Dne 13. března, tři dny před vyhlášením celostátního režimu omezení volného pohybu osob, byli všichni zaměstnanci informováni, že do budov Soudního dvora nebude možné vstupovat. Absolutní prioritou byla ochrana zdraví všech zaměstnanců a prevence šíření viru. Jakmile bylo těchto dvou cílů dosaženo, GŘM se začalo soustředit na zajištění kontinuity služby. Ve snaze vypořádat se se specifickými aspekty této krize bylo zpočátku třeba jisté hbitosti a kreativity; následně ale – vzhledem ke skutečnosti, že nebylo, a vlastně stále není, jisté, jak dlouho tato krize potrvá – bylo třeba ukázat určitou vytrvalost.

Co se konkrétně týče právních překladů, v rámci kolektivních i individuálních cílů se zohledňovalo v prvé řadě omezení volného pohybu osob a v odůvodněných případech i osobní situace zaměstnanců generálního ředitelství (izolace, přítomnost dětí doma, atd.). Vzhledem ke všeobecnému rozsahu krize byl dočasný pokles produktivity vyvážen poklesem poptávky po překladech. Díky organizačním opatřením a úsilí všech zaměstnanců ve spojení s přínosy nepřetržitých investic do nových technologií a optimalizované externalizace bylo možno produktivitu obnovit, takže kontinuita služby nebyla v žádném okamžiku ohrožena.

Pokud jde o tlumočení, zde kontinuita vypadala jinak. Jednání totiž bylo nutno zrušit nebo odročit na dobu po 25. květnu. Období od 13. března do 25. května tedy bylo využito k vypracování protokolu k jednáním, který měl zajistit zdravotní bezpečnost všech zúčastněných, a to například prostřednictvím pravidla, podle něhož může být v každé tlumočnické kabině přítomen pouze jeden tlumočník. Vzhledem k tomu, že se zástupci účastníků řízení i nadále potýkaly s potížemi v souvislosti s cestováním, byl kromě toho zaveden systém účasti na jednáních na dálku, díky němuž se mnoho jednání nemuselo odročovat. Tato inovace představovala značnou technickou, kognitivní i organizační výzvu, která byla s úspěchem zvládnuta (viz s. 15 a 74–76). Tlumočnická služba se tomu, že bylo pozastaveno konání všech jednání, konečně přizpůsobila i tím, že se věnovala různým aktivitám souvisejícím se vzděláváním a prohlubováním odborných znalostí (jazykové kurzy, tlumočnické procvičování a on-line jazykové debaty) a s propagací tlumočnického povolání v právní oblasti (webináře a jazykové moduly).

GŘM tedy bylo schopno zajistit kontinuitu služeb právních překladů a tlumočení na základě úsilí svých zaměstnanců a jejich smyslu pro zodpovědnost, vzájemné podpory a klíčového přínosu nových technologií.

Přizpůsobivost GŘM se konečně projevila dematerializací toku dokumentů, pořádáním školení a schůzek na dálku – a to i v zájmu zachování určité sociální soudržnosti a společenských vazeb, které jsou nezbytné pro spokojenost nás všech – a strategií pravidelného informování osob prostřednictvím e-mailů generálního ředitele nebo zpravodajských přehledů.

Dosažený výsledek odpovídá vynaloženému úsilí. Díky snaze všech zúčastněných totiž byla v roce 2020 přetlumočena všechna naplánovaná jednání a byly provedeny všechny nezbytné překlady; v zájmu účastníků řízení i občanů byla během tohoto pro všechny mimořádně náročného roku zajištěna plná mnohojazyčnost v téměř obvyklém rozsahu.

Rok 2020 zůstane pro Ředitelství informačních technologií rokem v yznačujícím se mimořádnou reaktivitou a adaptací, a díky tomu se v historii stane jistým mezníkem.

V okamžiku zavedení režimu všeobecné povinnosti výkonu práce z domova se stalo hlavní prioritou umožnit službám Soudního dvora navzdory omezení volného pohybu osob i nadále co nejefektivněji pracovat.

Již před tím, než bylo dne 13. března 2020 zaměstnancům nařízeno pracovat z domova, jsme naše asistenční týmy vybavili tak, aby mohly odpovídat na telefonáty z domova. Již několik dní před přijetím tohoto rozhodnutí, které se vztahovalo na všechny zaměstnance Soudního dvora, pracovala polovina oddělení asistenční služby z domova, díky čemuž jsme mohli zkontrolovat, že podpora funguje v režimu práce z domova dobře a je připravena poskytovat uživatelům, kteří museli ze dne na den změnit své pracoviště, náležitou pomoc. Ve snaze zajistit, aby měli všichni uživatelé systémů Soudního dvora k dispozici pracovní prostředí, které jim umožní pracovat z domova stejně jako z kanceláře, jsme od února urychlili již probíhající program mobility a poskytli jsme potřebné vybavení všem, kteří ho ještě neměli.

Několik dní po zavedení omezení volného pohybu osob jsme zdesetinásobili kapacitu našich internetových linek, abychom zvládli prudký nárůst potřeby spojení mezi Soudním dvorem a vnějším světem. Tohoto cíle bylo dosaženo díky mobilizaci zúčastněných služeb, které udělaly vše proto, aby se tento proces mohl uskutečnit ve výjimečně krátké době.

Naše činnost se v průběhu krize související s COVID-19 vyznačovala především komunikací a spoluprací, a to interní i externí a jak v souvislosti s činností právnickou, tak s činností administrativní. Nejviditelnějšími uskutečněnými opatřeními jsou nově zřízená zabezpečená videokonferenční služba, díky níž se mohly konat porady a zasedání senátů (15 za týden) i schůzky ředitelství orgánu (150 za týden). Tato služba rovněž umožnila Soudnímu dvoru a Tribunálu uspořádat na dálku 77 jednání s účastníky řízení.

Krize související s COVID-19 byla spojena s řadou výzev, ale zároveň nám poskytla příležitost k urychlení digitální transformace, která v rámci orgánu již probíhala. Poté, co jsme primárně zaměřili naše zdroje na zajištění stability informačních a telekomunikačních služeb v kontextu probíhající krize, jsme začali znovu pracovat na našich ostatních aktivitách a projektech v obvyklém tempu s tím, že jsme výkon těchto činností přizpůsobili novým potřebám souvisejícím s krizí; jako příklad lze uvést posílení samostatnosti uživatelů při používání nástrojů pro práci z domova. Navzdory krizové situaci jsme rovněž pokračovali v práci na našem plánu v oblasti digitální transformace, zejména v rámci projektu týkajícího se integrovaného systému správy případů, a na programech operační stability.

Rok 2020 tedy pro Ředitelství informačních technologií nebyl rokem zachování „statutu quo“, nýbrž rokem přizpůsobování se a vývoje.