Soudní činnost

Právní úprava Vlámského regionu (Belgie) stanovila povinnost omráčení zvířat před jejich porážkou. Vzhledem k tomu, že se tato povinnost týkala i porážky rituální, židovské a muslimské spolky se domáhaly zrušení této právní úpravy. Soudní dvůr, kterému položil předběžnou otázku belgický soud, konstatoval, že dotčená právní úprava, jež nebrání reverzibilnímu omráčení, které nemůže způsobit smrt zvířete, ani uvádění produktů pocházejících ze zvířat, která byla poražena rituálním způsobem mimo Vlámský region, do oběhu, zajišťuje spravedlivou rovnováhu mezi svobodou náboženského vyznání zaručenou v Listině a dobrými životními podmínkami zvířat zakotvenými v SFEU (viz část „Ochrana spotřebitele“). Rozsudek Centraal Israëlitisch Consistorie van België a další ze dne 17. prosince 2020, C-336/19

V rámci řízení o žalobě pro nesplnění povinnosti Soudní dvůr rozhodl, že omezení zavedená Maďarskem pro financování organizací občanské společnosti osobami usazenými mimo tento členský stát, nejsou v souladu s unijním právem. Tato omezení jsou zejména v rozporu s povinnostmi, které pro členské státy vyplývají nejen z volného pohybu kapitálu zakotveného ve Smlouvě o fungování Evropské unie, ale i z ustanovení Listiny týkajících se svobody sdružování, jakož i práva na respektování soukromého a rodinného života a práva na ochranu osobních údajů (viz část „Ochrana osobních údajů“). Rozsudek Komise v. Maďarsko (Transparentnost sdružování) ze dne 18. června 2020, C-78/18

V rámci dalšího řízení o žalobě pro nesplnění povinnosti týkající se Maďarska Soudní dvůr zkoumal z hlediska Listiny vnitrostátní zákon o vysokém školství. Tento zákon podmiňoval výkon vzdělávací činnosti směřující k získání vysokoškolského vzdělání v Maďarsku vysokými školami nacházejícími se mimo Evropský hospodářský prostor (EHP) existencí mezinárodní smlouvy uzavřené mezi Maďarskem a třetím státem, v němž má dotyčná vysoká škola sídlo, a tím, že tato vysoká škola vykonává vzdělávací činnost v členském státě svého původu. Soudní dvůr zdůraznil, že takové podmínky odporují akademické svobodě, svobodě zakládat vysokoškolská vzdělávací zařízení a svobodě podnikání. Rozsudek Komise v. Maďarsko (Vysokoškolské vzdělávání) ze dne 6. října 2020, C-66/18

Jedno z naléhavých řízení o předběžné otázce před Soudním dvorem se týkalo zásady rovného zacházení mezi vlastními státními příslušníky a občany Evropského hospodářského prostoru (EHP). Soudní dvůr uvedl, že pokud členský stát (v daném případě Chorvatsko) musí rozhodnout o žádosti o vydání od třetího státu (v tomto případě Ruska) týkající se státního příslušníka jiného třetího státu, který je členem Evropského sdružení volného obchodu a smluvní stranou Dohody o EHP (Island), použije se Listina. Členský stát, který obdržel žádost o vydání, tudíž musí ověřit, že dotčený státní příslušník nebude ve třetím státě, který žádost o vydání podal, vystaven trestu smrti, mučení nebo jinému nelidskému či ponižujícímu zacházení anebo trestu. Rozsudek Ruská federace ze dne 2. dubna 2020, C-897/19 PPU

V rámci dvou naléhavých řízení o předběžných otázkách týkajících se systémových nebo celoplošných nedostatků nezávislosti soudnictví v Polsku Soudní dvůr rozhodl, že výkon evropského zatýkacího rozkazu (EZR) vydaného polským justičním orgánem lze odmítnout pouze tehdy, pokud s ohledem na individuální situaci dotyčné osoby, povahu dotčeného trestného činu a skutkové okolnosti vystavení tohoto EZR existují závažné a prokazatelné důvody se domnívat, že tato osoba bude po předání polským orgánům vystavena skutečnému nebezpečí porušení svého práva na spravedlivý proces zaručeného v Listině. Rozsudek Openbaar Ministerie ze dne 17. prosince 2020, C-354/20 PPU a další

Soudní dvůr rozhodl o nepřípustnosti dvou předběžných otázek, které se týkaly polské právní úpravy kárných řízení proti soudcům z roku 2017. Zdůraznil však, že skutečnost, že vnitrostátní soudci položili předběžné otázky, které se ukážou nepřípustné, neodůvodňuje, aby byla proti nim zahájena kárná řízení. Soudní dvůr připomněl, že nelze připustit, aby byli vnitrostátní soudci na základě vnitrostátních ustanovení vystaveni kárným řízením z důvodu, že předložili Soudnímu dvoru žádost o rozhodnutí o předběžné otázce. Skutečnost, že nebudou z tohoto důvodu vystaveni kárným řízením nebo sankcím, totiž představuje záruku nezávislosti soudnictví. Rozsudek Miasto Łowicz a Prokurator Generalny ze dne 26. března 2020, C-558/18 a C-563/18

Soudní dvůr kromě toho určil, že Maďarsko nesplnilo povinnosti, které pro něj vyplývají z unijního práva v oblasti řízení o přiznání mezinárodní ochrany a navracení neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí. K porušení unijního práva konkrétně došlo omezováním přístupu k řízení o mezinárodní ochraně, neoprávněným zajišťováním žadatelů o tuto ochranu v tranzitních prostorech, jakož i přemisťováním neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí do pohraniční oblasti bez dodržování záruk týkajících se řízení o navrácení. Rozsudek Komise v. Maďarsko ze dne 17. prosince 2020, C-808/18

V rámci řízení o třech žalobách pro nesplnění povinnosti podaných Komisí proti Polsku, Maďarsku a České republice Soudní dvůr rozhodl, že tyto tři členské státy tím, že odmítly postupovat v souladu s dočasným mechanismem relokace žadatelů o mezinárodní ochranu, nesplnily povinnosti, které pro ně vyplývaly z unijního práva. Tyto členské státy se nemohou dovolávat udržování veřejného pořádku, ochrany vnitřní bezpečnosti ani údajné nefunkčnosti relokačního mechanismu, aby se obecně vyhnuly jeho uplatňování. Rozsudek Komise v. Polsko, Maďarsko a Česká republika ze dne 2. dubna 2020, C-715/17 a další

Pokud jde o zpracování údajů, Soudní dvůr potvrdil, že unijní právo v zásadě brání vnitrostátním právním úpravám, které za účelem boje proti trestným činům či trestné činnosti ukládají poskytovatelům služeb elektronických komunikací povinnost předávání provozních a lokalizačních údajů uživatelů orgánům veřejné moci nebo jejich uchovávání, a to plošným a nerozlišujícím způsobem. Soudní dvůr nicméně upřesnil, že v případech, kdy je třeba čelit závažnému ohrožení národní bezpečnosti, bojovat proti závažné trestné činnosti nebo předcházet závažnému ohrožení veřejné bezpečnosti, se lze od tohoto pravidla odchýlit. Rozsudky Privacy International a La Quadrature du Net a další ze dne 6. října 2020, C-623/17 a C-511/18 a další

A konečně Soudní dvůr určil, že Maďarsko nesplnilo povinnosti, které pro něj vyplývají z unijního práva, jelikož zavedlo omezení pro financování organizací občanské společnosti osobami usazenými mimo jeho území. Maďarský zákon totiž pod hrozbou sankcí ukládá organizacím občanské společnosti, jež přijímají zahraniční podporu překračující určitou mezní hodnotu, registrační, oznamovací a publikační povinnosti. Soudní dvůr konstatoval, že tato omezení jsou diskriminační a odporují nejen volnému pohybu kapitálu a svobodě sdružování, ale také zásadě respektování soukromého života (viz část „Unie založená na hodnotě lidské osobnosti a zásadách právního státu“) a zásadě ochrany osobních údajů. Rozsudek Komise v. Maďarsko (Transparentnost sdružování) ze dne 18. června 2020, C-78/18

Ve věcech týkajících se zařízených prostor nabízených k pronájmu na internetových stránkách Airbnb Soudní dvůr rozhodl, že vnitrostátní právní úprava, jež podmiňuje povolením činnost spočívající v opakovaném krátkodobém pronájmu prostor určených k bydlení příležitostným zákazníkům, kteří zde nemají trvalý pobyt, je v souladu s unijním právem. Soudní dvůr totiž konstatoval, že boj proti nedostatku bytů určených k dlouhodobému pronájmu představuje naléhavý důvod obecného zájmu opodstatňující takovouto právní úpravu. Rozsudek Cali Apartments ze dne 22. září 2020, C-724/18 a další

V oblasti zneužívajících ujednání ve spotřebitelských smlouvách měl Soudní dvůr za to, že ujednání obsažené ve smlouvách o hypotečním úvěru, které stanoví uplatnění pohyblivé úrokové sazby založené na referenčním indexu tuzemských spořitelen, představuje zneužívající ujednání, není-li jasné a srozumitelné. Jedná-li se o takový případ, vnitrostátní soudy ho mohou s cílem zabránit zvláště nepříznivým důsledkům pro spotřebitele, jakým je i prohlášení úvěrové smlouvy za neplatnou, nahradit ujednáním založeným na jiných kritériích stanovených zákonem. Rozsudek Gómez del Moral Guasch ze dne 3. března 2020, C-125/18

Soudní dvůr rovněž uvedl, že i když vnitrostátní právní úprava může stanovit promlčecí lhůtu, v níž může spotřebitel podat žalobu na vrácení plnění, tato lhůta nesmí být méně příznivá než lhůta stanovená pro obdobná řízení ani nesmí spotřebiteli znemožňovat nebo nadměrně ztěžovat výkon jeho práv. Rozsudek Raiffeisen Bank ze dne 9. července 2020, C-698/18 a další

V oblasti označování kosmetických přípravků Soudní dvůr rozhodl, že údaj o „funkci“, který musí být uveden na obalu, do kterého je přípravek naplněn, a na vnějším obalu, musí spotřebitele jasně informovat o účelu a způsobu použití tohoto přípravku. Údaje o zvláštních upozorněních týkajících se použití tohoto přípravku, o jeho funkci a o jeho přísadách totiž nemohou být uvedeny ve firemním katalogu, k jehož přečtení navádí symbol ruky s otevřenou knihou umístěný na obalu, do kterého je přípravek naplněn, nebo na jeho vnějším obalu. Rozsudek A. M. v. E. M. ze dne 17. prosince 2020, C-667/19

V oblasti ochrany spotřebitele a životního prostředí Soudní dvůr rozhodl, že výrobce automobilů nemůže na svá vozidla instalovat software, který může zkreslit výsledky testů schvalování typu týkající se emisí znečišťujících plynů. Spotřebitelé, kterým vznikla v důsledku nákupu nedovoleně manipulovaných vozidel újma, mohou podat proti výrobci automobilů žalobu u soudů členských států, kde jim byla tato vozidla prodána. Škoda vzniklá nabyvateli se totiž projevuje v členském státě, kde dotyčný nabyl vozidlo za vyšší cenu, než je jeho skutečná hodnota. Rozsudek CLCV a další ze dne 17. prosince 2020, C-693/18 / Rozsudek Verein für Konsumenteninformation ze dne 9. července 2020, C-343/19

Lepší ochrana spotřebitele a životního prostředí plyne i z rozsudku, kterým Tribunál zamítl návrh mezinárodního sdružení PlasticsEurope, jež zastupuje a hájí zájmy podniků vyrábějících a dovážejících plastové výrobky, a potvrdil rozhodnutí Evropské agentury pro chemické látky, podle kterého musí být bisfenol A povolen jako látka s vlastnostmi vyvolávajícími narušení endokrinní činnosti s možnými vážnými účinky na životní prostředí. Rozsudek PlasticsEurope ze dne 16. prosince 2020, T-207/18

Dva rozsudky vydané v roce 2020 se týkají spotřeby masa. Soudní dvůr v prvním z těchto rozsudků rozhodl, že unijní právo nebrání vnitrostátní právní úpravě, která stanoví povinnost omráčení zvířat před jejich porážkou (viz část „Unie založená na hodnotě lidské osobnosti a zásadách právního státu“). V druhém rozsudku Tribunál zamítl žalobu dvou z nejvýznamnějších světových výrobců a distributorů masa, kteří se domáhali zrušení nařízení, jež jim z důvodů veřejného zdraví zakázalo vyvážet do Unie některé produkty živočišného původu. V daném případě totiž brazilské orgány neposkytovaly některým tuzemským zařízením záruky, které jsou v Unii vyžadovány v oblasti veřejného zdraví. Rozsudek Centraal Israëlitisch Consistorie van België ze dne 17. prosince 2020, C-336/19 / Rozsudek BRF a SHB Comercio e Industria de Alimentos ze dne 8. července 2020, T-429/18

Mezi leteckou společností TAP a cestujícím vyvstal spor ohledně náhrady škody pro tohoto cestujícího za zpoždění letu z Fortalezy (Brazílie) do Osla (Norsko) přes Lisabon (Portugalsko) na příletu o téměř 24 hodin. Zpoždění bylo způsobeno tím, že letadlo, které uskutečňovalo let Lisabon-Oslo, muselo být během předchozího letu odkloněno, aby byl vysazen cestující, který fyzicky napadal ostatní. Soudní dvůr rozhodl, že rušivé chování cestujícího v letecké dopravě může dopravce zprostit povinnosti poskytnout náhradu za zrušení nebo významné zpoždění dotyčného letu nebo následujícího letu, který tento dopravce uskutečnil stejným letadlem. Rozsudek Transportes Aéreos Portugueses ze dne 11. června 2020, C-74/19

Kazašskému cestujícímu byl v Larnace (Kypr) odepřen nástup na palubu letu rumunské letecké společnosti Blue Air do Bukurešti (Rumunsko). Důvodem tohoto odepření nástupu na palubu bylo předložení cestovních dokladů, které byly považovány za nedostatečné. V návaznosti na dotaz položený kyperským soudem měl Soudní dvůr za to, že leteckému dopravci nepřísluší, aby sám s konečnou platností konstatoval, zda jsou takové doklady nedostatečné, a že v případě zpochybnění ze strany cestujícího je tedy na vnitrostátním soudu, aby posoudil, zda jsou důvody pro odepření nástupu na palubu přiměřené. Není-li tomu tak, cestující má nárok na náhradu škody a na pomoc stanovenou unijním právem. Rozsudek Blue Air ze dne 30. dubna 2020, C-584/18

Italský úřad pro ochranu hospodářské soutěže vytýkal společnosti Ryanair, že na svých internetových stránkách zveřejnila ceny leteckých služeb, ve kterých nebyly od jejich prvního uvedení zmíněny některé základní složky. V návaznosti na dotaz týkající se této okolnosti Soudní dvůr konstatoval, že letečtí dopravci musí při zveřejnění svých cenových nabídek na internetu uvádět od okamžiku původní nabídky výši DPH týkající se vnitrostátních letů, poplatků za platbu kreditní kartou, jakož i poplatků za odbavení, není-li jako alternativa nabízen žádný způsob odbavení zdarma. Rozsudek Ryanair ze dne 23. dubna 2020, C-28/19

V návaznosti na dotaz odvolacího soudu v Helsinkách (Finsko) Soudní dvůr konstatoval, že cestující v letecké dopravě, který souhlasil s přesměrováním na jiný let provozovaný leteckým dopravcem, který měl zajistit dříve plánovaný let a tento let zrušil, má nárok na náhradu z důvodu významného zpoždění přesměrovaného letu. Rozsudek Finnair ze dne 12. března 2020, C-832/18

Ve sporu mezi německou žačkou s bydlištěm ve Francii a spolkovou zemí Porýní-Falc, kde tato žačka navštěvuje zařízení poskytující střední vzdělávání, Soudní dvůr rozhodl, že podmínění úhrady nákladů na školní dopravu bydlištěm v dotyčné spolkové zemi představuje nepřímou diskriminaci příhraničních pracovníků a jejich rodin, kterou unijní právo v zásadě zakazuje. V případě školní dopravy ve spolkové zemi Porýní-Falc není taková podmínka bydliště odůvodněna naléhavým důvodem obecného zájmu týkajícím se organizace školství. Rozsudek Landkreis Südliche Weinstraße v. PF a další ze dne 2. dubna 2020, C-830/18

Soudní dvůr zamítl žaloby na neplatnost, jež podaly Maďarsko a Polsko proti směrnici, kterou se posilují práva vyslaných pracovníků. Uvedl, že zejména s ohledem na vývoj vnitřního trhu po postupném rozšíření Unie mohl unijní normotvůrce přehodnotit zájmy podniků požívajících volného pohybu služeb a zájmy jejich pracovníků vyslaných do hostitelského členského státu, aby zajistil, že tento volný pohyb služeb bude probíhat za spravedlivých podmínek hospodářské soutěže mezi těmito podniky a podniky usazenými v tomto členském státě. Rozsudky Maďarsko a Polsko v. Parlament a Rada ze dne 8. prosince 2020, C-620 a 626/18

V rámci věci týkající se nizozemského dopravního podniku, který využíval služeb řidičů z Německa a Maďarska, Soudní dvůr rozhodl, že směrnice o vysílání pracovníků se v zásadě vztahuje na silniční dopravu, zejména pak na dopravu mezinárodní. Na pracovníky, kteří jsou vyslaní do hostitelského členského státu, se tedy vztahují kolektivní smlouvy tohoto státu. Skutečnost, že řidič v mezinárodní silniční dopravě, který byl poskytnut podniku usazenému v hostitelském členském státě, dostává v tomto státě ke svým úkolům pokyny a plnění těchto úkolů tam zahajuje nebo ukončuje, nicméně sama o sobě nepostačuje k tomu, aby bylo možné konstatovat, že tento řidič byl do tohoto členského státu vyslán. Rozsudek Federatie Nederlandse Vakbeweging ze dne 1. prosince 2020, C-815/18

Španělská letecká společnost Vueling byla ve Francii odsouzena za trestný čin podvodu v oblasti sociálního zabezpečení poté, co své létající zaměstnance vyslané na pařížské letiště Roissy – Charles de Gaulle přihlásila do španělského systému sociálního zabezpečení, a nikoli do francouzského systému sociálního zabezpečení. Podle Soudního dvora však toto definitivní konstatování, že došlo k podvodu, nemůže být závazné pro francouzské občanskoprávní soudy, u nichž byly podány návrhy na náhradu škody, pokud uvedenému konstatování v rozporu s unijním právem nepředcházel žádný dialog se španělskou institucí, na jehož základě by tato instituce mohla danou věc prověřit a případně zneplatnit nebo zrušit potvrzení o pojištění pracovníků podle španělské právní úpravy. Rozsudek CRPNPAC a Vueling Airlines ze dne 2. dubna 2020, C-370/17 a další

Pokud jde o nárok na placenou dovolenou za kalendářní rok, Soudní dvůr uvedl, že pracovník, který byl protiprávně propuštěn a poté opětovně přijat do svého bývalého zaměstnání, má tento nárok za dobu mezi těmito dvěma událostmi, i když během ní ve skutečnosti nepracoval. Pokud měl však pracovník během dotčeného období nové zaměstnání, bude moci uplatnit nároky na placenou dovolenou za kalendářní rok, které se vztahují na dobu, během níž vykonával toto zaměstnání, pouze vůči novému zaměstnavateli. Rozsudek Varchoven kasacionen sad na Republika Bulgaria a Iccrea Banca ze dne 25. června 2020, C-762/18 a další

Soudní dvůr byl rovněž vyzván, aby přezkoumal legalitu poskytnutí státních prostředků dvěma poskytovatelům zdravotního pojištění působícím pod dohledem slovenských orgánů v rámci systému povinného zdravotního pojištění. Konstatoval, že navzdory existenci určité hospodářské soutěže mezi jednotlivými soukromými i veřejnými subjekty spadajícími do tohoto systému sleduje tento systém sociální cíl a provádí zásadu solidarity. V důsledku toho rozhodl – a potvrdil tak rozhodnutí Komise – že případ dvou dotčených poskytovatelů nepodléhá unijním pravidlům v oblasti státních podpor. Rozsudek Komise a Slovensko v. Dôvera zdravotná poist’ovňa ze dne 11. června 2020, C-262/18 P a další

Soudní dvůr rovněž zkoumal povahu dotací, které poskytla Francie ve formě úlev na zaměstnaneckých odvodech rybářům a producentům akvakultury, kteří byli zasaženi ztroskotáním tankeru Erika a nepříznivým počasím v roce 1999. Konstatoval, že se tyto úlevy týkaly nákladů, které nezatěžují podniky, nýbrž jejich zaměstnance. Tyto úlevy tedy těmto podnikům neposkytly žádnou výhodu, a unijní pravidla v oblasti státních podpor, která se vztahují pouze na podniky, se proto na tuto situaci nepoužijí. Soudní dvůr tedy rozhodl, že rozhodnutí Komise, kterým se Francii nařizuje získat tyto dotace zpět, je zčásti neplatné. Rozsudek Ministre de l’Agriculture et de l’Alimentation v. Compagnie des pêches de Saint-Malo ze dne 17. září 2020, C-212/19

Soudní dvůr naproti tomu uložil Itálii, aby zaplatila paušální částku ve výši 7,5 milionu eur a denní penále ve výši 80 000 eur za to, že nezískala zpět podpory přibližně ve výši 13,7 milionu eur, které byly protiprávně poskytnuty hotelovému odvětví na Sardinii. Ačkoli Komise v roce 2008 Itálii nařídila, aby tyto podpory získala zpět, a Soudní dvůr v roce 2012 určil, že Itálie v tomto ohledu nesplnila své povinnosti, tento členský stát své povinnosti získat podpory zpět stále nedostál. Komise tedy podala druhou žalobu pro nesplnění povinnosti, kterou se domáhala, aby byly Itálii uloženy peněžité sankce; Soudní dvůr přitom této žalobě vyhověl. Rozsudek Komise v. Itálie ze dne 12. března 2020, C-576/18

Pokud jde o Tribunál, ten zrušil rozhodnutí Komise, kterým byla jako protiprávní státní podpora kvalifikována irská daňová rozhodnutí ve prospěch společnosti Apple. Irsko podle Komise poskytlo společnosti Apple protiprávní daňová zvýhodnění ve výši přibližně 13 miliard eur, která měl tedy dotčený členský stát získat od jejich příjemce zpět. Tribunál však konstatoval, že se Komisi nepodařilo dostatečně prokázat, že dotčená daňová rozhodnutí poskytla společnosti Apple selektivní hospodářské zvýhodnění a představovala státní podporu v její prospěch. Rozsudek Irsko v. Komise a Apple Sales International ze dne 15. července 2020, T-778/16 a další

Tribunál rovněž zrušil rozhodnutí Komise, v němž byla konstatována protiprávnost podpor, které poskytlo Autonomní společenství Valencie (Španělsko) španělským fotbalovým klubům Valencia CF a Elche CF. Tyto podpory měly podle Komise formu záruk ve prospěch spolků propojených s těmito kluby, jež měly krýt bankovní úvěry, které si tyto spolky sjednaly za účelem účasti na navýšení kapitálu klubů, se kterými byly propojeny. Tribunál nicméně konstatoval, že rozhodnutí Komise je stiženo několika vadami týkajícími se zejména existence srovnatelných záruk na trhu. Rozsudky Valencia Club de Fútbol a Elche Club de Fútbol ze dne 12. března 2020, T-732/16 a T-901/16

Tribunál naproti tomu zamítl žaloby podané proti rozhodnutí Komise, jímž se prohlašuje za protiprávní podpora poskytnutá autonomním regionem Sardinie ve prospěch několika leteckých společností provozujících letecká spojení se Sardinií. Tato podpora, jejímž cílem bylo zlepšení leteckých spojení s ostrovem a jeho propagace jako turistické destinace, byla příjemcům poskytnuta prostřednictvím provozovatelů hlavních sardinských letišť. Tribunál potvrdil, že podpora nebyla poskytnuta těmto provozovatelům, nýbrž dotčeným leteckým společnostem, které ji tedy musí vrátit. Rozsudky Volotea, Germanwings a easyJet ze dne 13. května 2020, T-607/17, T-716/17 a T-8/18

Tribunál rovněž potvrdil rozhodnutí Komise, podle kterého španělský daňový režim použitelný na určité dohody o finančním leasingu, které uzavřely loděnice s hospodářskými zájmovými sdruženími (HZS), představuje coby investiční nástroj, kterým lze poskytnout daňové výhody, režim státních podpor ve prospěch členů dotčených HZS. Tento režim, v jehož rámci společnost provozující námořní dopravu nenakupuje plavidlo přímo od loděnice, nýbrž prostřednictvím HZS, byl podle Komise částečně neslučitelný s vnitřním trhem, a to v rozsahu, v němž společnostem provozujícím námořní dopravu umožňoval nakupovat plavidla postavená španělskými loděnicemi s 20% až 30% slevou z ceny. Rozsudek Španělsko v. Komise ze dne 23. září 2020, T-515/13 RENV a další

Tribunál konečně potvrdil rozhodnutí, v němž Komise konstatovala, že neomezená veřejná záruka, kterou Francie poskytla IFP Énergies nouvelles (IFPEN), což je francouzská veřejnoprávní instituce pověřená zejména úkoly výzkumu a vývoje v oblasti energetiky, je opatřením, které zčásti představuje státní podporu. Tribunál měl za to, že IFPEN a Francii se nepodařilo vyvrátit domněnku, podle které taková záruka poskytla svému příjemci hospodářskou výhodu ve vztahu k jeho konkurentům. Rozsudek Francie v. Komise a další ze dne 5. října 2020, T-479/11 RENV a další

Tribunál potvrdil Komisí prokázaný závěr o existenci kartelové dohody na trhu čipů do karet mezi několika podniky, které koordinovaly svou cenovou politiku. Tribunál nicméně snížil pokutu, kterou Komise uložila mimo jiné i společnosti Infineon, a to s přihlédnutím k omezenému počtu protisoutěžních kontaktů, které měla tato společnost se svými konkurenty, jakož i k nedostatečnosti důkazů týkajících se jednoho z kontaktů, jež Komise zohlednila. Rozsudek Infineon Technologies ze dne 8. července 2020, T-758/14 RENV

Poprvé Tribunál rozhodoval o legalitě právní úpravy přijaté mezinárodním sportovním svazem. Měl za to, že právní úprava International Skating Union (Mezinárodní bruslařská unie) narušuje volnou hospodářskou soutěž tím, že stanoví sankce proti sportovcům, kteří se účastní závodů v rychlobruslení, jež tato unie neschválila. Tribunál měl za to, že omezení vyplývající ze systému předchozího schválení stanoveného v dotčené právní úpravě nelze odůvodnit cílem spočívajícím v ochraně integrity sportu. Rozsudek International Skating Union ze dne 16. prosince 2020, T-93/18

Tribunál potvrdil rozhodnutí Komise, kterým bylo konstatováno zneužití dominantního postavení litevskou státní železniční společností Lietuvos geležinkeliai AB (LG) na litevském trhu železniční nákladní přepravy. LG uzavřela se společností Orlen smlouvu o železniční nákladní přepravě za účelem přepravy ropných produktů do západní Evropy. V návaznosti na spor se společností LG chtěla společnost Orlen přenechat provádění této přepravy lotyšské státní železniční společnosti. Vzhledem k tomu, že společnost LG zlikvidovala železniční trať spojující místo zahájení přepravy zboží v Litvě s Lotyšskem, zabránila lotyšskému konkurentovi v uzavření smlouvy se společností Orlen. Takové jednání bylo kvalifikováno jako zneužití dominantního postavení. Rozsudek Lietuvos geležinkeliai AB ze dne 18. listopadu 2020, T-814/17

V rámci sporu mezi společností, která provozuje v Německu hotel, a společností Booking.com BV založenou podle nizozemského práva, která provozuje platformu pro rezervaci ubytování, Soudní dvůr, na který se obrátil německý soud, rozhodl, že hotel využívající platformu společnosti Booking.com může tuto společnost žalovat u soudu členského státu, ve kterém má tento hotel sídlo, aby zabránil případnému zneužití dominantního postavení. Společnost Booking.com tvrdila, že žaloba proti ní musí být podána u soudu členského státu, ve kterém se nachází její sídlo; s tímto tvrzením se Soudní dvůr neztotožnil. Rozsudek Wikingerhof GmbH & Co. KG v. Booking.com BV. ze dne 24. listopadu 2020, C-59/19

Dominantní postavení na trhu elektronických komunikací a na trhu sdělovacích prostředků může ohrozit pluralitu informací. Tato úvaha inspirovala italskou právní úpravu, která zakazovala podnikům s velkou tržní silou na jednom trhu nabýt značných ekonomických rozměrů na druhém trhu. V kontextu nepřátelské akvizice akcií italské společnosti Mediaset ze strany francouzské společnosti Vivendi a následného soudního sporu Soudní dvůr nicméně rozhodl, že není-li taková právní úprava schopna chránit pluralitu informací, představuje zakázanou překážku svobody usazování. Rozsudek Vivendi SA ze dne 3. září 2020, C-719/18

V oblasti spojování podniků Tribunál zrušil rozhodnutí, kterým Komise zamítla plánované odkoupení společnosti Telefónica UK společností Hutchison 3G UK. Rozhodl, že Komise neprokázala, že by takové odkoupení vedlo k zásadnímu narušení účinné hospodářské soutěže na britském trhu mobilních telefonních služeb. Rovněž uvedl, že Komise neprokázala, že by takové spojení vedlo ke zvýšení cen služeb a ke snížení jejich kvality. Rozsudek CK Telecoms UK Investments ze dne 28. května 2020, T-399/16

V další maďarské věci Soudní dvůr rozhodl, že zvláštní daně z obratu podniků působících v odvětví telekomunikací a v odvětví maloobchodní činnosti vybírané v Maďarsku jsou slučitelné s unijním právem. Tyto podniky, jejichž převážná část je vlastněna fyzickými nebo právnickými osobami z jiných členských států, dosahují na dotčených maďarských trzích nejvyšších obratů, a především ony tedy platí tyto zvláštní daně. Soudní dvůr nicméně rozhodl, že tato okolnost je odrazem hospodářské reality těchto trhů, a nepředstavuje tudíž diskriminaci těchto podniků. Rozsudky Vodafone Magyarország a Tesco-Global Áruházak ze dne 3. března 2020, C-75/18 a C-323/18

V roce 2020 vydal Tribunál první čtyři rozsudky týkající se rozhodnutí Evropské centrální banky (ECB) o uložení peněžitých sankcí na základě obezřetnostního dohledu nad úvěrovými institucemi. Tři rozhodnutí zčásti zrušil, jelikož nebyla dostatečně odůvodněna. Nebyly totiž poskytnuty žádné upřesňující informace ohledně metodiky, kterou ECB použila při stanovení výše uložených sankcí. Rozsudky VQ v. ECB ze dne 8. července 2020, T-203/18, T-576/18, T-577/18, T-578/18

Pokud jde o rozlišovací způsobilost nezbytnou pro platnost ochranné známky, Tribunál připomněl, že tvar, jehož zápis je požadován jako zápis trojrozměrné ochranné známky, tuto způsobilost postrádá, pokud se podstatným způsobem neodlišuje od normy nebo zvyklostí dotčeného odvětví. V případě tkaničky do bot uvedl, že novost jejího tvaru a její hezký design samy o sobě nepostačují k tomu, aby mohl být učiněn závěr o existenci rozlišovací způsobilosti. Funkcí ochranné známky je totiž označovat obchodní původ výrobku, a umožnit tak spotřebitelům spojit si určité výrobky s určitým podnikem. Rozsudek Hickies ze dne 5. února 2020, T-573/18

Ve stejném duchu, ale v případě obrazové ochranné známky, Tribunál poznamenal, že motiv lví hlavy obklopené řetězem je u knoflíků a šperků rozšířený a typický způsob ztvárnění, a u těchto výrobků tedy postrádá rozlišovací způsobilost. V další věci naopak Tribunál EUIPO vytkl, že při posuzování rozlišovací způsobilosti získané užíváním v případě ochranné známky tvořené motivem šachovnicového vzoru u tašek a zavazadel nezohlednil některé důkazy. Rozsudky Pierre Balmain ze dne 5. února 2020, T-331/19 a T-332/19 / Rozsudek Louis Vuitton Malletier ze dne 10. června 2020, T-105/19

Rozlišovací způsobilost postrádá i slovní ochranná známka, pokud se omezuje na popis vlastnosti výrobku, pro který je požadován její zápis. Tribunál měl za to, že slovní ochranná známka WAVE pro akvarijní osvětlení může vykazovat rozlišovací způsobilost, neboť výraz „wave“ nepopisuje vlastnost těchto osvětlení. Rozsudek Tetra GmbH ze dne 23. září 2020, T-869/19

Právě z hlediska nízké rozlišovací způsobilosti dvou označení znázorňujících lesní roh, a to za účelem označení poštovních služeb, Tribunál vyloučil nebezpečí záměny mezi těmito označeními. Znázornění poštovního rohu často na žlutém pozadí tradičně používají národní provozovatelé poštovních služeb v rámci Unie. Veřejnost si tedy nebude spojovat poštovní roh nebo žlutou barvu s určitou společností, ale obecněji s neurčitým počtem národních provozovatelů poštovních služeb. Rozsudek Deutsche Post ze dne 11. listopadu 2020, T-25/20

V oblasti nebezpečí záměny mezi dvěma ochrannými známkami, tentokráte však přihlášenými pro sportovní zboží a oděvy, Soudní dvůr rozhodl, že věhlas fotbalového hráče Lionela Messiho může neutralizovat jakékoli nebezpečí záměny mezi jeho ochrannou známkou MESSI a starší ochrannou známkou MASSI patřící španělské společnosti. Rozsudek Messi ze dne 17. září 2020, C-449/18 a další

V další věci týkající se otázky posouzení nebezpečí záměny Tribunál rovněž zdůraznil, že výskyt téhož výrazu ve dvou ochranných známkách (v daném případě výrazu „Teruel“ v ochranných známkách AIRESANO BLACK El IBERICO DE TERUEL a JAMON DE TERUEL CONSEJO REGULADOR DE LA DENOMINACION DE ORIGEN) nepostačuje k vyvolání nebezpečí záměny. Rozsudek Consejo Regulador ze dne 28. května 2020, T-696/18

Pokud jde o kritérium podobnosti mezi dvěma ochrannými známkami, Tribunál konstatoval, že slovní ochranná známka LOTTOLAND, přihlášená pro průmyslové služby, vykazuje velkou podobnost se staršími obrazovými ochrannými známkami LOTTO, které jsou přihlášeny pro hazardní hry. Uvedl však, že mezi prvně uvedenou ochrannou známkou a ochrannými známkami uvedenými na druhém místě neexistuje žádná spojitost, a to zejména s ohledem na rozdílnou povahu dotčených služeb a relevantních veřejností. Kvůli absenci této spojitosti užívání ochranné známky LOTTOLAND neprávem netěží z rozlišovací způsobilosti nebo dobrého jména starších ochranných známek a nemůže jim být na újmu. Rozsudek Lottoland ze dne 11. listopadu 2020, T-820/19

Někdy dochází k tomu, že spor týkající se rozlišovacích znaků neprobíhá mezi jednotlivci nebo podniky, ale mezi členskými státy, jako tomu bylo ve sporu ohledně použití výrazu „Teran“ pro moštovou odrůdu pěstovanou ve Slovinsku a v Chorvatsku. Po přistoupení Slovinska k Unii v roce 2004 byl tento název uznán jakožto chráněné označení původu (CHOP). V roce 2017 bylo nařízením stanoveno, že výraz „Teran“ lze od přistoupení Chorvatska k Unii v roce 2013 používat i pro určitá chorvatská vína. Tribunál zamítl návrh Slovinska znějící na zrušení tohoto nařízení, které umožňuje, aby dotčená CHOP pokojně koexistovala, aniž jsou porušovány zásady právní jistoty a legitimního očekávání. Rozsudek Slovinsko v. Komise ze dne 9. září 2020, T-626/17

Tribunál odmítl žalobu znějící na určení, že Evropská rada protiprávně odmítla vyloučit českého předsedu vlády z důvodu tvrzeného střetu zájmů ze svých zasedání týkajících se přijímání víceletého finančního rámce Unie na období 2021-2027. Tribunál měl totiž za to, že pouze členské státy mají pravomoc určit, zda je má na zasedáních Evropské rady zastupovat hlava státu, nebo předseda vlády, a stanovit důvody, které mohou vést k tomu, že je některá z těchto osob nebude moci na zasedáních tohoto orgánu zastupovat. Usnesení Wagenknecht ze dne 17. července 2020, T-715/19

Harry Shindler a další státní příslušníci Spojeného království pobývají již dlouhou dobu v Itálii a ve Francii. Proto se nesměli účastnit ani referenda o brexitu, ani parlamentních voleb konaných v roce 2017, třebaže byla tato hlasování klíčová pro zachování jejich postavení coby občanů Unie. Podali tedy k Tribunálu žalobu znějící na „konstatování nečinnosti“ ze strany Komise z důvodu jejího „opomenutí, v rozporu s právem, spočívající v nezachování občanství Evropské unie“. Tribunál žalobu odmítl, přičemž rozhodl, že Komise nemá pravomoc přijmout závazný akt, jímž by ode dne vystoupení Spojeného království z Unie bylo zachováno občanství Evropské unie pro některé státní příslušníky Spojeného království. Usnesení Shindler ze dne 14. července 2020, T-627/19