V roce 2004 přistoupilo do Evropské unie deset nových členských států. Česká republika, Estonsko, Kypr, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Malta, Polsko, Slovensko a Slovinsko vyjádřily důvěru v evropskou integraci. O dvě desetiletí později budeme spolu s těmito členskými státy slavit 20. výročí jejich přistoupení. Dosud největší rozšíření Unie, jak do počtu obyvatel, tak do počtu zemí, nám otevřelo obzory. Společnému právnímu prostoru Unie dalo novou tvář obohacenou o novou kulturní a intelektuální rozmanitost. Vzhledem k míře integrace, které Unie v roce 2004 dosáhla, na jedné straně a k hospodářské, historické a jazykové rozmanitosti deseti nových členských států na straně druhé představovalo toto přistoupení pro Unii velkou výzvu. Vyžadovalo od nových členských států značné úsilí a nezdolné odhodlání provést nezbytné politické, hospodářské a právní reformy. Pro Soudní dvůr znamenalo současné přijetí deseti členských států hluboké a trvalé změny v jeho fungování.
U příležitosti výročí této významné události pořádá Soudní dvůr v květnu 2024 kolokvium s názvem „Soudní dvůr oslavuje 20 let od přistoupení deseti států k Evropské unii: Nový ústavní okamžik pro Evropu“, v rámci kterého budou zhodnoceny zkušenosti nabyté rozšířením a posílením evropské integrace. Kolokvium se bude týkat dopadu rozšíření v roce 2004 z politického, právního a hospodářského hlediska, a to jak na samotnou Unii, tak na deset nových členských států. Zejména bude analyzován přínos nových členských států k rozvoji Unie jakožto „unie hodnot“ založené na společných hodnotách, jako je demokracie, právní stát, základní práva a respekt k menšinám.
V roce 2024 rovněž bude implementována politická dohoda, které bylo dosaženo v roce 2023, pokud jde o stanovení příslušnosti Tribunálu k rozhodování o některých předběžných otázkách, o nichž dosud rozhodoval Soudní dvůr. To znamená, že bude třeba zejména provést změny jednacích řádů Soudního dvora a Tribunálu, jakož i různé úpravy pracovních postupů obou soudů a běžného fungování orgánu, zejména pokud jde o informační systémy.
Dále se orgán vlivem pokračující digitální transformace musí přizpůsobovat novým výzvám a budoucím příležitostem, především v oblasti umělé inteligence a kybernetické bezpečnosti. Vyvíjejí se a zkoumají nové nástroje založené zejména na technikách umělé inteligence, které mají oběma soudům pomoci při plnění jejich úkolů, a optimalizovat tak průběh soudních řízení. Používání těchto nástrojů musí zaručit kontrolu údajů a dodržování základních práv a etických zásad. Na Soudní dvůr rovněž přímo dopadá nařízení 2023/2841, jehož cílem je zajistit vysokou úroveň kybernetické bezpečnosti ve všech orgánech Unie. Musí být proto definován zejména vnitřní rámec pro řízení rizik souvisejících s kybernetickou bezpečností a pravidelně vyhodnocována účinnost přijatých opatření s ohledem na vývoj rizik.
