Viz podrobné statistiky Soudního dvora
Marc-André Gaudissart
náměstek vedoucího soudní kanceláře Soudního dvora
Stejně jako každý rok mám tu čest chopit se pera, abych stručně okomentoval soudní statistiky za uplynulý rok a poskytl čtenářům několik vodítek k tomu, jak mají být interpretovány a chápány údaje týkající se věcí předložených Soudnímu dvoru nebo jím ukončených.
Ačkoli tento úkol není vždy snadný, jelikož meziroční změny jsou někdy jen nepatrné, a proto ne vždy umožňují osvětlit významný vývoj nebo odhalit opakující se trendy, rok 2024 je jasnou výjimkou z tohoto pravidla. Uplynulý rok totiž lze v mnoha ohledech označit v pravém slova smyslu za mimořádný rok, a to jak z hlediska počtu věcí, které byly Soudnímu dvoru předloženy v roce 2024, tak z hlediska počtu věcí, které Soudní dvůr ukončil. Oba tyto údaje totiž připomínají historická maxima dosažená v roce 2019 a zcela opodstatňují legislativní reformu, která vstoupila v platnost dne 1. září 2024 a vede k tomu, že Soudní dvůr sdílí pravomoc rozhodovat o předběžných otázkách s Tribunálem Evropské unie, který má nyní výlučnou pravomoc odpovídat na otázky předložené soudy členských států Unie ve zvláštních oblastech uvedených v článku 50b statutu Soudního dvora Evropské unie (dále jen „statut“)[1].
Jde-li nejprve o věci předložené Soudnímu dvoru v roce 2024, jejich počet činil 920. Nejde o nejvyšší počet v historii Soudního dvora – rekordního počtu bylo dosaženo o pět let dříve, kdy bylo v roce 2019 předloženo 966 nových věcí – ale i tak představuje tento počet nárůst o 12 % oproti předchozímu roku (821 nových věcí v roce 2023) a nezahrnuje přibližně dvacet žádostí o rozhodnutí o předběžné otázce došlých soudní kanceláři Soudního dvora po 1. říjnu 2024, které byly po předběžné analýze podle článku 93a jednacího řádu Soudního dvora předány Tribunálu. Kdyby nedošlo k výše zmíněné reformě, byl by tedy počet věcí určených Soudnímu dvoru v roce 2024 ještě vyšší.
Není překvapivé, že žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce stále představují největší podíl na věcech předložených Soudnímu dvoru v roce 2024, s 573 novými žádostmi o rozhodnutí o předběžné otázce (oproti 518 v roce 2023), ale došlo také k nárůstu podílu kasačních opravných prostředků na soudní agendě Soudního dvora, neboť počet kasačních opravných prostředků, kasačních opravných prostředků ve věcech týkajících se předběžných opatření a kasačních opravných prostředků ve věcech týkajících se rozhodnutí o návrhu na vstup vedlejšího účastníka do řízení podaných v roce 2024 činil 277, což je počet vyšší, než byl počet kasačních opravných prostředků zaznamenaný v roce 2023 (231), ale také vyšší než strop dosažený v roce 2019 (v tomto roce bylo podáno 266 nových kasačních opravných prostředků). Tento nárůst pramení z přijetí velkého počtu rozhodnutí Tribunálem, kterými bylo ukončeno řízení ve sporech mezi několika desítkami bankovních institucí a Jednotnou radou pro řešení krizí. Vzhledem k tomu, že rozhodnutí tohoto orgánu o výpočtu příspěvků do Jednotného fondu pro řešení krizí byla Tribunálem zrušena, Jednotná rada pro řešení krizí, Rada Evropské unie nebo banky napadly jeho rozhodnutí. K Soudnímu dvoru bylo podáno 76 kasačních opravných prostředků. Vzhledem k tomu, že předmět těchto věcí je v zásadě totožný a důvody kasačních opravných prostředků, které navrhovatelé uplatňují, se do značné míry překrývají, označil Soudní dvůr v zájmu řádného výkonu spravedlnosti některé věci jako „pilotní“ a se souhlasem dotčených účastníků řízení rozhodl přerušit projednávání ostatních věcí do doby, než budou vydána rozhodnutí v pilotních věcech.
Na rozdíl od žádostí o rozhodnutí o předběžné otázce a kasačních opravných prostředků se počet přímých žalob v roce 2024 mírně snížil oproti předchozímu roku (53 nových věcí oproti 60 v roce 2023), za zmínku však stojí zejména podání první žaloby na základě čl. 8 prvního pododstavce Protokolu č. 2 o používání zásad subsidiarity a proporcionality, která byla předána jménem Národního shromáždění Francouzské republiky vládou tohoto státu[2], a dvě žaloby pro nesplnění povinnosti podané Komisí proti Spojenému království na základě čl. 87 odst. 1 Dohody o vystoupení tohoto státu z Evropské unie a Evropského společenství pro atomovou energii. Tyto žaloby, podané dne 20. prosince 2024, tedy jen pár dní před uplynutím čtyřleté lhůty uvedené ve výše zmíněném článku dohody o vystoupení, usilují zaprvé o určení toho, že Spojené království nesplnilo povinnosti, které pro něj vyplývají z článků 45 a 49 Smlouvy o fungování Evropské unie a několika článků směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES ze dne 29. dubna 2004 o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států[3] [4], a zadruhé o určení, že tento stát nesplnil povinnosti, které pro něj vyplývají z několika ustanovení Smluv, Listiny základních práv Evropské unie a obecných právních zásad, tím, že nevyvodil všechny důsledky z rozsudku Soudního dvora ve věci Achmea[5] a neukončil dvoustranné investiční smlouvy mezi Spojeným královstvím a členskými státy Unie[6].
Vedle několika žádostí o právní pomoc nebo návrhů na určení výše nákladů řízení je konečně třeba zmínit, že Komise podala dne 13. září 2024 žádost o posudek k povaze (výlučné či sdílené) pravomoci Unie uzavřít dohodu mezi Sultanátem Omán na jedné straně a Unií a jejími členskými státy na straně druhé v oblasti letecké dopravy. Tato žádost, která byla podána podle čl. 218 odst. 11 Smlouvy o fungování Evropské unie, vzbudila značný zájem, neboť písemná vyjádření k otázce položené Komisí předložily všechny členské státy Unie, s výjimkou jednoho, jakož i Evropský parlament a Rada.
Při bližším pohledu na předmět věcí předložených Soudnímu dvoru v uplynulém roce si lze povšimnout, že vcelku odpovídá agendě z předchozích let. Stejně jako v minulosti byla i v roce 2024 Soudnímu dvoru předložena celá řada věcí týkajících se hospodářské soutěže nebo státních podpor, ochrany spotřebitele a životního prostředí nebo též sociální politiky a dopravy, ale pozornost čtenáře nepochybně nejvíce zaujme vysoký počet věcí týkajících se hospodářské a měnové politiky a omezujících opatření přijatých v souvislosti s válkou na Ukrajině, jakož i počet věcí týkajících se prostoru svobody, bezpečnosti a práva. V roce 2024 bylo Soudnímu dvoru v této oblasti předloženo 123 věcí, z nichž 117 žádostí o rozhodnutí o předběžné otázce, což je o 40 věcí více než v předchozím roce. Mnohé z nich pocházejí z Itálie.
Další velmi cennou informací je v tomto ohledu analýza zeměpisného původu žádostí o rozhodnutí o předběžné otázce předložených Soudnímu dvoru v roce 2024. Zatímco v roce 2023 počet žádostí o rozhodnutí o předběžné otázce podaných italskými soudy vskutku prudce poklesl, v roce 2024 jejich počet doslova explodoval, neboť italské soudy předložily v roce 2024 Soudnímu dvoru téměř sto žádostí o rozhodnutí o předběžné otázce (98 oproti pouhým 43 v roce 2023), což je nejvyšší počet žádostí o rozhodnutí o předběžné otázce pocházejících z tohoto státu od roku 1952. Počet žádostí o rozhodnutí o předběžné otázce od německých soudů se naopak ubíral opačným směrem, neboť se 66 žádostmi byl počet žádostí od soudů tohoto státu nejnižší za posledních patnáct let – v roce 2023 ještě činil 94 žádostí a o tři roky dříve (2020) 140 žádostí – zatímco počet žádostí o rozhodnutí o předběžné otázce od polských soudů zůstal stabilní, neboť tyto soudy podaly v roce 2024 k Soudnímu dvoru 47 žádostí (oproti 48 v předchozím roce). Za nimi následovaly v pořadí rakouské, bulharské a belgické soudy s 39, 38 a 36 žádostmi o rozhodnutí o předběžné otázce. V této souvislosti je ostatně zajímavé poznamenat, že z 36 žádostí podaných belgickými soudy jich pět pocházelo od belgického Ústavního soudu. Jeho otázky se týkají tak různorodých oblastí, jako je ochrana osobních údajů a soukromí v odvětví elektronických komunikací, harmonizace některých aspektů autorského práva a práv s ním souvisejících v informační společnosti nebo též platnost opatření přijatých Radou Evropské unie k řešení vysokých cen energie ve více než nejistém geopolitickém kontextu.
Konečně, pokud jde o naléhavá soudní řízení, byl zaznamenán prudký nárůst počtu žádostí o použití zrychleného řízení nebo naléhavého řízení. Zatímco v předchozích dvou letech počet těchto žádostí výrazně klesl (52 žádostí v roce 2022 a 43 žádostí v roce 2023), v roce 2024 opět vzrostl, a to na více než 75 žádostí pro všechny typy řízení společně. Naléhavé řízení bylo během uplynulého roku použito šestkrát stejně jako zrychlené řízení, které bylo rovněž použito v šesti věcech týkajících se výkladu ustanovení o režimu předávání osob za účelem trestního stíhání podle Dohody o obchodu a spolupráci mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii na jedné straně a Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska na straně druhé[7], výkladu ustanovení o minimálních normách pro poskytování dočasné ochrany v případě hromadného přílivu vysídlených osob[8] a výkladu pojmu „bezpečná země původu“, který je mimo jiné použit v článcích 36, 37 a 38 a v příloze I směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/32/EU ze dne 26. června 2013 o společných řízeních pro přiznávání a odnímání statusu mezinárodní ochrany (Úř. věst. 2013, L 180, s. 60)[9].
Připomíná-li uplynulý rok v mnoha ohledech rok 2019, pokud jde o počet věcí předložených Soudnímu dvoru, ještě více to platí o věcech, které Soudní dvůr ukončil. V roce 2024 Soudní dvůr totiž ukončil 863 věcí, což téměř odpovídá rekordnímu počtu věcí ukončených o pět let dříve (865 věcí). Tento výsledek, který představuje nárůst o 10 % oproti předchozímu roku, kdy bylo ukončeno 783 věcí, je odrazem neustálého úsilí soudu vyrovnat se se stále rostoucím pracovním zatížením v kontextu, který byl navíc poznamenán odchodem jednoho člena v únoru 2024 a úmrtím dalšího člena ve funkci o čtyři měsíce později. V době psaní těchto řádků nebyli tito dva členové ještě nahrazeni, takže Soudní dvůr, který se skládá z 27 soudců, je nucen pracovat pouze s 25 soudci.
Není překvapivé, že žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce a kasační opravné prostředky představují jakožto věrný odraz jejich podílu na věcech předložených Soudnímu dvoru podstatnou část věcí, které Soudní dvůr ukončil. Při bližším pohledu na způsob ukončení věcí v uplynulém roce je patrné, že Soudní dvůr ukončil větší počet věcí rozsudkem. V roce 2024 bylo rozsudkem ukončeno 595 věcí, kdežto o rok dříve jich bylo tímto způsobem ukončeno 535. Naproti tomu počet věcí, v nichž bylo rozhodnuto usnesením, mírně poklesl, a to jak v případě žádostí o rozhodnutí o předběžné otázce, tak v případě kasačních opravných prostředků. Kasační opravné prostředky, o nichž bylo rozhodnuto usnesením, představovaly jen 40 % všech kasačních opravných prostředků ukončených v roce 2024, kdežto o rok dříve to ještě bylo více než 50 % a v roce 2022 60 %! Tento faktor má nevyhnutelně dopad na průměrnou délku řízení.
Vzhledem k tomu, že Soudní dvůr v loňském roce vyřídil velké množství kasačních opravných prostředků zejména v oblastech hospodářské soutěže a státních podpor, a to po úplném řízení zahrnujícím jednání i předložení stanoviska generálního advokáta, průměrná doba potřebná k vyřízení těchto věcí vzrostla z 13,9 měsíce v roce 2023 na 18,4 měsíce v roce 2024.
Lze též pozorovat prodloužení průměrné doby vyřizování žádostí o rozhodnutí o předběžné otázce a přímých žalob, avšak v menší míře než u kasačních opravných prostředků. Průměrná doba vyřizování žádostí o rozhodnutí o předběžné otázce se totiž zvýšila z 16,8 měsíce v roce 2023 na 17,2 měsíce v roce 2024, zatímco průměrná doba vyřizování přímých žalob se za stejné období zvýšila z 20,8 měsíce na 21,5 měsíce, což zůstává v přiměřených mezích vzhledem k tomu, že Soudní dvůr ukončil velký počet věcí, které projednával již několik let, a zejména žaloby podané několika členskými státy v říjnu 2020 proti pravidlům přijatým unijním normotvůrcem v oblasti usazování a kabotáže, maximální doby řízení a vysílání řidičů v odvětví silniční dopravy. Rozsudkem, který Soudní dvůr vydal dne 4. října 2024, bylo rozhodnuto společně o patnácti žalobách a tento rozsudek sám o sobě obsahuje téměř 1 500 bodů[10].
Kombinace těchto faktorů logicky vede k prodloužení průměrné délky řízení před Soudním dvorem, která pro všechny typy řízení společně činila 17,7 měsíce v roce 2024 oproti 16,1 měsíce o rok dříve. Pokud jde naproti tomu o věci projednávané v naléhavém řízení, které vzhledem k citlivým oblastem, jichž se týkají, vždy vyžadují zvýšenou ostražitost, se průměrná doba potřebná k jejich vyřízení snížila ze 4,3 měsíce v roce 2023 na 3,3 měsíce v roce 2024, což je doba velmi se blížící době předpokládané při zavedení tohoto řízení v březnu 2008[11].
Pokud jde o rozdělení rozhodnutí podle toho, jakým soudním kolegiem byla vydána, lze pozorovat zejména prudký nárůst počtu rozhodnutí vydaných velkým senátem Soudního dvora. V roce 2024 bylo totiž tímto soudním kolegiem ukončeno 75 věcí, zatímco o rok dříve to bylo pouze 36 věcí. Tento počet lze vysvětlit – jak bylo uvedeno výše – vyřízením balíku patnácti souvisejících věcí týkajících se evropské právní úpravy v oblasti dopravy, ale také částečnou obměnou složení Soudního dvora v říjnu 2024. Vzhledem k tomu, že funkční období velkého počtu soudců skončilo v říjnu 2024, bylo třeba rozhodnout ve věcech, v nichž tito soudci zasedali, před jejich odchodem, aby se předešlo obtížím s usnášeníschopností. Velký počet těchto věcí byl přitom předán velkému senátu.
Podíl senátů složených ze tří soudců na věcech ukončených Soudním dvorem v roce 2024 sice nadále převažuje, neboť představuje 46 % věcí, v nichž bylo rozhodnuto rozsudkem nebo usnesením soudní povahy, avšak podíl senátů složených z pěti soudců se nadále zvyšoval a činil téměř 42 %. Celkový počet věcí ukončených těmito soudními kolegii v roce 2024 činil 359 věcí u senátů složených ze tří soudců – včetně senátu rozhodujícího o přijatelnosti kasačních opravných prostředků – a 324 věcí u senátů složených z pěti soudců. O rok dříve činil tento počet v uvedeném pořadí 381 věcí (senáty složené ze tří soudců) a 298 věcí (senáty složené z pěti soudců).
A konečně je třeba poznamenat, že v roce 2024 vydal Soudní dvůr ve svém nejslavnostnějším složení (plénum) jedno rozhodnutí: rozsudek ze dne 30. dubna 2024 ve druhé věci „Quadrature du Net“. Francouzská Conseil d'Etat (Státní rada) se opět obrátila na Soudní dvůr, který měl poskytnout řadu důležitých dodatečných vysvětlení k výkladu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES ze dne 12. července 2002 o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací (Směrnice o soukromí a elektronických komunikacích), ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/136/ES ze dne 25. listopadu 2009, ve spojení s Listinou základních práv[12].
Jak je patrné z výše uvedeného, počet věcí ukončených Soudním dvorem v roce 2024 byl mimořádně vysoký, avšak tento počet zůstává nižší než počet věcí zahájených v témže roce, což logicky vede ke zvýšení počtu věcí projednávaných před Soudním dvorem, který k 31. prosinci 2024 činil 1 206 věcí. Jde o nejvyšší počet, jaký byl kdy v historii Soudního dvora zaznamenán. Nepochybně svědčí o důvěře, kterou občané a soudy členských států Unie vkládají do Soudního dvora při řešení otázek výkladu unijního práva, s nimiž se setkávají, ale též vyzdvihuje význam legislativní reformy, která vstoupila v platnost v září 2024, neboť jejím cílem je vyvážit pracovní zátěž mezi Soudním dvorem a Tribunálem tím, že na Tribunál je přenesena část pravomoci Soudního dvora rozhodovat o předběžných otázkách.
V této fázi je samozřejmě předčasné hodnotit dopad této reformy, ale vývoj počtu věcí předložených Soudnímu dvoru, zejména ve zvláštních oblastech, na které se vztahuje přenesení pravomoci, bude pečlivě sledován, aby bylo možné posoudit dopad této reformy jak na vyřizování příslušných věcí Tribunálem, tak na pracovní zatížení Soudního dvora a dobu vyřizování věcí, což byl jeden z faktorů, který vedl k návrhu na změnu statutu.
*****
[1] Pro připomenutí, jedná se o následujících šest oblastí: 1) společný systém daně z přidané hodnoty, 2) spotřební daně, 3) celní kodex, 4) sazební zařazení zboží do kombinované nomenklatury, 5) náhrady a pomoc cestujícím v případě odepření nástupu do dopravního prostředku nebo zpoždění nebo zrušení dopravní služby a 6) systém pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů.
[2] Věc C‑553/24, Assemblée nationale v. Evropský parlament a Rada. Tato žaloba zní na zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1351 ze dne 14. května 2024 o řízení azylu a migrace, změně nařízení (EU) 2021/1147 a (EU) 2021/1060 a zrušení nařízení (EU) č. 604/2013 (Úř. věst. L, 22.5.2024).
[3] Úř. věst. L 158, 30.4.2004, s. 77.
[4] Věc C‑892/24, Komise v. Spojené království.
[5] Rozsudek ze dne 6. března 2018, Achmea, C‑284/16 (EU:C:2018:158).
[6] Věc C‑894/24, Komise v. Spojené království.
[7] Věci C‑202/24, Alchaster (rozsudek ze dne 29. července 2024, EU:C:2024:649), a C‑743/24, Alchaster II.
[8] Spojené věci C‑244/24 a C‑290/24, Kaduna (rozsudek ze dne 19. prosince 2024, EU:C:2024:1038).
[9] Spojené věci C‑758/24 a C‑759/24, Alace a Canpelli.
[10] Spojené věci C‑541/20 až C‑555/20, Litva a další v. Parlament a Rada (Balíček mobility), EU:C:2024:818.
[11] V tomto ohledu viz prohlášení, které přijala Rada dne 20. prosince 2007 v souvislosti s přijetím svého rozhodnutí, kterým se mění Protokol o statutu Soudního dvora, podle kterého by „naléhavé řízení o předběžné otázce mělo být skončeno do tří měsíců“ (Úř. věst. L 24, 29.1.2008, s. 44).
[12] Věc C‑470/21, Quadrature du Net a další (Osobní údaje a boj proti porušování práv duševního vlastnictví), EU:C:2024:370.
Soudní statistiky za několik předcházejících let lze rovněž nalézt na stránce Curia, v části Archiv.