Viz podrobné statistiky Soudního dvora  

Stručný přehled hlavních statistických trendů za uplynulý rok

Marc-André Gaudissart, náměstek vedoucího soudní kanceláře Soudního dvora

Cílem tohoto příspěvku, který byl již dříve zařazen do samotného textu Výroční zprávy Soudního dvora Evropské unie І Soudní činnost, je jako každý rok poskytnout stručný přehled hlavních trendů, které vyplývají ze soudních statistik za uplynulý rok. Tento příspěvek podává přehled o předmětu, původu a povaze věcí předložených Soudnímu dvoru v roce 2022 a poskytuje několik vodítek k tomu, jak mají být vykládány údaje týkající se věcí, které soud ukončil.

Ačkoli uplynulý rok skončil v posledně uvedeném ohledu spíše s pozitivní bilancí, neboť počet ukončených věcí převýšil počet zahájených věcí, jenž oproti předchozímu roku mírně poklesl, byl poznamenán rovněž prodloužením průměrné doby vyřizování věcí v rámci řízení o předběžné otázce, v jejichž rámci vyvstávají stále složitější a někdy velmi citlivé otázky. Do tohoto kontextu je třeba zasadit legislativní žádost, kterou Soudní dvůr podal dne 30. listopadu 2022, za účelem rozšíření věcné působnosti mechanismu předchozího uznávání přijatelnosti kasačních opravných prostředků a částečného přenesení pravomoci Soudního dvora rozhodovat o předběžných otázkách na Tribunál, aby mohl Tribunál rozhodovat o otázkách položených vnitrostátními soudy podle článku 267 SFEU ve zvláštních oblastech určených statutem.

Zahájené věci

Jak již bylo uvedeno, počet věcí předložených Soudnímu dvoru v roce 2022 (806 věcí) zaznamenal mírný pokles v porovnání s předchozím rokem, kdy soudní kancelář zapsala do rejstříku 838 nových věcí. Tento pokles se týká jak žádostí o rozhodnutí o předběžné otázce, tak kasačních opravných prostředků podaných proti rozhodnutím Tribunálu, má však omezený dosah, a především jím není zásadně dotčena analýza soudní agendy podle povahy věcí, neboť žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce a kasační opravné prostředky představují samy o sobě stále více než 90 % všech věcí předložených Soudnímu dvoru (v roce 2022 činil tento podíl při 546 nových žádostech o rozhodnutí o předběžné otázce a 209 kasačních opravných prostředcích ve všech kategoriích dokonce 93 %).

Při pohledu na tyto číselné údaje je zřejmé, že podíl přímých žalob na věcech zahájených v roce 2022 (4,60 %) je poměrně omezený, i když počet těchto žalob (37) v loňském roce zaznamenal mírné zvýšení oproti předchozímu roku, kdy dosáhl historického minima (pouze 29 nových věcí). Mezi žalobami pro nesplnění povinnosti podanými v roce 2022 je třeba zmínit zvláště první žalobu podanou proti třetímu státu – Spojenému království – na základě čl. 87 odst. 1 Dohody o vystoupení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Evropské unie a Evropského společenství pro atomovou energii^[1] [2].

Ať už se jednalo o řízení o předběžné otázce, přímou žalobu nebo kasační opravný prostředek, věci předložené Soudnímu dvoru v roce 2022 se opět týkaly mimořádně široké škály oblastí. S necelou stovkou věcí (95) zaujímal prostor svobody, bezpečnosti a práva stále převládající místo v činnosti soudu, stejně tak jako soudní spory týkající se daní, ochrany spotřebitele a ochrany osobních údajů, přičemž cílem několika žádostí o rozhodnutí o předběžné otázce podaných Soudnímu dvoru v posledně uvedené oblasti bylo upřesnit více obrysy judikatury Soudního dvora týkající se výkladu obecného nařízení o ochraně osobních údajů^[3]. Počet věcí spadajících do oblasti duševního vlastnictví, dříve poměrně vysoký, v průběhu uplynulého roku naproti tomu zaznamenal poměrně významný pokles, neboť se z 83 nových věcí v roce 2021 snížil pouze na 49 věcí v roce 2022, zatímco v jiných, tradičnějších oblastech, došlo naopak k nárůstu počtu nových věcí. To platí zejména pro věci týkající se čtyř základních svobod, ale také pro věci zahájené v oblastech zemědělství, hospodářské soutěže a veřejných zakázek, jakož i v oblasti veřejné služby.

Pokud jde o zeměpisný původ žádostí o rozhodnutí o předběžné otázce, které byly v uplynulém roce předloženy Soudnímu dvoru, ve srovnání s předchozím rokem je třeba konstatovat jeho poměrnou stabilitu. Stejně jako v roce 2021 vedly v „geografickém“ žebříčku žádostí o rozhodnutí o předběžné otázce stále Německo, Itálie a Bulharsko (v tomto pořadí v roce 2022 předložily Soudnímu dvoru 98, 63 a 43 žádostí o rozhodnutí o předběžné otázce), avšak za posledně jmenovaným státem těsně následovaly Španělsko a Polsko, jejichž soudy se v témže roce obrátily na Soudní dvůr ve 41 a 39 případech. Počet žádostí o rozhodnutí o předběžné otázce podaných rakouskými soudy zůstal se 34 věcmi poměrně blízko úrovni z předchozího roku (37 žádostí v roce 2021), zatímco nizozemské soudy s 28 žádostmi, rumunské soudy s 29 žádostmi a belgické soudy se 30 žádostmi zůstávají pravidelnými korespondenty Soudního dvora. Mimoto je třeba upozornit na výrazný nárůst počtu žádostí o rozhodnutí o předběžné otázce portugalských soudů, které v roce 2022 požádaly Soudní dvůr o rozhodnutí o předběžné otázce ve 28 případech (oproti 20 žádostem o rozhodnutí o předběžné otázce v roce 2021).

Pokud jde konečně o naléhavé soudní spory, je patrný významný pokles počtu žádostí o projednání věci ve zrychleném řízení nebo v naléhavém řízení. Zatímco v roce 2021 dosáhl tento počet svého vrcholu (90 žádostí), v průběhu uplynulého roku klesl na 54 žádostí. Žádná žádost o projednání věci ve zrychleném řízení nevedla v roce 2022 ke skutečnému zahájení tohoto řízení, zatímco naléhavé řízení o předběžné otázce bylo zahájeno sedmkrát ve věcech, v nichž šlo o výklad pravidel pro poskytování nebo odnímání mezinárodní ochrany a pravidel týkajících se justiční spolupráce v občanských nebo trestních věcech a které se týkají zejména práva na tlumočení a překlad v rámci trestních řízení nebo uplatňování zásady ne bis in idem [zákaz dvojího trestu] zakotvené v článku 54 Úmluvy k provedení Schengenské dohody.

Ukončené věci

Zatímco počet věcí zahájených v roce 2022 mírně poklesl, počet věcí ukončených Soudním dvorem v průběhu uplynulého roku vykázal vývoj v opačném směru, neboť počet 772 věcí ukončených Soudním dvorem v roce 2021 se zvýšil v roce 2022 na 808 věcí. To je zajisté vynikající výsledek, neboť s výjimkou roku 2019 – během něhož Soudní dvůr vyřídil 865 věcí – nebyla nikdy překročena hranice 800 věcí ukončených v jednom roce.

Vzhledem k tomu, že žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce a kasační opravné prostředky představují podstatnou část věcí předložených Soudnímu dvoru, není překvapením, že tvoří podstatnou část věcí ukončených soudem, přičemž Soudní dvůr v roce 2022 rozhodl o 564 žádostech o rozhodnutí o předběžné otázce a o 196 kasačních opravných prostředcích. Soudní dvůr byl však v průběhu uplynulého roku povolán k tomu, aby rozhodl i o několika důležitých žalobách pro nesplnění povinnosti nebo žalobách na neplatnost, například o žalobách podaných Maďarskem a Polskou republikou proti nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2020/2092 ze dne 16. prosince 2020 o obecném režimu podmíněnosti na ochranu rozpočtu Unie^[4]. Soudní dvůr rozhodující v plénu totiž zamítl žalobní důvody uplatněné oběma těmito státy proti výše uvedenému nařízení, a potvrdil tudíž jím stanovenou souvislost mezi dodržováním zásady právního státu a řádným plněním rozpočtu Unie v souladu se zásadami řádného finančního řízení^[5].

Pokud jde o jinou oblast, je třeba poukázat rovněž na rozhodnutí vydané Soudním dvorem týkající se žádosti o posudek předložené Belgickým královstvím, která se týkala slučitelnosti návrhu modernizované Smlouvy o energetické chartě se Smlouvami, zejména s články 19 SEU a 344 SFEU. Soudní dvůr (čtvrtý senát) v posudku ze dne 16. června 2022 prohlásil tuto žádost za nepřípustnou z důvodu její předčasnosti, neboť Soudní dvůr neměl k dispozici dostatečné informace o obsahu zamýšlené dohody – a zvláště o působnosti jejího článku 26 týkajícího se řešení sporů mezi investorem a smluvní stranou –, aby mohl rozhodnout o slučitelnosti této dohody se Smlouvami^[6].

Ačkoli celkový počet rozsudků, posudků a usnesení přijatých Soudním dvorem v průběhu uplynulého roku (732) byl o něco málo vyšší než v roce předchozím (708), pozornost čtenáře naproti tomu zaujme ještě výraznější podíl usnesení soudní povahy, zejména v oblasti kasačních opravných prostředků. Zatímco v roce 2020 činil tento podíl 37 % ukončených kasačních opravných prostředků a v roce 2021 47 %, v roce 2022 se zvýšil na téměř 57 %, což je procentní podíl o mnoho vyšší, než je procentní podíl kasačních opravných prostředků vyřízených rozsudkem. Tento nárůst vysvětluje několik faktorů. Důvodem je jednak intenzivní činnost senátu rozhodujícího o přijatelnosti kasačních opravných prostředků, který opět rozhodoval o velkém počtu kasačních opravných prostředků podaných proti rozhodnutím Tribunálu týkajícím se rozhodnutí odvolacích senátů Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví^[7], a jednak častějším využíváním možností, které nabízejí články 181 a 182 jednacího řádu. Zatímco v roce 2019 byl článek 182 jednacího řádu uplatněn pouze jednou, v roce 2022 bylo na jeho základě ukončeno hned šest věcí^[8].

Častější využívání usnesení v rámci řízení o předběžné otázce nebo kasačních opravných prostředků lze částečně vysvětlit jinou významnou skutečností uplynulého roku, související s vysokým počtem věcí ukončených senáty o třech soudcích. V roce 2022 tyto věci totiž představovaly více než 50 % všech věcí ukončených Soudním dvorem (zatímco podíl věcí ukončených senáty o pěti soudcích činil 36 %). Pro srovnání v předchozím roce činily tyto číselné údaje 45 % (věci ukončené senáty o třech soudcích) a 40 % (věci ukončené senáty o pěti soudcích).

Podobný vývoj lze pozorovat i u věcí vyřízených místopředsedou Soudního dvora. Vzhledem k tomu, že v roce 2022 bylo podáno velké množství kasačních opravných prostředků proti rozhodnutím Tribunálu o zamítnutí návrhu na vstup do řízení nebo proti rozhodnutím přijatým Tribunálem podle článků 278 nebo 279 SFEU, musel místopředseda, který je odpovědný za vyřizování těchto kasačních opravných prostředků, vydat v roce 2022 velké množství rozhodnutí. Počet jeho usnesení se tak oproti předchozímu roku zdvojnásobil.

Naproti tomu počet věcí ukončených velkým senátem zůstal v uplynulém roce stabilní. Soudní dvůr se 77 věcmi ukončenými tímto soudním kolegiem v roce 2022 zůstal v průměru předchozích čtyř let, kdy se počet věcí ukončených velkým senátem formou rozsudku nebo usnesení pohyboval mezi 70 a 83 věcmi.

Zkrácení průměrné doby vyřízení věcí je dalším logickým důsledkem častějšího využívání usnesení, neboť umožňuje Soudnímu dvoru rozhodovat o věcech, které jsou mu předloženy, bez ústní, případně písemné části řízení. V roce 2022 průměrná doba vyřízení věcí ve všech typech věcí dohromady činila 16,4 měsíce, což představuje mírný pokles oproti předchozímu roku (16,6 měsíce v roce 2021).

Z podrobnější analýzy statistických údajů však vyplývá kontrastnější bilance, neboť zatímco se průměrná doba vyřízení kasačních opravných prostředků značně snížila, a to z 15,1 měsíce v roce 2021 na 11,9 měsíce v roce 2022, v oblasti přímých žalob, a zvláště v oblasti řízení o předběžné otázce, se naproti tomu nadále prodlužovala. Zatímco v roce 2016 průměrná doba vyřízení žádostí o rozhodnutí o předběžné otázce činila 15 měsíců a v roce 2019 15,5 měsíce, v roce 2020 se prodloužila na 15,9 měsíce, v roce 2021 na 16,7 měsíce a v roce 2022 na 17,3 měsíce. Takové prodloužení je způsobeno rostoucí složitostí věcí předkládaných Soudnímu dvoru, které vyžadují stále důkladnější zkoumání otázek položených předkládajícími soudy, avšak je také důvodem znepokojení pro soud, neboť doba vyřízení věcí tímto soudem se připočítává k délce trvání vnitrostátního řízení. Jakékoli prodloužení doby vyřízení věcí Soudním dvorem má tedy bezprostřední dopad na celkovou délku trvání řízení před předkládajícím soudem a na možnost, aby spor, který je mu předložen, rozhodl. Tento faktor je mezi jinými faktory důvodem pro podání legislativní žádosti uvedené v následující části textu.

Projednávané věci

K 31. prosinci 2022 bylo u Soudního dvora projednáváno 1 111 věcí, což je až na dvě věci stejný počet věcí, jako je počet věcí, které mu byly předloženy k 31. prosinci předchozího roku (1 113 věcí). Podstatnou část těchto věcí tvořily žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce (774 věcí) a kasační opravné prostředky (259 věcí).

Soudní dvůr se proto dne 30. listopadu 2022 obrátil na unijního normotvůrce se žádostí o změnu Protokolu (č. 3) o statutu Soudního dvora Evropské unie, aby mohl tyto věci nadále uspokojivě a v přiměřených lhůtách vyřizovat. Tato žádost sleduje dvojí účel.

Jejím cílem je jednak rozšířit působnost mechanismu předchozího uznávání přijatelnosti opravných prostředků, který je uveden v článku 58a statutu, i na opravné prostředky proti rozhodnutím Tribunálu týkajícím se rozhodnutí nezávislých odvolacích senátů šesti institucí nebo subjektů Unie, v nichž byl k 1. květnu 2019 takový nezávislý odvolací senát zřízen, ale které v článku 58a statutu ještě nejsou uvedeny^[9], jakož i na opravné prostředky proti rozhodnutím Tribunálu vydaným na základě článku 272 SFEU.

Jejím cílem je dále využít možnosti poskytnuté článkem 256 odst. 3 SFEU a částečně přenést pravomoc rozhodovat o předběžných otázkách ze Soudního dvora na Tribunál v šesti zvláštních oblastech, které jsou jmenovitě označeny: společný systém daně z přidané hodnoty, spotřební daně, celní kodex a sazební zařazení zboží do kombinované nomenklatury, náhrady a pomoc cestujícím, jakož i systém pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů.

Tímto přenesením pravomoci však samozřejmě není dotčena možnost Tribunálu věc postoupit k rozhodnutí Soudnímu dvoru, má-li Tribunál za to, že věc vyžaduje zásadní rozhodnutí, jež může ovlivnit jednotu a soulad práva Unie, jak ostatně výslovně stanoví čl. 256 odst. 3 druhý pododstavec SFEU, nicméně by mělo vést k výraznému odlehčení pracovní zátěže Soudního dvora (a umožnit mu soustředit se na jiné věci), neboť věci předložené soudu ve výše uvedených oblastech v současné době představují přibližně 20 % všech věcí v rámci řízení o předběžné otázce.

[1]     Úř. věst. L 29, 31. ledna 2020, s. 7.

[2]     Věc C‑516/22, Komise v. Spojené království, v níž Komise v podstatě vytýká Spojenému království, že nesplnilo povinnosti, které pro něj vyplývají ze Smluv a z dohody o vystoupení, a to z důvodu rozsudku Nejvyššího soudu tohoto státu nařizujícího výkon rozhodčího nálezu, který Komise a následně Soudní dvůr shledaly v rozporu s právem Unie. Podle žalobkyně měl Nejvyšší soud Spojeného království pozastavit výkon tohoto nálezu až do doby, než bude rozhodnuto v řízení probíhajícím před soudy Unie, nebo předložit Soudnímu dvoru otázku platnosti podle článku 267 SFEU ve spojení s čl. 127 odst. 1 dohody o vystoupení.

[3]     Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (Úř. věst. L 119, 4. května 2016, s. 1).

[4]     Úř. věst. L 433, 22. prosince 2020, s. 1, a oprava Úř. věst. L 373, 21. října 2021, s. 94.

[5]     Rozsudky ze dne 16. února 2022 ve věcech Maďarsko v. Parlament a Rada (C‑156/21, EU:C:2022:97) a Polsko v. Parlament a Rada
(C‑157/21, EU:C:2022:98).

[6]     Posudek 1/20 (Modernizovaná smlouva o energetické chartě) ze dne 16. června 2022 (EU:C:2022:485).

[7]     V roce 2022 senát rozhodující o přijatelnosti kasačních opravných prostředků přijal 41 usnesení. Ve dvou věcech (C‑801/21 P, EUIPO v. Indo European Foods, a C‑337/22 P, EUIPO v. Nowhere) byl kasační opravný prostředek uznán přijatelným, a řízení tedy pokračuje v souladu s příslušnými ustanoveními hlavy V jednacího řádu Soudního dvora.

[8]     Jde o věci C‑663/20 P, CRU v. Hypo Vorarlberg Bank, a C‑664/20 P, CRU v. Portigon a Komise, ukončené usneseními ze dne 3. března 2022 (EU:C:2022:162 a EU:C:2022:161), spojené věci C‑313/21 P a C‑314/21 P, Rada v. FI a Komise v. FI, ukončené usnesením ze dne 22. prosince 2022 (EU:C:2022:1045), jakož i spojené věci C‑341/21 P a C‑357/21 P, Komise v. KM a Rada v. KM, které byly rovněž ukončeny usnesením ze dne 22. prosince 2022 (EU:C:2022:1042).

[9]   Jedná se o Agenturu Evropské unie pro spolupráci energetických regulačních orgánů, Jednotný výbor pro řešení krizí, Evropský orgán pro bankovnictví, Evropský orgán pro cenné papíry a trhy, Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění a Agenturu Evropské unie pro železnice.

Soudní statistiky za několik předcházejících let lze rovněž nalézt na stránce Curia, v části Archiv.