Viz podrobné statistiky Tribunálu
Vittorio Di Bucci, vedoucí soudní kanceláře Tribunálu
Soudní statistiky každoročně poskytují cenný vhled do práce Tribunálu a ukázaly se být nepostradatelným nástrojem pro pochopení současného stavu a přípravu na budoucnost. Hlavním cílem tohoto příspěvku je vyzdvihnout nejvýraznější aspekty těchto statistik, poskytnout některá vodítka k jejich pochopení a nastínit určité trendy. Pokud jde o rok 2024, je však třeba zdůraznit zásadní změny ve funkcích Tribunálu a ve věcech, které jsou mu předkládány.
Rok 2024 znamenal přelom v historii Tribunálu a soudního systému Evropské unie, který prošel nejvýznamnější reformou od zřízení Tribunálu v roce 1989. Od 1. října se Tribunál stal příslušným k projednávání žádostí o předběžné otázce v šesti zvláštních oblastech. Soudní dvůr obdržel první žádosti od vnitrostátních soudů, které mu byly Soudním dvorem předány na základě nových ustanovení statutu a jednacího řádu, a to v oblastech, jako je DPH, spotřební daně, celní právo a práva cestujících. Tento vývoj se dotýká samotné povahy Tribunálu, který se nyní spolu se Soudním dvorem podílí na dialogu s vnitrostátními soudy a přispívá tak k řádnému uplatňování unijního práva v členských státech.
Tribunál zároveň zůstává soudem, který v prvním stupni přezkoumává činnost orgánů a institucí Unie. Tato úloha byla dokonce posílena reformou, která rozšířila oblasti, v nichž se na opravné prostředky proti rozhodnutím Tribunálu vztahuje mechanismus rozhodování o přijatelnosti opravného prostředku u Soudního dvora, a omezila je na věci, které vyvolávají důležité otázky pro jednotu, soulad nebo vývoj unijního práva. Pokud jde o spory na základě rozhodčích doložek nebo žaloby proti rozhodnutím nezávislých odvolacích senátů orgánů, jako je Agentura pro spolupráci energetických regulačních orgánů nebo orgány finančního dohledu, bude Tribunál nejčastěji soudem posledního stupně.
Nad rámec toho, co lze vyčíst ze statistik, vyvíjely v roce 2024 značný tlak na činnost Tribunálu a jeho soudní kanceláře podstatné změny statutu Soudního dvora Evropské unie a jednacího řádu Tribunálu, přepracování prováděcích předpisů k tomuto jednacímu řádu, přizpůsobení struktur, pracovních metod a nástrojů informačních technologií, jakož i potřeba školení zaměstnanců.
Struktura ročních statistik byla změněna tak, aby odrážela nové pravomoci rozhodovat o předběžných otázkách, ačkoli počet žádostí podaných v posledních třech měsících roku 2024 a předaných Tribunálu činil pouze 19, a to z dvanácti různých členských států. Je zajímavé, že osm z těchto žádostí o rozhodnutí o předběžné otázce přišlo od nejvyšších soudů sedmi různých členských států. Naproti tomu je příliš brzy na to, aby bylo možné vyvodit spolehlivé závěry o významu žádostí obdržených v různých oblastech spadajících do pravomoci Tribunálu nebo aby bylo možné poskytnout jakékoli údaje o způsobu, jakým Tribunál vyřizuje žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce.
V roce 2024 došlo rovněž k odchodu pěti soudců Tribunálu, kteří byli jmenováni členy Soudního dvora, a k příchodu dvou nových soudců. Tribunál, soudní kancelář a obslužné útvary musely vynaložit značné úsilí, aby včas ukončily celou řadu řízení, v nichž zasedalo pět soudců, kteří nastoupili k Soudnímu dvoru v říjnu 2024.
Prvním údajem, který okamžitě upoutá pozornost, je, že počet zahájených věcí klesl mírně pod hranici 800 a se 786 novými věcmi je nejnižší za posledních deset let. Je velmi pravděpodobné, že tento jev je do značné míry cyklický a lze jej vysvětlit zejména sníženou aktivitou ostatních orgánů v roce, který byl poznamenán evropskými volbami a obměnou Komise.
Některé trendy však mohou mít i jiné vysvětlení.
V oblasti sporů z práv duševního vlastnictví lze zaznamenat mírný pokles počtu zahájených věcí (268 oproti 310 v roce 2023), přestože odvolací senáty Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO) ukončily více věcí než v předchozím roce. Klesající trend u těchto sporů před Tribunálem by se mohl potvrdit, neboť počet odvolání podaných k odvolacím senátům EUIPO poklesl (–6 %) a využívání alternativních mechanismů řešení sporů před EUIPO bylo doporučováno.
Počet věcí týkajících se hospodářské a měnové politiky, což je oblast, do níž patří zejména bankovní právo, prudce poklesl, zejména v případě žalob podaných proti Jednotnému výboru pro řešení krizí. Je tomu tak proto, že od roku 2024, tj. po skončení původního osmiletého období plynoucího od 1. ledna 2016, přestal Jednotný výbor pro řešení krizí vybírat od institucí podléhajících Jednotnému fondu pro řešení krizí příspěvky, které byly hlavním zdrojem soudních sporů. Cílem 14 žalob podaných v roce 2024 je opětovné přijetí rozhodnutí o příspěvcích do Jednotného fondu pro řešení krizí za rok 2021 a je třeba je dát do poměru se 48 věcmi týkajícími se příspěvků za rok 2023.
V rámci soudní agendy týkající se regulace digitálních trhů a služeb bylo zahájeno šest věcí týkajících se nařízení (EU) 2022/2065 o digitálních službách (v angličtině: Digital Services Act, DSA), které se týkají označení za „velmi velkou on-line platformu“ nebo výše poplatku za dohled, a dvě věci týkající se nařízení (EU) 2022/1925 o digitálních trzích (v angličtině: Digital Markets Act, DMA), které se týkají rozhodnutí o označení za „strážce přístupu“. V této fázi nebyly Tribunálu dosud předloženy žádné věci týkající se plnění hmotněprávních povinností, které jsou uloženy těmto hospodářským subjektům, ze strany Komise, ale lze očekávat, že tyto věci budou v nadcházejících letech tvořit podstatnou část soudní agendy.
Počet soudních sporů týkajících se omezujících opatření zůstal stabilní s 63 věcmi, tedy přesně stejný jako v roce 2023. Stejně jako v roce 2023 se převážná většina nových věcí v této oblasti (47 z celkem 63 žalob) týká série omezujících opatření přijatých Evropskou unií vůči fyzickým nebo právnickým osobám v souvislosti s konfliktem mezi Ruskem a Ukrajinou. V celé řadě projednávaných věcí týkajících se takovýchto omezujících opatření žalobci provedli úpravu žaloby podle článku 86 jednacího řádu, jejímž prostřednictvím napadli prodloužení platnosti nebo změnu opatření, která se jich týkala, namísto toho, aby tato rozhodnutí napadli novou žalobou. Tato technika má tu výhodu, že soustřeďuje přezkum několika aktů vztahujících se na téhož účastníka řízení do jediné věci, čímž splňuje cíle jasnosti, rychlosti a právní jistoty, které byly stanoveny při jejím zavedení v roce 2016. Avšak zejména v případě aktů s půlroční platností zatížila tato technika probíhající řízení a zkomplikovala jejich správu, zejména pokud k úpravě žaloby došlo těsně před jednáním nebo v jeho průběhu. S cílem čelit těmto obtížím Tribunál změnil svůj jednací řád pro případ, kdy lhůta pro podání žaloby začíná běžet po 1. září 2024. Nyní je stanoveno, že návrh na úpravu žaloby musí být předložen v krátké lhůtě po doručení rozhodnutí Tribunálu o zahájení ústní části řízení nebo v zásadě před doručením rozhodnutí Tribunálu, že bude rozhodováno bez konání ústní části řízení. Je sice ještě příliš brzy na to, aby bylo možné vyvodit jakékoli závěry, ale zdá se, že tento nový režim lépe umožňuje sladit zájem žalobců na soustředění jejich návrhů v rámci již probíhajícího řízení s potřebou Tribunálu organizovat svou práci předvídatelným způsobem a ukončovat řízení v přiměřených lhůtách.
V tradičních oblastech soudní agendy Tribunálu se oblast veřejné služby stabilizuje (78 věcí oproti 82 v roce 2023). V oblasti státních podpor se počet zvýšil z deseti věcí v roce 2023 na 23 v roce 2024, avšak stále se nachází výrazně pod historickou úrovní. Konečně, stejně jako v letech 2022 a 2023 je počet věcí v oblasti hospodářské soutěže velmi nízký s deseti novými věcmi v roce 2024.
S 922 věcmi ukončenými v průběhu roku si Tribunál vedl ještě lépe než v loňském roce a podstatně lépe v porovnání s průměrem za poslední léta. Rovněž se mu daří výrazně snižovat počet projednávaných věcí: počet ukončených věcí převyšuje počet nových věcí o 136 a počet projednávaných věcí činí 1 302 (pokud by se balík 404 v podstatě stejných věcí zahájených v roce 2023 počítal jako jedna věc, hrubý počet by činil 1 705 věcí). Jde o nejnižší počet od roku 2015. Tento pokrok lze částečně vysvětlit vyřízením některých velkých balíků věcí.
Je třeba učinit následující poznámky:
Počet jednání k přednesu řečí v roce 2024 klesl na 232 (286 jednání v roce 2023, 241 v roce 2022) pro 300 věcí, věcí, v nichž se konalo jednání (419 v roce 2023 a 303 v roce 2022).
V průběhu roku se konala dvě jednání prostřednictvím videokonference, a to poprvé od 1. dubna 2023, kdy vstoupila v platnost nová pravidla pro používání tohoto nástroje.
Průměrná délka řízení mírně vzrostla. V roce 2024 činila 18,5 měsíce u věcí ukončených rozsudkem nebo usnesením, oproti 18,2 měsíce v roce 2023, a 22,1 měsíce (oproti 21 měsíci v roce 2023), vezmou-li se v úvahu pouze věci ukončené rozsudkem. V tomto ohledu lze pozorovat, že v posledně uvedené kategorii se průměrná délka řízení pohybuje v rozmezí od 42,6 měsíce u věcí týkajících se práva hospodářské soutěže nebo 37,2 měsíce u věcí týkajících se státních podpor do 13,5 měsíce u věcí týkajících se duševního vlastnictví. Vyřízení několika starých věcí nebo starých balíků složitých věcí, zejména v oblasti státních podpor, hospodářské soutěže nebo bankovního práva, přispělo k prodloužení průměrné délky řízení. Tento jev by se měl zmírnit, a průměrná délka řízení by se tedy měla v následujících letech zkrátit, neboť Tribunál ukončil nebo v současné době vyřizuje poslední velké balíky věcí zděděných z minulosti.
Z 1 705 věcí, které Tribunál projednával k 31. prosinci 2024 (hrubý číselný údaj zahrnující 404 totožných žalob podaných v roce 2023), se 32 % týká institucionálního práva (výše uvedené 404 věci se týkají této oblasti), téměř 10 % se týká hospodářské a měnové politiky, 7 % se týká státních podpor a 5 % omezujících opatření. Pokud jde o oblasti, pro něž je v rámci Tribunálu zavedena specializace, 19 % projednávaných věcí se týká duševního vlastnictví a 6,5 % veřejné služby, přičemž tyto procentní podíly zůstávají v porovnání s předchozím rokem stabilní. Pokud jde o soudní kolegia, lze si povšimnout většího využívání velkého senátu, který na konci roku 2024 projednával dvě věci, z nichž jedna se týká přístupu k dokumentům a druhá přezkumu nelegislativních aktů obsahujících ustanovení, která mohou být v rozporu s právem životního prostředí.
V roce 2024 věnoval Tribunál značné úsilí dokončení a provedení reformy soudního systému Evropské unie, která byla zahájena návrhem na reformu statutu Soudního dvora Evropské unie, který Soudní dvůr předložil v listopadu 2022. Nařízení, kterým se mění statut, bylo přijato dne 11. dubna 2024 a vstoupilo v platnost dne 1. září 2024. Dne 10. července 2024 přijal Tribunál po dohodě se Soudním dvorem a po schválení Radou zásadní změny svého jednacího řádu, které rovněž vstoupily v platnost dne 1. září 2024 a jejichž cílem je zejména umožnit Tribunálu vykonávat od října 2024 nové pravomoci v oblasti rozhodování o předběžných otázkách. Byly přepracovány prováděcí předpisy k jednacímu řádu a pozměněny další texty, zejména ty, které se týkají používání aplikace e-Curia. Tribunál zřídil senát určený k projednávání žádostí o rozhodnutí o předběžné otázce, který by měl zůstat zachován až do částečné obměny Tribunálu plánované na září 2025, kdy bude nahrazen dvěma senáty příslušnými k rozhodování o předběžných otázkách. Tribunál zvolil tři soudce (dva řádné členy a jednoho náhradníka), kteří budou povoláni k výkonu funkce generálního advokáta pro projednávání žádostí o rozhodnutí o předběžné otázce. Rovněž změnil pravidla upravující složení velkého senátu a zavedl pravidla pro složení středně velkého senátu o devíti soudcích, který byl zřízen na základě změny statutu.
Tribunál pokračoval v politice proaktivní správy věcí a úspěšně provedl nová opatření pro vyřizování velmi rozsáhlých věcí a velkých balíků věcí již od okamžiku jejich zápisu do rejstříku, která byla přijata v roce 2023. Tyto věci jsou přidělovány senátům a soudcům zpravodajům podle specifických kritérií, podléhají orientačnímu časovému rozvrhu revidovanému v závislosti na průběhu řízení a jsou jim vyčleněny větší zdroje a zajištěno přednostní zpracování ze strany oddělení zajišťujícího výstupní kontrolu rozsudků a překladatelské služby. Bylo rozhodnuto, že soudci zapojení do projednávání žádostí o rozhodnutí o předběžné otázce nebudou nikdy jmenováni zpravodaji pro velmi rozsáhlé věci nebo balíky věcí, neboť by to bylo neslučitelné s prioritou rychlého vyřizování žádostí o rozhodnutí o předběžné otázce v souladu s ujištěními, která byla poskytnuta normotvůrci při příležitosti reformy.
Tribunál a jeho soudní kancelář pokračovaly v práci na modernizaci veřejné služby v oblasti justice, která přispívá k efektivitě evropského soudního systému. Rok 2024 byl věnován vývoji nástrojů v oblasti informačních technologií potřebných k vyřizování žádostí o rozhodnutí o předběžné otázce předaných Tribunálu, ale také dokončení prvních fází vytváření integrovaného systému správy případů (SIGA) a přípravě dalších fází. Všechny informační dokumenty určené široké veřejnosti byly aktualizovány a jejich texty byly rozšířeny v dostatečném předstihu před vstupem nových ustanovení v platnost. Tribunál a jeho soudní kancelář se aktivně věnují též otázkám opatření týkajících se fyzické a digitální přístupnosti.
Pokles počtu nových věcí měl na soudní kancelář příznivý vliv, neboť poněkud snížil tlak na každodenní práci spojenou se správou soudních řízení. To umožnilo věnovat zdroje a čas úpravám, které si vyžádala reforma soudního systému Unie, a zejména přípravám na vyřizování žádostí o rozhodnutí o předběžné otázce.
Číselné údaje však svědčí o stále rychlém pracovním tempu:
Soudní kancelář asistovala soudcům Tribunálu při 346 schůzích senátů (334 v roce 2023), 232 jednáních k přednesu řečí a 37 jednáních k vyhlášení rozhodnutí.
Soudní statistiky Tribunálu - 2023
Soudní statistiky za několik předcházejících let lze rovněž nalézt na stránce Curia, v části Archiv.