Soudní statistiky Tribunálu - 2023

Komentář ke statistikám Tribunálu za rok 2023

Vittorio Di Bucci, vedoucí soudní kanceláře Tribunálu

Poprvé od nástupu do funkce dne 5. června 2023 mám tu čest chopit se pera, abych okomentoval roční statistiky soudní činnosti. Stejně jako můj předchůdce Emmanuel Coulon se domnívám, že je tento úkon zcela zásadní pro zmapování vývoje soudní agendy, pro posouzení některých důsledků legislativní, regulační a rozhodovací činnosti orgánů a institucí Evropské unie a pro vyhodnocení účinků soudem zvolených řešení.

Aby bylo možné správně interpretovat statistiky za rok 2023, je třeba na úvod upozornit na sérii 404 svou podstatou totožných věcí zahájených v říjnu 2023 (T‑620/23 až T‑1023/23); jedná se o žaloby týkající se změny doplňkového dobrovolného systému důchodového pojištění pro poslance Evropského parlamentu a spadající do oblasti „Institucionální právo“ (viz tabulka 4 níže). Tato série věcí měla obrovský dopad na počet zahájených věcí, který poprvé za celou historii Tribunálu překročil 1 000 a činí 1 271 věcí. Pokud by se tyto spojené věci počítaly jako jediná věc, počet podaných žalob by činil 868, což by se blížilo úrovni předchozích let (904 v roce 2022, 882 v roce 2021 a 847 v roce 2020).

Zahájené věci: první věci z oblasti regulace digitálních trhů a jisté výkyvy v ostatních oblastech

V roce 2023 se objevily nové soudní spory, a to spory z oblasti regulace digitálních trhů a služeb. Důvodem bylo přijetí nařízení (EU) 2022/2065 o digitálních službách (v angličtině: Digital Services Act, DSA) a nařízení (EU) 2022/1925 o digitálních trzích (v angličtině: Digital Markets Act, DMA). První z těchto nařízení obsahuje kompletní úpravu zprostředkovatelů a on-line platforem, jejíž provádění pak zajišťují jak vnitrostátní orgány, tak Komise, a pokud ho zajišťuje Komise, může dojít na podání žaloby k Tribunálu (v roce 2023 byly podány dvě: T‑348/23, Zalando v. Komise, a T‑367/23, Amazon Services Europe v. Komise). Druhé z těchto nařízení se zaměřuje konkrétně na velké digitální skupiny a ukládá jim povinnosti spojené s jejich označením za „strážce přístupu“. Komisi pod dohledem unijního soudu určuje, kdo k takovým skupinám patří, a tato pravidla na ně uplatňuje. Tři žalobci již podali u Tribunálu celkem čtyři žaloby proti rozhodnutím označujícím je za strážce přístupu (věci T‑1077/23, Bytedance v. Komise, T‑1078/23, Meta v. Komise, a T‑1079/23 a T‑1080/23, Apple v. Komise). Byla zavedena vnitřní organizační opatření s cílem připravit Tribunál na tento nový typ sporů, jakož i na žaloby, které by se mohly týkat další legislativní novinky, a to nařízení (EU) 2022/2560 o zahraničních subvencích. Je třeba podotknout, že se Tribunál v rámci těchto opatření rozhodl pozměnit rozhodnutí stanovící kritéria pro přidělování věcí senátům (Úř. věst. 2023, C 286, s. 2).

U tradičních oblastí soudní agendy Tribunálu lze pozorovat mírný nárůst v oblasti veřejné služby (82 věcí oproti 66 v roce 2022) a duševního vlastnictví (310 věcí oproti 270 v roce 2022).

Tribunál měl i nadále zajištěn přísun sporů z oblasti omezujících opatření, avšak v menší míře než v roce 2022. V roce 2023 bylo zahájeno 63 věcí oproti 103 věcem v roce 2022. Převážná většina nových věcí v této oblasti (41 věcí z celkem 63) se týká série omezujících opatření přijatých Evropskou unií v roce 2022 vůči fyzickým osobám a subjektům v souvislosti s konfliktem mezi Ruskem a Ukrajinou. V celé řadě projednávaných věcí, většinou z oblasti omezujících opatření, žalobci provedli úpravu žaloby podle článku 86 jednacího řádu, jejímž prostřednictvím napadli prodloužení platnosti nebo změnu opatření, která se jich týkala, namísto toho, aby tato rozhodnutí napadli novou žalobou. Tato technika má tu výhodu, že se zkoumání několika aktů soustředí do jediné a téže věci, na druhou stranu však soudní řízení zatěžuje a komplikuje jeho vedení, zvláště když k úpravě žaloby dojde těsně před jednáním nebo během něj. Tribunál plánuje provést v tomto ohledu změnu svého jednacího řádu, který by pak stanovil, že návrh na úpravu žaloby musí být předložen v krátké lhůtě po doručení rozhodnutí Tribunálu o zahájení ústní části řízení. To by umožnilo zachovat určitou flexibilitu při rozhodování v případech prodloužení platnosti a změn aktů přijatých unijními orgány a zároveň omezit nevýhody, s nimiž se v současné době Tribunál potýká.

Věcí z oblasti hospodářské a měnové politiky, kam patří i bankovní právo, každoročně přibývá a v roce 2023 činil počet nově zahájených věcí 56. Vzhledem k tomu, že většina těchto věcí se týká ročních příspěvků bank do Jednotného fondu pro řešení krizí a že se blíží konec počátečního osmiletého příspěvkového období, mohl by jejich počet v příštích několika letech klesnout.

V oblasti státních podpor se mimořádný nárůst počtu žalob z roku 2022 (68 nových věcí) již v roce 2023 nepotvrdil. Nárůst aktivity v této oblasti souvisel s tím, že v roce 2022 bylo podáno velké množství žalob proti rozhodnutí Komise ve věci režimu podpory zavedeného Portugalskem ve prospěch svobodné zóny Madeira; to svědčí o tom, že je činnost Tribunálu odvislá od aktů přijímaných orgány a institucemi Evropské unie a od zpochybnění jejich zákonnosti. Deset nových věcí evidovaných v této oblasti v roce 2023 představuje nejnižší počet od roku 1993, kdy se Tribunál stal příslušným k projednávání žalob jednotlivců ve věcech státních podpor.

Co se konečně týče oblasti hospodářské soutěže, s 13 novými věcmi zaznamenanými v roce 2023 zde počet věcí nadále dosahuje historicky nejnižších čísel.

Čísla odrážející činnost soudu

V průběhu roku evidoval Tribunál 904 ukončených věcí a vedl si tak lépe oproti průměru posledních let. Rovněž se mu dařilo snižovat množství projednávaných věcí, neboť započte-li se série 404 svou podstatou totožných věcí jako jediná věc, je počet ukončených věcí o 36 vyšší než počet nových věcí. Po tomto započtení představuje počet 1 438 věcí projednávaných k 31. prosinci 2023 mírné zlepšení oproti 1 474 věcem o rok dříve. Tento vývoj by mohl být ještě zesílen v roce 2024, kdy by Tribunál měl být schopen uzavřít některé velké skupiny věcí. To svědčí o tom, že Tribunál bude schopen absorbovat agendu předběžných otázek, pro jejichž rozhodování má být příslušný od podzimu 2024, a bude tak moci odlehčit práci Soudnímu dvoru.

Je třeba učinit následující poznámky:

téměř 14 % (13,61 %) věcí bylo vyřízeno rozšířenými soudními kolegii složenými z pěti soudců, což potvrzuje rostoucí trend v předávání věcí rozšířeným soudním kolegiím, který byl pozorován již v roce 2022 (12 %; 123 věcí vyřízených rozšířeným soudním kolegiem v roce 2023 oproti 100 v roce 2022). Rozšířená soudní kolegia vydávají v převážné většině rozsudky, avšak zcela vyloučeno není ani rozhodování usnesením (deset v roce 2023, osm v roce 2022);
79 % věcí bylo ukončeno soudními kolegii složenými ze tří soudců, zatímco v roce 2022 jich bylo 82 %. Tento pokles lze vysvětlit častějším předáváním věcí rozšířenému soudnímu kolegiu, jak je objasněno výše;
jednu věc Tribunál uzavřel rozhodnutím velkého senátu poté, co mu byla vrácena Soudním dvorem na základě podaného kasačního opravného prostředku (věc T‑65/18 RENV, Venezuela v. Rada, týkající se omezujících opatření z důvodu situace ve Venezuele);
devět věcí bylo rozhodnuto samosoudcem (osm rozsudků, jedno usnesení) oproti dvěma v roce 2022 a třem v roce 2021;
počet podaných návrhů na předběžné opatření mírně vzrostl (41 v roce 2023 oproti 37 v roce 2022), stejně jako počet ukončených řízení o předběžném opatření (40 v roce 2023 oproti 37 v roce 2022);
59 % věcí ukončených v roce 2023 bylo ukončeno rozsudkem a 41 % usnesením. V 66 % věcí ukončených rozsudkem bylo konáno jednání věnované přednesu řečí.

Počet jednání k přednesu řečí se výrazně zvýšil (286 jednání oproti 241 v roce 2022 a 240 v roce 2021), přičemž počet věcí s přednesem řečí činil 419 (303 v roce 2022 a 290 v roce 2021). Dlužno poznamenat, že v roce 2023 bylo uspořádáno deset společných jednání pro celkem 70 věcí, v nichž došlo na přednes řečí. Možnost uspořádat společné jednání pro více věcí bez jejich spojení je od 1. dubna 2023 upravena v článku 106a jednacího řádu. Jedno takové společné jednání bylo uspořádáno pro celkem 42 věcí s přednesem řečí (v sérii věcí T‑700/13, Caixabank a další v. Komise, týkající se státní podpory poskytnuté Španělskem ve prospěch některých hospodářských zájmových sdružení a jejich investorů v podobě daňového režimu použitelného na některé leasingové smlouvy na pořízení plavidel, známého též jako „španělský systém zdanění leasingu“).

V průběhu roku se nekonalo žádné videokonferenční jednání, přestože dne 1. dubna 2023 vstoupila v platnost nová pravidla pro používání videokonferencí. Tato možnost sice byla původně stanovena pro případ, kdy se účastník řízení nemohl dostavit do prostorů Tribunálu v důsledku sanitární krize způsobené pandemií covidu-19, nicméně článek 107a jednacího řádu nyní stanoví, že o ni může účastník řízení požádat z bezpečnostních nebo jiných závažných důvodů (např. stávka v letecké dopravě), které zástupci brání fyzicky se účastnit jednání. K této změně došlo v důsledku skončení pandemie.

Průměrná délka řízení mírně vzrostla. V roce 2023 činila 18,2 měsíce u věcí ukončených rozsudkem nebo usnesením (oproti 16,2 měsíce v roce 2022 a 17,3 měsíce v roce 2021) a 21 měsíců (oproti 20,4 měsíce v roce 2022 a 20,3 měsíce v roce 2021), vezmou-li se v úvahu pouze věci ukončené rozsudkem. V tomto ohledu lze pozorovat, že v posledně uvedené kategorii se průměrná délka řízení pohybuje od 37,1 měsíce u věcí týkajících se práva hospodářské soutěže nebo 34,1 měsíce u věcí týkajících se státních podpor do 13,7 měsíce u věcí týkajících se duševního vlastnictví. K prodloužení délky řízení přispělo uzavření několika složitých věcí či skupin věcí, zejména z oblasti státních podpor a hospodářské soutěže.

Z 1 841 věcí projednávaných Tribunálem k 31. prosinci 2023 (hrubý údaj zahrnující zmiňovaných 404 totožných žalob) se 29 % týká institucionálního práva (jak bylo uvedeno výše, oněch 404 věcí je zahrnuto v množině 543 věcí z této oblasti projednávaných k 31. prosinci 2023), 13 % se týká hospodářské a měnové politiky a 9,5 % se týká státních podpor. Pokud jde o oblasti, pro něž je v rámci Tribunálu zavedena specializace, 18 % projednávaných věcí se týká duševního vlastnictví a 6 % veřejné služby, přičemž tyto procentní podíly zůstávají ve srovnání s předchozím rokem stabilní. Co se týče soudních kolegií, lze pozorovat větší využívání velkého senátu, kdy na konci roku 2023 bylo u tohoto kolegia projednáváno šest věcí, z nichž se část týká Fondu pro oživení a odolnost a část omezujících opatření.

Významné momenty roku 2023 a výhledy do budoucna

V roce 2023 pokračoval Tribunál v politice proaktivního přístupu k vyřizování věcí a přijal nová opatření pro vyřizování velmi rozsáhlých věcí a velkých skupin věcí již od okamžiku jejich registrování. Tato opatření by měla rovněž usnadnit pokračování v projednávání některých skupin věcí, které byly přerušeny do rozhodnutí o kasačním opravném prostředku ve věcech označených za pilotní. Cílem je racionalizovat a urychlit řízení v těch nejsložitějších věcech – ty budou přidělovány senátům a soudcům zpravodajům na základě specifických kritérií, bude jim stanoven orientační časový rozvrh revidovaný v závislosti na průběhu řízení a budou jim vyčleněny větší zdroje a zajištěno přednostní zpracování ze strany oddělení zajišťujícího výstupní kontrolu rozsudků a překladatelské služby.

Přípravy na rozhodování o některých předběžných otázkách v rámci nově stanovené příslušnosti Tribunálu nabraly v průběhu roku na obrátkách a v roce 2024 budou pokračovat. Mezi ně patří zejména novelizace statutu Soudního dvora Evropské unie a procesních pravidel (jednacího řádu, prováděcích předpisů a navazujících dokumentů). Dne 7. prosince 2023 bylo dosaženo politické dohody o reformě statutu, kterou následně potvrdil Evropský parlament a Rada. Tribunál vypracoval návrh změn svého jednacího řádu, který bude po dosažení dohody se Soudním dvorem zaslán Radě ke schválení na začátku roku 2024. Připravují se i ostatní dokumenty, které jsou v zásadě v kompetenci samotného Tribunálu. Kromě změny jednacího řádu bude třeba vynaložit značné úsilí na přizpůsobení struktur, metod a pracovních toků či nástrojů IT a zajistit školení zaměstnanců, aby se Tribunál a jeho soudní kancelář mohly úspěšně vypořádat s náporem prvních žádostí o rozhodnutí o předběžné otázce, který je předpokládán na poslední čtvrtletí roku 2024.

Těžištěm práce Tribunálu je rovněž modernizace veřejné služby v oblasti justice, která přispívá k efektivitě evropského soudního systému. Kromě opatření přijatých v předchozích letech za účelem digitalizace celého soudního řízení, a to od v zásadě povinného podávání dokumentů prostřednictvím aplikace e-Curia až po elektronický podpis soudních rozhodnutí, pracuje Soudní dvůr Evropské unie rovněž na vytvoření integrovaného systému pro správu soudních věcí (SIGA) a na opatřeních, která Tribunálu umožní zvládnout přísun agendy předběžných otázek v roce 2024.

Činnost soudní kanceláře Tribunálu: údaje k nadále solidnímu tempu činnosti

Zvláštní pozornost si zaslouží nadále solidní tempo činnosti soudní kanceláře Tribunálu.

V průběhu roku bylo překročeno několik hranic a překonáno několik rekordů:

hranice 20 000 věcí předložených Tribunálu od jeho zřízení, a to okamžikem, kdy byla do rejstříku zapsána věc T‑1148/23, PAN Europe v. Komise – žaloba v této věci byla podána dne 8. prosince 2023;
hranice 1 000 věcí zahájených v průběhu roku (1 271 věcí). Zahájení zmiňovaných 404 totožných věcí sice výrazně nezvýší pracovní zátěž soudních kolegií, mělo však značný dopad na činnost soudní kanceláře, která tyto věci zapisovala, doručovala, zveřejňovala oznámení o nich v Úředním věstníku a připravovala jejich spojení;
rekordní počet podání zapsaných do rejstříku (62 020);
rekordní počet spisů účastníků řízení podaných v soudní kanceláři (5 264 podání mimo žaloby);
nejnižší míra odstraňování vad návrhů na zahájení řízení (22,9 % oproti 31,96 % v roce 2022 a 41,2 % v roce 2021), k čemuž přispělo nejen zohlednění série 404 věcí, ale také omezení některých formalit v rámci změny jednacího řádu a zveřejnění příručky a orientačních vzorů žalob na internetových stránkách Curia;
počet stran předložených v průběhu roku prostřednictvím aplikace e-Curia činil 1 762 453.

Soudní kancelář asistovala soudcům Tribunálu při 334 schůzích senátů (352 v roce 2022 a 338 v roce 2021) a na 286 soudních jednáních.

Kromě toho je 94 % podání předkládáno v elektronické podobě prostřednictvím aplikace e-Curia, jejíž používání je až na několik výjimek od 1. prosince 2018 povinné. V roce 2023 představovala tato podání objem téměř dvou milionů stran (1 762 453 stran). Je třeba poznamenat, že používání aplikace e-Curia nebude v rámci řízení o předběžné otázce povinné, ale bude silně podporováno vzhledem k výhodám, které přináší vnitrostátním soudům, zúčastněným i Tribunálu.

Další informace

Soudní statistiky Tribunálu - 2022

Soudní statistiky za několik předcházejících let lze rovněž nalézt na stránce Curia, v části Archiv.