Tribunál

Přidat

narozen v roce 1944; držitel diplomu v oboru právo a v oboru politické ekonomie univerzity v Coimbře ; doktor ekonomických věd (v oboru mezinárodní ekonomie) (Univerzita Paříž I - Panthéon Sorbonne) ; výkon základní vojenské služby na ministerstvu námořního loďstva (útvar soudnictví, 1969-1972); profesor na katolické univerzitě Nova v Lisabonu; dříve profesor na univerzitě v Coimbře a na univerzitě Lusíada v Lisabonu (ředitel Institutu evropských studií); člen portugalské vlády (1980-1983): státní tajemník ministerstva vnitra, úřadu předsedy vlády a státní tajemník pro evropské záležitosti; poslanec v portugalském parlamentu, místopředseda skupiny křesťanských demokratů; generální advokát u Soudního dvora (1986-1988); předseda Soudu prvního stupně Evropských společenství (1989-1995); advokát u advokátní komory v Lisabonu, specialista na evropské právo a právo hospodářské soutěže (1996-2012); člen debatní skupiny k budoucnosti soudního systému Evropských společenství „Groupe Due" (2000); předseda disciplinární komise Evropské komise (2003-2007); předseda Portugalského sdružení pro evropské právo (od roku 1999); Soudce Soudního dvora od 8. října 2012 do 8. října 2018.

narozen v roce 1928; irské státní příslušnosti; Senior Counsel; odborník na ústavní právo a na obchodní právo; soudce u High Court; předseda rady irské advokátní komory; člen správní rady King's Inns; prřdseda vzdělávací komise rady King's Inns; soudce u Soudu prvního stupně od 25. září 1989 do 10. ledna 1996; zemřel dne 3. ledna 2018.

narozen dne 19. února 1934; italské státní příslušnosti; soudce u soudu v Neapoli; soudní rada u odvolacího soudu v Římě, poté u kasačního soudu; atašé u Ufficio legislativo del ministero di Grazia e Giustizia; předseda generálního výboru na diplomatické konferenci pro vypracování Luganské úmluvy; referendář italského generálního advokáta Soudního dvora; profesor na Scuola superiore della pubblica amministrazione di Roma; soudce u Soudu prvního stupně od 25. září 1989 do 17. září 1995; předseda Soudu prvního stupně od 18. září 1995 do 4. března 1998; generální advokát u Soudního dvora od 5. března 1998 do 6. října 2000; zemřel dne 26. ledna 2010.

narozen dne 14. listopadu 1934; britské státní příslušnosti; Advocate (Skotsko); King's Counsel (Skotsko); tajemník, poté pokladník Faculty of Advocates; předseda poradního výboru advokátních komor Evropského společenství; Salvesen Professor of European Institutions a ředitel Europa Institute, univerzita v Edinburku; zvláštní poradce House of Lords Select Committee on the European Communities; čestný bencher Gray's Inn, Londýn; soudce u Soudu prvního stupně od 25. září 1989 do 9. března 1992; soudce u Soudního dvora od 10. března 1992 do 7. ledna 2004.

narozen v roce 1938; německé státní příslušnosti; soudce ve spolkové zemi Severní Porýní-Vestfálsko, úředník na ministerstvu spravedlnosti (odbor práva Společenství a lidských práv); asistent v kabinetu dánského člena Komise, poté na GR III (vnitřní trh); vedoucí trestního oddělení na spolkovém ministerstvu spravedlnosti; vedoucí kabinetu ministra, poté ředitel (Ministerialdirigent) trestního odboru; lektor na univerzitě v Saarbrückenu; soudce u Soudu prvního stupně od 25. září 1989 do svého úmrtí dne 6. února 1997.

narozen v roce 1938; řecké státní příslušnosti; maître des requêtes u Státní rady, poté rada Státní rady, člen Zvláštního vrchního soudu; člen soudu pro ochranné známky; poradce státní správy v oblasti používání práva Společenství; profesor práva Společenství na Národní škole pro veřejnou správu a v Institutu pro celoživotní vzdělávání; soudce u Soudu prvního stupně od 25. září 1989 do 18. září 1992.

narozen v roce 1939; vysokoškolské studium na právnické a ekonomické fakultě univerzit v Montpellier a v Paříži ; doktor práv (1964) ; advokát (1964) ; advokát oprávněný vystupovat před vyššími soudy (1967) ; ministerský rada na ministerstvu práce a sociálních věcí; člen (1978-1989), poté předseda (1988-1989) Hospodářské a sociální rady; člen představenstva Národní úvěrové a investiční společnosti a Evropské satelitní společnosti (až do roku 1989); člen (1993-1995), poté předseda rady Mezinárodního univerzitního institutu v Lucemburku (1995-2004) ; vyučující na Lucemburské univerzitě ; vládní člen výboru Evropského sociálního fondu, poradního výboru pro volný pohyb pracovníků a správní rady Evropské nadace pro zlepšování pracovních a životních podmínek; soudce Soudu prvního stupně od 25. září 1989 do 11. července 1996; soudce Soudního dvora od 12. července 1996 do 14. ledna 2008.

narozen v roce 1944; nizozemské státní příslušnosti; výkonný tajemník D. Hudig & Co., pojišťovací agenti, poté podniku Granaria BV; soudce u obvodního soudu v Rotterdamu; člen soudu v Nizozemských Antilách; soudce pro místní okrsek v Rotterdamu; místopředseda obvodního soudu v Rotterdamu; soudce u Soudu prvního stupně od 25. září 1989 do 17. září 1998.

narozen v roce 1945; právník-lingvista u Soudního dvora; ministerský rada na ministerstvu spravedlnosti; přísedící soudce; právní atašé na Stálé misi Dánska při Evropském hospodářském společenství; přidělený soudce u Østre Landsret (odvolací soud); vedoucí odboru ústavního a správního práva na ministerstvu spravedlnosti; ředitel odboru na ministerstvu spravedlnosti; docent; člen Řídícího výboru pro lidská práva Rady Evropy (CDDH), posléze člen kanceláře CDDH; člen „ad hoc výboru pro právní vzdělávání" na Evropské právní akademii v Trevíru v Německu; soudce Soudu prvního stupně od 25. září 1989; předseda Soudu prvního stupně od 4. března 1998 do 17. září 2007.

narozen v roce 1946; abogado del Estado (státní advokát) (v Jaén a Granadě); tajemník u hospodářského správního soudu v Jaén, posléze v Córdobě; člen advokátní komory (Jaén, Granada); ředitel sekce pro soudní agendu Společenství na ministerstvu zahraničních věcí; vedoucí španělské delegace v rámci pracovní skupiny Rady za účelem zřízení Soudu prvního stupně; soudce Soudu prvního stupně od 25. září 1989 do 17. září 2007.

narozen v roce 1948; francouzské státní příslušnosti; inspektor ministerstva financí; auditor, poté maître des requêtes u Státní rady; právní poradce na několika ministerstvech; docent na několika vysokých školách a lektor na různých institutech a univerzitách; referendář u Soudního dvora; ředitel právních služeb Credit Lyonnais; čestný předseda Evropského sdružení pro bankovní a finanční právo; soudce u Soudu prvního stupně od 25. září 1989 do 18. září 1995; zemřel dne 9. září 2020.

narozen v roce 1954; licencié en droit (bakalář práv) a doktor práv (Katholieke Universiteit Leuven); Master of Laws, Master in Public Administration (Harvard University); profesor na Katholieke Universiteit Leuven; hostující profesor na univerzitě v Burundi, Štrasburku a Harvardské univerzitě; profesor na Collège d ' Europe v Brugách; referendář u Soudního dvora; advokát u bruselské advokátní komory; soudce u Soudu prvního stupně od 25. září 1989; soudce u Soudního dvora od 7. října 2003; místopředseda Soudního dvora od 9. října 2012 do 8. října 2015; předseda Soudního dvora od 8. října 2005.

narozen v roce 1946; britské státní příslušnosti; barrister, Middle Temple; King's Counsel, specializace v obchodním právu, v evropském právu a ve veřejném právu; spoluautor třech prvních vydání Bellamy & Child, Common Market Law of Competition; soudce u Soudu prvního stupně od 10. března 1992 do 15. prosince 1999.

narozen v roce 1944; řecké státní příslušnosti; advokát (Athény); referendář u soudců Chlorose a Kakourise u Soudního dvora; profesor veřejného práva a práva Společenství (Athény); právní poradce; právní atašé u Účetního dvora; soudce u Soudu prvního stupně od 18. září 1992 do 17. září 1998.

narozena v roce 1942; doktorka práv na univerzitě v Helsinkách; asistentka občanského práva a obchodního práva na univerzitě v Helsinkách; ředitelka právních záležitostí a obchodní politiky finské Ústřední obchodní komory; vrchní ředitelka finské Správy ochrany spotřebitelů; členka několika vládních výborů a delegací, mimo jiné předsedkyně Rady pro dohled nad reklamou na léčivé přípravky (1988-1990), členka Rady pro záležitosti spotřebitelů (1990-1994), členka Rady pro hospodářskou soutěž (1991-1994) a členka redakčního výboru Nordic Intellectual Property Law Review (1982-1990); soudkyně Soudu prvního stupně od 18. ledna 1995 do 6. října 2009.

narozen v roce 1948; doktor práv a bakalář v oboru sociálních a hospodářských věd na univerzitě ve Vídni; přednášející a vyučující na Univerzitě hospodářských věd ve Vídni, na právnické fakultě univerzity ve Vídni a na několika dalších univerzitách; emeritní profesor právnické fakulty univerzity ve Vídni; Ministerialrat (ministerský rada) a vedoucí odboru Federální státní kanceláře; člen Řídícího výboru pro právní spolupráci Rady Evropy (CDCJ); zmocněnec ad litem u Verfassungsgerichtshof (Ústavní soud) v soudních řízeních ohledně kontroly ústavnosti federálních zákonů; koordinátor odpovědný za přizpůsobení rakouského federálního práva právu Společenství; soudce Tribunálu od 18. ledna 1995 do 16. září 2013.

narozena v roce 1945; licenciée en droit (diplom v oboru právo) na univerzitě v Lundu; soudní asistentka a soudkyně soudu prvního stupně v Trollhättan (1971-1974), soudní asistentka u odvolacího soudu ve Stockholmu (1974-1975); soudkyně soudu prvního stupně ve Stockholmu (1975); rada pro právní a administrativní záležitosti v kabinetu předsedy odvolacího soudu ve Stockholmu (1975-1978); rada se zvláštním posláním u Domstolverket (úřad pro správu soudnictví) (1977); rada v úřadu kancléře pro soudnictví (Justice Chancellor) (1979-1980); přísedící soudkyně odvolacího soudu ve Stockholmu (1980-1981); právní poradce na ministerstvu obchodu (1981-1982); právní poradce, poté ředitelka právního odboru a vrchní ředitelka právní sekce ministerstva zahraničních věcí (1982-1995); hodnost velvyslankyně v roce 1992; zástupkyně předsedy Swedish Market Court; zodpovědná za právní a institucionální otázky při vyjednávání EHP (zástupkyně předsedy, poté předsedkyně skupiny ESVO) a při vyjednávání o přistoupení Švédského království k Evropské unii; soudkyně Soudu prvního stupně od 18. ledna 1995 do 6. října 2006; soudce Soudního dvora od 7. října 2006 do 6. října 2011.

narozen v roce 1950; francouzské státní příslušnosti; generální tajemník prvního předsedy kasačního soudu (1988); místopředseda Tribunal de grande instance v Paříži (1990); vedoucí oddělení evropských a mezinárodních záležitostí na ministerstvu spravedlnosti (1991); soudní rada odvolacího soudu v Paříži a mimořádný profesor na univerzitě Paříž X-Nanterre (1994); soudce u Soudu prvního stupně od 18. září 1995 do 19. září 2001.

narozen v roce 1950; portugalské státní příslušnosti; profesor na Právnické fakultě v Coimbře a na Právnické fakultě katolické univerzity v Portu; vedoucí katedry Jeana Monneta; vedoucí kurzu (ve francouzském jazyce) na akademii mezinárodního práva v Haagu (1984) a hostující profesor na Právnické fakultě Univerzity Paříž I (1995); zástupce portugalské vlády u Komise OSN pro mezinárodní obchodní právo (UNCITRAL), na haagské konferenci o mezinárodním právu soukromém, u Mezinárodní komise pro občanskoprávní status a u Výboru pro státní příslušnost Rady Evropy; člen Institutu mezinárodního práva; soudce u Soudu prvního stupně od 18. září 1995 do 31. března 2003.

narozen v roce 1944; zapsán u irské advokátní komory v roce 1966; rovněž zapsán u anglické advokátní komory a advokátní komory Walesu, Severního Irska a Nového Jižního Walesu; barrister (advokát) v letech 1966 až 1996; zapsán u Inner Bar v Irsku (Senior Counsel) v roce 1980 a v Novém Jižním Walesu v roce 1991; předseda Rady advokátních komor Evropského společenství (CCBE) v letech 1985 až 1986; hostující profesor na právnické fakultě University College v Dublinu; člen Chartered Institute of Arbitrators; předseda irské Royal Zoological Society v letech 1987 až 1990; bencher Honorable Society of Kings Inns (Dublin); honorary bencher Lincoln's Inn (Londýn); soudce Soudu prvního stupně od 10. ledna 1996 do 15. září 2008; zemřel dne 29. dubna 2022.

narozen v roce 1940; asistent na univerzitě v Marburgu; doktor práv (univerzita v Marburgu); referent, později vedoucí odboru mezinárodního práva soukromého, posléze vedoucí úseku občanského práva na Spolkovém ministerstvu spravedlnosti; člen řídící rady Unidroit (1993-1998); předseda komise Haagské konference mezinárodního práva soukromého pro vypracování Úmluvy o ochraně dětí (1996); honorární profesor na univerzitě v Trevíru (mezinárodní právo soukromé a procesní, evropské právo); od roku 2002 člen vědecké rady na Institutu Maxe Plancka pro srovnávací soukromé právo a mezinárodní právo v Hamburku; soudce Soudu prvního stupně od 11. června 1997 do 17. září 2007; zemřel dne 24. října 2019.

narozen v roce 1938; profesor mezinárodního práva a vedoucí katedry Jeana Monneta práva Evropských společenství univerzity v Bologni; doktor honoris causa univerzity Carlos III v Madridu; hostující profesor při univerzitách Johnse Hopkinse (Bologna Center), St. Johns (New York), Georgetown, Paris-II, Georgia (Atény) a Mezinárodního univerzitního institutu (Lucemburk); koordinátor programu European Business Law Pallas Program, organizovaného při univerzitě v Nimègue; člen poradního výboru Komise Evropských společenství pro veřejné zakázky; zástupce státního tajemníka pro průmysl a obchod u příležitosti půlročního italského předsednictví Radě; člen poradní přípravné skupiny Evropských společenství pro Mezinárodní obchodní organizaci (WTO) a ředitel zasedání výzkumného centra akademie mezinárodního práva v Haagu, věnovaného WTO, v roce 1997; soudce Soudu prvního stupně od 4. března 1998 do 3. května 2006; Generální advokát u Soudního dvora od 4. května 2006 do 8. října 2018.

narozen v roce 1950; diplom v oboru právo na Athénské univerzitě (1973); diplôme d'études approfondies (DEA) v oboru sociální právo na univerzitě Paris II Panthéon-Sorbonne (1977); advokát (1974-1980); národní odborník v právní službě Komise Evropských společenství (1988-1990); následně vrchní rada v generálním ředitelství „Zaměstnanost, průmyslové vztahy a sociální záležitosti“ (1990-1994); auditor, právní poradce a od roku 1999 člen Státní rady Řecké republiky; přidružený člen Zvláštního nejvyššího soudu Řecké republiky; člen řecké Ústřední legislativní rady (1996-1998); ředitel právního odboru úřadu vlády Řecké republiky (1996-1998); soudce Tribunálu Evropské unie (1998-2010, předseda senátu od roku 2004 do roku 2010); člen Nejvyšší soudcovské rady pro správní soudnictví (2011-2012); člen Zvláštního soudu příslušného ve věcech odměňování soudců a Zvláštního soudu příslušného ve věcech odpovědnosti soudců (2013-2014); člen konzultativní skupiny odborníků, kteří se vyslovují k vybíraným kandidátům na funkci soudců Evropského soudu pro lidská práva (2014-2015); člen výboru příslušného k vydávání stanoviska ke vhodnosti kandidátů na výkon funkce soudce Soudu pro veřejnou službu Evropské unie (2012-2015); vyučující v oboru evropské právo na École nationale de la magistrature (1995-1996 a 2012-2015); soudce Soudního dvora od 7. října 2015 do 7. října 2021.

narozen v roce 1944; rada u nizozemského Nejvyššího soudu (1996); poradce a zástupce předsedy v College van Beroep voor het bedrijfsleven (správního obchodního a průmyslového soudu) (1986); dočasně přidělený rada u odvolacího soudu pro sociální zabezpečení a u soudní komise pro celní sazebník; referendář u Soudního dvora Evropských společenství (1980); vyučující evropského práva na právnické fakultě univerzity v Groningenu a pomocný vědecký pracovník na University of Michigan Law School; člen mezinárodního sekretariátu amsterodamské obchodní komory (1970); soudce u Soudu prvního stupně od 17. září 1998 do 13. září 2010.

narozen v roce 1948; diplomy z univerzity v Cambridge (BA 1969, MA 1973) (mechanické vědy a právo); zapsán u anglické advokátní komory v roce 1970, následně vykonával advokátní profesi v Londýně (1971–1999) a v Bruselu (1979–1999); zapsán u irské advokátní komory v roce 1981; jmenován jako Queen’s Counsel v roce 1987; bencher Middle Temple v roce 1998; zástupce anglické advokátní komory a advokátní komory Walesu v Radě advokátních komor Evropské unie (CCBE) a předseda stálého zastoupení CCBE při Soudním dvoru (1995–1999); člen kanceláře World Trade Law Association a European Maritime Law Organization (1993–2002); soudce Tribunálu od 15. prosince 1999 do 7. října 2015.

narozen v roce 1954; conseiller d'État (státní rada) (Francie); absolvent École normale supérieure v Saint-Cloud a École nationale d'administration; profesor angličtiny s agregací (1979-1985); zpravodaj, posléze vládní komisař u soudních kolegií pro sporná řízení Conseil d'État (1988-1993); právní poradce stálého zastoupení Francie při OSN v New Yorku (1993-1997); referendář v kabinetu soudce Puissocheta u Soudního dvora (1997-2001); soudce Soudu prvního stupně od 19. září 2001 do 17. září 2007.

narozena v roce 1956; studia v Lisabonu, Bruselu a Štrasburku; advogada v Portugalsku a Bruselu; nezávislá vědecká pracovnice v Institutu evropských studií svobodné univerzity v Bruselu; referendářka u portugalského soudce u Soudního dvora, J. C. Moitinha de Almeida (1986–2000), posléze u předsedy Tribunálu, B. Vesterdorfa (2000–2003); soudkyně Tribunálu od 31.března 2003 do 19. září 2016.

narozen v roce 1959; licencié en droit (bakalář práv) (univerzita v Lutychu, 1981); aspirant (Fonds national de la recherche scientifique, 1985–1989); právní poradce Chambre des représentants, (1981–1990); doktor práv (univerzita ve Štrasburku, 1990); profesor (univerzity v Lutychu a Štrasburku, Collège d’Europe, Institut royal supérieur de Défense, univerzita Montesquieu v Bordeaux; Collège Michel Servet des universités de Paris; fakulty Notre-Dame de la Paix v Namuru); zvláštní zástupce ministra zahraničních věcí (1995–1999); ředitel evropských studií Institut royal des relations internationales (1998–2003); přísedící u Conseil d’Etat (2001–2003); poradce u Evropské komise (1990–2003); člen Observatoire Internet (2001–2003); soudce Tribunálu od 07.10.2003 do 19. září 2016.

narozen v roce 1946; doktor práv univerzity v Segedíně (1971); rada na ministerstvu práce (1971–1974); přednášející a profesor (1974–1989), děkan právnické fakulty (1989–1990), prorektor (1992–1997) univerzity v Segedíně; advokát; člen prezídia Národní důchodové pojišťovny; zástupce prezidenta Evropského institutu sociálního zabezpečení (1998–2002); člen vědecké rady Mezinárodní asociace sociálního zabezpečení; soudce Ústavního soudu (1998–2004); soudce Tribunálu od 12. května 2004 do 19. září 2016.

narozena v roce 1947; držitelka diplomu v oboru právo univerzity ve Varšavě (1965–1969); výzkumná pracovnice (asistentka, docentka, profesorka) Institutu právních věd Polské akademie věd (1969–2004); výzkumná pracovnice Institutu Maxe Plancka pro zahraniční a mezinárodní patentové a autorské právo a právo hospodářské soutěže v Mnichově (stipendium od nadace Foundation AvH – 1985-1986); advokátka (1992–2000); soudkyně Nejvyššího správního soudu (2001–2004); soudkyně Tribunálu od 12. května 2004 do 19. září 2016; zemřela dne 23. května 2018; zemřela dne 23. května 2018.

narozena v roce 1949; doktorka práv, asistentka hospodářského práva (před rokem 1989), poté doktorka věd, profesorka obchodního práva (od roku 1993) na Právnické fakultě Univerzity Karlovy v Praze; členka prezídia Komise pro cenné papíry (1999–2002); advokátka; členka Legislativní rady české vlády (1998–2004); soudkyně Tribunálu od 12. května 2004 do 26. září 2019.

narozen v roce 1954; doktor práv (univerzita v Moskvě); habilitovaný doktor práv (univerzita ve Varšavě); profesor na univerzitě ve Vilniusu: mezinárodního práva (od roku 1981), lidských práv (od roku 1991) a práva Společenství (od roku 2000); poradce vlády pro zahraniční věci (1991–1993); člen koordinační skupiny vyjednávací delegace pro přistoupení k Evropské unii; vrchní ředitel vládního odboru evropského práva (1997–2004); profesor evropského práva na univerzitě ve Vilniusu, vedoucí katedry Jeana Monneta; předseda Litevské asociace studií o Evropské unii; zpravodaj pracovní parlamentní skupiny pro ústavní reformu týkající se přistoupení Litvy; člen Mezinárodní komise právníků (duben 2003); soudce Tribunálu od 12. května 2004 do 16. září 2013.

narozena v roce 1962; držitelka diplomu v oboru právo univerzity v Tartu (1981–1986); asistentka státního zástupce v Tallinnu (1986–1991); držitelka diplomu Estonské diplomatické školy (1991–1992); právní poradkyně (1991–1993) a vrchní rada hospodářské a průmyslové komory (1992–1993); soudkyně odvolacího soudu v Tallinnu (1993–2004); European Master v oboru lidská práva a demokratizace, univerzity v Padově a v Nottinghamu (2002–2003); soudkyně Tribunálu od 12. května 2004 do 23. října 2013.; soudkyně Soudního dvora od 23. října 2013.

narozena v roce 1963; držitelka diplomu v oboru právo lotyšské univerzity (1986); inspektorka pro ministerstvo vnitra pro oblast Kirov a město Riga (1986–1989); soudkyně soudu prvního stupně v Rize (1990–1994); advokátka (1994–1998 a červenec 1999 až květen 2000); ministryně spravedlnosti (listopad 1998 až červenec 1999 a květen 2000 až říjen 2002); členka Mezinárodního rozhodčího soudu v Haagu (2001–2004); členka Parlamentu (2002–2004); soudkyně Tribunálu od 12. května 2004 do 25. února 2020.

narozena v roce 1962; justiční zkouška (1987); doktorka práv lublaňské univerzity (1995); profesorka (od roku 1996) teorie práva a státu (právní nauka) a soukromého práva; vědecká pracovnice; doktorandská studia na univerzitě v Curychu, ve Vídni (Institut srovnávacího práva), na Institutu Maxe Plancka pro mezinárodní právo soukromé v Hamburku, na svobodné univerzitě v Amsterodamu; hostující profesorka na univerzitě ve Vídni, ve Freiburgu (Německo) a na Bucerius Law School v Hamburku; vedoucí právní služby (1994-1996) a státní tajemnice ministerstva vědy a technologie (1996-2000); generální tajemnice vlády (2000); členka pracovní skupiny pro evropský občanský zákoník (Study Group on European Civil Code) od roku 2003, držitelka ceny Asociace slovinských právníků „právník roku 2003"; členka redakční rady několika právnických časopisů; generální tajemnice Sdružení slovinských právníků, členka několika právnických sdružení, mezi jinými Gesellschaft für Rechtsvergleichung; soudkyně Soudu prvního stupně od 7. července 2004 do 6. října 2006; generální advokátka Soudního od 7. října 2006 do 28. listopadu 2012.

narozen v roce 1954; doktor práv (univerzita La Sapienza, Řím); studia práva Společenství (Collège d'Europe, Bruggy); člen advokátní komory, činný jako advokát (1978-1983); přednášející v oboru právo Společenství na univerzitách La Sapienza, Řím (1993-1996), Luiss, Řím (1993-1996 a 2002-2006) a Bocconi, Miláno (1996-2000); poradce pro otázky Společenství italského předsedy vlády (1993-1995); úředník Evropské komise: právní poradce a poté vedoucí kabinetu místopředsedy (1989-1992), vedoucí kabinetu komisaře odpovědného za vnitřní trh (1995-1999) a hospodářskou soutěž (1999), ředitel generálního ředitelství pro hospodářskou soutěž (2000-2002), náměstek generálního tajemníka Evropské komise (2002-2005), generální ředitel Sboru evropských politických poradců (BEPA) Evropské komise (2006); soudce Tribunálu od 3. května 2006 do 15. listopadu 2011.

narozen v roce 1965; diplom v oboru právo (1989); LL.M.; PhD; člen advokátní komory (1994); pověřený různými úkoly a funkcemi ve veřejné správě, především na legislativním úřadu vlády (náměstek státního tajemníka a zástupce ředitele, vedoucí oddělení pro evropské právo a právo srovnávací) a úřadu pro evropské záležitosti (náměstek státního tajemníka); člen vyjednávacího týmu pro dohodu o přidružení (1994–1996) a pro přistoupení k Evropské unii (1998–2002), odpovědný za právní záležitosti; aktivně činný advokát; vedoucí týmu a expert odpovědný za projekty financované EU týkající se přizpůsobení evropským právním předpisům a evropské integrace, především na západě Balkánského poloostrova; vedoucí odboru Soudního dvora Evropských společenství (2004–2006); soudce Tribunálu od 7. října 2006 do 26. září 2019.

narozen v roce 1940; studium práv na univerzitě St Kliment Ohridski v Sofii (1961); doktor práv (1977); advokát (1963-1964); právní poradce ve státním podniku pro mezinárodní silniční dopravu (1964-1973); vyučující na právním institutu bulharské akademie věd (1973-1988); lektor občanského procesního práva na právnické fakultě univerzity St Kliment Ohridski v Sofii (1988-1991); rozhodce u rozhodčího soudu obchodní a průmyslové komory (1988-2006); soudce u Ústavního soudu (1991-1994); hostující profesor na univerzitě Paissiy Hilendarski v Plovdivu (únor 2001-2006); ministr spravedlnosti (1994-1995); lektor občanského procesního práva na Nové bulharské univerzitě v Sofii (1995-2006); Soudce Tribunálu v období od 12. ledna 2007 do 29. června 2010.

narozen v roce 1960; „bakalář" práv (1984), doktor práv (1997) (univerzita Alexandru Ioan Cuza v Iaşi); soudce u soudu prvního stupně v Suceava (1984-1989); vojenský soudce u vojenského soudu v Iaşi (1989-1990); profesor na univerzitě Alexandru Ioan Cuza v Iaşi (1990-2006); specializační stipendium v oblasti soukromého práva na univerzitě v Rennes (1991-1992); docent na univerzitě Petre Andrei v Iaşi (1999-2002); hostující profesor na univerzitě Littoral Côte d'Opale (LAB. RII) (2006); Soudce Tribunálu v období od 12. ledna 2007 do 26. listopadu 2010.

narozen v roce 1950; studium práv na univerzitě v Erlangen-Norimberku (1970–1975); Rechtsreferendar u vrchního zemského soudu v Norimberku (1975–1978); ministerský rada spolkového ministerstva hospodářství (1978–1982); úředník na stálém zastoupení Spolkové republiky Německo při Evropských společenstvích (1982); ministerský rada spolkového ministerstva hospodářství, pověřený záležitostmi práva Společenství a hospodářské soutěže (1983–1992); vedoucí odboru „Právo Evropské unie“ na ministerstvu spravedlnosti (1992–2007); vedoucí německé delegace pracovní skupiny Rady nazvané „Soudní dvůr“; zmocněnec spolkové vlády v četných věcech probíhajících před Soudním dvorem Evropských společenství; soudce Tribunálu od 17. září 2007 do 26. září 2019.

narozen v roce 1960; držitel diplomu v oboru právo Nezávislé univerzity v Barceloně (1983); soudce (1985); od roku 1992 soudce specializovaný na správní spory u Vrchního soudu Kanárských ostrovů v Santa Cruz de Tenerife (1992 a 1993) a u Audiencia Nacional (Nejvyšší soud) (Madrid, květen 1998 – srpen 2007), kde rozhodoval v soudních řízeních v daňové oblasti (DPH), jakož i o žalobách směřujících proti obecně závazným předpisům ministerstva hospodářství a jeho rozhodnutím o státních podporách nebo majetkové odpovědnosti státu; rovněž o žalobách proti veškerým rozhodnutím regulačních orgánů v oblasti bankovnictví, burzy, energií, pojištění a hospodářské soutěže; referendář u Ústavního soudu (1993–1998); soudce Tribunálu od 17. září 2007 do 16. září 2013.

narozen dne 31. července 1916 v Cork; irské státní příslušnosti; studia práv (University College a King's Inn, Dublin); barrister (1938); Senior Counsel (1954); člen „Dail Eireann" (1948-1973); ministr zdravotnictví (1954-1957); kandidát na prezidenta Irska (1966 a 1973); soudce u High Court (1973); Chief Justice (1974); soudce u Soudního dvora od 16. ledna 1985 do 6. října 1991; zemřel dne 25. února 2003.

narozen v roce 1957; držitel diplomu Aténské univerzity v oboru právo (1980); diplôme d'études approfondies (doktorandské studium) v oboru veřejné právo na Univerzitě Paříž I, Panthéon-Sorbonne (1981); osvědčení centre universitaire d'études communautaires et européennes (univerzitní středisko pro komunitární a evropská studia) (Univerzita Paříž I) (1982); auditor u Státní rady (1985–1992); maître des requêtes u Státní rady (1992–2005); referendář Soudního dvora Evropských společenství (1994–1996); mimořádný člen řeckého Zvláštního nejvyššího soudu (1998 a 1999); člen Státní rady (2005); člen Zvláštního soudu příslušného ve věcech odpovědnosti soudců (2006); člen Nejvyšší soudcovské rady pro správní soudnictví (2008); inspektor správních soudů (2009–2010); soudce Tribunálu ode dne 25. října 2010 do 7. října 2021.; soudce Soudního dvora od 7. října 2021.

narodený v roku 1948; štúdium práva na Univerzite v Bukurešti (1971); postgraduálne štúdium medzinárodného pracovného práva a európskeho sociálneho práva, Univerzita v Ženeve (1973 - 1974); doktor práv na Univerzite v Bukurešti (1980); asistent stážista (1971 - 1973), asistent (1974 - 1985), neskôr poverený vyučovaním pracovného práva na Univerzite v Bukurešti (1985 - 1990); hlavný výskumník na Inštitúte vedeckého výskumu v oblasti práce a sociálnej ochrany (1990 - 1991); zástupca generálneho riaditeľa (1991 - 1992), neskôr riaditeľ (1992 - 1996) na Ministerstve práce a sociálnej ochrany; prednášateľ (1997), neskôr profesor v Národnej škole politických a správnych štúdií, Bukurešť (2000); štátny tajomník Ministerstva pre Európsku integráciu (2001 - 2005); vedúci odboru Legislatívnej rady Rumunska (1996 - 2001 a 2005 - 2009); zakladateľ a riaditeľ Rumunskej revue európskeho práva; predseda Rumunskej spoločnosti európskeho práva (2009 - 2010); splnomocnený zástupca rumunskej vlády pred súdmi Európskej únie (2009 - 2010); sudca Všeobecného súdu dne 26. listopadu 2010 do 19. září 2016.

narozen v roce 1950; bakalář práv (Univerzita La Sapienza v Římě, 1973), diplom Vysokých evropských studií na Collège d'Europe (Brugy, 1974-1975); úředník Komise Evropských společenství (ředitelství „Mezinárodní věci" generálního ředitelství pro zemědělství 1975-1976); člen právní služby Komise Evropských společenství (1976-1991 a 1994-1995); zástupce právní služby Komise Evropských společenství v Lucemburku (1990-1991); referendář u soudce G. F. Manciniho na Soudním dvoře Evropských společenství (1991-1994); právní poradce členů Komise Evropských společenství M. Montiho (1995-1997) a F. Bolkesteina (2000-2002); ředitel ředitelství „Politika veřejných zakázek" (2002-2003), ředitelství „Služby, duševní a průmyslové vlastnictví, média a ochrana údajů" (2003-2005) a ředitelství „Služby" (2005-2011) na generálním ředitelství Komise Evropských společenství „Vnitřní trh"; hlavní právní poradce a vedoucí skupiny „Spravedlnost, svoboda a bezpečnost, občanské právo a trestní právo" v právní službě Evropské komise (2011-2012); soudce Tribunálu od 17. září 2012 do 26. září 2019.

narozen v roce 1949; držitel diplomu v oboru ekonomie (Bachelor of Arts, 1974) a práva (Master of Laws, 1977) uppsalské univerzity; rada na ministerstvu zahraničních věcí (1977); člen švédské advokátní komory (od roku 1983); člen švédské pracovní skupiny k právu hospodářské soutěže u Mezinárodní obchodní komory (CCI); lektor soutěžního práva (univerzity v Lundu a Stockholmu); autor mnoha publikací; soudce Tribunálu od 18.března 2013 do 19. září 2016.

urodzony w 1950 r.; absolwent prawa uniwersytetu w Wilnie (1973); doktor prawa (1978), asystent, wykładowca, następnie docent na wydziale prawa uniwersytetu w Wilnie (1977-1992); konsultant w departamencie prawnym Sejmu Republiki Litewskiej (1990-1992); radca w ambasadzie Litwy w Belgii (1992-1994); radca w ambasadzie Litwy we Francji (1994-1996); członek Europejskiej Komisji Praw Człowieka (1996-1999); sędzia sądu najwyższego Litwy (1999-2011); docent w katedrze prawa karnego uniwersytetu w Wilnie (2003-2013); przedstawiciel Republiki Litewskiej we wspólnym organie nadzorczym Eurojust (2004-2011); sędzia trybunału konstytucyjnego Republiki Litewskiej (2011-2013); sędzia Sądu od dnia 16 września 2013 do 26. září 2019.

Viktor Kreuschitz, narozen v roce 1952 v Budapešti (Maďarsko), získal v roce 1980 diplom v oboru právo a v roce 1981 doktorát v tomtéž oboru na Universität Wien (univerzita ve Vídni, Rakousko).

Profesní dráhu započal v roce 1980 coby vědecký asistent na Institut für Staats- und Verwaltungsrecht na Universität Wien a následně v letech 1981 až 1997 působil jako úředník na rakouském spolkovém kancléřství v rámci oddělení ústavních záležitostí. V letech 1987 až 1997 byl kromě toho členem Datenschutzkommission (Komise pro ochranu údajů, Rakousko).

Poté nastoupil k právní službě Evropské komise, kde v letech 1997 až 2013 vykonával funkci právního poradce a tento orgán zastupoval v řadě řízení před unijními soudy a Soudním dvorem Evropského sdružení volného obchodu.

Soudce Tribunálu od 16. září 2013 do 15. září 2022.

narozen v roce 1967; diplom v oboru právo (1985-1990) a doktorské studium (1990-1993) na Univerzitě Complutense v Madridu; státní zástupce v Geroně (2000-2003); poradce pro otázky soudnictví a lidských práv u koaliční prozatímní vlády v Bagdádu, Irák (2003-2004); soudce občanskoprávního soudu prvního stupně a vyšetřující soudce (2003-2007), poté odvolací soudce, Gerona (2008); zástupce vedoucího Integrované mise Evropské unie na podporu právního státu v Iráku, EUJUST LEX, u Rady Evropské unie (2005-2006); právní poradce Ústavního soudu Španělska (2006-2011 a 2013); státní tajemník pro bezpečnost (2012-2013); civilní expert pro oblast Právní stát a Reforma bezpečnostního sektoru u Rady Evropské unie (2005-2011); externí odborník pro otázky lidských práv a trestního soudnictví u Evropské komise (2011-2013); přednášející a autor řady publikací; soudce Tribunálu od 16. září 2013 do 26. září 2019.

narozen v roce 1945; diplom Univerzity v Glasgow (MA 1965, LLB 1967) (anglická historie a literatura, právo); magistr v oboru občanské právo, Univerzita v Tulane, Louisiana (MCL 1969); zapsán u skotské advokátní komory (1972) a advokátní komory v New Yorku (1977); jmenován jako Queen’s Counsel (1988); zapsán u anglické a waleské advokátní komory (1996) a u advokátní komory v Bruselu (1999); vykonával povolání advokáta u advokátní komory v Edinburku, Bruselu, Londýně a v New Yorku; hostující profesor (1991) a doctor honoris causa (2009) na Univerzitě v Glasgow; bencher of Middle Temple (2012); rozhodce u Mezinárodní obchodní komory (CCI), u Mezinárodního střediska pro řešení investičních sporů (CIRDI) a u Sportovního arbitrážního soudu (TAS); autor četných publikací; soudce Tribunálu od 7. října 2015 do 31. ledna 2020.

Constantinos Iliopoulos, narozen v roce 1948 v Athénách (Řecko), získal v roce 1971 diplom v oboru právo na Panepistimio Athinon (Athénská univerzita, Řecko) a v roce 1974 diplom v oboru ekonomické vědy na Oikonomiko Panepistimio Athinon (ekonomická univerzita v Athénách, Řecko). Doktorské studium práva absolvoval na Universität Hamburg (univerzita v Hamburku, Německo), kde v roce 1984 obhájil disertační práci týkající se práva hospodářské soutěže.

V roce 1973 se stal advokátem zapsaným u Athénské advokátní komory a toto povolání vykonával až do roku 2016. V letech 1992 až 2006 byl členem Elliniki Epitropi Antagonismou (řecká komise pro hospodářskou soutěž). V letech 2002 až 2003 působil jako právní poradce kyperské vlády pro oblast práva obchodních společností a práva duševního vlastnictví pro účely přistoupení Kypru k Evropské unii. V letech 2007 až 2009 byl právním poradcem řeckého ministra pro hospodářský rozvoj a energetiku.

Zároveň C. Iliopoulos vyučoval na právnické fakultě Universität Hamburg: v letech 1980 až 1984 tam působil jako asistent na katedře evropského práva, v letech 1992 až 2006 jako lektor evropského práva, evropského spotřebitelského práva, evropského práva obchodních společností, evropského obchodního práva a evropského práva duševního vlastnictví a v roce 2015 jako hostující profesor. Kromě toho v letech 2007 až 2015 vyučoval mezinárodní a evropské hospodářské právo na právnické fakultě Democritio Panepistimio Thrakis (Démokritova univerzita v Thrákii, Řecko) a v letech 2015 až 2016 vyučoval v rámci magisterského programu v oboru mezinárodní právo a evropské energetické právo. Od roku 2016 je čestným profesorem a v rámci tohoto magisterského programu vyučuje evropské energetické právo.

Constantinos Iliopoulos je autorem řady publikací. V zemi svého původu se věnoval organizaci právního výzkumu v Elliniki Enosi Eyropaikou Dikaiou (řecká asociace pro evropské právo) – v letech 1987 až 2002 byl správcem její pokladny, v letech 2002 až 2019 byl jejím generálním tajemníkem a od roku 2019 je členem její správní rady. V letech 2012 až 2016 byl zakládajícím členem a generálním tajemníkem Elliniki Enosi Dikaiou Energeias (řecká asociace pro energetické právo) a od roku 2017 je jejím předsedou.

Díky doktorskému studiu v Hamburku má vztah k německé právní kultuře, a od roku 1987 proto zastává funkci místopředsedy Německo-řeckého spolku právníků (Hamburk) a od roku 1990 funkci generálního tajemníka řecko-německého spolku právníků (Athény). V letech 2005 až 2011 byl kromě toho členem správní rady Κentro Diethnous kai Eyropaikou Oikonomikou Dikaiou sti Thessaloniki (středisko pro mezinárodní a evropské hospodářské právo v Soluni, Řecko).

Soudce Tribunálu od 13. dubna 2016 do 15. září 2022.

narozen v roce 1957; získal vysokoškolský diplom v oboru právo na Univerzitě Complutense v Madridu (1979) a Master na Fletcher School of Law and Diplomacy, Tufts University (USA) (1985); vyučující na Univerzitě CEU San Pablo (1985-1993); právní poradce Státní rady (1983-1996); generální tajemník Center for the Advanced Study in the Social Sciences, Fundación Juan March (1991-1996); druhý náměstek ministra vnitra (1996-2001); podnikový právník (2001-2003); advokát (2004-2005); ředitel magisterského programu v oboru mezinárodní vztahy a vyučující práva na Instituto de Empresa (2007-2013); seniorní právní poradce Státní rady (2005-2016) soudce Tribunálu od 13. dubna 2016 do 26. září 2019.

narozen v roce 1965; získal vysokoškolský diplom v oboru právo na Univerzitě Loránda Eötvöse v Budapešti (1990), diplom v oboru dějin umění (1992) a Master of Laws Univerzity v Heidelbergu (1991); doktor práv (2004); advokát zapsaný u advokátní komory v Budapešti (1995-2016); externí vyučující v oboru právo (1991-2005) a kmenový vyučující v oboru právo (2005-2016) na Univerzitě Loránda Eötvöse; vedoucí katedry obchodního práva (2007-2013), poté vedoucí katedry soukromého a obchodního práva a vyučující (2013-2016) na Katolické univerzitě Pétera Pázmányho v Budapešti; hostující vyučující na Katolické univerzitě v Lyonu (2013-2016); rozhodce Stálého rozhodčího soudu při maďarské burze a ad hoc rozhodce (2004-2016); soudce Tribunálu od 13. dubna 2016 do 7. října 2021.; soudce Soudního dvora od 7. října 2021.

narozen v roce 1950; doktor práv a advokát zapsaný v advokátní komoře v Padově; asistent a poté řádný výzkumný pracovník v oboru občanské a srovnávací právo na právnické fakultě univerzity v Padově (1977–1982); vyučující práva Společenství na Collegio Europeo v Parmě (1990–1998) a na právnických fakultách v Padově (1985–1987), v Maceratě (1991–1994), v Neapoli (1995) a na univerzitě Statale v Miláně (2000–2001); člen vědeckého výboru „Master in European Integration“ na univerzitě v Padově; úředník Soudního dvora, ředitelství knihovny, výzkumu a dokumentace (1982–1984); referendář u generálního advokáta G. F. Manciniho (1984–1988); právní poradce generálního tajemníka Evropského parlamentu Enrica Vinciho (1988–1993); v tomtéž orgánu rovněž vedoucí odboru v rámci právní služby (1995–1999); ředitel pro legislativní záležitosti a dohodovací řízení, interinstitucionální vztahy a vztahy s vnitrostátními parlamenty (1999–2004); ředitel ředitelství pro vnější vztahy (2004–2006); ředitel legislativních záležitostí právní služby (2006–2011); autor mnoha publikací v oboru italského občanského práva a práva Evropské unie; soudce Soudu pro veřejnou službu od 6. října 2011 do 31. srpna 2016; soudce Tribunálu od 19. září 2016 do 26. září 2019.

René Barents, narozen v roce 1951 v Rotterdamu (Nizozemsko), získal v roce 1973 diplom v oboru právo a v oboru ekonomie na Erasmus Universiteit (Erasmova univerzita, Nizozemsko). Své vysokoškolské vzdělání doplnil doktorátem v oboru právo na Universiteit Utrecht (univerzita v Utrechtu, Nizozemsko), kde disertační práci obhájil v roce 1981.

Profesní dráhu zejména v oblastech evropského práva a hospodářského práva započal na Evropském institutu Universiteit Utrecht – v letech 1973 až 1974 tam působil jakožto výzkumný pracovník a v letech 1974 až 1979 jako přednášející. V letech 1979 až 1981 přednášel i na Universiteit Leiden (univerzita v Leidenu, Nizozemsko). Na Universiteit Maastricht (univerzita v Maastrichtu, Nizozemsko) byl jmenován řádným profesorem a v letech 1988 až 2003 tam vyučoval evropské právo; od roku 2003 zastává na této univerzitě post čestného profesora evropského práva. Je autorem řady publikací v oblasti unijního práva. V roce 1981 nastoupil k Soudnímu dvoru Evropských společenství, kde působil jako referendář v kabinetech generálních advokátů Pietera VerLorena van Themmat (v letech 1981 až 1986) a Jeana Mischoa (v roce 1986). V letech 1986 až 1987 pak zastával funkci vedoucího oddělení statutárních práv na personálním oddělení Soudního dvora.

V letech 1987 až 1991 působil v rámci právní služby Komise Evropských společenství a v letech 1991 až 2000 znovu vykonával funkci referendáře na Soudním dvoře, a to u soudce Paula Joana George Kapteyna. V letech 2000 až 2009 byl vedoucím oddělení na Ředitelství výzkumu a dokumentace; v letech 2009 až 2011 byl ředitelem tohoto ředitelství.

V letech 1993 až 2011 kromě toho R. Barents zastával funkci poradce Gerechtshof 's-Hertogenbosch (odvolací soud v 's-Hertogenbosch, Nizozemsko).

René Barents byl 6. října 2011 jmenován soudcem Soudu pro veřejnou službu a tuto funkci vykonával do 31. srpna 2016.

Soudce Tribunálu od 19. září 2016 do 15. září 2022.

narozen v roce 1966; diplom v oboru právo na Univerzitě Loránd Eötvös v Budapešti (1990); diplom „Master of Laws“ univerzity ve Stockholmu (1995); advokát u advokátní komory www.curia.europa.eu v Budapešti; právní poradce maďarského parlamentu během procesu přistoupení Maďarska k Evropské unii (1994–1996 a 2002–2004); referendář u předsedy Ústavního soudu Maďarska (1997–2000); místopředseda maďarského úřadu pro hospodářskou soutěž, následně předseda rady pro hospodářskou soutěž (2000–2002); rozhodce Stálého rozhodčího soudu pro finanční a kapitálové trhy (2008–2014); vyučující (1990–1994); přednášející (1995–1999) a následně zastupující přednášející (2003–2016) na Univerzitě Loránd Eötvös v Budapešti; státní tajemník pro evropskou a mezinárodní soudní spolupráci, ministerstvo spravedlnosti (2014–2016); od 19. září 2016 soudce Tribunálu do svého úmrtí dne 1. srpna 2021.

narozena v roce 1967; diplom v oboru právo na Univerzitě Alexandru Ioan Cuza de Iasi (1990); doktorka práv (1999); soudkyně u soudu 4. obvodu v Bukurešti (1991–1996); soudkyně (1996– 1999) a vedoucí úseku (1997–1999) soudu v Bukurešti; soudkyně (1999–2005) a vedoucí úseku (1999–2003) odvolacího soudu v Bukurešti; členka Velkého odvolacího senátu Evropského patentového úřadu (2006–2016); vyučující a následně ředitelka Národní justiční akademie (2011– 2016); soudkyně Nejvyššího kasačního a soudního dvora Rumunska (2006–2016); členka vědecké rady Národní justiční akademie a řídící rady Národní školy vyšších soudních úředníků (2011–2016); volená členka rady pro doktorandská studia univerzity v Bukurešti (2012–2016); soudkyně Tribunálu od 19. září 2016 do 7. října 2021.; soudkyně Soudního dvora od 7. října 2021.

narozen v roce 1974; diplom v oboru právo (1997) a doktor práv (2007) z Univerzity Karlovy v Praze; diplom „Master of Laws“ na univerzitě ve Stockholmu (2000); soudní čekatel u Městského soudu v Praze (1997–2001); soudce Obvodního soudu pro Prahu 2 (2001–2005); soudce Nejvyššího správního soudu České republiky (2005–2016); přednášející práva, zejména práva Evropské unie, na Univerzitě Karlově v Praze (2001–2003), na Masarykově univerzitě v Brně (2006–2016), na Univerzitě Palackého v Olomouci (2014–2016) a na Justiční akademii České republiky (2001–2016); soudce Tribunálu (2016–2020); od 6. října 2020 soudce Soudního dvora.

narozen v roce 1944; německé státní příslušnosti; asistent, poté asistent-profesor na právnické fakultě (Berlín); advokát (Frankfurt nad Mohanem); právník lingvista u Soudního dvora; referendář u předsedy Soudního dvora Kutschery, poté u německého soudce u Soudního dvora; zástupce vedoucího soudní kanceláře u Soudního dvora; vedoucí soudní kanceláře Soudu prvního stupně od 10. října 1989 do 5. října 2005; zemřel dne 26. září 2009.